Městská autobusová doprava v Praze

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pražský kloubový nízkopodlažní autobus Irisbus Citybus 18M
Autobus Karosa B 951 na okrajovém pražském sídlišti
Autobus typu B 741 procházející střední opravou
Na tento článek je přesměrováno heslo Autobusová doprava v Praze. Tento článek pojednává o zejména o městské dopravě a PID. O meziměstské a dálkové dopravě pojednává článek Meziměstská autobusová doprava v Praze.

V českém hlavním městě Praze provozují různí dopravci, z nichž nejvýznamnější je Dopravní podnik hlavního města Prahy a. s., hustou síť městské autobusové dopravy. Většina městských a příměstských linek je zařazených do systému Pražské integrované dopravy a očíslována trojcifernými čísly (běžné denní linky 100–297, příměstské vycházející z Prahy 301–399, noční 501–516, noční příměstské 601–609, školní od 551 – celkem kolem 300 linek). Několik linek, zejména ty, které nejsou financovány městem, nejsou zařazeny do celoměstského číslování ani do systému PID, je značeno logy či názvy obchodních center nebo čísly řady od 701 výše apod. V licencích mají linky čísla řady 100xxx (městské a příměstské linky PID) a 103xxx (městské linky nezařazené do PID). Kromě Dopravního podniku hl. m. Prahy na vnitroměstských linkách jezdí Veolia Transport Praha s. r. o. (dříve Connex Praha; asi 8 linek, linky 165, 173 a linky v oblasti Horních Počernic), BADO Bus s. r. o. (linka 232, od června 2010 ČSAD Polkost), Jaroslav Štěpánek (linka 110) a několik dalších dopravců.

Praha je také důležitým východiskem a uzlem příměstské a dálkové autobusové dopravy.

Historie[editovat | editovat zdroj]

1908 – 1909: Začátky[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku První pražská autobusová linka.

Autobusům v Praze předcházely koňmi tažené omnibusy, koněspřežná tramvaj a elektrická tramvaj.

Poprvé se městské linkové autobusy v pražských ulicích objevily 3. března 1908. Byl to experiment, jak zavést dopravu i do strmých ulic Malé Strany, konkrétně do Nerudovy ulice, a dopravně ji tak spojit s Hradčanami. (Zvažovalo se zde i zavedení ozubnicové tramvaje, na niž byl dokonce vypracován projekt, ale autobusy se jevily jako perspektivnější.) Byly proto zakoupeny 4 autobusy od různých firem. Během provozu však došlo k několika haváriím, navíc tehdejší technika byla velmi nespolehlivá. Elektrické podniky se proto rozhodly 17. listopadu 1909 trať zrušit, na dalších 15 let tak Praha autobusovou dopravu neměla.

Autodopravní akciová společnost v Praze a další soukromí a státní dopravci[editovat | editovat zdroj]

Za historicky druhou autobusovou linku na území dnešní Prahy je považována linka PrahaMělník, na kterou 19. dubna 1912 získal licenci mělnický podnikatel František Černý. Začínala na Josefském náměstí (dnešní náměstí Republiky) a vedla přes Karlín, Kobylisy, Bohnice, Chabry a Ďáblice. První světová válka vedla v roce 1914 k zastavení provozu.[1]

V roce 1920 město uskutečnilo pokus zavést autobusovou dopravu prostřednictvím soukromé společnosti, která měla provozovat dopravu na koncesi drženou městem. K tomu účelu byla založena Autodopravní akciová společnost v Praze. Byly připraveny první dvě diagonální linky, avšak historici pražské dopravy nezjistili, zda na nich byl provoz skutečně zahájen; určitě však netrval déle než rok. V roce 1923 město smlouvu s dopravcem rozvázalo, protože nebyl schopen plnit své závazky. V roce 1924 se dopravce nepříliš úspěšně pokoušel provozovat, již vlastním jménem, linku do Záběhlic. Po kapitálovém vstupu ČKD v roce 1925 pak dopravce až do druhé světové války úspěšně provozoval příměstskou autobusovou dopravu (zejména do dnešních okrajových částí Prahy, v severním okolí Prahy i přes Chodov do Průhonic). V letech 1928–1933 zajišťoval také provoz na několika regionálních linkách, k nimž držela koncese tehdy samostatná obec Stodůlky. V městské a regionální autobusové dopravě se v meziválečném období angažovalo i množství dalších soukromých dopravců i Československé státní dráhy a Československá pošta, zatímco dálková doprava zůstávala v té době ještě doménou železnice.

1925 – 1938: Obnovení autobusové dopravy Elektrických podniků hl. m. Prahy[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Městské autobusové linky v Praze (1925–1951).

21. června 1925 byl zahájen provoz autobusové linky A z Vršovic do Záběhlic, vedené středem města přes Můstek i Staroměstské náměstí. V podobné trase jezdila linka až do poloviny 80. let pod číslem 101. Autobusové linky začaly rychle přibývat a přes určité problémy s vydáváním koncesí a daněmi během několika dalších let již obsluhovaly nejen Velkou Prahu, ale i např. Zbraslav, Modřany, Kbely a jiné, v té době příměstské oblasti. Od roku 1926 byla zahájena též autokarová doprava po pražských památkách, o rok později pak byly na vytížené linky klasické MHD nasazeny též vlečné vozy.

V polovině 30. let začaly být autobusy s dřevěnou konstrukcí nahrazovány typy s karoserií celokovovou (Tatra 24) a s dieselovými motory (Škoda 656 D)

Od 27. listopadu 1932 zahájily provoz i noční linky (nejprve tři, později pět), které měly centrálu ve stanici Náměstí Republiky. Stejně jako linky denní nesly i tyto rovněž písmenné označení. Autobusová doprava se tak stala nedílnou součástí pražské dopravy.

1939 – 1945: Druhá světová válka[editovat | editovat zdroj]

V roce 1939 byla po mnohaletých přípravách nařízena pravostranná jízda – všechny vozy tedy musely být přestavěny .

O několik let později začal být, v důsledku války, nedostatek paliv a náhradních dílů. Doprava byla výrazně omezena, okamžitě došlo k radikálnímu omezení až zrušení dopravy příměstské, zbývající linky MHD jezdily na dřevoplyn, stlačený svítiplyn a další různé druhy pohonů. Ke konci války však již bylo nemožné, stejně jako u tramvají, udržet stálý provoz, protože dopravu ochromilo Pražské povstání.

1946 – 1970: Rozvoj automobilismu[editovat | editovat zdroj]

Přední část historického autobusu Škoda 706 RO při renovaci

Okamžitě po skončení bojů byl obnoven provoz na prvních čtyřech linkách, později přibývaly další.

První velkou změnou, hlavně pro vozový park, bylo zavedení nových autobusů Praga NDO v roce 1948 a Škoda 706 RO v roce 1951. V té době bylo v provozu 16 linek. Od roku 1951 bylo zrušeno písmenné označení linek a nahrazeno číselným, trojmístným, které umožnilo označit množství rychle přibývajících linek. Zároveň byl uveden v platnost nový jednotný tarif.

Po opětovném zavedení nočních linek roku 1959 číslice z celého trojmístného čísla linky značila násobek základního jízdného; u nočních, které dostaly čísla začínající dvojkou, se platilo dvojnásobné jízdné, podobně tomu bylo i u rekreačních a rychlíkových linek.

Od roku 1960 do roku 1971 byl postupně opětovně zaváděn jednoslužný provoz. Prvními jednoslužnými linkami od 50. let byly od 3. října 1960 nové rychlíkové linky 126 a 127 a letištní linka 225, od 25. října 1960 pak byl jednoslužný provoz zaveden i na linkách 110, 116, 120, 122, 123 a poslední dvojslužnou linkou byla do 4. dubna 1971 linka 112, kde průvodčí zajišťoval i bezpečné couvání na konečné v Podhoří.[2]

Obnova vozového parku pak pokračovala zavedením velmi úspěšného typu Škoda 706 RTO. Do nových sídlišť (od roku 1970) se zaváděly zásadně autobusové linky (Lhotka, Jižní Město, Spořilov), takže vyvstala potřeba stále většího počtu vozidel. Mezi lety 19581968 se celá síť autobusové dopravy zněkolikanásobila (čemuž přispělo též i rušení sítě trolejbusové), objevila se nově i síť tzv. překryvných linek. Od října 1965 byl zaveden do provozu i model Karosa ŠM 11.

1970 – 1990: Obsluha sídlišť[editovat | editovat zdroj]

Klasický pražský autobus Karosa B 732

V roce 1971 byl nakonec samooblužný provoz zaveden na všech linkách; roku následujícího byly vyřazeny zbývající vozy typu RTO. Velkou změnu v pražské autobusové dopravě vyvolalo zavedení metra a významné rozšíření metropole, které nabylo platnost 1. července 1974. Zaveden byl jednotný nepřestupný tarif, autobusové linky byly opět přečíslovány a i překryvná síť byla zrušena.

