Škoda 1202

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Škoda 1202

Škoda 1202 STW de Luxe

Výrobce AZNP, závod Vrchlabí
Další jména Stejšn, Stejšna
Roky produkce 1961–1973
Vyrobeno 60 141 kusů
Místa výroby TCH Vrchlabí, ČSSR
Modernizace 1963
Předchůdce Škoda 1201
Nástupce Škoda 1203
Příbuzné vozy Škoda Octavia (1959)
Karoserie kombi, pick-up
Třída lehký užitkový automobil
Technické údaje
Délka 4485 mm
Šířka 1700 mm
Výška 1580 mm
Rozvor 2685 mm
Pohotovostní hmotnost 1015–1160 kg
Celková hmotnost 1530–1750 kg
Počet míst 5 (STW)
Maximální rychlost 100 km/h
Objem nádrže 38 l
Spotřeba 9,4 l/100 km
Motor
Motor čtyřdobý zážehový OHV
Objem 1,2 l
Počet válců 4
Výkon 34,6 kW
Převodovky
Druh manuální
Počet převodových stupňů 4+1

Škoda 1202 (Typ 981) je osobní nebo lehký užitkový automobil klasické koncepce, vyráběný v letech 19611973 ve vrchlabském závodě AZNP Mladá Boleslav. Během této doby bylo vyrobeno 60 141 vozidel všech verzí.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Škoda 1202 vznikla vývojem z typu Škoda 1201, ze kterého převzala podvozek s páteřovým rámem. Karoserie byla zcela nová, prostornější a s modernějšími tvary. Vnitřní vybavení vozu bylo částečně převzato z typu Octavia. Motor pocházel z typu 1201, měl však zvýšený kompresní poměr a vyšší výkon. Shodným motorem byla vybavena i Škoda Octavia Super ročníku 1961 (typ 703).
Výroba typu 1202 byla zahájena v říjnu 1961 v pobočném závodě ve Vrchlabí. Podvozky však byly stále vyráběny v Mladé Boleslavi. Vůz se vyráběl i s pravostranným řízením pro export do Velké Británie.

Vozy STW z prvních let výroby měly vodorovně žebrovanou masku se čtyřmi svislými lištami a předními nárazníky se svislými prvky (rohy). V roce 1963 došlo k faceliftu, při kterém byly odstraněny svislé lišty i rohy. Kapota namísto původních velkých písmen Š K O D A, získala menší chromovaný nápis s vodorovnou lištou. Příď vozu tak doznala optického snížení.[2] V roce 1963 se také objevila varianta de Luxe s bohatší vnitřní výbavou. Zvenčí byla rozpoznatelná podle podélné boční lišty z eloxovaného hliníku.[2] V roce 1969 došlo k úpravě motoru, který nyní dosahoval vyššího výkonu.

Vozy Škoda 1202 byly vyráběny do roku 1971, kdy uvolnily výrobní kapacitu pro nový typ Škoda 1203. Z celkového množství 60 141 vozů všech verzí [1] vzniklo 26 909 s karosérií kombi [3], z toho necelých 12 tisíc v provedení de Luxe.[2] Sanitní verze vznikla v 11 193 kusech.[3] Celkové číslo také zahrnuje i necelých 10 tisíc pick-upů dodaných v rozloženém stavu pro montáž v Turecku.[2]

Byly také vyváženy samotné podvozky, mimo jiné na Nový Zéland, do Pákistánu a Turecka, kde na ně byly montovány jednoduché karosérie.[3]

Typy karosérií[editovat | editovat zdroj]

Vyráběné varianty zahrnovaly tyto verze: kombi STW, dodávková, sanitní, pohřební a pick-up. Naproti tomu chyběla karoserie typu sedan, tvořící značnou část produkce typů Škoda 1200 a 1201.

Nejrozšířenější variantou bylo pětimístné kombi STW, známé pod přezdívkou „stejšn“ nebo „stejšna“ (podle anglického Station Wagon). Kombi mělo troje boční dveře - jedny vlevo a dvoje vpravo. Vzadu se nacházely vzhůru výklopné dveře a pod nimi sklopné víko pro přístup k náhradnímu kolu. Charakteristická byla klenutá okénka v zadních rozích karosérie.[4]

Druhou nejznámější verzí je sanitka, což byl vlastně upravený STW. Sanitka měla oproti STW několik odlišností, např. pískovaná skla v zadní části vozu, svítící červený kříž nad čelním sklem nebo modrý majáček (u pozdějších sérií). Vůz měl také upravené odpružení zadní nápravy. Ke standardnímu vybavení patřila vysílačka a jedno (později dvě) žluté mlhové světlo vpředu.

Dodávka se od STW lišila zaplechováním zadních oken a chudší výbavou interiéru nákladní části.

Pick-up měl nákladní prostor oddělen přepážkou, nekryla jej střecha, ale mohl být zakrytý plachtou napnutou na odnímatelných obloucích. Nákladní prostor byl přístupný dvojitými zadními dvířky, která se otevírala netypicky do stran.

Pohřební vůz byl téměř shodný se sanitkou, postrádal však svítící majáček s červeným křížem, měl chudší výbavu vzadu a lišil se i jinak tvarovaným zadním sklem.

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

Podvozek a karosérie[editovat | editovat zdroj]

Škoda 1202 má podvozek s vpředu rozvidleným páteřovým rámem s centrální rourou. Vpředu je dělená lichoběžníková náprava s příčnými trojúhelníkovými rameny, odpružená dole umístěným příčným listovým pérem. Vzadu je dělená kyvadlová náprava odpružená příčným listovým pérem. Zadní náprava je hnací. Brzdy bubnové na všech kolech. Kola jsou šestnáctipalcová, s lisovanými ocelovými disky a pneumatikami rozměru 6,00-16. Karosérie je celokovová, svařovaná z ocelových výlisků.[1] Za pravým zadním podběhem je umístěna palivová nádrž na 38 l benzínu.[2]

Motor a převodovka[editovat | editovat zdroj]

Motor je řadový, kapalinou chlazený zážehový čtyřválec s rozvodem OHV. Motor je umístěn vpředu, podélně za přední nápravou.

Zdvihový objem: 1221 cm³
Stupeň komprese: 7,5 (od roku 1969: 7,9)
Nejvyšší výkon (podle normy SAE): 34,6 kW (od roku 1969: 37,5 kW) při 4500 ot/min
Největší točivý moment (podle normy SAE): 85,3 Nm (od roku 1969: 88,2 Nm) při 3000 ot/min

Převodovka: čtyřstupňová se zpátečkou, 2. 3. 4. stupeň synchronizovaný. Řadicí páka pod volantem. Stálý převod 5,25.[1]

Parametry vozidla[editovat | editovat zdroj]

Užitečná hmotnost: 650 kg (STW)[2]
Nejvyšší rychlost: 100 km/h
Spotřeba paliva: 9,4 l/100 km [1]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Pohřební verze neměla upravenou převodovku, i první stupeň byl pro pohřební průvod příliš rychlý. Řidič to mohl řešit jen prokluzem spojky, což byla rarita (redukci měla až nová pohřební Š 1203).
  • Škoda 1202 měla poddimenzované poloosy zadní hnací nápravy. Často se ustřihl klínek v náboji zadního kola nebo se poloosa rovnou ukroutila. Proto byla u modelu 1203 zesílena poloosa i kliková hřídel. Jelikož byl motor umístěn vpředu a zadní část vozu byla lehká, zadní kola často prokluzovala. S nákladem 500 kg však vůz díky pohonu zadních kol vyjel do kopce i po neposypaném náledí.
  • Motor měl poddimenzovanou klikovou hřídel, jež mohla prasknout. Jelikož šlo o úzkoprofilové zboží, musely se „kliky“ místo výměny opravovat svařováním.
  • Motor, převodovka, přední a zadní náprava byly dobře přístupné, kolem bylo mnoho místa, opravy a demontáže byly pohodlné. Žertem se říkalo, že u těchto vozů bylo možné provádět "generální opravy v prachu silnice".

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e CEDRYCH, Mario René; NACHTMAN, Lukáš. ŠKODA - auta známá i neznámá. 2. vyd. Praha : Grada, 2007. 288 s. ISBN 978-80-247-1719-7. S. 122.  
  2. a b c d e f TUČEK, Jan. Auta východního bloku. 1. vyd. Praha : Grada, 2009. 292 s. ISBN 978-80-247-2585-7. S. 88.  
  3. a b c MINÁŘÍK, Stanislav. Automobily 1966-1985. 1. vyd. Praha : NADAS, 1987. 216 s. S. 87.  
  4. TUČEK, Jan. Auta východního bloku. 1. vyd. Praha : Grada, 2009. 292 s. ISBN 978-80-247-2585-7. S. 87.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • CEDRYCH, Mario René; NACHTMAN, Lukáš. ŠKODA - auta známá i neznámá. 2. vyd. Praha : Grada, 2007. 288 s. ISBN 978-80-247-1719-7.  
  • TUČEK, Jan. Auta východního bloku. 1. vyd. Praha : Grada, 2009. 292 s. ISBN 978-80-247-2585-7.  
  • MINÁŘÍK, Stanislav. Automobily 1966-1985. 1. vyd. Praha : NADAS, 1987. 216 s.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu


automobily Škoda, 1940 — 1980
1940 1950 1960 1970
0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9
Malé Popular 1101/1102 „Tudor“
(Nižší) Střední Rapid 440 Octavia
Favorit 1200 „Sedan“ 1201 „Sedan“ 1000/1100 MB 100/110 105/120
Sportovní 450 Felicia 1000/1100 MBX 110 R
Luxusní Superb Superb
VOS
Užitkové 1202
1203