Bořek Šípek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bořek Šípek
Narození 14. června 1949
(64 let a 308 dní)
Československo Praha
Bydliště Praha
Partner(ka) Leona Machálková (do roku 2009)
Podpis
Bořek Šípek - podpis
Website http://www.boreksipek.com
Arzenal – pražský salon designu Bořka Šípka spojený s thajskou kuchyní
Koruna od Bořka Šípka
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Prof. Dr. Ing. arch. Bořek Šípek (* 14. června 1949, Praha) je světoznámý český výtvarník, architekt, designér a vysokoškolský učitel. Umělecký ředitel společnosti Czech Deco Team, sdružení architektů, designérů, výrobců a dovozců designového nábytku, kteří se rozhodli spolupracovat na společných realizacích a přispět k propagaci českého designu.[1]

Stručný životopis[editovat | editovat zdroj]

  • Dětství Bořka Šípka ovlivnilo směrem k samostatnosti a odpovědnosti. Jako sedmiletý se musel vyrovnat se smrtí svého otce a o devět let později pak zemřela i jeho matka. Do rodiny Roubíčkových jej přivedla jeho spolužačka (dcera pana Roubíčka) Michaela Lesařová-Roubíčková[2]. Bořkovým poručníkem se stal René Roubíček, sklářský mistr, který přispěl k tomu, že si Bořek Šípek na prahu dospělosti zvolil sklářství jako svůj obor.[p 1][3]
  • V roce 1968, po absolvování umělecké průmyslovky, jako devatenáctiletý emigroval se svou sestrou. V Německu působil do roku 1983. Zde vystudoval architekturu (v Hamburku) a zároveň s tím studoval i filosofii (ve Stuttgartu). V roce 1979 získal doktorát na Fakultě architektury na Technické univerzitě v Delfách. (Hovoří pěti jazyky.)[1]
  • V roce 1983 přesídlil do Nizozemska. Tady založil (v Amsterdamu) vlastní architektonické a designové studio Aletrego. [1]
  • V Nizozemsku se Bořek Šípek oženil s anglickou tanečnicí a choreografkou Bambi Uden. Z manželství se narodili synové Milan a Dalibor.
  • Na počátku 80. let si Bořka Šípka vybrala v Nizozemsku italská designérská nábytkářská firma Driade jako jednoho ze svých dvorních návrhářů. Firma zajistila masivní reklamní kampaň a prodávala jeho produky.[4] Rychle přibývaly i další významné světové firmy.[1]
  • V roce 1989 založil v Praze své nové umělecké studio.
  • Novém Boru v roce 1991 pak společně s Petrem NovotnýmLiborem Fafalou založili sklářskou firmu Ajeto.[5]
  • V roce 1990 se vrátil do Prahy, byl jmenován profesorem architektury a designu, působil na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (VŠUP), tuto činnost ukončil v roce 1998.
  • V letech 19922002 působil ve funkci hlavního architekta správy Pražského hradu, kde pracoval na obnově hradních interiérů. Pro přítele Václava Havla vytvořil řadu artefaktů. Stal se jediným výtvarníkem, který po Josipu Plečnikovi zasáhl do architektonické a výtvarné podoby hradních interiérů: pro reprezentativní prostory Hradu pod jeho vedením vznikly unikátní lustry a další svítidla, vázy, soubory nápojového skla, skleněné součásti nábytku a další interiérové vybavení.[1]
  • V roce 1999 byl jmenován profesorem architektury a designu na Univerzitě průmyslového designu ve Vídni
  • V roce 2004 vytvořil scénu a kostýmy pro operu Nagano.
  • V roce 2007 vytvořil výhry pro soutěž ČT O korunu krále Karla (viz foto).
  • V září 2008 instaloval první velkou výstavu českých umělců v čínském Pekingu.
  • V březnu 2012 otevřel (v rámci projektu Šípek Team[p 2]) novou sklárnu v Novém Boru - Studio Anežka[6] jako jediné místo výroby svých skleněných objektů a originálního designového skla.[7]
  • V roce 2013 vystavoval v rámci kolekce svítidel firmy Lasvit na veletrhu Salone Internazionale del Mobile v Miláně, výstavě Tortona Design Week a veletrhu Index v Dubaji.[8]
  • Žije v Praze a v letech 20052012 byl děkanem Fakulty umění a architektury Technické univerzityLiberci.[9] Tady založil zcela nový studijní obor "Environmental Design".[1]
  • Jeho partnerkou byla zpěvačka Leona Machálková, která mu 11. ledna 2003 v Thajsku[p 3] porodila syna Artura.[11]
  • Jeho díla je možné nalézt v mnoha stálých sbírkách světových galerií a muzeí (New York, Amsterdam, Paříž, Londýn, Soul, Bejrút, Tokio, Bangkok, Šanghaj), apod.
  • Práce Bořka Šípka jsou ale také v soukromých sbírkách i sbírkách řady umělců, vlastní je například Mick Jagger, Bob Dylan, Karl Lagerfeld, Jean Paul Gautier a další.[1]
  • Jeho návrhy využívají nejen italské značky (Driade, Alessi a jiné), ale také další světové firmy: Leitner Interier Designer, Vitra, Rosenthal, Sevres, Editions Steltman nebo Franz Wittmann Möbelwerkstätten.[1]