S novým metrem se objevily rovněž i nové terminály městské autobusové dopravy, jako je Kačerov, Pankrác nebo Budějovická, kde se již s tramvajemi nepočítalo. To vystihuje ostatně tehdejší koncepcí pražské dopravy – postupné nahrazení elektrické trakce autobusy – zrušit se však podařilo pouze trolejbusovou síť.

16. ledna 1978 se navíc objevují první kloubové autobusy, jsou to maďarské vozy typu Ikarus 280, které jezdily až do roku 1999. O několik let později (rok 1981) se také objevuje Karosa B 731, která jezdí dodnes na mnohých linkách. K roku 1984 zanikly poslední překryvné linky.

1991 – 2007: Částečná liberalizace[editovat | editovat zdroj]

Autobus soukromého pražského dopravce

Po půl století fungování pouze státních a městských podniků mohli opět vznikat i soukromí dopravci, jejich uplatnění umožnil zejména Zákon o silniční dopravě č. 111/1994 Sb. V pražské městské dopravě se tak kromě Dopravního podniku hlavního města Prahy a. s. uplatnili i dosavadní příměstští dopravci (ČSAD Praha-západ s. p. na lince 173, ČSAD Praha-Vršovice a. s. na lince 165), ale i nové soukromé firmy jako Hotliner, Martin Uher, Josef Šlechta-Spojbus) a několik dalších, mimo jiné i jedna ze součástí nadnárodní švédské skupiny, Connex Praha s. r. o. (dnes Veolia Transport Praha) od května roku 2013 Deutsche Bahn divize Arriva.

Výběr dopravců pro provozování linek však dodnes není příliš průhledný a neřídí se zcela pravidly volné hospodářské soutěže. V listopadu 2005 přestal DP provozovat šest městských autobusových linek ve východní části Prahy, které stejně jako novou linku 240 začala provozovat firma Hotliner, které do té doby Dopravní podnik svěřoval provozování náhradní autobusové dopravy. Od ledna 2007 tyto a další linky, celkem 11 městských a 10 příměstských, převzala po firmě Hotliner s.r.o. firma Connex Praha s.r.o.. Očekávaná změna vozoparku se však nekonala, protože Connex Praha s.r.o. koupil větší část vozového parku Hotlineru s.r.o. Vozopark byl z drobnými úbytky přeprodán i Veolii Transport Praha a nyní i Arrivě.

Díky změnám, způsobeným politickými změnami a ustanovením volného trhu, se otevřela dopravcům možnost nakupovat vozidla různých výrobců. Od roku 1996 provozuje Dopravní podnik hlavního města Prahy nízkopodlažní autobusy Irisbus Citybus 12M (jejich výroba byla ukončena v roce 2005) a od roku 2002 také jejich kloubovou variantu Citybus 18M. Nízkopodlažními autobusy provozují dopravu i další dopravci, například Hotliner a Arriva.

V roce 2004 Dopravní podnik hlavního města Prahy zrušil Garáže Dejvice.

Od dubna 2008 Dopravní podnik hl. m. Prahy provozuje 10 pronajatých čtyřdveřových autobusů typu SOR BN 12 (evidenční čísla 3101–3110, garáž Hostivař).[3]

Zatímco v roce 2007 Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s. koupil jen 2 autobusy a v roce 2006 jich koupil 50, v prosinci 2007 vypsal výběrové řízení na dodávku 620 nízkopodlažních autobusů v letech 2008–2012 s přednostním právem na dodávku dalších 100 autobusů v roce 2013 – začátkem roku 2008 aktuální vozový park podniku představoval asi 1200 autobusů o průměrném stáří 9 let. Výběrové řízení počítá se třemi variantami: buď budou všechny autobusy naftové, nebo 200 z nich bude plynových, nebo 10 z nich bude na hybridní pohon.[4][5][6][7] Soutěže se zúčastnily firmy Iveco Czech Republic (dřívější Karosa) Vysoké Mýto, SOR Libchavy a EvoBus Holýšov (Daimler AG) a polský Solaris. Za favorita je považován SOR Libchavy, firma Iveco soutěž napadla u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Úřad začátkem srpna 2008 potvrdil regulérnost soutěže, Iveco proti rozhodnutí podalo rozklad.[8][9] 12. února 2009 Dopravní podnik hl. m. Prahy oznámil, že vybral nabídku vozů typů NB 12 a NB 18 od firmy SOR Libchavy.[10] V letech 2009–2014 má být dodáno 465 naftových městských nízkopodlažních autobusů SOR NB 12, 235 naftových městských nízkopodlažních kloubových autobusů SOR NB 18 a 20 městských nízkopodlažních kloubových autobusů s hybridním naftovým pohonem SOR NBH 18.[11] Dodání prvních dvou vozidel SOR NBH 18 bylo oznámeno 5. ledna 2011.[12]

Malé autobusy od roku 2003[editovat | editovat zdroj]

Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s. si pořídil 6 midibusů Ikarus E91,[13] tři v březnu 2003, čtvrtý v lednu 2005, pátý a šestý v listopadu 2006, evidenční čísla 3901 až 3906.[14]) Byly nasazovány na linky 291, 128 a 236, příležitostně i na jiné linky (724, 292). Později si pořídil též dva elektrické minibusy BredaMenarinibus Zeus pro linku 292 na Malé Straně, zavedenou od 13. ledna 2010.

Midibusy ostatních dalších dopravců se nejprve objevovaly na některých regionálních linkách PID, od 29. listopadu 2009 i na příměstské lince 325 Uhříněves – Čestlice. Od 7. března 2010 Veolia Transport Praha nasazuje midibusy SOR CN 8,5 na novou linku 293 na Jižním Městě a o sobotách a nedělích na linku 173.[15] Dne 22. února 2010 byla zavedena linka pro tělesně postižené č. 2 (H2, interně 797), na které dopravce Societa o. p. s. používala tři mikrobusy Volkswagen Crafter. 12. prosince 2010 linku v pozměněné trase převzal dopravce About Me s. r. o. a nasadil na ni midibusy SOR CN 8,5, které používá i na linkách 295 a 297 provozovaných od 10. října 2010 a na lince 296 od 12. prosince 2010.

V dubnu 2010 garáž Hostivař provozovala autobus SOR BN 8,5 zapůjčený od výrobce SOR.[16] 14. června 2010 schválilo představenstvo DP hl. m. Prahy, že vyhlásí výběrové řízení na nákup 20 midibusů, z toho 5 na elektrický pohon a 15 na dieselový pohon, v celkové ceně si 100 milionů Kč, a to kvůli vyšší poptávce městských částí a ROPIDu po midibusových linkách.[17] Výběrové řízení bylo vyhlášeno 14. září 2010, nabídky měly být otevírány 3. listopadu 2010 a dodací lhůta byla stanovena na 30. listopadu 2010.[13][18] Výsledek výběrového řízení představenstvo DPP vzalo na vědomí 29. listopadu 2010 a tentýž den schválilo uzavření smlouvy na nákup 15 autobusů za 65,85 milionu Kč (bez DPH) (t. j. 4,39 milionu Kč za jeden autobus). Ve zprávě ČTK o uzavření smlouvy na 15 vozů s firmou SOR Libchavy se neobjevilo přesné označení typu.[19][20] O dodání prvních 7 vozidel SOR BN 8,5 informoval Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s. 10. prosince 2010, dva dny před plánovaným nasazením vozů do provozu,[21] nezvykle rychle (necelé tři měsíce) po vypsání veřejné zakázky,[13][22] a to přesto, že v té době ještě tento typ ani nebyl uváděn v nabídce na webu výrobce.[22][23] Přestože ROPID 1. října 2010 oznámil, že nová vozidla PID budou v rámci sjednocování podmínek a standardů pro všechny dopravce v jednotném červeno-modro-bílém nátěru, a jiní dopravci mezitím již několik vozidel s novým nátěrem uvedli do provozu,[24] tato série SOR BN 8,5 má červenobílý nátěr odvozený z dosavadních barev autobusů DPP.[21] Vozy byly přiděleny do garáží Řepy a Klíčov, v první fázi mají být nasazeny od 12. prosince 2010 na linky 151 (Českomoravská – Poliklinika Prosek), 216 (Hradčanská – Nové Vokovice) a novou noční linku 514 (Sídliště Ďáblice – Ďáblice).[21] Podle téže tiskové zprávy DPP z 10. prosince 2010 je možné i nasazení na midibusovou linku 236 Zámky – Podhoří,[21] kde jezdí midibusy Ikarus E91 (možnost nasazení SOR BN 8,5 na minibusové linky 128 a 291 nebyla v této tiskové zprávě zmíněna). Fanouškovský Web o pražské MHD oznámil k 12. prosinci 2010 nasazení SOR BN 8,5 kromě linek 151 a 216 i na linkách 236, 245 a 256 (linky 128 a 291 také nezmínil).[25] Prvních 6 vozidel dodaných na začátku prosince 2010 pro garáže Klíčov mělo evidenční čísla 3137 až 3142,[26] garáže Řepy obdržely v první polovině prosince 2010 vozy s evidenčními čísly 3145 až 3147[27] a ve druhé polovině prosince 2010 vozy s evidenčními čísly 3148 až 3151,[28]

Od 2008: Budování páteřní sítě[editovat | editovat zdroj]

Začátkem 21. století je opět oživena myšlenka budování páteřní sítě kapacitních autobusových linek s krátkými intervaly, která by nyní doplňovala síť městských drah (metra, železnice a tramvají). Po vzoru Mexika se takové autobusové systémy nazývají metrobus.

