Jan Kaplický

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jan Kaplický
Narození 18. dubna 1937
Praha, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 14. ledna 2009
Praha, Česká republikaČesko Česká republika
Občanství Česko
Povolání architekt
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Příbuzenstvo
otec Josef Kaplický
matka Jiřina Kaplická
1. manželka Amanda Levete
2. manželka Eliška Kaplicky

Jan Kaplický (18. dubna 1937 Praha14. ledna 2009 Praha[1]) byl český architekt, žijící od své emigrace v roce 1968 ve Velké Británii. Společně s Davidem Nixonem založil architektonické studio Future Systems. Za stavbu Lord's Media Centra na londýnském kriketovém stadionu byl oceněn Stirling Prize, nejprestižnější britskou cenou za architekturu. Kromě působení v oblasti architektury a designu se Kaplický podílel i na výuce na univerzitách ve Velké Británii, Francii a Německu. V Česku bylo vydáno několik jeho knih.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Kaplický se narodil v Praze do umělecké rodiny. Jeho matka, Jiřina Kaplická, byla kreslířka a jeho otec, Josef Kaplický, byl malíř, architekt a sochař. V letech 1956–1962 vystudoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze, načež od roku 1964 až do své emigrace působil na volné noze.[2] V roce 1968 emigroval do Anglie. První architektonickou kanceláří, ve které působil, byla v letech 19691971 Denys Lasdun & Partners.[3] Poté byl v letech 1971–1973 zaměstnán v ateliéru Renza Piana a Richarda Rogerse, kde se podílel na projektu DRU budovy v Londýně a vypomáhal ve skupině návrhářů na návrhu pařížského kulturního centra a muzea Centre Georges Pompidou (realizováno 1971–1977)[4]. Roku 1975 získal britské občanství.[5] V roce 1979 založil společně s Davidem Nixonem architektonické studio Future Systems, ve kterém působil až do své smrti.

Tiskové centrum na kriketovém stadionu v Londýně

Jeho partnerkou byla i architektka Eva Jiřičná (která byla mj. předsedkyní komise posuzující návrhy na projekt Národní knihovny na Letné). Poté se seznámil a v roce 1991 oženil se svou dlouholetou manželkou Amandou Levete, která v roce 1989 nastoupila do jeho studia Future Systems. Během jejich 15 letého společného života se jim narodil syn Josef Kaplický. Při natáčení biografického snímku Profil,[6] který měl premiéru v roce 2004, se seznámil se svou pozdější ženou Eliškou Fuchsovou, s níž se oženil 15. října 2007. Eliška Kaplicky Fuchsová s ním začala natáčet snímek Oko nad Prahou o projektu Národní knihovny, který však již spolu nedokončili - Jan Kaplický zemřel 14. ledna 2009 v Praze. Náhle mu selhalo srdce, když procházel ulicí Československé armády nedaleko Vítězného náměstí v den, kdy mu jeho druhá žena Eliška[7] porodila dceru Johannu. Přivolaným záchranářům se ho již oživit nepodařilo.

Styl[editovat | editovat zdroj]

Je představitelem high-tech architektury, v posledních letech experimenoval s organickou architekturou, která se inspiruje přírodními tvary. Spolupracoval s předními světovými architekty, například Richardem Rogersem či Normanem Fosterem.

Společně s Amandou Levete, která se stala jeho profesní partnerkou na sklonku 80. let, byli jedinou neamerickou společností, která pracovala pro NASA. Zde si mohl osvojit práci s moderními materiály a technologiemi. Tato zkušenost ovlivňuje praxi ateliéru dodnes.

