Městská autobusová doprava v Jihočeském kraji

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Přehled provozů městské autobusové dopravy na území Jihočeského kraje.

Obsah

Okres České Budějovice[editovat]

České Budějovice[editovat]

Ve městě jezdí 19 linek MHD (z řady 1–19, číslování linek autobusů je promíšené s čísly linek trolejbusů a linka 41 od vlakového nádraží k Tescu). (licenční čísla 325001 až 325050). Od roku 1991 část linek přebírá postupně obnovovaná a rozšiřovaná trolejbusová síť. V současnosti jezdí po městě jedna noční linka číslo 50, na které nově platí samostatný tarif - 30 Kč za libovolnou jízdu, placeno u řidiče (takže 24 hodinová jízdenka již není tak 24 hodinová, jak se to na ni píše). (dříve 3 linky: 52, 53 a 59 - zrušeny 13.12.2009 z důvodu ekonomické krize). Provozovatelem je Dopravní podnik města České Budějovice.

Další obce v blízkosti Budějovic (město Rudolfov a obce Boršov nad Vltavou, Dobrá Voda, Homole, Hosín, Hrdějovice, Roudné, Srubec, Staré Hodějovice, Litvínovice-Šindlovy Dvory, Včelná, Vidov, Vrábče, Vráto) jsou obsluhovány běžnými městskými linkami.

Integrovaný dopravní systém na Českobudějovicku byl fakticky zahájen v polovině 90. let zkušební víkendovou autobusovou linkou č. 51 z Budějovic do Hluboké nad Vltavou. 9. dubna 2001 byla ve směru do Hluboké do IDS zahrnuta přímá linka 320060 dopravce ČSAD Jihotrans, na níž platily předplatní i jednotlivé jízdenky MHD, nepřímá linka DP přes Hosín, a železniční spoje Českých drah na tratích 190 a 220, kde platily předplatní jízdenky MHD. Předplatní jízdenky z MHD platily i na některých běžných regionálních linkách do Hluboké. Od té doby se zdejší IDS více nerozvinul. Dne 13.12.2009 byl IDS v okolí Českých Budějovic kompletně zrušen a IDS linka 104 byla přečíslována na linku 4.

Viz též tramvajová doprava v Českých Budějovicích a trolejbusová doprava v Českých Budějovicích.

Okres Český Krumlov[editovat]

Český Krumlov[editovat]

Charakter městské hromadné dopravy mají linky 330150, 330151, 330152 a 330153 dopravce ČSAD Autobusy České Budějovice a. s., od roku 2004 vlastněného rakouským Postbusem. Kromě Českého Krumlova zahrnují linky též Větřní. Oficiálně dnes nemají status městské dopravy, na lince 330150 však ještě v roce 2005 platil speciální tarif MHD. Dvě linky k obsluze města, 330560 a 330561, s malou frekvencí spojů, provozuje též místní dopravce RAMWEJ BUS s. r. o. V trase mezi Krumlovem a Větřním jezdí i další regionální linky obou těchto dopravců.

Oficiální systém MHD s pěti linkami (č. 1 – 5) a označovacími jízdenkami z předprodeje zde existoval do roku 1991. V krajském jízdním řádu ČSAD byla MHD Český Krumlov a Větřní uvedena pod číslem 22500. Následkem dotační politiky města však zanikla, takže městskou dopravu hradí dnes kraj.

Kaplice[editovat]

1. září 2004 byla zavedena linka 330009 označovaná „městský okruh“. Byly však problémy prosadit u dopravní policie umístění některých zastávek. Ve schematu linky byly zpočátku vyznačeny červeně dva úseky, do kterých linka nezajížděla. První dva týdny provozu byla přeprava bezplatná. Provozovatelem je dopravce ČSAD Autobusy České Budějovice a. s. Linka oficiálně nemá status městské dopravy. V roce 2008 zahrnuje 4 páry spojů jezdících jen v pracovních dnech.

Okres Jindřichův Hradec[editovat]

Jindřichův Hradec[editovat]

MHD tvoří pět autobusových linek s čísly 1–5 (licenční čísla 345001 až 345005), mnoho jednotlivých spojů je však opatřeno poznámkami o odlišné trase. Linky jsou rozlišeny i barevně, a to 1 modrá, 2 červená, 3 zelená, 4 oranžová a 5 černá. Městskou hromadnou dopravu provozuje ČSAD Jindřichův Hradec a. s., člen skupiny ICOM transport.

V lednu 2013 idnes.cz napsal, že v lednu 2013 má být vyhlášeno výběrové řízení na provozovatele MHD, které má být spojeno se změnami linkového vedení. Výsledek výběrového řízení má být znám do podzimu a od roku 2014 pak má být na Jindřichohradecku spuštěn pilotní projekt integrovaného dopravního systému Jihočeského kraje.[1]

V roce 1989/1990 byla MHD Jindřichův Hradec uvedena v krajském jízdním řádu ČSAD pod číslem 23000 a zahrnovala 4 linky s čísly 1–4.

