Buquoyský palác (Staré Město)
| Buquoyský palác na Starém Městě | |
|---|---|
_02.JPG) Buquoyský palác na Starém Městě | |
| Základní informace | |
| Sloh | Klasicismus |
| Architekt | Antonín Prachner |
| Přestavba | 1773 (klasicistní vzhled) |
| Materiál | Zdivo |
| Další majitelé | Buquoyové |
| Současný majitel | Universita Karlova |
| Poloha | |
| Adresa | Celetná 562/20, Ovocný trh 562/7 Praha 1, Staré Město 110 00 Praha 1,  Česko |
| Ulice | Celetná a Ovocný trh |
| Souřadnice | 50°5′13,56″ s. š., 14°25′27,12″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Buquoyský palác nebo také Buquoyský dům je klasicistní dům s adresami Celetná 562/20 a Ovocný trh 562/7 na Starém Městě v Praze 1. Je od roku 1964 památkově chráněn v rámci komplexu Karolina.[1]
Dějiny[editovat | editovat zdroj]
V místě dnešního paláce stával rozsáhlý dům již v období gotiky; jedním z majitelů byl i Zdeněk Kostka z Postupic. Dům byl později renesančně přestavěn. Počátkem 17. století patřil Voršile Benigně, manželce Bohuslava z Michalovic, jednoho z popravených vůdců českého stavovského povstání.[2] Byl zkonfiskován, vydrancován vojskem a roku 1627 prodán hraběnce Marii Magdaleně Buquoyové, vdově po generálovi Karlu Buquoyovi. Byl pak upraven barokně. Buquoyové vlastnili dům až do roku 1754.
V roce 1762 se majitelem paláce stala Univerzita Karlova, pro kterou roku 1773 provedl architekt Antonín Prachner potřebné úpravy včetně dnešní klasicistní podoby průčelí domu. Byli zde ubytováni profesoři právnické a lékařské fakulty. Od roku 1882 v paláci krátce sídlila také Královská česká společnost nauk (předchůdce dnešní Akademie věd ČR).
V letech 1965–1971 proběhly novodobé úpravy domu pro potřeby univerzity (spolu se sousedními domy – Opitzův dům čp. 559, Peslovský dům čp. 560 a Jeřábkův dům čp. 561) podle projektu Jaroslava Fragnera.
V letech 2020–2022 probíhá revitalizace objektů Karolina, včetně prostor Buquoyského domu.[3]
Architektura[editovat | editovat zdroj]
_03.JPG)
Palác je čtyřkřídlý třípatrový objekt kolem protáhlého vnitřního dvora. Dochovalo se původní gotické sklepení paláce a také gotické zdivo je dochováno až do výše třetího patra. Místnosti v přízemí a hodnotný trámový strop v jedné z místností ve druhém patře jsou z období renesance. Také vstupní portál v Celetné ulici je pozdně renesanční; desku s nápisem „Sibi et Postebis“ (Sobě i potomkům) a letopočet 1773 do něj nechala doplnit univerzita.
Hlavní průčelí do Celetné je šestiosé, průčelí do Ovocného trhu je širší, osmiosé. Štuková výzdoba a detaily oken jsou na obou fasádách shodné, z téže etapy úprav kolem roku 1773.[4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Karolinum - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-05-19]. Dostupné online.
- ↑ Ruth (1903), s. 105
- ↑ Revitalizace objektů Karolina. www.avers.cz [online]. [cit. 2021-05-19]. Dostupné online.
- ↑ Vlček (1996), s. 379
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Díl 1. Praha: Pavel Körber, 1903. Dostupné online. S. 105–106.
- Nemovité kulturní památky hlavního města Prahy. Operativní příruční seznam ke Státnímu seznamu nemovitých kulturních památek. Praha: Pražské středisko státní památkové péče a ochrany přírody, 1976. 332 s. S. 52.
- POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 472 s. S. 168.
- VLČEK, Pavel, et al. Umělecké památky Prahy. Staré Město a Josefov. 1. vyd. Praha: Academia, 1996. 639 s. ISBN 80-200-0563-3. S. 378–379.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Buquoyský palác na Wikimedia Commons - Buquoyský palác Archivováno 3. 9. 2012 na Wayback Machine. na kralovskacesta.cz
- Pamětní deska v Celetné ulici