Významné projekty[editovat | editovat zdroj]

Hauer-King House v Londýně

V Česku vešel v širší známost veřejnou diskusí, kterou vyvolal jeho návrh na novou budovu Národní knihovny na Letenské pláni v Praze, organického tvaru zeleno-žluto-bílé barvy s fialovými skvrnami, novináři přezdívané chobotnice nebo blob. Předsedkyní sedmičlenné komise posuzující návrhy byla Kaplického bývalá partnerka, známá česko-britská architektka Eva Jiřičná. Odpůrci často argumentovali faktem, že návrh v soutěži zvítězil, ačkoliv nesplňoval jednu ze zadávacích podmínek: skladování knih pod úrovní terénu. Proti projektu se postavil prezident Klaus a následně pražská ODS, zejména primátor Pavel Bém. Objevily se argumenty na velkou finanční náročnost, na nedostupné pozemky a realizace byla nakonec zrušena s tím, že si Národní knihovna vystačí s Klementinem.

Ocenění a kritika[editovat | editovat zdroj]

Most pro pěší Docklands Floating Bridge v Londýně

Kaplický obdržel mnoho ocenění, mezi významná patří nejprestižnější britská cena za architekturu Stirling Prize, udělená za stavbu Lord's Media Centra na londýnském kriketovém stadionu.

V říjnu 2008 Kaplický odmítl přijmout cenu od ministerstva kultury za přínos v oblasti výtvarného umění a architektury, kterou se mu porota rozhodla udělit „za mimořádné architektonické dílo, kterým proslavil českou architekturu doma i v zahraničí“. V dopise ministrovi Jehličkovi, kterým cenu odmítl, Kaplický uvedl „ ... vaše ministerstvo i vláda znemožňují prosadit můj příspěvek k české kultuře a architektuře...“.[9]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Sketches 1941-2005 (Alba studio, 2005)
  • Česká inspirace (spoluautor Ivan Margolius, Fraktály Publishers, Zlatý řez, 2005)
  • Josef a Josef Kaplicky (Respekt Publishing a.s., 2009)
  • Album (Labyrint, 2005, 2010)

Výstavy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ŠŤASTNÝ, Jiří; JANKŮ, Tereza. Zemřel architekt Jan Kaplický. V den, kdy se mu narodila dcera. iDnes [online]. 2009-01-14 23:09 SEČ, rev. 2009-01-15 0:05 SEČ [cit. 2009-01-15]. Dostupné online.  
  2. Architekt Kaplický si tajně vzal filmovou producentku. iDnes.cz [online]. 16. října 2007-10-15 21:51 SEČ [cit. 2009-01-15]. Dostupné online.  
  3. V Praze zemřel architekt Jan Kaplický [online]. Mostecký deník.cz, [cit. 2009-01-15]. Dostupné online.  
  4. Martin Pawley, Future Systems, Phaidon, London, 1993, pp. 15-17
  5. PROVAZNÍKOVÁ, Tereza. Jan Kaplický [online]. E-architekt.cz, 2005-12-19, [cit. 2009-02-07]. Dostupné online.  
  6. Eliška Kaplický Fuchsová: Jdu dál a věřím. Novinky.cz [online]. 2009-07-10 [cit. 2010-10-17]. Dostupné online.  
  7. Zemřel architekt Jan Kaplický. Novinky.cz [online]. 2009-01-14 23:22 SEČ, rev. 2009-01-15 09:55 SEČ [cit. 2009-01-15]. Dostupné online.  
  8. ŘEZNÍČKOVÁ, Alena. Muzeum Enza Ferrariho, stavba Kaplického, má nejen italskou premiéru [online]. idnes.cz, rev. 2012-03-09, [cit. 2013-11-01]. Dostupné online. (česky) 
  9. Kaplický odmítl cenu od ministerstva. Lidovky.cz [online]. 2008-10-21 [cit. 2009-01-15]. Dostupné online. ISSN 1213-1385.  
  10. JAN KAPLICKÝ - VLASTNÍ CESTOU - prodlouženo do 27/9/2010! [online]. DOX, [cit. 2012-01-15]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jan Kaplický – Vlastní cestou 16/4 – 2/8/2010 His Own Way. Praha : DOX Centrum současného umění, 2010. ISBN 978-80-904213-9-4.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu