Letňany

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

městská část Praha 18
katastrální území Letňany

Praha-letnany.jpg

Praha 18 – znak Praha 18 – vlajka znak vlajka

základní data
kraj a obec: hlavní město Praha
městský obvod: Praha 9
správní obvod (pověřený úřad): Praha 18
datum připojení k Praze: 1968
katastrální výměra: 5,61 km²
obyvatel: 17 566 (31. 12. 2012)
hustota zalidnění: 2 545[1] obyv./ km²
počet základních sídelních jednotek:

poštovní směrovací číslo: 199 00
adresa úřadu městské části: Bechyňská 639
199 00 Praha 18
starosta / starostka: Mgr. Ivan Kabický

Oficiální web

E-mailová adresa

Praha 18 na mapě

Letňany (německy Letnian) jsou pražské katastrální území, které je totožné s územím městské části Praha 18, ležící v městském obvodě Praha 9. Do 31. prosince 2001 se městská část Praha 18 nazývala Praha-Letňany.

Správní obvod Praha 18[editovat | editovat zdroj]

Městská část Praha 18 vykonávala od 1. ledna 2002 rozšířenou působnost přenesené působnosti jen pro své vlastní území.

S účinností od 1. listopadu 2007 byla městská část Praha-Čakovice (zahrnující kromě Čakovic i Třeboradice a Miškovice) přeřazena ze správního obvodu Praha 19 (Kbely) do správního obvodu Praha 18 (Letňany).[2] Nový stav se tak opět přibližuje tomu, jaký platil do roku 2001.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o tehdy samostatné vesnici pochází z roku 1347, kdy se uvádí založení poplužního dvora „Wesz Letniany“ pražským měšťanem Mikulášem Velflínem od Věže zřejmě kolem roku 1307. Podle jedné z hypotéz ji založili migranti z Letné, která opakovaně trpěla nájezdy vojsk obléhajících Prahu. Ves měnila majitele, krátce byla i v držení Valdštejnů. Roku 1651 se staly součástí vinořského panství, které patřilo rodu Černínů z Chudenic.

Obcí se staly se zavedením obecního zřízení v roce 1850, školou a kostelem v té době spadaly pod Čakovice. V roce 1904 se v Letňanech narodil pozdější komunistický prezident Antonín Novotný.

Výrazný rozvoj Letňan je spojen s rokem 1925, kdy se sem z Kbel přestěhovala vojenská továrna na letadla – LETOV a spolu s tím zde vzniklo i jedno z nejvýznamnějších československých letišť. V roce 1927 zde vzniká civilní část Vojenského leteckého ústavu studijního (dnes známého jako Výzkumný a zkušební letecký ústav), v roce 1931 přichází další letecká továrna, Avia a nakonec letecká divize koncernu ČKD. Po komunistickém puči v roce 1948, postupně dochází k úpadku leteckých výrobců, a převrat v roce 1989 pak znamenal konec i posledního přeživšího leteckého výrobce – společnosti Letov. Ze vší slávy první poloviny dvacátého století tak do dnešních dnů zůstal jen Výzkumný a zkušební letecký ústav a samotné letiště, které v roce 2007 získala britská investiční společnost. Po Sametové revoluci sice nastal v letecké výrobě útlum, zároveň ale nastal rozvoj v oblasti služeb - na západním okraji čtvrti vyrostly hypermarkety Tesco a Globus.

Roku 1968 byly připojeny ke Praze, do obvodu Praha 9, k němuž patří dosud. V 70. a 80. letech zde bylo vybudováno panelové sídliště, v rámci jehož výstavby byla velká část starých Letňan srovnána se zemí. Při připojení k Praze zůstal zachován zdejší místní národní výbor, ten byl po Sametové revoluci transformován na místní úřad. Se zavedením městských částí v Praze s účinností od 24. listopadu 1990 se Letňany pod názvem Praha-Letňany staly jednou z 56 (později 57) městských částí Prahy. Její úřad měl část pravomocí (např. stavební úřad, živnostenský odbor) i pro obvod MÚ Praha-Čakovice. Se správní reformou Prahy od 1. července 2001, kdy byly místní úřady a obvodní úřady přejmenovány na úřady městské části, byly jako samosprávná městská část přejmenovány na Prahu 18 a staly se zároveň jedním z 22 správních obvodů Prahy. Od 1. listopadu 2007 bylo do tohoto správního obvodu opět připojeno i území městské části Praha-Čakovice, které v letech 2001–2007 spadalo pod Prahu 19 neboli Kbely.

Charakter čtvrti[editovat | editovat zdroj]

Letňany dnes už nejsou jen velké panelákové sídliště, které je od ostatní zástavby odděleno poli. V západní části čtvrti stojí panelové domy, které jsou postupně nepříliš vhodným způsobem rekonstruovány (nadměrná barevnost, ignorance základních architektonických pravidel, zahušťování zástavby),[zdroj?] uprostřed se nacházejí vily a domy, které zde zůstaly z původní vesnice. Východní část Letňan pak vyplňuje průmyslový areál Letov, Letiště Letňany a Letňanské výstaviště (Pražský výstavní areál Letňany). Protože se zde nachází hypermarket s multikinem Tesco ("Obchodní centrum Letňany") a sportovní areál s bazénem, hokejovou a tenisovou halou, jezdí sem mnoho lidí z okolních čtvrtí nakupovat, za zábavou či sportem.

V prvním desetiletí 21. století byl postaven obytný soubor Nový Prosek, který je v jihozápadním cípu katastru Letňan mezi ulicemi Kbelskou (součást tranzitní trasy E55) a Lovosickou.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Veřejná doprava[editovat | editovat zdroj]

Letňany jsou obsluhovány městskými a příměstskými autobusy PID. Od 9. května 2008 je v provozu konečná stanice linky metra C Letňany umístěná jeden kilometr jižně od Letňan blízko nynějšího výstaviště PVA a letiště Letňany.

Individuální doprava[editovat | editovat zdroj]

Letňany jsou přímo napojeny ulicí Kbelskou na Městský okruh, severně od čtvrti je začátek dálnice D8. U stanice metra je zřízeno parkoviště P+R.

Budoucnost[editovat | editovat zdroj]

Rozvoj Letňan nejvíce ovlivňuje předpokládané umístění několika sportovišť a dříve plánovaného nového národního stadionu pro olympijské hry, o jejichž pořádání Praha neúspěšně usilovala pro rok 2016. Její kandidatura byla v roce 2008 olympijským kongresem předem zamítnuta. V roce 2009 Městská rada Prahy rozhodla, že se nebude ucházet o pořádání olympijských her v roce 2020.

Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • CHARVÁT, Josef. Farní osada Velké Čakovice. Praha : vl.n., 1902. Dostupné online.  

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.czso.cz/xa/redakce.nsf/i/1F7DA7CC16750887C1256F35003F24DA/$File/1100e02b.xls
  2. Vyhláška hlavního města Prahy č. 13/2007 Sb. HMP, kterou se mění Statut hlavního města Prahy. Schválena 20. 9. 2007, účinná od 1. 11. 2007.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]