Lobkovický palác

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Lobkovický palác
na Malé Straně
Lobkovický palác
Lobkovický palác
Základní informace
Země Česká republikaCZE Česká republika
Vystavěn 1702
Sloh Rokoko
Stavební materiál Zdivo
Účel Německé velvyslanectví v Praze
Rod Lobkovicové 22px
Současný majitel Spolková republika Německo
Zeměpisné souřadnice 50° 5′ 14″ s. š., 14° 23′ 53″ v. d.

Lobkovický palác, dříve též palác Přehořovských z Kvasejovic je barokní stavba nacházející se v Praze na Malé Straně. Společně s Lobkovickou zahradou je chráněn jako kulturní památka České republiky[1] a jeho adresa je Vlašská 19.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Barokní palác byl postaven po roce 1702 hrabětem Přehořovským z Kvasejovic, který ho ale kvůli dluhům brzy prodal. Od roku 1753 ho vlastnila rodina Lobkoviců. V palácovém kupolovém sále paláce koncertovali Ludwig van Beethoven i Carl Maria von Weber. V roce 1927 Lobkovicové budovu prodali československému státu, který ji koupil pro potřeby ministerstva školství a národní osvěty. Později zde sídlily Památkový úřad, Slovanský ústav, Archeologický ústav, Orientální ústav, Masarykova akademie práce a další.

Po převzetí moci komunisty v únoru 1948 se zde usídlilo čínské velvyslanectví. Od roku 1974 je palác sídlem západoněmeckého, později velvyslanectví sjednoceného Německa v Praze. V roce 1989 přijížděly do Prahy desetitisíce občanů tehdejší NDR, kteří se rozhodli na západoněmecké ambasádě žádat o azyl a povolení odcestovat do NSR. Ubytováni byli ve stanech na zahradě velvyslanectví. 30. září 1989 tehdejší spolkový ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher z balkonu Lobkovického paláce uprchlíkům oznámil, že jim bude umožněno vycestovat na svobodu. Události z roku 1989 připomíná skulptura „Quo vadis“ (Trabant) od Davida Černého, jejíž originál je uložen ve sbírce Fóra současných dějin v Lipsku.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Polokulovitý nástavec 1. patra, zhotovený Palliardim zhruba sto let po dokončení stavby, pokazil její střídmý vzhled, poplatný Alliprandiho pojetí.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MonumNet : Nemovité památky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2012-04-02]. Záznam IdReg 150894: Lobkovický palác. Dostupné online.  
  2. Přednášky Velké osobnosti barokního umění v Praze, dr. Černý, VŠUP, zimní semestr 1997/1998. Dostupné online.
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]