Nouzová obdoba metrobusu byla v Praze zavedena při povodních v roce 2002, kdy na Severojižní magistrále byly vyznačeny vyhrazené jízdní pruhy pro autobusy nahrazující linku metra C v úseku, kde byl provoz metra přerušen. V této přepravní relaci znamenala povodňová nouzová situace pro mnohé cestující dokonce zlepšení dopravy, protože se výrazně zlepšily přestupní vazby a autobusy jezdily plynule v takřka nepřetržitém sledu, takže cestující na ně nemuseli čekat.

Organizace ROPID v polovině února 2008 oznámila, že připravuje koncepci metrobusů, tedy páteřních kapacitních autobusových linek s kratšími intervaly a preferencí v provozu, jako vzor ROPID uvedl Berlín, Mnichov a Hamburk. Změna by rozlišila základní síť páteřních autobusových linek od doplňkových autobusových linek s delšími intervaly. Páteřní linky mají mít jednotný základní interval 6 minut v ranní špičce, 7,5 minut v odpolední špičce a 10–15 minut mimo špičku a mají na nich jezdit kloubové vozy. Výhledově se počítá s asi 30 linkami, jejichž základem by byly například dosavadní linky 107, 119, 136, 139, 140, 174, 177, 195, 217 a 253. Metrobusové linky by měly být odlišně číslovány i označeny.[29][30][31][32] Plánovaný postup popsal ROPID takto: „Nejdřív je potřeba určit trasy budoucích metrobusů, potom do nich přetransformovat některé současné linky, posléze zajistit preferenci před automobilovou dopravou a až po dosažení určité spolehlivosti můžeme lince říkat metrobus.“[33]

První změny v tomto smyslu měly být realizovány od 10. května 2008 v souvislosti s prodloužením linky C pražského metra do Letňan. Na schematech linkového vedení od 10. 5. 2008 vydaných organizací ROPID byly již některé autobusové linky (linky 136, 140, 144, 152, 177, 195, 200 – Pražský deník uvedl navíc linku 183) vyznačeny silnější čarou s vysvětlivkou, že jde o označení páteřní linky.[34]

Člen Rady hlavního města Prahy Radovan Šteiner na setkání s novináři dne 22. listopadu 2007 oznámil, že se připravuje vysoce kapacitní autobusový tah na trase ŽelivskéhoJižní Město, jehož projekt mimo jiné zahrnuje vyznačení vyhrazených jízdních pruhů pro autobusy v celkové délce přibližně pěti kilometrů a úpravu světelné signalizace ve prospěch preference pro autobusy na 17 křižovatkách. Směrem ke stanici metra Kačerov plánuje město necelé 3 kilometry jízdních pruhů pro autobusy.[35] V únoru 2008 oznámil ROPID, že zpracovává studii vyhrazených jízdních pruhů na tramvajovém pásu v Chodovské ulici.[36]

Zástupce společnosti Veolia Transport Ivo Novotný na konferenci v listopadu 2007 označil za vhodnou k zavedení metrobusů mimo jiné i trasu Praha – Letiště Ruzyně (– Kladno).[37]

O konkrétním projektu MetroBus uvažují například obce na jih od Prahy, v nichž probíhá rozsáhlá výstavba rodinných domků. Trasa by měla vést z pražského sídliště Jižní Město (stanice metra Chodov a Roztyly) a pokračovat přes pražské čtvrti Šeberov a Hrnčíře do blízkých obcí Vestec a Jesenice.

27. června 2012 rada města projednala a schválila návrh dopravních opatření souvisejících se zavedením Metropolitní sítě linek Pražské integrované dopravy, který byl městským částem představen v polovině června 2012. ROPID dostal za úkol do začátku září v součinnosti s Dopravním podnikem hl. m. Prahy všechny změny připravit a zajistit tak, aby 1. září 2012 začal nový systém fungovat. Návrh deklaroval rozlišení nadřazené sítě páteřních metropolitních linek, tzv. metrobusů, s krátkými intervaly, atraktivní trasou a celodenním provozem, běžných autobusových linek a doplňkových midibusových linek určených pro lokální obsluhu hůře dostupných oblastí Prahy, zároveň bylo navrženo omezení souběhu autobusových linek s tramvajovými například na Plzeňské, Evropské a Švehlově ulici. Páteřní linky a páteřní svazky linek byly navrženy též v tramvajové síti.[38] Posudek, který na objednávku primátora Bohuslava Svobody zpracovala ČVUT společně se společností Boston Venture Central Europe, doporučil termín změn odložit a upozornil na očekávané negativní dopady, například zpožďování sloučených dlouhých linek, protože komunikace nejsou pro preferenci páteřních linek připraveny. Městská rada má o realizaci změn definitivně rozhodnout v srpnu 2012. Primátor a jeho náměstek pro dopravu vyjádřili přesvědčení, že termín odložen nebude a případné nedostatky se budou řešit dodatečně po 3 měsících provozu. Deklarovanou roční úsporu 406 milionů Kč posudek považoval za nadsazenou a odhadl ji na 300 milionů Kč.[39][40]

Při prezentaci změn linkového vedení k 1. září 2012 byly linky MHD rozděleny na tři typy: metrobusy (38 linek), standardní linky (63) a midibusové linky (20 linek).[41] K témuž datu bylo zavedeno grafické rozlišování páteřních linek od ostatních linek na zastávkách i na digitálních displejích na vozidlech: linky metrobusů a páteřní tramvajové linky mají číslo orámované, na zastávkách jsou navíc metrobusové linky značeny fialovou barvou, zatímco ostatní autobusové linky modrou barvou.[42]

2012 – návrh na outsourcing[editovat | editovat zdroj]

Tatáž studie zpracovaná ČVUT a Boston Venture Central Europe v červenci 2012 zmínila možnost úspory až miliardy Kč ročně, pokud by městskou autobusovou dopravu provozovaly místo Dopravního podniku hl. m. Prahy kompletně soukromé firmy, jejichž ceny jsou až o třetinu nižší. Jako nevýhodu tohoto řešení zmínila řešení záloh za nečekané výpadky na linkách autobusů či v provozu metra nebo tramvají. Primátor Bohuslav Svoboda principiálně nebyl proti, ale vyjádřil pochybnost, že je v Česku podobný krok realizovatelný bez pochybností a možných problémů spojených s ovlivňováním operace. Jednoznačněji nápad podpořil náměstek primátora Tomáš Hudeček, který se ovšem rovněž obává pijavic, které se nalepí na soukromé vlastníky a budou městský rozpočet vysávat. Ředitel DPP Vladimír Lich upozornil, že výpočet úspory v posudku vychází z chybných údajů o cenách, za které jezdí DPP. Vladimír Návrat upozornil, že soukromí dopravci jsou levnější proto, že jezdí převážně v podmínkách mimo město, a že pokud by začaly zajišťovat dopravu po městě, náklady by jim stouply. Prezident Federace profesních odborů DP Jiří Obitko vyjádřil rozhodný nesouhlas s takovým outsourcingem.[43]

Dopravci[editovat | editovat zdroj]

Autobus typu Karosa B 741 procházející generální opravou
Podrobnější informace naleznete v článku Pražská integrovaná doprava#Dopravci v PID.

Garáže[editovat | editovat zdroj]

Autobusy jsou deponované v několika garážích umístěných po celé Praze.

Dopravní podnik hlavního města Prahy (číslo garáže bývá uvedeno po straně čela vozidla)

Jiné pražské garáže:

Vozový park[editovat | editovat zdroj]

DPP a jeho předchůdci[editovat | editovat zdroj]

Na první pražské autobusové lince v letech 1908–1909 jezdily čtyři autobusy různých značek: Süddeutsche Automobilfabrik G. M. B. H. Gaggenau, Laurin & Klement z Mladé Boleslavi, Automobiles Ariès z Paříže a Fiat s Turína. Po neúspěchu autobusové dopravy se Elektrické podniky hl. m. Prahy všech čtyř autobusů zbavily.

