Lizéna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Toskánský palác od J. B. Matheye v Praze: lizénové rámy jsou bílé, zatímco ostatní architektonické články okrové a základní plocha světle zelenomodrá.
Selská stavení, rohová lizéna je rustikovaná (18. stol., Ondřejov)

Lizéna (též lisena, řidčeji lesena, přes němčinu z francouzského lisière "lem, okraj") je svislý plochý pásovitý architektonický dekorativní článek členící fasádu. Na rozdíl od pilastru nemá hlavici ani patku.

Tvoří-li lizény s obdobnými horizontálními prvky plochý pravoúhlý rastr, zdůrazňující kromě vertikálních také horizontální rozměr stavby, jedná se o tzv. lizénový rám.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Lizéna může být vytvořena předstupujícím cihelným či kamenným zdivem, být provedena ve štuku nebo může být pouze malovaná. Lizény byly používány v románské architektuře v kombinaci s obloučkovým vlysem. Hojné bylo také jejich užití v renesanční architektuře. V barokní architektuře je velmi časté užití lizén a lizénových rámů v kombinaci s pilastry a mezipatrovými římsami, přičemž vytvářejí jakousi plastickou mezivrstvu mezi těmito prvky a základní plochou omítky. Lizéna a především lizénové rámy byly oblíbené též v klasicistní architektuře, jsou také součástí tvarosloví zděných staveb lidové architektury, v níž je velmi časté obohacování rohů lizénových rámů konvexním vydutím nebo podobnými již čistě dekorativními prvky.

Lizéna vznikla výrazným zjednodušením pilastru. Obdobně i lizénový rám vznikl tvarovou redukcí pilastrů a kordonových říms.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Lesene ve Wikimedia Commons

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BLAŽÍČEK, Oldřich Jakub; KROPÁČEK, Jiří. Slovník pojmů z dějin umění. Praha : Odeon, 1991. ISBN 80-207-0246-6. S. 121.  
  • HEROUT, Jaroslav. Slabikář návštěvníků památek. 3. přepracované. vyd. Praha : Tvorba, 1994. ISBN 80-85386-92-5.