Vinoř
|
městská část Praha-Vinoř |
|
|---|---|
 |
|
| základní data | |
| kraj a obec: | hlavní město Praha |
| městský obvod: | Praha 9 |
| správní obvod (pověřený úřad): | Praha 19 |
| datum připojení k Praze: | 1974 |
| katastrální výměra: | 5,99 km² |
| obyvatel: | 3 835 (12/2011) |
| hustota zalidnění: | |
| počet základních sídelních jednotek: | 3 |
| zeměpisné souřadnice: | 50° 8′ 47″ s. š., 14° 34′ 43″ v. d. |
| poštovní směrovací číslo: | 190 17 |
| adresa úřadu městské části: | Místní úřad MČ Praha-Vinoř Bohdanečská 97 190 17 Praha-Vinoř |
| starosta / starostka: | František Švarc |
Vinoř je katastrální území, někdejší vesnice připojená roku 1974 k Praze, od 24. listopadu 1990 pod názvem Praha-Vinoř také městská část. Leží na severovýchodě hlavního města Prahy v severovýchodní části městského obvodu Praha 9, podél ulice Mladoboleslavské vedoucí směrem k Brandýsu nad Labem. Má rozlohu 599,92 ha, počet obyvatel k 31. prosinci 2011 byl 3 835.[1]
Vinoř sousedí s Miškovicemi, Čakovicemi, Kbely, Satalicemi, Radonicemi, Jenštejnem, Podolankou a Přezleticemi.
Obsah |
Historie [editovat]
Vinoř je staré historické sídlo, první písemná zmínka o obci pochází již z r. 1088,[2] kdy král Vratislav II. daroval Vinoř Vyšehradské kapitule, sama Vinoř je ale mnohem starší. Do Vinoře spadá též osada Ctěnice.
Součástí Prahy je Vinoř od roku 1974.
Doprava [editovat]
Vinoř se nachází na silnici II/610, která ji prakticky rozděluje. Tato silnice je hlavní spojnicí s centrem Prahy.
Městskou hromadnou dopravu (PID) zde zajišťují pouze autobusové linky, městské i příměstské. Jedinou městskou je linka 259 vedena ke stanici metra C Letňany. Příměstské autobusové linky jsou vedeny přes Vinoř a pokračují dále do Podolanky, Brandýsa nad Labem-Staré Boleslavi, Radonic nebo Přezletic. Noční dopravu zajišťují linky 513 a 603 (obě ze zastávky Palmovka).
Památky [editovat]
Nejstarší dochovanou stavbou ve Vinoři je barokní kostel Povýšení sv. Kříže, postavený v letech 1727–1728 stavitelem F.M.Kaňkou na místě původní románské stavby. Před kostelem stojí cenné sousoší svatého Jana Nepomuckého od barokního sochaře I.F.Platzera.
Dalšími dominantami vsi jsou Vinořský zámek, postavený rovněž stavitelem F. M. Kaňkou, který v současné době spravuje Ministerstvo vnitra.[3]
Zámek Ctěnice stojí v osadě Ctěnice a je jednou z mála dochovaných středověkých tvrzí z 2. poloviny 14. století.
Podél cesty do Kbel jsou po cestě tzv. boží muka, jež pocházejí z dob, kdy se ještě mezi vesnicemi chodilo pěšky.
Ve východní části Vinoře se nacházel cukrovar, který byl navzdory snahám o záchranu v roce 2009 zbourán.
V jižní části území Vinoře se nachází přírodní rezervace Vinořský park.
Zajímavosti [editovat]
- Katolická církev ve Vinoři vlastní asi tři čtvrtiny pozemků.
- Vinořská škola vyučovala již za Marie Terezie. Až do roku 1856 měla pouze dvě třídy. V roce 2007 ji navštěvovalo celkem 295 studentů.
- Průměrný věk obyvatel Vinoře je 38 let.
- Nejvyšší bod Vinoře má nadmořskou výšku 268 m.
- Celková výměra je 598 ha, z čehož 436,02 ha jsou zemědělsky využívané pozemky.
Galerie [editovat]
-
Vinořské náměstí, Vinoř
-
Pomník obětem válek před vinořským hřbitovem
-
Sousoší sv. Jana Nepomuckého
-
Interiér bývalého cukrovaru (zbourán roku 2009)
.jpg)
Reference [editovat]
- ↑ http://www.praha-vinor.cz/mcpv.htm
- ↑ Poche, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech 4. 1. vyd. Praha: Academia, 1982. 636 s. bez ISBN
- ↑ František Maxmilián Kaňka a jeho činnost na Brandýsku. In ADAMEC, Jaromír. Studie a zprávy. Brandýs nad Labem - Stará Boleslav : Okresní muzeum Praha-východ v Brandýse nad Labem - Staré Boleslavi, 1977-78. s. 51-64.
Externí odkazy [editovat]
- Zámek Ctěnice, oficiální stránka zámku
