Forfaiting

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Forfaiting je odkup bezpečně zajištěných střednědobých nebo dlouhodobých exportních pohledávek splatných v budoucnosti bankou nebo specializovanou finanční institucí (forfaiterem) bez postihu na původního věřitele (vývozce).

Forma financování vývozu, kdy forfaiter zpravidla uzavírá předem smlouvu s vývozcem, kde se stanoví podmínky budoucího odkupu pohledávky. Po realizaci dodávky zboží do zahraničí vývozce odprodá pohledávku forfaiterovi a získá okamžitou úhradu (sníženou o odměnu forfaiterovi).

Využívá se v případech, kdy chce společnost zvýšit likviditu a omezit rizika spojená s předexportím financováním a se splacením svých pohledávek za odběrateli (Mejstřík et al., 2008).

Zpravidla se odkupují pohledávky v minimální výši 1 milion Kč, se splatností 30 - 45 dní do 10 let. Forfaiter tímto přebírá všechny druhy rizik, proto často doufá v prodeji na sekundárním trhu.

Od faktoringu se liší především zaměřením na zahraniční obchod, větší délkou ručení a běžným financováním vyšších (tedy zpravidla několik mil. Kč) a i jednotlivých pohledávek. Dále v případě forfaitingu odkupujeme pouze zajištěné pohledávky.

Obvyklá struktura forfaitingové operace, celá transakce.

Forfaiting se dělí[editovat | editovat zdroj]

zahraniční forfaiting[editovat | editovat zdroj]

  • vývozní forfaiting
  • dovozní forfaiting
  • finanční forfaiting

tuzemský forfaiting[editovat | editovat zdroj]

Metoda výpočtu diskontu[editovat | editovat zdroj]

Cena forfaitingu je dána diskontem, částkou, o kterou je snížena nominální hodnota pohledávky. Diskont může být následně převeden na efektivní sazbu forfaitingu. Tato sazba pak zahrnuje především:

  • refinanční sazbu forfaitingové společnosti - jak drahé zdroje získává forfaiter, dle objemu, splatnosti, měny, apod.
  • rizikovou prémii - reflektuje rizikovost pohledávky, klienta a garantující banky,
  • čistou marži - měla by pokrýt vlastní náklady forfaitingové společnosti (administrativní, daňové) a měla by zajistit určitý zisk.

Existují dvě základní metody výpočtu diskontu (efektivní sazby): Metoda přímého diskontu a Metoda diskontu na výnosové bázi.

Metoda přímého diskontu

D=\frac{FV \cdot (t+t_{GD} \cdot p_D)}{360},

kde:

D - diskont,
FV - nominální hodnota pohledávky,
t - doba splatnosti pohledávky (ve dnech),
t_{GD} - odklad platby (ve dnech), tzv. grace day,
p_D - diskontní sazba v % p.a.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  • MEJSTŘÍK, Michal; PEČENÁ, Magda; TEPLÝ, Petr. Základní principy bankovnictví/Basic principles of banking. 1. vyd. Praha : Nakladatelství Karolinum, Univerzita Karlova v Praze, 2008. ISBN 978-80-246-1500-4. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]