Realizované projekty[editovat | editovat zdroj]

  • nizozemské muzeum moderního umění v Den Bosch
  • výstavní pavilon automobilky Škoda v německém Wolfsburgu
  • japonský obchodní dům Ginza v Tokiu
  • 1982 skleněný dům ("Glasshaus") v Hamburku. Navrhl jej pro svoji sestru. Návrh získal prestižní ocenění "Preis für Architektur", která se uděluje jednou za čtyři roky, vedle hlavní ceny se uděluje šest uznání, jedno z nich obdržel právě Bořek Šípek[1]
  • 1982 Nizozemsko, návrh nevěstince realizovaný formou performance, divadelního představení [p 4] s názvem Tabu[2]
  • 1983 Návrh židle "Bambi" (Bambi chair) - křehce vypadající ocelová židle s mosazným kováním a opěrkou zad potaženou hedvábím. (Inspirováno baletkou a choreografkou Bambi Uden.)[12]
  • 1991 návrh "PCSS" stolu pro firmu Néotu, nohy tvořeny modrým sklem, plast a kování.[12]
  • 1994 návrh Kyoto Opera (operní dům v Kjótu)[12]
  • 1995 [12] pařížské butiky Karla Lagerfelda[p 5]
  • V letech 2000 a 2001 vzniklo v jeho ateliéru přibližně dvě stě skleněných objektů pro exkluzivní společenské prostory dvou nejmodernějších zámořských lodí Carnival Pride a Carnival Spirit.[1]
  • 1997 - 2010 Restaurace Arsenal v Praze[13][14]
  • Crystal Lounge - prestižní projekt na vybavení VIP prostor ruzyňského letiště[1]
  • Pro zrekonstruovanou budovu opery v Bělehradu vytvořil centrální lustr, jehož parametry jsou opravdu impozantní: délka 15 metrů a šířka přibližně 3,5 metru. Tvoří jej přibližně 450 skleněných dílů.[1]
  • 2013 - 2014 Projetk Havel's Place (Celosvětový projekt sítě veřejných míst pro demokratický dialog) – pamětní místo vzpomínek na Václava Havla. Venkovní instalace má podobu dvou křesílek (židlí) postavených u malého kulatého stolku jehož středem prorůstá živý strom. Celek symbolizuje místo k setkávání, přemýšlení a diskutování v duchu ideálů a životních postojů Václava Havla. První dva takovéto pomníky jsou již instalovány ve Washingtonu na Georgetownské univerzitě a v irském Dublinu, třetí je v parku de la Ciutadella nedaleko sídla katalánského parlamentu v Barceloně.[15] Další takové pietní místo je plánováno v Praze na Maltézském náměstí nedaleko parku Kampa.[16]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • 1983 Německá Cena za architekturu (Honourable Mention for the German Architecture Price[17])
  • 1989 holandská cena Kho Liang le Prize za design[17]
  • 1991 Rytíř umění a literatury Francouzské republiky (jmenování La Croix Chevalier dans lordre des Arts et Lettres francouzskou vládou[17])
  • 1993 Cena za užité umění a architekturu prince Bernharda (Prince Bernhard Fonds Prize[17])
  • 2005 cena Talent De L'Originalite - Le Sommet du Luxe et de la Creation[17]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

