Thunovský palác

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Thunovský palác
ve Sněmovní ulici
Thunovský palác  ve Sněmovní ulici
Thunovský palác
ve Sněmovní ulici
Základní informace
Země Česká republikaČesko Česká republika
Vystavěn 1726
Sloh Klasicismus
Stavební materiál Zdivo
Původní majitel Jan z Roupova
Rod Thunové Siebmacher093 Thun.jpg
Současný majitel Český stát (Poslanecká sněmovna)
Zeměpisné souřadnice 50°5′21″ s. š., 14°24′14″ v. d.
Možná hledáte: Thunovský (Leslieovský) palác v Thunovské ulici, sídlo velvyslanectví Spojeného království, někdejší Thunovský Kolovratský palác v Nerudově ulici, či někdejší Thunovský Toskánský palác na Hradčanském náměstí.

Thunovský palác (někdejší Roupovský dům) je památka nacházející se v Praze na Malé Straně. Je chráněn jako národní kulturní památka České republiky[1] a jeho adresa je Sněmovní 4.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Thunovský palác

Původní Roupovský dům Jana z Roupova v roce 1650 koupila hraběnka Markéta Anna Thunová. V letech 1662 a 1694 Thunové získali další dva objekty v sousedství. Během přestavby těchto objektů vznikl i dnešní hlavní jednací sál Poslanecké sněmovny Českého zemského sněmu. Od roku 1779 zde provozovala společnost Pascala Bondiniho divadlo, které prý navštívil i Josef II. Divadlo však v roce 1794 vyhořelo. V roce 1801 hraběnka Anna Marie Thunová palác prodala českým stavům. Poté proběhla klasicistní přestavba pro potřeby Zemského sněmu. Palác původně upravený především pro stavovské kanceláře sloužil od roku 1861 jako sněmovna.[2] V roce 1903 byl Thunovský palác propojen s vedle stojícím palácem Smiřických, který také využíval parlament.

14. listopadu 1918 byla v paláci na prvním zasedání Národního shromáždění vyhlášena Československá republika a Tomáš Garrigue Masaryk zvolen prezidentem. Poté zde zasedal senát, poslanecká sněmovna v té době zasedala v Rudolfinu. V letech 1936-1940 na paláci proběhla další přestavba. V padesátých a šedesátých letech zde sídlila některá ministerstva. V letech 1968-1992 se palác stal sídlem České národní rady, která se po rozdělení Československa přetransformovala na Poslaneckou sněmovnu České republiky. Od roku 1993 zde tedy opět zasedá Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Sídlo Parlamentu České republiky (Praha 1 - Malá Strana) [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2012-04-27]. Dostupné online.  
  2. SCHWARZENBERG, Karel. Obrazy českého státu. Praha : Melantrich, 1939. S. 122.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]