V době opětovného zavedení městské autobusové dopravy, roku 1925, platil výnos ministerstva železnic č. 53988/22 ze 3. února 1923, který k provozu připouštěl jen autobusy domácího původu. Všechny předválečné autobusy byly stavěny na upravených podvozcích běžných nákladních automobilů, karosérie dodávaly například firmy V. Brožík z Plzně, Wikov z Prostějova, Továrna na vozy a. s. z Kolína, O. Uhlík, Ringhoffer a další. První dva autobusy, pro vršovicko-záběhlickou linku A, byly značky Laurin & Klement 540 s nástupem předními dveřmi kolem řidiče a s pohonem na dřevoplyn. Pro druhou linku, B, od vyšehradské radnice přes Pankrác do Kunratic, byly zakoupeny dva autobusy značky Praga, s nástupními dveřmi na zadní straně autobusu. Autobusy Praga (Praga N, Praga NO, Praga TO), Tatra (Tatra 24/58, Tatra Diesel 24/67) a Škoda (např. Škoda 505, Škoda 656D) pak tvořily základ vozového parku. Několik autobusů dodala firma Walter (nejmenším autobusem byl vůz Walter PN z roku 1929 pro 25 cestujících). Čtyři autobusy typu Motor VT6 v roce 1932 dodala akciová společnost Motor, společný podnik firem ČKD a Škoda, další tři vozy shodného provedení pak dodala Praga jako typ Praga VT6. Pražský závod firmy A. Fross-Büssing dodal autobus, který měl uprostřed délky vozu plošinu bez vstupních dveří, z které se vstupovalo do předního a zadního oddílu. V letech 1925–1939 nakoupily Elektrické podniky celkem 149 autobusů, těsně před válkou jich měly 131. V roce 1927 zakoupily Elektrické podniky 10 autobusových vleků od společnost Motor Company pro zamýšlenou linku na Zbraslav, na kterou však nezískaly koncesi. V roce 1939 byly autobusy postupně přebudovány na pravostranný provoz. V období omezení dopravy za druhé světové války byla řada vozů odstavena kvůli nedostatku náhradních dílů, zejména pneumatik. K 22. únoru 1944 bylo v inventárním stavu 99 autobusů, z toho provozuschopných 45.

V období socialismu byl vozový park tvořen výhradně autobusy české výroby (zejména Škoda 706 RO, Škoda 706 RTO, Karosa ŠM 11, autobusy Karosa řady 700) standardní velikosti, od počátku 80. let doplněné o kloubové autobusy Ikarus 280. Továrna Karosa začala dodávat kloubové autobusy, kterými byly postupně vytlačeny kloubové Ikarusy, a v souvislosti s vlastnickými změnami přešla u novějších typů ke značkám Renault a Irisbus.

K 30. dubnu 2005 měl DPP 119 autobusů typu Karosa B 731, 186 autobusů typu Karosa B 732 (z toho 7 v provedení pro vozíčkáře), 11 autobusů Karosa C 734, 199 autobusů Karosa B 931 (z toho 30 typu Karosa B 931 E), 1 autobus Karosa C 934 a 91 autobusů Karosa B 951, celkem 607 vysokopodlažních autobusů standardní délky 11 metrů. Dále 3 nízkopodlažní autobusy Neoplan N4014/3 a 312 nízkopodlažních autobusů Karosa/Irisbus 2061 Citybus. Kloubových vysokopodlažních autobusů měl DPP celkem 288, a to 82 typu Karosa B 741, 175 typu Karosa B 941 (z toho 70 typu Karosa B 941 E) a 31 typu Karosa B 961. Dále vlastnil 53 nízkopodlažních kloubových autobusů Karosa/Irisbus 2081 City Bus, 4 městské midibusy Ikarus E 91 a 9 zájezdových autobusů (Karosa LC 735, 4× Karosa LC 936, Neoplan A 316 SHD a 3× Mercedes O 350 a O 404).[44]

Od roku 2008 se začaly objevovat autobusy SOR, nejprve pronajaté, poté DPP uzavřel velkou zakázku na dodávku několika set standardních i kloubových autobusů SOR. V říjnu 2014 dopravce oznámil, že do konce roku chce vyhlásit výběrové řízení na dalších 400 kloubových autobusů, které mají být dodávány během 4 následujících roků.[45]

Prvních několik midibusů Ikarus E91 si DPP pořídil v letech 2003–2006. Počátkem roku 2010 začal používat též dva elektrické midibusy BredaMenarinibus Zeus, která však kvůli vysoké poruchovosti vrátil výrobci. Od roku 2010 začal DPP nakupovat midibusy SOR BN 8,5. V roce 2012 si DPP objednal 40 malokapacitních autobusů Solaris Urbino 8,9 LE, někteří z dalších pražských dopravců je používali už dříve.[46]

Ostatní dopravci[editovat | editovat zdroj]

Ostatní dopravci měli a mají vozový park rozdílný, někteří se zaměřují na starší a ojeté vozy, About Me se specializuje na dopravu minibusy a midibusy, ale zkušebně občas provozoval i autobusy standardní velikosti a po získání linky do Přezletic je používá standardně. Podrobněji o vývoji vozového parku pojednávají články o jednotlivých dopravcích.

Integrovaný dopravní systém Pražská integrovaná doprava[editovat | editovat zdroj]

Vůz Karosa B 952 E společnosti ČSAD Kladno na lince PID

Protože do Prahy dojíždí mnoho lidí i z jejího okolí, rozhodl se roku 1992 Dopravní podnik společně s některými podniky ČSAD zřídit speciální příměstské linky a zároveň uznávat některé jízdní doklady MHD na příměstských linkách ČSAD. Později vznikla Pražská integrovaná doprava (PID), v jejímž rámci organizuje a objednává autobusovou, drážní i vodní dopravu městská organizace ROPID.

  • vnitropražské denní autobusové linky PID mají čísla 100 až 297
  • vnitropražské noční autobusové linky PID mají čísla 501 až 516
  • vnitropražské školní autobusové linky PID mají čísla 551 až 5xx (do 90. let měly čísla od 401 výše)
  • linky náhradní autobusové dopravy v PID a různé zvláštní linky nezařazené do PID mají čísla 7xx (do 90. let mívaly čísla od 450 výše), nebo Xxx(x)
  • příměstské linky PID vycházející z Prahy mají čísla 3xx
  • mimopražské linky PID mají čísla 4xx
  • noční příměstské linky PID mají čísla 60x

Dvě autobusové linky MHD pro tělesně postižené a několik linek MHD k obchodním domům není zařazeno do PID ani do jeho číslování linek (trojciferná čísla těchto linek jsou určena jen pro vnitřní potřebu dopravce).

Do PID jsou kromě autobusové dopravy zařazeny též pražské metro, městské tramvajové linky, lanová dráha na Petřín, osobní a spěšné železniční vlaky a vybrané rychlíky, přívozy a parkoviště P+R. V PID platí pásmový tarif, přičemž území města tvoří jedno dvojité pásmo P a dojezdová pásma 0 a B. V okolí Prahy je potom pět soustředných prstencových tarifních pásem (1 až 5).

Ve Středočeském kraji se však připravuje Středočeská integrovaná doprava se zónovým tarifem, v důsledku čehož bude zřejmě počet pásem PID snížen, případně budou pásma nahrazena zónami. Linky Středočeské integrované dopravy, tedy její součásti označované Kladenská integrovaná doprava (KLID), zajíždějí i do Prahy.

Typy linek PID[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článcích První pražská autobusová linka, Městské autobusové linky v Praze (1925-1951), Městské autobusové linky v Praze (od roku 1952), Noční autobusové linky v Praze, Autobusové linky pro tělesně postižené v Praze a Příměstské autobusové linky Pražské integrované dopravy.

Základní síť[editovat | editovat zdroj]

Původně byla autobusová síť v Praze zřizována jako doplňková k tramvajové síti. Číslování linek z roku 1951 zohledňovalo, na kterou tramvajovou linku autobusová linka navazuje. Například linka 101 navazovala ve Vršovicích na linku 1, linka 108 navazovala na linku 8 atd. Také dnes většina městských i příměstských autobusových linek buď v celé své délce nebo v některých svých úsecích plní převážně úlohu napaječe na intervalovou drážní dopravu: na metro, železnici nebo tramvaj. Z velkých sídlišť, která nejsou obsluhovaná metrem nebo tramvají, např. ze sídlišť Lhotka-Libuš (linka 189), Horní Měcholupy-Petrovice (linka 125), Letňany (linka 110) nebo sídliště Bohnice a Čimice (linky 200, 144, 152) jsou k autobusovým terminálům u stanic metra provozovány linky s hustým provozem (malými intervaly), ve většině případů zajišťované kloubovými vozidly. V minulosti mívaly některé takové linky rychlíkový charakter (např. z Bohnic nebo Stodůlek), podobně jako dnes některé linky z měst nedaleko Prahy (Mníšek pod Brdy, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav). Některé dlouhé linky plní úlohu kapacitního napaječe na více místech (například linka 177 u stanic metra Chodov, Opatov, Skalka, Vysočanská, Střížkov, Ládví i Kobylisy).