[1]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Na svých oficiálních webových stránkách hovoří Borek Šípek o svém vztahu k René Roubíčkovi takto: "Můj poručník René Roubíček, světově uznávaný umělecký sklář, ve mně probudil lásku ke kresbě. Každý den jsem pozoroval jak si René a jeho žena, také respektovaná sklářská umělkyně, při práci skicovali a kreslili nové návrhy. René je neuvěřitelně laskavý člověk, který se ke mně vždy choval, jako bych byl jeho syn, a pomohl mi, abych si našel svou cestu. Kromě jiného mě také zapsal na kurzy kreslení, kde jsem se naučil základy."
  2. Šípek team je pracovní skupina (zformovaná v roce 1982 pod vedením sklářského mistra Ivana Kubely) kvalifikovaných uměleckých sklářů s dlouholetou praxí. Sdružuje zkušené skláře (Miroslav Laurin, Petr Havlas, Tomáš Paur, ...) schopné realizovat velmi odvážné, řemeslně náročné nebo netradiční výrobní postupy s cílem navázat na tradice české sklářské tvorby a posouvat tak hranice sklářského výtvarného umění.
  3. Je milovníkem Thajska. Každoročně tuto zemi navštěvuje. V duchu thajské kuchyně provozuje v Praze na Starém Městě restauraci, jejíž design sám navrhl.[10]
  4. V projektu Tabu hrála hlavní roli Svedení baletka a choreografka Bambi Uden, s níž se zde Bořek Šípek poprvé setkal
  5. Velkým sběratelem tvorby Bořka Šípka byl v 80. letech módní návrhář Karl Lagerfeld. Byl Šípkem tak zaujat, že si od něj nechal navrhnout nejen svůj hamburský byt, ale také všechny své butiky po celém světě. Bořek Šípek pro něj připravil takzvanou Bibli butiků, podle které se museli řídit všichni architekti, kteří Lagerfeldovy obchodní prostory zařizovali, ale také sérii flakonů pro jeho parfémy.[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j k l m Postavil úžasný skleněný dům. Klidně by zboural i část Pražského hradu - (29. srpna 2013)
  2. a b Architekt a designér Bořek Šípek: Jsem emancipovaný muž - rozhovor, www.novinky.cz, 12. července 2009
  3. 13. komnata Bořka Šípka (ČT) – možnost on-line přehrání
  4. a b Bořek Šípek: designérská star, kterou svět oceňuje víc než jeho rodná hrouda - ihned.cz, 16. 6. 2011
  5. Oficiální stránky sklárny Ajeto (Ajeto Group)
  6. Bořek Šípek otevřel svoji novou sklárnu - www.kultura21.cz, 3.4.2012
  7. Šípek Team - Glass Studio Anežka - Nová sklárna Bořka Šípka v Novém Boru (oficiální web)
  8. DesignMag, Lasvit předvedl světla Jar RGB i broušené podlahy
  9. Architekturu v Liberci povede opět Borek Šípek, Týden.cz (06.06.2008)
  10. Bořek Šípek na Filmové databázi
  11. Machálková ukázala syna Artura: Je to celý Šípek!. Spy.cz [online]. 2011-05-23 [cit. 2014-03-15]. Dostupné online.  
  12. a b c d Ketterer Kunst - krátký životopis Bořka Šípka - (anglicky)
  13. Restaurace Arsenal v Praze
  14. Umělecký arzenál Bořka Šípka (gastroprofesor.cz; Autor: Jan Janula)
  15. Barcelona má nenápadný památník Václava Havla - (15. února 2014 autor: ČT24)
  16. Památník Václava Havla bude stát na Maltézském náměstí - (13. března 2014)
  17. a b c d e Nejsem šťastný, toužím po harmonii, říká architekt Bořek Šípek - rozhovor (xman.idnes.cz, 26. září 2013)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SEDLICKÁ, Eva. Fenomén Šípek, Zpověď kosmopolitního architekta a designéra. [s.l.] : Mladá fronta, 2008. 208 s. ISBN 80-204-1629-3. (česky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]


Děkan Fakulty umění a architektury Technické univerzity v Liberci
Předchůdce:
Zdeněk Lukeš
20052012
Bořek Šípek
Nástupce:
Zdeněk Fránek