Kostel svaté Anny (Staré Město)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisuje stránka Vzhled a styl, konkrétní problémy tohoto článku mohou být specifikovány na diskusní stránce.

Gotický bývalý kostel sv. Anny v Praze na Starém Městě se nachází nedaleko Anenského náměstí.

Kostel byl postaven v letech 1319 – 1330 pro klášter dominikánek na místě starší rotundy a kostela Sv. Vavřince. Za husitských válek nebyl kostel (jako jeden z mála v Praze) vypleněn. V roce 1553 zde byl pochován Václav Hájek z Libočan. Za svých studií v Praze zde hrával Christoph Willibald Gluck. Za Josefa II. byl klášter zrušen a kostel roku 1782 odsvěcen.

Do roku 1795 komplex budov sloužil jako byty (mj. zde bydlela Karolina Světlá), poté zde byla zřízena tiskárna, kde byly vydávány mj. Schönfeldské císařské královské poštovní Noviny. V roce 1834 se tiskárna stala největší v tehdejším Rakouském císařství. Kolem roku 1876 byly do vnitřního prostoru bývalého kostela nainstalována čtyři dřevěná patra.

Dodnes se zachoval gotický krov a částečně i nástěnné malby ze 70. let 14. století. Současným majitelem objektu je Národní divadlo, které ho na 99 let za symbolickou korunu ročně pronajalo Nadaci Dagmar a Václava Havlových Vize 97. Ta financovala první etapu rekonstrukce, která proběhla v letech 2002 - 2004 a zahrnovala také vybourání dřevěných pater.

Prostor slouží jako kulturní centrum nazvané Pražská křižovatka.

[editovat] Pražská křižovatka

Pražská křižovatka, mezinárodní duchovní středisko vzniklé z podnětu bývalého prezidenta ČR, disidenta, spisovatele a dramatika Václava Havla, je sugestivním místem nejrozmanitějších setkání, kde jsou pořádány přednášky, diskuze, koncerty, představení, výstavy, meditace a happeningy. Jejich dramaturgie je založena na plném respektu k multikulturní rozmanitosti dnešního světa, protože jejich hlavním posláním je odpovídat na dnes už široce sdílenou potřebu nepředpojatého a tvořivého rozhovoru lidí různé víry, přesvědčení a profesí o stavu dnešní civilizace a nebezpečích, která jí hrozí, o jejích nadějích a budoucnosti. Pražská křižovatka sídlí v dnes již dávno odsvěceném kostele, který původně založil v roce 927 sv. Václav. O záchranu Pražské křižovatky se kompletně stará Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97, která tento prostor i spravuje.

[editovat] Rekonstrukce

Nejnáročnějším projektem Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97 bylo vytvoření mezinárodního centra Pražská křižovatka. V roce 1999 podepsala Nadace VIZE 97 nájemní smlouvu s Národním divadlem na pronájem tohoto odsvěceného chrámu na 99 let. Následně probíhaly přípravné práce rekonstrukce. 9. ledna 2002 vydal Úřad městské části Praha 1 Nadaci VIZE 97 stavební povolení, a tak Nadace mohla začít se stavebními pracemi. V témže roce se podařilo dokončit jejich první etapu – sanaci vlhkosti obvodových stěn. Další rok probíhala druhá etapa, kdy probíhalo především restaurování nástěnných maleb. V roce 2003 započala třetí a stavebně nejdůležitější etapa rekonstrukce, která byla dokončena v létě roku 2004. Dne 5. října 2004 byla v Pražské křižovatce slavnostně udělena Cena Nadace VIZE 97 a její prostor tak začal plnit své poslání.