Radiální autobusové linky (tedy sloužící převážně přepravě z okrajových částí města bez přestupu až do jeho centra) nejsou v dnešní době pro Prahu na rozdíl od menších měst typické, protože základ pražské sítě MHD tvoří drážní doprava. Některé terminály u stanic metra i další místa však roli místního či oblastního centra podobným způsobem plní – lidé nepřestupují jen na drážní dopravu, ale i mezi místními linkami. Diagonální charakter má svazek nočních autobusových linek propojujících po magistrále jih a sever města, tedy linky 504, 505, 510 a 511. Tangenciální funkci plní ve východní části města například linky 181, 183 a 240 a blíže centru linky 177 a 195, v jižní části linky 165, 170 a 256, na západě linky 164, 174, 179, 225 a 319, na severovýchodě linka 110, 202, 303. V noci má tangenciální charakter část tras linek 510 na západě města a 511 na jihovýchodě.

Většina významných pražských přepravních uzlů dálkové dopravy je propojena sítí metra. Speciálním zdrojem a cílem přepravy je letiště v Ruzyni, k němuž se o zavedení metra nebo rychlodráhy teprve diskutuje. Obsluhuje jej několik běžných i speciálních autobusových linek jak v rámci PID, tak i nezařazených, které jej propojují s nejbližšími stanicemi metra, s centrem města, s ústředním autobusovým nádražím, s železničním nádražím Praha hlavní nádraží, městem Kladnem i dalšími místy. Město uvažovalo i o tom, že by letiště vyčlenilo do zvláštní tarifní zóny, aby se tak ceny za dopravu PID přiblížily tržním cenám jiných dopravců. Dopravní podnik ve spolupráci s Českými drahami provozuje speciální autobusovou linku PID označenou Airport Express.

Překryvná síť[editovat | editovat zdroj]

Od 1. února 1971 do 9. května 1974 existovala tzv. překryvná síť, jejímž linkám byla přidělena čísla od 200 výše a platilo se na nich vyšší jízdné. Některým kapacitním napájecím linkám zůstal rychlíkový charakter i po zprovoznění metra, nejtypičtější byla linka 200 ze Sokolovské (Florenc) do Bohnic, později od Nádraží Holešovice. V současné době má výrazněji rychlíkový charakter pouze několik linek, převážně příměstských, a nejsou označením ani tarifem nijak odlišeny.

Metrobusy[editovat | editovat zdroj]

Se změnami MHD v září 2008 přišel ROPID s používáním termínu „páteřní linky“ nebo také „metrolinky“. Jedná se o autobusové a tramvajové linky, které mají kratší intervaly, na autobusové páteřní linky jsou typicky (avšak nikoliv výlučně a nikoliv vždy) nasazovány kloubové autobusy. Mohou mít charakter napájecí, diagonální i tangenciální. Mezi prvními takto označovanými linkami byly např. linky 136, 177 nebo 195 (více v kapitole Od 2008: Budování páteřní sítě). Od roku 2012 (částečně již od roku 2008) je označení páteřních linek graficky odlišováno, zpravidla fialovou barvou místo modré anebo silnější čarou ve schématech linkového vedení. Fakticky se tyto linky od ostatních nijak zásadně neliší.

Linky pro místní obsluhu[editovat | editovat zdroj]

U některých linek či jejich úseků převažuje význam pro místní dopravu v rámci čtvrtě (obce) nebo mezi sousedními čtvrtěmi (obcemi), bez přestupu na jiný druh dopravy a bez výrazné centralizace sítě. Také tyto linky však přestup na jiné linky umožňují. Po roce 2000 začaly být na méně vytížené obslužné linky nasazovány midibusy a začaly být zaváděny linky s vyhraněným lokálně-obslužným charakterem, zejména s důrazem na obsluhu nemocnic, poliklinik, domovů pro seniory atd. První speciálně midibusovou linkou byla linka 291 v oblasti Karlova, kromě linek z číselné řady 29x však tento charakter získala i řada dalších linek (101, 151, 264…).

Rozsah provozu[editovat | editovat zdroj]

Podle charakteru obsluhovaného území mívají linky různý interval od několika minut až po hodinové nebo může jít jen o několik spojů denně.

V období přepravní špičky bývají kromě celodenně a celotýdenně provozovaných linek provozovány navíc posilové linky, které mají výhodnější trasu nebo posilují základní napájecí, diagonální nebo tangenciální linku v nejzatíženějším úseku. Linky s omezeným časovým rozsahem provozu nejsou číselným označením ani graficky nijak výrazně odlišeny.

V některých méně frekventovaných přepravních směrech, často tangenciálních, jezdí pouze jeden či několik ojedinělých spojů nebo je linka provozována jen v období přepravních špiček. Typické jsou takové linky pro průmyslové oblasti (hostivařsko-malešická, Běchovice a Xaverov atd.). Podobný charakter mají i takzvané školní linky, které často představují jen jeden spoj nebo pár spojů.

Školní linky[editovat | editovat zdroj]

Prvními zaznamenanými školními spoji bylo prodloužení spojů linky 112 do Podhoří od roku 1955 a linky 105 do Klukovic od roku 1958, později začleněných přímo do kmenových linek. V 80. letech se začal počet školních spojů zvyšovat a v roce 1983 byly poprvé očíslovány jako samostatné linky, v době největších požadavků bylo takových linek přes třicet.[47]

V PID je provozováno kolem dvou desítek městských linek číslovaných ve zvláštní číselné řadě (nyní 551–571, v minulosti číselná řada od 401), které jsou označovány jako školní linky a zpravidla je na nich provozován jen jeden spoj, jeden pár spojů nebo několik málo spojů ve dnech školního vyučování. V některých obdobích bylo v jízdních řádech těchto linek poznamenáno, že jsou určeny přednostně (či výhradně) pro školní děti, v současné době jsou určeny přednostně pro přepravu žáků základních škol. Směrové označení vozidel bývá neúplné, vozidla jsou označena symbolem autobusu přepravujícího děti. Graficky byly donedávna odlišovány, stejně jako účelové linky, zeleným písmem namísto modrého.

Noční linky[editovat | editovat zdroj]

V druhé polovině noci (po půlnoci zhruba do půl páté ráno) je v provozu speciální síť nočních linek; z pravidelných denních linek žádná nejezdí v nepřetržitém provozu.

První tři noční linky (A, B, C) zahájily provoz od 27. listopadu 1932, další tři (D, E) v roce 1938. Centrálu měly ve stanici Náměstí Republiky. Písmenné označení nočních linek nesouviselo s obdobným značením denních linek. Od 1. října 1939 byla noční autobusová doprava zrušena. Roku 1959 byla opět zavedena, trojmístná čísla linek začínala dvojkou, což značilo, že se zde platí dvojnásobek základního jízdného. Od května 1974 jsou noční městské autobusové linky číslovány v řadě od 501 (příměstské linky PID dostaly později přidělenu číselnou řadu od 601, od roku 1985 bylo samostatné číslování nočních linek zavedeno i v tramvajovém provozu). Původně jezdila většina z nich ve 40minutovém intervalu, nyní jsou provozovány v intervalech 30 nebo 60 minut (na některých linkách jedou jen jednotlivé spoje). Tarifně jsou v současné době rovnocenné s denními linkami. Donedávna na nočních linkách a lanové dráze neplatila nejlevnější, krátkodobá nepřestupní jízdenka. V noční dopravě jsou v některých zastávkách vyčkáváním garantovány přestupy mezi linkami autobusů a tramvají. Graficky jsou noční linky zpravidla odlišovány negativním provedením čísla linky.

Účelové linky[editovat | editovat zdroj]

V minulosti byly některé z linek, označované jako rekreační, účelové atd., označovány v samostatné řadě (písmenné označení pak číselná řada od 51, před obsazením této řady nočními tramvajemi v roce 1985 byly účelové linky v roce 1983[47] přečíslovány na řadu od 451, po obsazení této řady mimopražskými linkami PID přečíslovány na řadu od 751). Na některých z nich platil speciální tarif (například dvojnásobné či trojnásobné jízdné nebo naopak bezplatný provoz).

