Trolejbusová doprava v Teplicích
Teplice jsou jedno z měst v Česku, kde je v provozu síť trolejbusové dopravy. Od devadesátých let byl jejím provozovatelem soukromý Dopravní podnik Teplice s. r. o., který se odkoupením nadnárodní společností transformoval ve společnost Veolia Transport Teplice s. r. o.
Obsah |
Historie [editovat]
Vznik a rozvoj trolejbusové sítě [editovat]
V 50. letech 20. století byla v Teplicích, stejně jako v dalších městech v bývalém Československu, zrušena tramvajová síť, která spojovala toto lázeňské město a Dubí. Tramvajová doprava měla být nahrazena právě dopravou trolejbusovou. Přesto existovalo mnoho snah tramvajový provoz zachránit, ty se však neuskutečnily.
První úsek trolejbusové trati byl otevřen 1. května roku 1952; byla to okružní trať vedoucí z hlavního nádraží přes Benešovo náměstí, Šanov, Jankovcovu ulici zpět k nádraží. Tehdy se ještě ale nepočítalo s likvidací tramvajové sítě, uvažovalo se naopak o soužití obou systémů. Spojení trati s vozovnou bylo provedeno pomocí jednostopé manipulační trati. Již kolem roku 1954 se ukázalo, že koncepce okružní trati je velkou nevýhodou celého nového systému. V roce 1954 byla proto zrušena trať mezi Benešovým náměstím, nádražím, Jankovcovou a Šanovem, čímž vznikla klasická trať Benešovo náměstí – Šanov. Zřejmě v roce v roce 1954 byla dostavěna trať mezi Benešovým náměstím, Lounskou ulicí a koupalištěm, která nevyhovovala novým plánům na rozvoj trolejbusové sítě, a proto, aniž by byl úsek zprovozněn, bylo trolejové vedení demontováno. Zároveň také padlo rozhodnutí o ukončení provozu tramvají.
Namísto zrušeného úseku ale byl postaven úsek nový, 1. března 1956 byla do užívání dána trať vedoucí od Městských sálů (kde byla v té době ukončena tramvajová linka do Dubí) přes Benešovo náměstí a Duchcovskou ulici na Rooseveltovo náměstí v Řetenicích. Ta byla ještě v roce 1957 prodloužena do Újezdečka (částečně ale jako jednostopá).
60. a 70. léta [editovat]
V roce 1962 se síť dočkala dalšího rozšíření, když byla trať spojující vozovnu se zbytkem sítě prodloužena až do Novosedlic a o rok později byl i úsek v Újezdečku přeložen do nové trasy. Poslední novou tratí byl úsek od Červeného kostela až k ČSAD do Trnovan otevřený pro veřejnost roku 1967; následovalo ale období útlumu. Právě tato nově otevřená trať byla již roku 1978 zrušena, k dalším redukcím ale nedošlo.
80. léta [editovat]
Pod vlivem renesance elektrické trakce na konci 70. let došlo o deset let později k novému rozvoji i v Teplicích, tehdy byly dodány nové vozy Škoda 14Tr a kloubové 15Tr.
V roce 1984 byly vybudován krátký úsek od Městských sálů do Zemské ulice, v březnu roku 1987 byla obnovena trať od Červeného kostela do Trnovan k ČSAD a proudloužena dále Modlanskou ulicí k Sometu. Ještě na konci srpna téhož roku k ní přibyla odbočka přes nové trnovanské sídliště k Angeru.
Velkou změnou se měla stát přestavba města v souvislosti s otevřením povrchového hnědouhelného dolu na severu Teplic; velké části města a centrum Dubí tak měly být po vzoru starého Mostu zničeny; v rámci toho vznikla nová sídliště Nová Ves a Prosetice pro desetitisíce lidí. Také se měla přesouvat například také i trolejbusová vozovna. Povrchový důl však nebyl realizován. V roce 1989 ale byla otevřena nová trať mezi Pražskou ulicí a Proseticemi.