Nadace VIZE 97 se již od počátku snažila přistupovat k obnově Pražské křižovatky velice citlivým a zároveň moderním způsobem. Podařilo se tak vytvořit jedinečný kulturní prostor pro 440 sedících diváků, který dokáže poskytnout komfort srovnatelný s ostatními podobně zaměřenými prostory. Pražská křižovatka má dnes vytápěnou podlahu, kompletní elektroakustický systém a vnitřní i vnějšího osvětlení. Na celém tomto úspěchu má nemalý podíl anglická architektka českého původu Eva Jiřičná, která je autorkou architektonického řešení. Na místě, kde dříve býval oltářní obraz, se nyní nachází dílo známé české malířky Adrieny Šimotové „Extatická postava“. K umělcům, jejichž díla rovněž dotvářejí interiér Pražské křižovatky, patří i Kurt Gebauer a Bořek Šípek.

Od roku 2004 se v Pražské křižovatce konají různé kulturní akce a průběžně probíhají i další rekonstrukce prostoru.

[editovat] Historie kostela

927 - český Kníže Václav zakládá kostel sv. Vavřince

12. st. - archeologicky doložená stavba románské rotundy sv. Vavřince

1232 - pravděpodobné datum, kdy se u sv. Vavřince usídlili templáři

od 1312 do 1313 - po zrušení templářského řádu kupují dvůr s kostelem Johanité; ti jej hned následujícího roku prodávají dominikánkám z kláštera sv. Anny na Újezdě.

po r. 1313 - dominikánky využívají kostel sv. Vavřince, zatímco se západně od něj staví nová loď s emporou jeptišek

v 2. pol. 14.st. - je stržen templářský kostel, aby mohl být dostavěn východní závěr chóru a propojen se stejně širokou lodí.

po r. 1372 - nástěnné malby v presbytáři (zvl. Oplakávání Krista, Sedmero svátostí a Klanění tří králů) jsou unikátním dílem Mistra třeboňského oltáře. – Po svém dokončení se stal klášterní kostel, zasvěcený sv. Anně, jednou z nejvýraznějších novostaveb mendikantské architektury na Starém městě pražském.

v 1.pol.15.st. - jako jediný z pražských kostelů je nedotčen husitskými válkami; po nich se však ocitá na mizině

1553 - v klášteře, kde strávil poslední léta svého života, byl pohřben kronikář Václav Hájek z Libočan

1616 - kostel s klášterem opraven přičiněním královny Anny, manželky krále Matyáše

1676 - nově vybudován chór jeptišek

1727 - dokončena štuková výzdoba interiéru

1782 - (za Josefa II.) klášterní kostel zrušen, odsvěcen a prodán za 19 tisíc zl.

1795 - objekt získává dvorní tiskař Jan Ferdinand ze Schönfeldu, který tam 1816 zřizuje tiskárnu

od 1880 do 1884 - odstraněna tři horní patra věže a stržena gotická klenba

od 1956 do 1957 - archeologický průzkum celé východní části kostela

od 70.let 20.st. - probíhají v kostele s přestávkami opravy vnějšího pláště kostela a krovu včetně střechy

od 1992 do 1993 - rekonstrukce středního křídla pro baletní soubor Národního divadla

1997 - založena Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97. Jedním z hlavních programů se stala právě „Obnova kostela sv. Anny“. Nadace si jej pronajala od Národního divadla na 99 let za symbolickou jednu korunu

od 1998 do 2004 - rekonstrukce kostela sv. Anny ve třech etapách podle návrhu arch. Evy Jiřičné; instalace „oltářního obrazu“ – kresby Adrieny Šimotové Extatická postava

2004 - 5. října, u příležitosti slavnostního předání Ceny Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97 prof. Petru Vopěnkovi, zahájila svou činnost PRAŽSKÁ KŘIŽOVATKA

[editovat] Reference

Ekert, F.: Posvátná místa královského hlavního města Prahy. Praha 1883. Reprint, Volvox Globator. Praha 1996.
Tomek, V. V.: Dějepis města Prahy.
Líbal, D.: Pražské gotické kostely, Praha 1946.
Ruth, F.: Kronika královské Prahy I., Praha 1903.