Vinoř

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

městská část Praha-Vinoř
katastrální území Vinoř

Fara a kostel Povýšení svatého Kříže

Praha-Vinoř – znak Praha-Vinoř – vlajka znak vlajka

základní data
kraj a obec: hlavní město Praha
městský obvod: Praha 9
správní obvod (pověřený úřad): Praha 19
datum připojení k Praze: 1974
katastrální výměra: 5,99 km²
obyvatel: 3 925 (31.12.2012)
hustota zalidnění:
počet základních sídelních jednotek: 3

poštovní směrovací číslo: 190 17
adresa úřadu městské části: Místní úřad MČ Praha-Vinoř
Bohdanečská 97
190 17 Praha-Vinoř
starosta / starostka: František Švarc

Oficiální web

E-mailová adresa

Praha-Vinoř na mapě

Vinoř (německy Winor) je katastrální území, někdejší vesnice připojená roku 1974 k Praze, od 24. listopadu 1990 pod názvem Praha-Vinoř také městská část. Leží na severovýchodě hlavního města Prahy v severovýchodní části městského obvodu Praha 9, podél ulice Mladoboleslavské vedoucí směrem k Brandýsu nad Labem. Má rozlohu 599,92 ha, počet obyvatel k 31. prosinci 2012 byl 3 925.[1]

Vinoř sousedí s Miškovicemi, Čakovicemi, Kbely, Satalicemi, Radonicemi, Jenštejnem, Podolankou a Přezleticemi.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vinoř je staré historické sídlo, první písemná zmínka o obci pochází již z r. 1088,[2] kdy král Vratislav II. daroval Vinoř Vyšehradské kapitule, sama Vinoř je ale mnohem starší. Do Vinoře spadá též osada Ctěnice.

Součástí Prahy je Vinoř od roku 1974.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Vinoř se nachází na silnici II/610, která ji prakticky rozděluje. Tato silnice je hlavní spojnicí s centrem Prahy.

Městskou hromadnou dopravu (PID) zde zajišťují pouze autobusové linky, městské i příměstské. Jedinou městskou je linka 259 vedena ke stanici metra C Letňany. Příměstské autobusové linky jsou vedeny přes Vinoř a pokračují dále do Podolanky, Brandýsa nad Labem-Staré Boleslavi, Radonic nebo Přezletic. Noční dopravu zajišťují linky 513 a 603 (obě ze zastávky Palmovka).

Památky[editovat | editovat zdroj]

Pamětní tabule protikomunistického odboje na vinořské faře

Nejstarší dochovanou stavbou ve Vinoři je barokní kostel Povýšení sv. Kříže, postavený v letech 1727–1728 stavitelem F.M.Kaňkou na místě původní románské stavby. Před kostelem stojí cenné sousoší svatého Jana Nepomuckého od barokního sochaře I.F.Platzera.

Dalšími dominantami vsi jsou Vinořský zámek, postavený rovněž stavitelem F. M. Kaňkou, který v současné době spravuje Ministerstvo vnitra.[3]

Zámek Ctěnice stojí v osadě Ctěnice a je jednou z mála dochovaných středověkých tvrzí z 2. poloviny 14. století.

Podél cesty do Kbel a v centru Vinoře stojí čtyři výklenkové kapličky poutní cesty z Prahy do Staré Boleslavi, postavené v letech 1674 - 1690. Pátá výklenková kaple této poutní cesty dnes stojí u Cukrovarského rybníka. Kapličky jsou chráněny jako kulturní památky České republiky.[4]

Ve východní části Vinoře se nacházel cukrovar, který byl navzdory snahám o záchranu v roce 2009 zbourán.

V jižní části území Vinoře se nachází přírodní rezervace Vinořský park.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Katolická církev ve Vinoři vlastní asi tři čtvrtiny pozemků.
  • Vinořská škola vyučovala již za Marie Terezie. Až do roku 1856 měla pouze dvě třídy. V roce 2007 ji navštěvovalo celkem 295 studentů.
  • Průměrný věk obyvatel Vinoře je 38 let.
  • Nejvyšší bod Vinoře má nadmořskou výšku 268 m.
  • Celková výměra je 598 ha, z čehož 436,02 ha jsou zemědělsky využívané pozemky.
  • I když do Vinoře nikdy nejezdila tramvaj tak jednu tramvaj Vinoř má. V areálu společnosti Pražské strojírny se nachází původní pražská tramvaj T3SUCS, která je z hlavní ulice Mladoboslevská přes plot vidět.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.czso.cz/xa/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_prahy_podle_mestskych_casti_1991_2012/$File/CR_L3_MC_1992.xls
  2. Poche, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech 4. 1. vyd. Praha: Academia, 1982. 636 s. bez ISBN
  3. František Maxmilián Kaňka a jeho činnost na Brandýsku. In ADAMEC, Jaromír. Studie a zprávy. Brandýs nad Labem - Stará Boleslav : Okresní muzeum Praha-východ v Brandýse nad Labem - Staré Boleslavi, 1977-78. S. 51-64.
  4. MonumNet : Nemovité památky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2014-05-23]. Záznam IdReg 152784: Křížová cesta - výklenkové kaple Staroboleslavské cesty. Dostupné online.  

Související odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]