Škoda 100

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Škoda 100 & 110

Škoda 100

Výrobce AZNP
Další jména Škoda 110
Roky produkce 19691977
Místa výroby CZE Mladá Boleslav
Modernizace 1972, 1973
Předchůdce Škoda 1000 MB
Nástupce Škoda 742
Příbuzné vozy Škoda 110 R
Karoserie čtyřdveřový sedan
Koncepce pohonu motor vzadu, pohon zadních kol
Třída nižší střední
Technické údaje
Délka 4 155 mm
Šířka 1 620 mm
Výška 1 380 mm
Rozvor 2 400 mm
Pohotovostní hmotnost 820 kg
Motor
Motor zážehový s rozvodem OHV
Objem 1 nebo 1,1 l
Počet válců 4
Výkon 32 až 46 kW
Tento článek pojednává o automobilu z konce 60. let 20. století. O lehkém nákladním automobilu z roku 1939 pojednává článek Škoda 100 (1939).

Škoda 100 a Škoda 110 jsou téměř identické osobní automobily, vyráběné československou automobilkou AZNP v letech 19691977. Nahradily vozy Škoda 1000 MB a Škoda 1100 MB, celkem jich bylo vyrobeno 1 079 708 kusů.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V roce 1968 byla zahájena rekonstrukce výrobního závodu v Mladé Boleslavi a ruku v ruce s tím připraven facelift již zastarávající Š 1000 MB. Takovou úpravu provádějí všechny automobilky, primárně totiž vyplývá z nestejnoměrné amortizace výrobní technologie - nejrychleji se vždy opotřebují matrice na lisování karosářských dílů a když je třeba je obnovit, logicky se modernizují i tvary karoserie. Už v roce 1965 tedy byl vytvořen hrubý prototyp - tvar sloupků a střecha byla sice totožná s karoserií Š 1000 MB, ale spodní část (blatníky, přední a zadní čela) měla tehdy moderní hranatější tvary.

Nová škodovka tedy nebyla zase až tak nová, vůz dostal modernější a pevnější karoserii, změnil se rovněž interiér a částečně i některé konstrukční prvky. Byla to omlazovací kúra, která trochu pomohla, ale o zásadně novém typu se mluvit nedalo.

S novou tváří se nyní Škoda 1000 MB jmenovala Škoda 100, Škoda 1100 MB byla teď Škoda 110. Sériová Škoda 100 z roku 1969 (interní typové označení 722) dostala široký „C“ sloupek. Nová karoserie rovněž přinesla větší zavazadlový prostor, na zadním čele vozidla se vyjímaly výrazné vodorovné skupinové svítilny, které vozidlu propůjčovaly dojem větší šířky. V interiéru ke mnoha změnám nedošlo. Nový sloupek řízení a stylisticky propracovanější palubní deska. Nové byly licenční kotoučové brzdy Dunlop na předních kolech, na přední nápravě zredukovali počet mazacích míst z jedenácti na čtyři.

Motor zůstal téměř beze změn - drobné změny, např. průměr pístního čepu zvětšen z 18 mm (1000 MB) na 20 mm (Š 100) atp.

Škoda 110 L v Austrálii

Slabší verze s motorem o zdvihovém objemu 998 cm³ / 35 kW a s maximální možnou rychlostí 125 km/h nesla označení Škoda 100 a byla k dostání v základní verzi Standard nebo de Luxe. O něco silnější byla Škoda 110 L (de Luxe) s motorem 1107 cm³ / 39 kW a maximální rychlostí 135 km/h, nakonec přibyla ještě Škoda 110 LS (de Luxe Super) s motorem 1107 cm³ / 46 kW, který byl převzatý z příbuzného dvoudveřového kupé Škoda 110 R a který dokázal nepříliš aerodynamickému vozu udělit rychlost přes 140 km/h.

Stovky a stodesítky se nadále exportovaly do řady západoevropských zemí, kde patřily nejen k nejlevnějším na trhu, ale zejména svými dobrými jízdními vlastnostmi na kluzkém povrchu měly své stálé příznivce. Stojí za zmínku, že po předchozích typech se také Škody 110 L exportovaly v rozloženém stavu i na Nový Zéland.

Výroba sedanů řady Škoda 100/110 byla definitivně ukončena roku 1977, příbuzné kupé Škoda 110 R se vyrábělo až do roku 1980.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jednoduchý interiér disponuje účelností a praktičností. V modelech „L“, takzvaných „deluxe“, byla lůžková úprava sedadel a na svou dobu další luxusní doplňky. Ve Škodě 100 byl použit systém „vše vzadu“, což znamená, že nejen motor, ale také chladič byl umístěn vzadu. Nástupce Škoda 105 měla už náporové chlazení vpředu.

Vozidlo si dodnes zachovalo svůj lidový charakter. Bylo vyráběno v několika verzích a provedeních. Základními barvami byly: bílá, písková, šedivá, světle modrá, světle a tmavě zelená, šedá, černá a červená. Verze se lišily drobnostmi, například před rokem 1972 měla Š 100 nerezové šipky na předních blatnících (ta na pravé straně sloužila jako uzávěr palivové nádrže), rozdíly v masce (jiná ozdobná lišta), neměla mřížky větrání v zadních sloupcích a lisovanou mřížku do zadního čela karoserie, vyčnívající kliky dveří atd.

