Místodržitelský letohrádek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Místodržitelský letohrádek
Znak ČR Znak Bubenče
Místodržitelský letohrádek, hlavní budova
Místodržitelský letohrádek, hlavní budova
Základní informace
Země Česká republikaČesko Česká republika
Sloh Gotika
Stavební materiál Zdivo
Účel Lovecký zámeček
Původní majitel Český král Znak českého krále
Rod Jagellonci Erb Jagellonců
Zeměpisné souřadnice 50°6′17″ s. š., 14°24′51″ v. d.

Místodržitelský letohrádek je původně gotická stavba z konce 15. století nacházející se v pražské Královské oboře - Stromovce v Praze - Bubenči v jihozápadní části obory na území bývalé osady Ovenec.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Pohled na Místodržitelský letohrádek z Královské obory

Na konci 15. století zde byl postaven původní gotický lovecký hrádek. Budova pochází z doby panování krále Vladislava Jagellonského, až do dnešních dob se z této doby zachovala věž s kamenným schodištěm a plastikou lva. Jednalo se o královský lovecký zámeček, jenž fakticky spadal pod správu Pražského hradu.

Dnešní podoba letohrádku je renesanční, na konci 16. století došlo k jeho první a zásadní přestavbě, letohrádek dostal svoji dnešní obdélníkovou dispozici. V polovině 17. století v roce 1648 přežil bez úhony i vpád švédských vojsk do Prahy během třicetileté války.

V 17. století byl letohrádek spojen s Pražským hradem kaštanovou alejí, kterou ovšem vykácela francouzská vojska při okupaci Prahy v roce 1742, alej však byla později obnovena, nicméně letohrádek v té době chátral a pustnul, nebyl nijak využíván.

V letech 1804-1805 v souvislosti s otevřením Královské obory pro veřejnost rozhodnutím nejvyššího purkrabího Jana Rudolfa Chotka došlo k další rekonstrukci, přestavbě i dostavbě dalšího objektu, jež byla inspirována anglickou novogotikou. Došlo zde zejména k přestavbě vnější fasády objektu, nicméně základní renesanční ráz interiérů budovy zůstal i po další přestavbě budovy zachován. Letohrádek měl být sídlem nejvyššího purkrabího. Od roku 1849 byl letohrádek propůjčován královským místodržícím, jako jejich letní sídlo, odtud pak jeho dnešní název.

V současné době budova slouží jako archiv a studovna oddělení časopisů Národního muzea v Praze.

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

  • V exteriérech letohrádku bylo díky novogotické architektuře budovy natočeno také několik audiovizuálních děl z prostředí staré Anglie, odehrávají se zde např. některé scény z českého filmu Fantom Morrisvillu.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]