Meziměstská autobusová doprava v Praze

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Meziměstská a dálková autobusová dopravav Praze významný dopravní uzel. Linky do blízkého okolí Prahy byly v posledních letech většinou nahrazeny linkami Pražské integrované dopravy (značené trojcifernými čísly začínající číslicí 3), z některých oblastí zajíždějí do Prahy i linky Středočeské integrované dopravy (značené jedním písmenem označujícím okres a dvěma číslicemi).

Autobusové nádraží, stanoviště a zastávky[editovat | editovat zdroj]

Hlavním východiskem meziměstské a dálkové autobusové dopravy je ústřední autobusové nádraží Florenc. Stále více meziměstských i mezinárodních linek však z důvodu cen za užívání autobusového nádraží i z důvodu zahlcenosti komunikací v centru Prahy začíná a končí v autobusových terminálech u stanic metra blíže okraji Prahy. Neintegrovaná příměstská a dálková doprava tak (většinou společně s městskou a příměstskou integrovanou dopravou) využívá zejména terminály Na Knížecí (Smíchov), Zličín, Hradčanská, Dejvická, Holešovice, Černý Most, Želivského (Vinohrady) a Roztyly. Do budoucna se plánuje vybudování nových terminálů Dlouhá Míle v Ruzyni, Písnice, Opatov a Smíchovské nádraží (náhradou za stanoviště Na Knížecí).[1]

V době státních podniků ČSAD byly jejich zastávky na území Prahy označeny velmi neúplně. Od poloviny devadesátých let jsou pro tyto linky určeny až na několik výjimek pouze zastávky s označníky (zastávkovými sloupky), které vlastní Technická správa komunikací hl. m. Prahy (převážně modré sloupky v městském provedení) nebo Dopravní podnik hlavního města Prahy (zastávky společné s linkami PID, červenožluté sloupky nebo jiné označníky). Meziměstská autobusová nádraží Florenc a Nádraží Holešovice patří firmě Pražská dopravní a. s., autobusová stanoviště meziměstské dopravy Dejvická, Hradčanská, Zličín, Na Knížecí, Smíchovské nádraží, Nové Butovice, Roztyly, Želivského a Černý Most spravuje Technická správa komunikací hl. m. Prahy, označníky meziměstských zastávek u Letiště Ruzyně vlastní Letiště Ruzyně (dříve Česká správa letišť).

Výchozí autobusové stanoviště je u meziměstských linek vycházejících z Prahy zakódováno i v licenčním čísle linky. Licence vydané pražským magistrátem začínají číslicí 1, druhá a třetí číslice označují cílový okres, třetí a čtvrtá číslice výchozí místo v Praze (např. 10–19 pro Florenc, 22 Černý Most, 30 Hradčanská, 42 Letiště Ruzyně, 44–47 Na Knížecí, 53 Zličín, 57 Roztyly, 60–62 pro Želivského, 64 Opatov, 71 Nádraží Holešovice[2]), poslední číslice pak slouží k dalšímu rozlišení linek. Čísla linek začínající trojčíslím 10 jsou vyhrazena pro městské a příměstské linky Pražské integrované dopravy, trojčíslím 101 nebo 102 začínají licenční čísla linek náhradní dopravy, čtyřčíslím 1030 začínají městské linky zvláštní linkové dopravy a čtyřčíslím 1031 veřejné městské linky nezařazené do PID.[3]

Dopravci[editovat | editovat zdroj]

Významnými dopravci v příměstské a meziměstské dopravě sídlícími v Praze jsou:

V rámci Pražské integrované dopravy a Středočeské integrované dopravy i mimo tento rámec zajíždí do Prahy i množství dalších malých nebo mimopražských dopravců, z nich mezi významné patří například:

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Petr Švec: Tváří se jako nádraží, ale není, MF Dnes, 6. 1. 2008, příloha Praha, str. C3
  2. Vysvětlivky k číslování linek Archivováno 15. 10. 2008 na Wayback Machine., web Autobusová zastávka, Filip Drápal, aktualizace stránky 6. 6. 2005
  3. Jiří Bartoš: Licence linek veřejné dopravy, Dopravní měsíčník, č. 12, prázdniny 1998