V 80. letech se zvažovalo zavedení trolejbusů, avšak z plánu sešlo.

Třeboň[editovat]

Linka 340300 oficiálně nemá status městské dopravy, ale je někdy označována jako místní doprava Třeboň. Dopravcem je místní provozovna ČSAD Jindřichův Hradec a. s. Od února 2002 byla Třeboň v médiích představována jako jediné české město, v němž je MHD plně dotována a pro cestující bezplatná. Dopravce však přesně evidoval frekvenci cestujících. Údajně opatření prosadil tehdejší starosta Jiří Houdek (KDU-ČSL) podle vzoru školních autobusů v USA, vytíženost MHD do roka stoupla o 100 %. Dotace činila přibližně 0,12 % rozpočtu města, na rok 2005 byla kalkulována z ceny 3 Kč za jednoho přepraveného cestujícího. V září 2007, v důsledku změny ve vedení města, bylo na lince opět zavedeno placení jízdného.

V roce 1989/1990 měla linka ČSAD „Třeboň, aut. nádr. - Třeboň, ČSD“ číslo 23410 a oficiálně neměla status MHD.

V roce 2012 byla zavedena okružní vyhlídková doprava (tzv.Třeboňský vláček) mezi lázněmi Třeboň - Aurora a stanicemi Masarykovo náměstí s odjezdy od lázní v 8, 10, 12:30, 15, 17:30 a 20 hod. přes Schwarzenbergskou hrobku, Bertiny lázně a Knížecí pivovar Regent. Celý okruh trvá necelé 2 hodiny a cena jízdného je 50,- Kč.

Na Masarykově náměstí jsou dvě stanice "Třeboňského vláčku", "Dolní" (před starou radnicí čp.1) při jízdě k Bertě a "Horní" (u zámku) při cestě od bertiných lázní.

Okres Písek[editovat]

Písek[editovat]

MHD Písek je tvořena 10 linkami (1–6, 11, 22, 33, 66), z nichž tři (4, 6 a 66) jezdí pouze o víkendech, většina ostatních linek jen v pracovních dnech (zrušená linka 7 byla v provozu ještě v roce 2005). Dvojciferná čísla linek jsou odvozena ze základních tras označených jednocifernými čísly. Licenční čísla linek jsou 365301 až 365366. Na linkách obíhá pět autobusů, které jsou označeny evidenčními písmeny A až F. Mají jednotný žlutý nátěr. MHD Písek je oficiálně jedinou sítí MHD, kterou provozuje podnik ČSAD Autobusy České Budějovice a. s., vlastněný od roku 2004 rakouským Postbusem. Od 1. ledna 2010 dopravce zavedl Píseckou kartu, která umožňuje odbavování časovým i jednotlivým jízdným a je využitelná i jako elektronická peněženka v neměstské dopravě, město plánuje využití i pro městské služby (parkovné, vstupenky atd.).[2]

V roce 1989/1990 měla MHD Písek v krajském jízdním řádu ČSAD číslo 25000 a měla 8 linek s čísly 1–8. Linka 25210 z autobusového nádraží do zastávky „Písek, Flekačky, rozc.“ byla do MHD zapojena jen zčásti.

Milevsko[editovat]

Linka 360050 (s dvěma základními variantami trasy) má sice charakter městské dopravy, ale oficiálně nemá status MHD. K závodu ZVVZ jede ještě linka 360070. Obě linky provozuje ČSAD Autobusy České Budějovice a. s. Na městskou linku je přidělen malokapacitní autobus Mercedes O814 Vario.

V roce 1989/1990 byly na území města omezeny linky ČSAD 25500 (Milevsko, nádr. – Milevsko, aut. nádr. – Milevsko, bažantnice) a 25700 (Milevsko aut. nádr. – Milevsko, ZVVZ), avšak ani tehdy neměly status MHD.

Okres Prachatice[editovat]

Prachatice[editovat]

Vnitroměstskou linku, která nemá oficiální status MHD, provozuje ČSAD Autobusy České Budějovice a. s. Ještě v roce 2002/2003 měly linky označení 370680 a 370690, později byly sloučeny do linky 370680.

Nemocnice s poliklinikou v Prachaticích kolem roku 2003 inzerovala na speciálních „zastávkových sloupcích“ jízdní řád kyvadlovou dopravou čtyřmi páry spojů v pracovní den dopoledne z města k nemocnici. Dopravu zajišťovala upraveným sanitním vozem Škoda 1203. Na webu nemocnice není v roce 2008 o podobné dopravě žádná zmínka.

V roce 1989/1990 byly na území města omezeny dvě linky ČSAD: 26680 (Prachatice, VŘSR – aut. nádr. – lom OSS) a 26690 (Prachatice, nem. – aut. nádr. (– Lázně – VŘSR)), které však neměly status MHD.