První samostatné rekreační linky vznikly v létě roku 1959. Dvojka na počátku čísla značila dvojnásobek základního jízdného (podobně jako u nočních linek 201 a 202 zaváděných v témž období).[2]

  • 222 do Komořan, zanikla po několika týdnech
  • 224 k Hostivařské přehradě, pod změněnými označeními provozována až do roku 1992
  • 225 náměstí Republiky – Letiště Ruzyně, později změněna v linku 119

Dál vznikly účelové linky 200, 226. Od roku 1965 byla pro nové účelové linky použita též označení XA, XB, XC, XD. Účelové linky zajišťovaly přepravu k vybraným nádražím, do zoologické zahrady a k hostivařské přehradě. Linka 200 spojovala Staroměstské a Hradčanské náměstí. V roce 1970 byly všechny rekreační linky přeznačeny na písmena z řady A až H, v roce 1974 na dvojciferná čísla z číselné řady 50. V roce 1974 byly provozovány 2 celoroční účelové linky a 4 v letní sezóně.[2]

Linky 51 a 52 do Braníka byly pod novým číslem v provozu již jen v roce 1974.[47]

Například v roce 1978 byly v provozu tyto účelové linky:[48]

  • 51 Dolní Měcholupy – nám. J. Marata – Petrovice – Křeslice
  • 52 Smíchov, Anděl – Motol, krematorium
  • 53 Karlovo náměstí – Velká Chuchle, státní závodiště (dříve 224, F, později 453, zrušena 1992[47])
  • 54 Hutě, Světská – Hloubětín, lázně
  • 55 Orionka – Náměstí Míru – Sokolovská – Troja, zoo (zrušena 1984[47])
  • 56 Hostivař, nám. J. Marata – Hostivař, přehrada (zrušena 1981[47])
  • 57 Petřiny – Vypich – Břevnovská

Novější linka 461 k tenisovým kurtům ve Stromovce (Malá říčka) byla zrušena roku 1994.[47] Kromě rekreačních linek byly v řadě účelových linek označeny též různé specifické linky, například provozované ve středu a v neděli, kdy byly návštěvní dny v nemocnicích (Motol, Bohnice), linky pro obsluhu některých podniků či některé dočasné linky. Některé účelové linky existovaly jen kratší dobu nebo byly po nějaké době přečíslovány na běžné linky.[47] V posledních desetiletích byly v této speciální řadě označeny například některé linky odlišující se objednatelem a způsobem dotování (například posilová linka 754 do Křeslic) a některé občasně provozované příležitostné linky (k závodišti v Chuchli, ke strahovskému stadionu, letňanskému výstavišti nebo sportovní hale v Bubenči). O povodních v roce 2002, kdy nejezdilo metro, měly speciální čísla linky 701 a 702, které svážely cestující ze sídliště Černý Most k nádraží Kyje, jedna z těchto linek povodňová opatření přetrvala, než byla přečíslována na běžnou linku. Dnes jsou speciální linky provozovány buď mimo rámec PID (většinou jako bezplatné linky) nebo jako speciální linky PID (Airport Expres, linky pro tělesně postižené).

Linky pro tělesně postižené[editovat | editovat zdroj]

Plošina pro invalidy umístěná ve speciálně upraveném autobuse
Podrobnější informace naleznete v článku Autobusové linky pro tělesně postižené v Praze.

Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s. a Societa o. p. s. provozují tři linky zvláštní linkové dopravy autobusy či mikrobusy speciálně upravenými pro přepravu invalidních vozíků. Původně byla první linka vyhrazena jen pro tělesně postižené osoby a jejich průvodce, později byly linky zpřístupněny i ostatním osobám se sníženou schopností pohybu a orientace, cestujícím s dětmi do tří let věku (tedy například s dětskými kočárky), těhotným ženám a jejich doprovodu a zařazena do Pražské integrované dopravy. Licenční čísla linek jsou 103001 a 103003, na zastávkách a vozidlech jsou označeny stylizovaným vozíkem (mezinárodní symbol bezbariérové přístupnosti) doplněným číslicí 1 a 3.

Městské linky nezačleněné do PID[editovat | editovat zdroj]

Autobus určený pro dopravu do nákupního centra Zličín (Avion)

Linky k obchodním centrům[editovat | editovat zdroj]

Zhruba od roku 2000 začaly v Praze, podobně jako v některých dalších městech, provozovatelé hypermarketů financovat a provozovat speciální linky určené k bezplatnému návozu lidí za nákupy. Tyto linky nejsou součástí PID, ale jsou součástí veřejné hromadné dopravy. Síť těchto linek v okolí letňanského Tesca a štěrboholského Europarku umožňuje i dopravu za jinými účely a doplňují tak síť veřejné dopravy. Na linkách ke stodůleckému Tescu je místní přeprava vyloučena. Linky k obchodním centrům Zličín a Nové Butovice nejsou s běžnými linkami v souběhu, linka k Centru Černý Most již zanikla.

Historie nákupních linek:[49][50][51]

