Čejkovský palác
| Čejkovský palác na Starém Městě | |
|---|---|
 Čejkovský palác z ulice Anenská | |
| Základní informace | |
| Sloh | Renesance, baroko |
| Výstavba | 1726 |
| Materiál | Zdivo |
| Stavebník | Saltzové |
| Další majitelé | Čejkové z Olbramovic |
| Pojmenováno po | Čejkové z Olbramovic |
| Poloha | |
| Adresa | Liliová 221/13 Praha 1, Staré Město 110 00 Praha 1,  Česko |
| Ulice | Anenská a Liliová |
| Souřadnice | 50°5′8,16″ s. š., 14°24′57,96″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 38334/1-114 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Čejkovský palác, nazývaný také Dům U Morgensternů, je vrcholně barokní palác čp. 221 na Starém Městě, Praha 1. Má složitý půdorys se dvěma uličními průčelími: hlavní průčelí se vstupním portálem je v ulici Liliová (č. 221/13), boční v ulici Anenská (č. 221/11). Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
Historie a popis[editovat | editovat zdroj]
Palác stojí v zástavbě za nárožním domem čp. 220 (bývalý krejčovský herberk, útulek pro vandrovní tovaryše) a je postaven na nepravidelném půdorysu na místě několika středověkých domů. Nejstarší části paláce jsou renesanční. Původní středověký dům na tomto místě měl lázeňský charakter, jak vyplývá z jeho původního názvu „U bílé točenice“ [zdroj?](turban po koupeli, který používali křížoví rytíři po návratu z Palestiny; v blízkosti byla komenda řádu templářů s kostelem sv. Vavřince, na jehož základech vznikl kostel sv. Anny, v němž je dnes kulturní centrum „Pražská křižovatka“ Václava Havla). Později v domě žil i kronikář Vavřinec z Březové, který například popsal první pražskou defenestraci.
V první polovině 18. století byl dům na zakázku Viléma hraběte Saltze přestavěn do současné vrcholně barokní palácové podoby. Ve druhé polovině 18. století byl palác ve vlastnictví hraběte Františka Čejky z Olbramovic, podle kterého dostal své jméno.[2] V letech 1798–1805 (snad za Františka Arnošta Bořka Dohalského z Dohalic) úprava interiérů do klasicistní podoby.
V prostorách prvního patra (okna do ulice) byla od roku 1830 hudební škola Josefa Proksche, do které chodil i mladý Bedřich Smetana.[3] V roce 1841 v domě údajně bydleli Josef Kajetán Tyl a František Ladislav Rieger.[4]
V současné době je v domě kromě bytů ambulantní klinika (specializace: vnitřní lékařství, imunolo gie) zaměřená na problematiku diferenciální diagnostiky a individualizované terapie systémových imunopatologických onemocnění.
Průčelí do Liliové ulice je pětiosé, bohatě členěné, s barokním portálem, na něm je zobrazen erb rodu Čejků a nad ním je socha anděla. Nad pěti okny v patře je čtveřice alegorických maskaronů – ročních období. V podkroví jsou pseudobarokní vikýře, které vznikly až v roce 1931.
Průčelí do Anenské ulice je rohové, barokně klasicistní.[1]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Portál paláce -
Portál paláce -
Průčelí paláce z Liliové ulice -
Průčelí paláce z Liliové ulice -
Palác z Anenské ulice -
Zimní zahrada -
Pavlač -
Pavlač -
Socha sv. Jana Nepomuckého v průjezdu paláce
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-09-13]. Identifikátor záznamu 150313 : Měšťanský dům U Morgensternů (Čejkovský). Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Díl 1. 1. vyd. Praha: Pavel Körber, 1903. Dostupné online. S. 8.
- ↑ RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Díl 2. 1. vyd. Praha: Pavel Körber, 1904. Dostupné online. S. 659.
- ↑ Nemovité kulturní památky hlavního města Prahy. Operativní příruční seznam ke Státnímu seznamu nemovitých kulturních památek. Praha: Pražské středisko státní památkové péče a ochrany přírody, 1976. 332 s. S. 22.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Čejkovský palác na Wikimedia Commons - Čejkovský palác na turistika.cz