90. léta [editovat]
Ve východní části města se mezitím stavělo dále; roku 1990 byl zprovozněn úsek ze Sometu na konečnou Sochorava a v roce 1991 byla síť ještě doplněna o trať vedoucí mimo centrum od hlavního nádraží po ulici Jateční k nemocnici. Tento úsek umožňuje odklon dopravy při neprůjezdnosti hlavní trati do Řetenic. V roce 1993 byl zrušen provoz na odbočce z Pražské ulice do Šanova, o rok později ale provoz obnoven.
Téhož roku existovalo v Teplicích 7 trolejbusových linek.[1]
Roku 1995 nakonec došlo ke zrušení tratě od vozovny do Novosedlic, o tři roky později odtud byly odstraněny také troleje.
V roce 1996 byl dokončen nový úsek na Třešňovku a Novou Ves, v lednu 1997 byla dostavěna trať ze Sochorovy ulice na Panorámu a současně propojena přes Šrámkovu ulici s hlavní tratí na Masarykově ulici.
Vozový park [editovat]
Provoz trolejbusové dopravy v Teplicích zahajovaly vozy Škoda 7Tr. Postupem času je následovaly další „škodovácké“ typy: 8Tr a 9Tr. Přibývající počet vozidel Škoda 14Tr a kloubových Škoda 15Tr (které měly původně jezdit mezi Českými Budějovicemi a JE Temelín) umožnil na přelomu 80. a 90. let postupné vyřazení legendárních „devítek“, poslední ve verzi 9TrHT dojezdila roku 1993. Do dnešní doby se zachoval 9TrHT ev. č. 105, který dodnes jezdí na nostalgické lince č. 11.
Po roce 2006 byly do Teplic dodány nízkopodlažní trolejbusy Škoda 24Tr Irisbus, Škoda 25Tr Irisbus, Škoda 26Tr Solaris, Škoda 28Tr Solaris a SOR TN 12.
V současné době (říjen 2012) jsou v Teplicích v pravidelném osobním provozu následující typy trolejbusů (celkem 37 kusů):
| Obrázek | Typ | Modifikace a podtypy | Počet (stav k 27. 10. 2012)[2] |
|---|---|---|---|
 |
Škoda 14Tr | Škoda 14Tr, Škoda 14TrM | 13 |
| Škoda 15Tr | Škoda 15Tr | 2 | |
|
Škoda 24Tr Irisbus | Škoda 24Tr Irisbus | 7 |
| Škoda 25Tr Irisbus | Škoda 25TrBT Irisbus | 2 | |
 |
Škoda 26Tr Solaris | Škoda 26Tr Solaris | 6 |
 |
Škoda 28Tr Solaris | Škoda 28Tr Solaris | 6 |
| SOR TN 12 | SOR TN 12 A | 1 |
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ BURSA, Milan. Zeměpisné exkurze v Severočeském kraji. Ústí nad Labem : Pedagogická fakulta UTEP v Ústí nad Labem, 1994, 3.vydání. ISBN 80-7044-076-7. Kapitola Silniční doprava, s. 19.
- ↑ Evidence Veolia Transport Teplice - trolejbusy [online]. Seznam-autobusu.cz, [cit. 2012-10-27]. Dostupné online.
Literatura [editovat]
- Jan Bajer, Petr Havlík: Půlstoletí teplických trolejbusů 1952–2002. Jana Wolfová – vydavatelství WOLF, Ústí nad Labem 2002.
- Pavel Dušek: Encyklopedie městské dopravy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Nakladatelství Libri, Praha 2003.
Externí odkazy [editovat]
- Oficiální stránky Veolia Transport Teplice
- Historie trolejbusů v Teplicích, spvd.cz
- Hromadná doprava na Teplicku, cnds.cz
- Stránky o teplické MHD, mhdteplice.cz
