Bubeneč

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bubeneč
část obce a katastrální území hl. města Prahy
Praha Bubenec 2.jpg
Bubeneč – znak
historický znak
Bubeneč – vlajka
historická vlajka
kód katastrálního území: 730106
připojení k Praze: 1. ledna 1922
městská část: Praha 6 a Praha 7
správní obvod (pověřený úřad): Praha 6 a Praha 7
městský obvod: Praha 6 a Praha 7
počet územně tech. jednotek: 2
základní sídelní jednotky: 7
katastrální výměra: 4,44 km²
obyvatel: 23 159 (16. 10. 2006)
hustota zalidnění: 5 216 obyv./km²

Bubeneč je městská čtvrť Prahy a katastrální území na levém břehu Vltavy. Součástí katastru Bubenče je i celý Císařský ostrov, Stromovka (Královská obora) a Výstaviště. Patří sem i fotbalový stadion Sparty a část Vítězného náměstí. Většina katastru Bubenče – 52 % – patří do obvodu a městské části Praha 7,[1] ale většina zastavěné plochy leží v obvodu a městské části Praha 6,[2] (v Praze 7 leží především Stromovka). V letech 19041921 byl Bubeneč městem; pak byl připojen k Praze.

Jméno Bubeneč je rodu mužského (skloňuje se podle vzoru stroj), i když pravidla českého pravopisu umožňují i používání ženského rodu. Ten se ostatně vžil v každodenní hovorové mluvě. (Např: hledám tě po celé Bubenči, ví to celá Bubeneč apod.)[3]

Historický přehled[editovat | editovat zdroj]

Bubeneč, původně nazývaný Přední Ovenec (Zadní Ovenec byl názvem vsi na místě dnešní městské části Troja), je poprvé připomínán roku 1197. Dne 26. října 1904 získala obec Bubeneč status města a zároveň jí byl udělen i městský znak. Privilegium na používání znaku však Bubeneč obdržel až 17. února 1905.

Součástí Prahy se Bubeneč stal 1. ledna 1922 na základě zákona č. 114/1920 Sb. o vzniku Velké Prahy, a v jejím rámci se stal součástí obvodu Praha XIX. Od roku 1960 je území Bubenče rozděleno mezi městské obvody (dnes i městské části) Praha 6 a Praha 7.

V posledních letech se v ulicích Terronská, Albánská a Ve Struhách odkryly zajímavé archeologické nálezy. Mělce uložené pozůstatky prehistorického osídlení zachránilo slabé osídlení v pozdější době, od raného středověku až do začátku dvacátého století se jednalo o převážně zemědělskou oblast.

Původ jména[editovat | editovat zdroj]

Dnešní název Bubeneč je nejspíš založen na německé výslovnosti (Bubentsch) českého Vovenec[4] nebo odvozen od názvu blízké obce Bubny (dnes součást katastru Holešovic),[3] která se nacházela na předmostí dnešního Hlávkova mostu a jejíž katastr zahrnoval i dnešní Letenské sady.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Kostel sv. Gotharda, pozůstatek starého Bubenče

Zbytek původního, tzv. starého Bubenče, se nachází okolo kostela sv. Gotharda, hostince Na Slamníku a nedalekého Bubenečského nádraží ve středu čtvrti na západním okraji Stromovky. Odtud na jih se rozkládá vilová čtvrť, budovaná již od 2. pol. 19. století mj. významnými osobnostmi české kultury (např. vily Lannova, Suchardova), dnes zde sídlí řada zastupitelských úřadů. Jihozápadní část a západní okraj je tvořen bytovými domy stavěnými od dvacátých let 20. století podle (úspěšného) urbanistického plánu (A. Engel). Směrem k východu přechází dobová výstavba ve vilovou čtvrť. Severní část je v západní části historicky průmyslová se zbytky renesančního Císařského mlýna, papírny a starou a novou (na Císařském ostrově) čistírnou odpadních vod pro Prahu. Na východě sousedí sportovní areály vč. jezdeckého areálu na Císařském ostrově. Východní část Bubenče zaujímá především lesopark Královská obora neboli Stromovka s Místodržitelským letohrádkem a Šlechtovkou. Východní část stromovky byla vyhrazena pro Jubilejní výstavu v r. 1891 a výstavně-zábavným areálem zůstala, dnes pod názvem Výstaviště Praha. Jihovýchodní část Bubenče zaujímá stadion Sparty (běžně označovaný „na Letné“, ve smyslu na Letenské pláni) a souvislá bytová zástavba, mezi kterou dominuje budova Akademie výtvarných umění.

Hranice[editovat | editovat zdroj]

Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Bubeneč [online]. www.bubenec.eu, 2009, [cit. 2011-07-02]. Kapitola Poloha a rozloha. Dostupné online.  
  2. Mapa Prahy – základní [online]. T-mapy, 2006, [cit. 2011-07-16]. Dostupné online.  
  3. a b Bubeneč [online]. www.bubenec.eu, 2009, [cit. 2011-07-02]. Kapitola Od Ovence k Bubenči. Dostupné online.  
  4. Pytlík Radko: O Bubenči a okolí. Emporius, Praha 2004

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Smíchovsko a Zbraslavsko : společnou prací učitelstva. Smíchov : vl.n., 1899. Dostupné online. -kapitola Bubeneč, s. 179-185.  
  • VACEK, František. Dějiny Bubenče, Dejvic, Šárky a okolí. In TEIGE, Josef. Sborník příspěvků k dějinám král. hlav. města Prahy. Praha : Obec pražská, 1911. Dostupné online. S. 47-461.
  • HOLUB, Jan Bohumil. Odkryté poklady : Paměti děje- a místnopisné vikariátního obvodu Libockého. Praha : vl.n., 1893. Dostupné online. - kapitola Farnost bubenečská, s. 170-182.