Kaiserštejnský palác

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kaiserštejnský palác
na Malostranském náměstí
Kaiserštejnský palác  na Malostranském náměstí
Kaiserštejnský palác
na Malostranském náměstí
Základní informace
Země Česká republikaČesko Česká republika
Vystavěn 1714
Zrekonstruován 1896 (přístavba balkónu), 1977
Architekt Giovanni Battista Alliprandi
Sloh Baroko
Stavební materiál Zdivo
Původní majitel František Helfrýd svobodný pán z Kaisersteinu
Rod Radečtí z Radče Graf radetzky.jpg Kaiserštejnové Kaiserštejnský palác erb.JPG
Zeměpisné souřadnice 50°5′19″ s. š., 14°24′16″ v. d.

Kaiserštejnský palác je barokní budova na Malostranském náměstí čp. 37. Vznikl roku 1714 přestavbou dvou renesančních domů.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Balkon Kaiserštejnského paláce s rodovým erbem

Do dnešní podoby byl dostavěn v roce 1714. Vznikl přestavbou dvou renesančních domů. Palác se skládá ze dvou budov spojených úzkými bočními křídly, které vytvářejí menší nádvoří. V přízemí zadní budovy jsou dodnes dochovány renesanční klenby a pozdně renesanční trámové stropy zdobené malbami. Vchod do této budovy je z ulice Josefská 3.

Návrh je dílem Giovanna Battisty Alliprandiho. (Dalším jeho dílem na Malostranském náměstí je Šternberský palác, čp. 7). Stavbu provedla dílna Kryštofa Dientzenhofera.

V průčelí hlavní budovy obrácené do Malostranského náměstí bývalo loubí, které bylo zazděno při přestavbě v roce 1896. Při této přestavbě byl rovněž přistavěn balkon.

Budova nemá obvyklý štít. Atika je však vyzdobena sochami Čtyř ročních počasí a dekorativními vázami. Sochařská výzdoba je dílem italského sochaře Ottavia Mosto.

Historie paláce[editovat | editovat zdroj]

Prvním majitelem byl vojenský velitel Prahy František Helfrýd svobodný pán z Kaisersteinu. V dalších letech palác vystřídal několik majitelů. Byla mezi nimi i rodina Radeckých z Radče. Maršálu Radeckému, považovanému za jednoho z nejlepších vojevůdců 19. století, byl v roce 1859 odhalen na Malostranském náměstí pomník. V té době také náměstí neslo jeho jméno.

Palác od Radeckých získal hoteliér Václav Petzold, který zde zřídil restauraci. Paláci se tak dalších sto let říkalo „U Petzoldů“. Petzoldova manželka, operní pěvkyně Marie Sittová, se stala první představitelkou Smetanovy Prodané nevěsty.

Ve 40 letech minulého století získala budovu Česká spořitelna. Pro účely České spořitelny byl podle návrhu architekta Kašpara Předáka v roce 1845 upraven slavnostní sál v prvním patře ve slohu pozdního klasicismu.

Atika Kaiseršteinského paláce

V roce 1977 byla zahájena rozsáhlá rekonstrukce pod vedením architektů ing. Zdeňka Pokorného a ing. arch. Jaroslava Bělského. Rekonstrukce vrátila palác do původní barokní podoby. Byl obnoven hlavní velký sál, loubí v přízemí a vchod posunut na původní místo.

Po dlouhou dobu byl sídlem Československé obchodní a průmyslové komory, později Hospodářské komory České republiky. Po vyřešení restitučních sporů zde dnes sídlí mimo jiné Komerční banka. V letech 1908 - 1911 zde žila další česká operní hvězda - Ema Destinnová. V roce 1978 byla na domě odhalena pamětní deska s bronzovou bustou zpěvačky od sochaře Jana Simoty. V roce 1964 byl dům vyhlášen chráněnou památkou (reg.č. 38990/1-533)

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • František Žáček a František Stehlík: Historický a orientační průvodce Prahou, František Stehlík, 1929
  • Alois Kubíček: Pražské paláce, Václav Poláček, Praha 1946
  • Emanuel Poche, Pavel Preiss: Pražské paláce, Odeon Praha 1977
  • Hrubeš Josef, Hrubešová Eva: Pražské domy vyprávějí; Roztoky u Prahy: Orion, 1995, ISBN 80-900287-8-0
  • Pavel Vlček (edit.): Umělecké památky Prahy - Malá Strana, Academia, Praha 1999, ISBN 80-200-0771-7
  • Slavomír Ravik: Velká kniha o Praze, Regia, Praha, 2000, ISBN 80-86367-05-3

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Kaiserštejnský palác ve Wikimedia Commons