František Ekert
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
František Ekert (30. září 1845 Kralovice – 20. května 1902 Praha) byl katolický kněz, historik a spisovatel.
Obsah |
[editovat] Život
Ekert studoval gymnázium v Plzni a v Praze, po vysvěcení na kněze v Praze byl kaplanem kostela Matky Boží před Týnem a pak u svatého Vojtěcha na Novém Městě v Praze. Od roku 1890 byl farářem na Karlově a od roku 1892 u Panny Marie Sněžné. Psal o církevních stavitelských památkách, o českých a pražských dějinách a vydal čtyřsvazkový soubor životopisů svatých. Přispíval do Ottova souboru „Čechy“ a do Ottova slovníku naučného, psal o Valdštejnovi a o staročeské teologické terminologii u Tomáše ze Štítného. Vydal také několik cestopisů.
[editovat] Dílo
- Hlavní chrám svatého Víta v Praze (1880)
- Posvátná místa král. hlavního města Prahy (2 sv., 1883-1884) – popisy a historie pražských kostelů, kaplí atd.
- Postní kázání (1887)
- Církev vítězná, životopisy svatých (4 sv., 1892-1897)
[editovat] Odkazy
[editovat] Externí odkazy
[editovat] Literatura
- EKERT, František. Posvátná místa král. hl. města Prahy : Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvátných soch, klášterů i jiných pomníků katolické víry a nábožnosti v hlavním městě království Českého. Svazek I. Praha : Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1883. Dostupné online.
- F. Ekert, Posvátná místa hlavního města Prahy I./II. Praha: Volvox globator 1996. ISBN 80-7207-040-1 (nové vydání)