  • 103101 (CRF 2, NCS 1, Carrefour Stodůlky, od června 2006 Tesco Stodůlky, dopravce Libor Valenta) Velká Ohrada - Červeňanského - Píškova - Malá Ohrada - Hůrka - Hypermarket Carrefour (od 1. 2. 2007 TESCO-nákupní centrum Stodůlky) (v provozu od 1. července 2004, zrušena od 1. 5. 2009)
  • 103103 (EUR 2, Europark, dopravce Hotliner s. r. o.) Europark - Dolnoměcholupská - Továrny Hostivař - Sklářská - Nádraží Hostivař - Gercenova - Řepčická - Boloňská - Na Vartě - Bolevecká - Nové Petrovice - Poliklinika Petrovice - Wattova - Morseova - Newtonova - Horčičkova - Háje - Modrá škola - Poliklinika Háje - K Jezeru - Newtonova - Morseova - Poliklinika Petrovice - Nové Petrovice - ... - Europark (jednosměrný okruh; zřízena oku 2003, původně mezi zastávkami Europark a Nádraží Hostivař nikde nestavěla, od 1. října 2004 přibyla zastávka Sklářská, od 1. října 2005 byla změněna trasa a přibyly zastávky Dolnoměcholupská a U Továren)
  • 103104 (IKEA, Avion Shopping Park - Ikea a Tesco, Hotliner s. r. o., od roku 2009 Cityliner s. r. o.) Zličín - Tesco - Ikea - Zličín (jednosměrný okruh, v provozu od roku 1998)
  • 103105 (GLOBUS, dopravce Antonín Řezníček do 31. 12. 2004, od 2. 1. 2005 Hotliner s. r. o.) Zličín - Globus - Zličín (linka zřízena kolem roku 2001)
  • 103106 (CČM, Centrum Černý Most, dopravce Hotliner s. r. o.) Zábavní centrum Černý Most - Globus Černý Most - Černý Most - Breitcetlova - Kapitána Stránského - Doležalova - Generála Janouška - Hejtmanská - Rajská zahrada - Ronešova - Poliklinika Černý Most - Černý Most - Centrum Černý Most - Globus Černý Most (okružní, zřízena roku 1997 v trase Českomoravská - Harfa - Kbelská - Centrum Černý Most, s prodloužením metra na Černý Most roku 1998 byla zrušena, poté byla obnovena v trase Černý Most - Globus Černý Most - Centrum Černý Most, následně byl provoz několikrát přerušován, roku 2003 byla prodloužena v trase přes sídliště, zrušena 1. 7. 2004, v prosinci 2004 pak byla zavedena linka 103116 Ikea)
  • 103106 (EUR 3, Europark, dopravce Hotliner s. r. o.) Europark - U Slunce - U Samoobsluhy - Drobná - Štěrboholy - Generála Janouška - Doležalova - Kpt. Stránského - Breitcetlova - Poliklinika Černý Most - Ronešova - Rajská zahrada - Žárská - Sídl. Lehovec - Sídl. Hloubětín - Hloubětín - Hloubětínská - Hloubětín - ... - Europark (okružní, od 15. 10. 2004 do 20. 2. 2005)
  • 103106 (EUR 3, Europark, dopravce Hotliner s. r. o.) Europark - U Slunce - U Samoobsluhy - Drobná - Štěrboholy - Rtyňská - Dolní Počernice - U Váhy - Lomnická - Jahodnice - Sídl. Jahodnice - Spolská - Za Horou - Pávovské nám. - Jiráskova čtvrť - Kyje - Vajgarská - Kyje - ... - Europark (okružní, v provozu od 21. 2. 2005 do 30. 6. 2005)
  • 103106 (CRF 4, NCS 2, Carrefour Stodůlky, od června 2006 Tesco Stodůlky, dopravce Libor Valenta) Luka - Mládí - Nová kolonie - Hypermarket Carrefour (od 1. 2. 2007 TESCO-nákupní centrum Stodůlky) (v provozu od 1. dubna 2006, nahradila stávající linku 103115, zrušena od 1. 5. 2009)
  • 103107 (T, 775, Tesco Letňany, Dopravní podnik hl. m. Prahy, od 1. 2. 2007 Hotliner s. r. o., od 1. září 2008 Libor Valenta) Tesco Letňany - Nádraží Čakovice - Cukrovar Čakovice - Ke Stadionu - Nám. J. Berana - Čakovický zámek - Cukrovar Čakovice - Nádraží Čakovice - Tesco Letňany (okružní, v této trase do 31. 8. 2010)
  • 103107 (T, Tesco Letňany, Libor Valenta) Tesco Letňany - Krausova - Staré Letňany - Letecké opravny - Bakovská - Sovenická - Miškovice - Čakovice - Čakovický zámek - Cukrovar Čakovice - Nádraží Čakovice - Tesco Letňany (okružní, od 1. 9. 2010)
  • 103108 (E, 776, Tesco Letňany, Dopravní podnik hl. m. Prahy, od 1. 2. 2007 Hotliner s. r. o., od 1. září 2008 Libor Valenta) Tesco Letňany - Krausova - Avia Letňany - Letňany - Letecké opravny - Jilemnická - (Kbely od 1. ledna 2007) - Jilemnická - Letecké opravny - Letňany - Avia Letňany - Krausova - Tesco Letňany (okružní, v provozu do 31. 8. 2010, od 1. 9. 2010 nahrazena změněnou linkou T)
  • 103108 (?) (E, Tesco Letňany, Libor Valenta) Tesco Letňany - Tupolevova - Dobratická - Letňanská - Českolipská - Poliklinika Prosek - Střížkov - Sídliště Prosek - Prosek - Vysočanská - Českomoravská (od 22. 4. 2011)
  • 103109 (S, 777, Tesco Letňany, Dopravní podnik hl. m. Prahy, od 1. 2. 2007 Hotliner s. r. o., od 1. září 2008 Libor Valenta) Tesco Letňany - (Ďáblice - K Letňanům - Ďáblický hřbitov - Sídliště Ďáblice od 1. 9. 2010) - Štěpničná - Ládví - Kobylisy - Služská - Písečná - Čimický háj (Pískovna) - Podhajská pole - Katovická - Odra - Zhořelecká - Sídliště Bohnice - Zhořelecká - Krakov - Dunajecká - Čimický háj (Pískovna) - ... - Tesco Letňany (okružní)
  • 103110 (C, 778, Tesco Letňany, Dopravní podnik hl. m. Prahy, od 1. 2. 2007 Hotliner s. r. o., od 1. září 2008 Libor Valenta) Tesco Letňany - Štěpničná - Ládví - Kobylisy - Sídliště Kobylisy - Mirovická - Vozovna Kobylisy - Bojasova - Šimůnkova - Ďáblický hřbitov - Ďáblice - Trutnovská - Tesco Letňany (okružní)
  • 103111 (O, 779, Tesco Letňany, Dopravní podnik hl. m. Prahy, od 1. 2. 2007 Hotliner s. r. o., od 1. září 2008 Libor Valenta) Tesco Letňany - Fryčovická - Tupolevova - Dobratická - Výstaviště Letňany - Letňanská - Nový Prosek - Prosek - Sídliště Prosek - Liberecká - Tesco Letňany (okružní, zrušena od 1. 9. 2010)
  • 103112 (EUR 1, Europark, dopravce Hotliner s. r. o.) Skalka - Černokostelecká - Depo Hostivař - Europark (okružní, zřízena v září 2002, 28. května 2006 zřízena zastávka Depo Hostivař)
  • 103113 (OCL, 773, Obchodní centrum Letňany, Dopravní podnik hl. m. Prahy, od 1. 2. 2007 Hotliner s. r. o., od 1. ledna 2009 Libor Valenta) od 26. června 2004 v trase Ládví - Obchodní centrum Letňany, předtím v trase Nádraží Holešovice - Obchodní centrum Letňany, po prodloužení metra do Letňan od 1. ledna 2009 v trase Letňany - Obchodní centrum Letňany
  • 103114 (CRF 3, NCS 3, Carrefour Stodůlky, od června 2006 Tesco Stodůlky, dopravce Libor Valenta) Sídliště Řepy - Blatiny - Bazovského - Nevanova - Mototechna - K Fialce - Hypermarket Carrefour (od 1. 2. 2007 TESCO-nákupní centrum Stodůlky) (v provozu od 21. 10. 2004, zrušena od 1. 5. 2009)
  • 103115 (CRF 1, Carrefour Stodůlky, dopravce Libor Valenta) Nové Butovice - Nušlova - Hypermarket Carrefour (v provozu od 1. července 2004, od 1. 4. 2006 zrušena a nahrazena linkou 103106)
  • 103116 (IKEA, Ikea, Hotliner s. r. o.) Černý Most - Ikea (v provozu od 16. prosince 2004)
  • 103119 (GB, 780, Galerie Butovice, Dopravní podnik hl. m. Prahy) Nové Butovice - Galerie Butovice - Nové Butovice (v provozu od 18. března 2005, provoz přerušen od 1. 2. 2008, linka obnovena od 14. 12. 2008, zrušena 1. 8. 2009)
  • 103120 (kika, 181, kika Průhonice, Dopravní podnik hl. m. Prahy) Opatov - kika Průhonice - Opatov (v provozu od 16. června do 26. června a od 18. července do 31. srpna 2005, zrušena v souvislosti se zřízením zastávky Čestlice, kika na lince PID č. 328) - nově má číslo 103120 linka Airport Express (790)
  • 103122 (OC Šestka, Zdeněk Kulhánek - EXPRESCAR) Dejvická - Horoměřická - Divoká Šárka (T) - Dědina - Obchodní centrum Šestka (v provozu od 14. 11. 2006, od 1. 11. 2010 nahrazena linkou PID č. 206 dopravce Stenbus)
  • 103124 (OCŠ, OUTLET, Fashion Arena Outlet Center, ČSAD Benešov a. s.) Depo Hostivař - Outlet centrum Štěrboholy (v provozu od 15. listopadu 2007)

Linky ke kancelářským centrům[editovat | editovat zdroj]

  • 103123 (BBC, BB1, BB Centrum, Veolia Transport Praha s. r. o.) Budějovická - Brumlovka - Brumlovka, Za Betou (v provozu od 3. 5. 2007)
  • 103103 (BB2, BB Centrum, Veolia Transport Praha s. r. o.) Budějovická - Filadelfie - Brumlovka - Budějovická (okružní, v provozu od 1. 11. 2011)

Linka k ZOO[editovat | editovat zdroj]

Dnem 5. dubna 2008 byla zahájena doprava na lince tzv. zoobusu, rychlíkové linky, které bez zastavování v mezilehlých zastávkách jezdí po trase Nádraží HolešoviceZoologická zahrada. Linku objednává a platí zoologická zahrada (ročně 900 000 Kč), pro cestující je přeprava bezplatná, dopravcem je Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s. Linka jezdí o sobotách, nedělích a svátcích, a to v desetiminutovém intervalu. Linka je označena písmeny ZOO, interně má číslo 783, oficiální licenční číslo linky nebylo zveřejněno.[52]

Od sezóny 2010 provozuje tuto linku na základě výběrového řízení provedeného Zoologickou zahradou dopravce DPÚK a. s. Na webu dopravce je uvedeno licenční číslo linky 103125, na zastávkách a vozidlech se toto číslo neuvádí. DPÚK zavedl symbolické jednokorunové jízdné, v předchozích letech byla doprava zdarma.[53] Od března do září 2012 je linka v provozu opět,[54] již třetí sezónu.

Příležitostné linky[editovat | editovat zdroj]

Součástí PID nejsou ani příležitostné linky provozované zpravidla Dopravním podnikem hl. m. Prahy v rámci sportovních, kulturních nebo společenských akcí. Některé z nich, například 770 (Na Knížecí – Stadion Strahov), 758 (Letňany – Výstaviště Letňany) nebo 751 (Nádraží Holešovice – Sportovní hala (Výstaviště)) byly na zastávkových sloupcích dlouhodobě vyznačeny.

Zvláštností je linka 777, které se také říká „Cool Tour“. Jedná se o speciální autobusovou linku, která přepravuje cestující mezi jednotlivá místa kulturních akcí v Praze. Trasa se pokaždé mění na závislosti akce.

Mikrobus k letišti[editovat | editovat zdroj]

Mikrobusová linka firmy CEDAZ č. 103102 jezdí z náměstí Republiky přes stanici Dejvická na letiště Ruzyně. Je jedinou pražskou linkou veřejné silniční dopravy, která není provozována autobusem.