Škoda 110LS (Lux Super) koncepčně vychází ze Škody 100, přejímá však hnací agregát včetně příslušenství z nově vzniklého kupé 110R, motor o objemu 1107 cm³ disponuje výkonem 62PS/5500ot. DIN, součástí je chladič oleje, upravená hlava motoru, výfukové a sací potrubí. Škoda 110LS vzniká v roce 1971, se stále charakteristickými znaky pro starší model. Tedy maska pouze se dvojicí hlavních světlometů, široká lomená lišta, palubní deska bílé barvy atp., modernizace nastává v polovině roku 1972 s nástupem modelu 73" kdy se maska mění na čtyřsvětlovou, interiér dostává černou palubní desku s dřevěným dekorem (spodní lišta).

Modernizovaná Škoda 100

Modernizace[editovat | editovat zdroj]

První modernizace byla plánována na rok 1970 a mělo se jednat o dosazení nových oválných světlometů a chromového roštu na přední masku, tato úprava však vzhledu škodovky moc neprospívala a tak bylo od modernizace ustoupeno. Další kosmetická úprava byla v roce 1972, kdy bylo vylepšeno bezprůvanové větrání vozu, zmizely zadní větrací okenní trojúhelníčky, a vůz dostal tehdy moderní, avšak nepříliš praktické zpětné zrcátko umístěné daleko dopředu na přední blatník. Mechanickým vylepšením bylo dosazení mechanického sytiče ke karburátoru (již v polovině roku 1970, pozn. Výska). Rovněž přibyla nová barevná provedení vozu.

Škoda 100 L po 2. faceliftu

V roce 1973 se opět začínalo projevovat, jak československá automobilka pomalu, ale jistě ztrácí krok se západoevropskými automobilkami, a tak se opět trochu snažila vylepšit svůj zastarávající model. Inovativním technickým prvkem bylo nahrazení dynama alternátorem (12V – 35A u Š 110LS a 110R již v roce 1971) a znovu bylo vylepšeno větrání interiéru vozidla pomocí fukarů v palubní desce vozidla. Zvenku lze vozidlo bezpečně poznat podle bezpečnostních zapuštěných klik Bomoro. Exportní vozidla byla dodávána dokonce i s tak překvapujícími prvky jako ostřikovače světlometů i se stírátky.

Dohromady bylo vyrobeno 259 921 vozů ve verzi 110L/110LS.

Ve výrobě měly od roku 1975 tuto typovou řadu nahradit vozy klasické koncepce Škoda 900 a Škoda 1100 (typová řada Škoda 740), ale rozpracovaný projekt byl v roce 1971 zrušen a jako náhradní řešení byly vyvinuty modely Škoda 105/120 (typová řada Škoda 742), vyráběné od roku 1976.

Závodní verze[editovat | editovat zdroj]

Škoda 120 S[editovat | editovat zdroj]

Škoda 120 S

Škoda 120 S (typ 728) vznikl jako soutěžní automobil odvozený od modelů Škody 100/110 malosériově se vyráběl v létech 1971 – 1974.

Soutěžní varianta Škoda 120S Rallye je čtyřdveřový dvoumístný závodní vůz s čtyřválcovým motorem OHV o objemu 1298 cm³ umístěným za zadní nápravou. Motor má vrtání 75,8 mm zdvih 72 mm, dva dvojité karburátory Weber kompresi 11,5 a točivý moment 127 Nm při 6000 ot/min. Výkon byl 88 kW (120 koní) při 7250 ot/min závodní okruhové vozy měly výkon až 135 koní. Převodovka měla čtyři stupně, rozvor byl 2400 mm, hmotnost závodního vozu byla 750 kg. Maximální rychlost závisela na převodech a mohla být až 200 km/h, zrychlení 0-100 km/h trvalo 8 – 10 s.

Škoda 120 S je civilní verzí Škody 120 S Rally postavená kvůli potřebné homologaci. Karoserie je čtyřdveřová až pětimístná s motorem vzadu a pohonem zadních kol. Vůz měl náporový chladič v předním zavazadlovém prostoru. Motor je řadový čtyřválec s rozvodem OHV, měl objem 1172 cm³, vrtání 72 mm a zdvih také 72 mm. Vůz měl jeden dvojitý karburátor Jikov, výkon byl 47 kW (64 koní) při 5250 ot/min, komprese 9,4, točivý moment 89 Nm při 4000 ot/min., zrychlení z 0 na 100 km/h za 19,4 s a maximální rychlost rychlost 150 km/h. Převodovka byla čtyřstupňová. Vůz měl rozvor 2400 mm. Automobil je homologován s i bez nárazníků, s nárazníky byl dlouhý 4155 mm, široký 1620 mm a vysoký 1380 mm. Vážil 795 až 860 kg.

Aby Škoda 120 S Rally mohla být homologována, muselo by se vyrobit 1000 vozů série, Škodovka ale tohoto modelu vyrobila pouze 100 kusů. Aby jí komisaři mezinárodní automobilové federace tento model schválili, tvrdila automobilka, že neexistujících 900 vozů slouží u bezpečnostních složek tehdejší policie.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu


automobily Škoda, 1940 — 1980
1940 1950 1960 1970
0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9
Malé Popular 1101/1102 „Tudor“
(Nižší) Střední Rapid 440 Octavia
Favorit 1200 „Sedan“ 1201 „Sedan“ 1000/1100 MB 100/110 105/120
Sportovní 450 Felicia 1000/1100 MBX 110 R
Luxusní Superb Superb
VOS
Užitkové 1202
1203