  • Prachatice, Společnost pro veřejnou dopravu, Michal Skala, 9. 6. 2003, aktualizace 13. 1. 2008

Vimperk[editovat]

V roce 1989/1990 byla na území města omezena linka ČSAD 26170 (Vimperk, nem. – Vimperk, aut. nádr. – Vimperk, Bořanovice), přičemž úsek od nemocnice na autobusové nádraží a úsek z autobusového nádraží do Bořanovic byly provozně oddělené. Linka neměla status MHD. Dnes je zahrnuta do delší linky 370170, přičemž většina spojů ani dnes neopouští území Vimperka.

Vlachovo Březí[editovat]

Malý dopravní podnik s většinovým podílem města zajišťuje příměstskou dopravu na 6 linkách (370850, 370855, 370860, 370865, 370870, 370880) dvěma minibusy. Žádná z linek však nemá výhradně vnitroměstský charakter.

Město Vlachovo Březí zřídilo Dopravní podnik města Vlachovo Březí, s. r. o. (DPMVB), který zahájil provoz 1. září 1997 a zajišťuje převážně školní linky a dopravu osob z okolních obcí mikrobusem. Většinovým vlastníkem (83 %) je město. Šestinovým podílníkem, jednatelem a původně i řidičem je Ladislav Zdichynec. Příměstskou dopravu zajišťoval mikrobus Renault Master pro 17 osob. První renault byl odprodán hasičům a nahrazen novým stejného typu, druhým vozidlem byl pak Mercedes Sprinter. Iniciátorem, jednatelem a později druhým řidičem byl také starosta Petr Kubašta. Roli hlavního řidiče po p. Zdichyncovi převzal Vladimír Důra. Firemním heslem je „Chceš-li jezdit dobře s vkusem, jezdi vlachobřezským busem“. V roce 2007 provedl v podniku krajský úřad audit, na základě jehož výsledků byly prodlouženy licence do roku 2012.

Podobné malé podniky byly založeny i ve Volarech, Nové Peci a Přední Výtoni, ale dlouhodobě neuspěly.

Okres Strakonice[editovat]

Strakonice[editovat]

Městská doprava je provozována na třech autobusových linkách s čísly 1–3, licenční čísla 385001 až 385003. Městskou dopravu stejně jako regionální zajišťuje ČSAD STTRANS a. s., v němž poloviční podíl má ČSAD Jihotrans a. s. a poloviční podíl sdružení měst a obcí okresu Strakonice. Pro městskou dopravu má podnik vyčleněných pět autobusů. Ještě v roce 2006 se zde používaly jízdenky z předprodeje určené k označení v mechanických děrovacích strojcích.

V roce 1989/1990 byla MHD Strakonice v krajském jízdním řádu ČSAD uvedena pod číslem 27000 a zahrnovala 7 linek s čísly 1–7.

Okres Tábor[editovat]

Tábor[editovat]

Související informace naleznete v článku Městská autobusová doprava v Táboře.

Městská doprava má 15 linek v číselném rozmezí 10–50 v 5 páteřních směrech, přičemž první číslice označuje základní trasu a druhá číslice čísla linky variantu trasy. V jízdních řádech jsou uvedeny i jednotlivé spoje jedoucí mimo trasu linky. Licenční čísla linek jsou z řady 395xxx. První tři linky vznikly těsně po druhé světové válce, status MHD získaly v roce 1959 současně se zavedením dalších dvou linek. Provozovatelem je Comett Plus spol. s r. o., dominantní okresní dopravce vzniklý privatizací bývalého závodu ČSAD.

V roce 1989/1990 byla MHD Tábor uvedena v krajském jízdním řádu ČSAD pod číslem 28000 a uvedeno bylo 7 linek s čísly 10, 11, 12, 13, 2, 3, 4.

Několikrát se uvažovalo o zavedení trolejbusů, ale nikdy nebyly tyto úvahy realizovány.

Odkazy[editovat]

Související články[editovat]

Reference[editovat]

  1. ↑ Na Jindřichohradecku bude stačit jedna jízdenka na vlak i autobus, iDnes.cz, 12. 1. 2013
  2. ↑ Modernizace odbavení cestujících v písecké MHD - Písecká karta, BUSportál.cz, 11. 5. 2010, tisková zpráva ČSAD AUTOBUSY České Budějovice a. s.

Externí odkazy[editovat]

Městská hromadná doprava v Česku  (Podrobná mapa el. trakce)
Metro
Praha ♦ Plánované: Brno
Regionální železnice
Tramvajová doprava
Trolejbusová doprava
Lanové dráhy
Autobusová doprava
Vodní doprava
Citováno z „http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Městská_autobusová_doprava_v_Jihočeském_kraji&oldid=9590155#.C4.8Cesk.C3.BD_Krumlov“