Meziměstská a dálková doprava[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Meziměstská autobusová doprava v Praze.

V Praze též začíná, končí nebo Prahou projíždí množství meziměstských a dálkových linek. Linky do blízkého okolí Prahy byly v posledních letech většinou nahrazeny linkami PID.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Pražský dopravní zeměpis II, 4. část, Ďáblice, DP kontakt 8/1999, Dopravní podnik hl. m. Prahy, r. 4, srpen 1999, str. 14, -pf- (Pavel Fojtík) a -fp- (František Prošek)
  2. a b c Pavel Fojtík, František Prošek: Pražské autobusy 1925–2005, Dopravní podnik hl. m. Prahy, 2005, Nová funkce autobusové dopravy, str. 58–86.
  3. Michal Beneš: DPP zařadil deset SOR BN12, Autobusové noviny, 15. 4. 2008
  4. Dopravní podnik chystá rekord. Koupí 620 autobusů, iDnes.cz, MF Dnes, 18. 2. 2008
  5. Dodávka autobusů v letech 2008 - 2013, veřejná zakázka, Dopravní podnik hl. m. Prahy, a. s., Informační systém o veřejných zakázkách
  6. Pražský DP chce koupit nové autobusy, Finanční noviny, ČTK, 18. 2. 2008
  7. Roman Šitner: Praha nakoupí 620 autobusů. Možná nepojedou na naftu, ihned.cz, 1. 6. 2008
  8. Antimonopolní úřad šetří tendr na nové autobusy pro DP Praha, 8. 7. 2008, BUSportál.cz
  9. Jan Sůra: Praha už může vybírat nové autobusy, spory rivalů ale nekončí, idnes.cz, 6. 8. 2008
  10. Praha koupí stovky autobusů SOR za více než tři miliardy, idnes.cz, 12. 2. 2009
  11. SOR Libchavy: Tisková zpráva - Ekologické autobusy pro hlavní město Prahu, 18. 2. 2009, BUSportál.cz
  12. Stručně: Dopravní podnik hl. m. Prahy převzal první dva hybridy SOR, BUSportál.cz, 5. 1. 2011
  13. a b c DPP nasazuje na vybrané linky nové malokapacitní autobusy SOR BN 8,5, BUSportál.cz, 12. 12. 2010
  14. Ikarus E91, Společnost pro veřejnou dopravu, fotografie s komentáři
  15. Změny od 7. 3. 2010? ZO-OS Dosia Kačerov DP Autobusy Praha
  16. Zapůjčený Sor BN8.5 u DPP a 3380 a 3389 bez reklam, Dopravní aktuality, b732.ic.cz, nedatovaná zpráva, dle obsahu a zařazení z 23. 4. 2010, autor webu pod přezdívkou Vodifone95 (přístup 14. 12. 2010)
  17. Pražský dopravní podnik chce koupit 20 malých autobusů, iRegiony, 14. 6. 2010, ČTK
  18. Oznámení o zakázce, informační systém o veřejných zakázkách, datum zveřejnění 14. 9. 2010
  19. SOR Libchavy dodá Praze i malé autobusy za víc než 65 mil. Kč, Auto.cz, 30. 11. 2010, ČTK
  20. Zeptali jsme se Dopravního podniku hl. města Prahy na dodávku malokapacitních, BUSportál.cz, 1. 12. 2010, dabra
  21. a b c d Dopravní podnik nasadí na vybrané linky nové midibusy, Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s., 10. 12. 2010, tisková zpráva, Ilona Vysoudilová
  22. a b Pavel Ďuran: Chybička?, DP-aréna, 13. 12. 2010
  23. Městské autobusy, SOR Libchavy (přístup 14. 12. 2010)
  24. ROPID představil jednotný nátěr autobusů PID, Informační zpravodaj PID č. 18/2010, 1. 10. 2010, str. 5
  25. Web o pražské MHD, autobusy.kx.cz, MHD novinky z Prahy, 12. 12. 2010
  26. Dopravní podnik hlavního města Prahy - Klíčov – změny ve vozovém parku: Provozovna Klíčov obdržela nové autobusy SOR BN 8.5 ev.č. 3137 a 3139, Citybus.cz, 1. 12. 2010,
    Provozovna Klíčov obdržela nové autobusy SOR BN 8.5 ev.č. 3138 a 3140 až 3142, Citybus.cz, 2. 12. 2010
  27. Provozovna Řepy obdržela nové autobusy SOR BN 8.5 ev.č. 3145 až 3147, Citybus.cz, 11. 12. 2010
  28. Provozovna Řepy obdržela nové autobusy SOR BN 8.5 ev.č. 3148 a SOR NB 12 City ev.č. 3605, Citybus.cz, 20. 12. 2010,
    Provozovna Řepy obdržela nové autobusy SOR BN 8.5 ev.č. 3149 až 3151, Citybus.cz, 24. 12. 2010
  29. V Praze budou časem zavedeny hlavní autobusové linky, České noviny, 14. 2. 2008, ČTK
  30. ROPID: Metrobusy míří do Prahy, BUSportál, 14. 2. 2008, tisková zpráva ROPID ze 14. 2. 2008
  31. Josef Kolina: V Praze budou jezdit metrobusy, Lidové noviny, 15. 2. 2008, rubrika Metropole/Praha, str. 06
  32. Petr Švec: Prahu protnou linky rychlých metrobusů, idnes.cz, 21. 2. 2008, MF Dnes.
    Hlavní trasy metrobusů, schéma podle stávajících linek. Idnes.cz, 21. 2. 2008
  33. Jan Puci: Cestování v Praze? Usnadní ho metrobusy, 28. 2. 2008, Pražský deník
  34. Vedení autobusových linek PID po zprovoznění linky metra „C“ v úseku „Ládví – Letňany“ od 10. 5. 2008, schema severní části města, ROPID, březen 2008
  35. Praha investuje do urychlení MHD téměř 32 milionů, České noviny, ČTK, 22. 11. 2007
  36. Petr Švec: Autobusy už nebudou stát v zácpě v Záběhlicích, MF Dnes, 20. 2. 2008, příloha Praha, strana C3
    ROPID: Projekt preference MHD v Praze 10, BUSportál.cz, 19. 2. 2008
  37. Koncepce metrobusů pro Českou republiku, Veolia Transport, 5. 11. 2007
  38. Metropolitní síť začne fungovat od září – tisková zpráva Magistrátu hl. m. Prahy, ROPID, 27. 6. 2012
  39. Adéla Paclíková: Analýza chystaných změn v pražské MHD: spojené linky se budou zpožďovat, iDnes.cz, 27. 7. 2012
  40. Praha by měla zářijovou revoluci v MHD odložit, radí experti, iDnes.cz, 26. 7. 2012
  41. Trvalé změny vybraných linek PID od 1. září 2012, Dopravní podnik hlavního města Prahy, Aktuality, 20. 8. 2012
  42. Metropolitní síť MHD v Praze, ROPID, vydáno k 1. 9. 2012
  43. Adéla Paclíková: Pražský magistrát chce ušetřit, autobusy by mohl přenechat soukromníkům, iDnes.cz, 29. 7. 2012
  44. Pavel Fojtík, František Prošek: Pražské autobusy 1925–2005, Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s., 2. vydání, Praha, 2005, ISBN 80-239-5264-1, str. 136: Vozový park autobusů Dopravního podniku hl. m. Prahy, akciové společnosti – údaje k 30. dubnu 2005
  45. Praha nakoupí 400 nových autobusů, tendr vypíše do konce roku, E15, 10. 10. 2014
  46. Nové Solarisy pro Prahu. Historicky první autobusy této značky pro DPP, BUSportál.cz, 24. 12. 2012, dabra
  47. a b c d e f g h Pavel Fojtík, František Prošek: Pražské autobusy 1925–2005, Dopravní podnik hl. m. Prahy, 2005, Metro mění tvář pražské autobusové dopravy, str. 69–80.
  48. Přehled linek městské hromadné dopravy v hlavním městě Praze od zahájení provozu na trase IA metra v srpnu 1978, příloha časopisu Praha '78
  49. Nákupní linky, prahamhd.vhd.cz, nedatováno
  50. Nákupní linky, web o pražské MHD, Petr Blažek
  51. Změny mimo PID podle dopravců, Autobusová zastávka, Filip Drápal
  52. Doprava do pražské Zoo zdarma. Zlepšení dopravního servisu návštěvníků Zoo.
  53. Letošní sezónu ZOOBUSu v Praze zajišťují plynové autobusy DPÚK, BUSportál.cz, 5. 5. 2010
  54. 103125 Nádraží Holešovice - Zoologická zahrada, jízdní řád platný od 31.03.2012 do 30.09.2012, DPÚK

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]