Městská autobusová doprava v Ostravě

Kloubový autobus Karosa B 941 v Ostravě-Porubě

Ostravské historické autobusy Karosa ŠM 11 a Ikarus 280

V krajském městě Ostravě začal provoz první linky městské autobusové dopravy v roce 1930. Současným provozovatelem je Dopravní podnik Ostrava, a. s., doprava je začleněna do Ostravského dopravního integrovaného systému. V současné době je součástí městské sítě kolem 60 autobusových linek, které jsou číslovány 20 až 99.

Období před zahájením provozu

Potřeba provozu autobusů se odvíjela od výstavby městské tramvajové sítě, která od začátku (rok 1894) byla parní, později byla elektrifikována. První trať propojila nádraží Severní dráhy císaře Ferdinanda v Přívoze s Vítkovicemi. Stále ale zůstal úsek, kde tramvajová dráha značně chyběla a to hlavně ve spojení přívozského nádraží s centrálním náměstím (náměstí Františka Josefa, dnes Masarykovo náměstí). Tramvaje sice tohoto cíle dosáhly o dva roku později, ale pouze nevýznamnou odbočkou z místního nádraží, přibližně v místě dnešního hotelu Palace). Přímé spojení náměstí s nádražím v té době neexistovalo.

Na konci 19. století byla Nádražní třída hlavní osou Moravské Ostravy, navíc v roce 1928 byla trať k nádraží v Přívoze zdvojkolejněna. Centrální náměstí v těch letech bylo podstatně pozadu a zůstávalo prakticky bez dopravního ruchu. V první třetině 20. století se začala Nádražní třída přeplňovat a lidé hledali další místo pro své stavby. V roce 1929 muselo stavebnímu rozmachu ustoupit místní nádraží ze starou vozovnou tramvají. Lidé nakonec našli solidní třídu pro svá sídla. Tou se stala rodící se Sokolská třída, která propojila centrum (most Miloše Sýkory) s Přívozem. Významná třída s právě dokončovanou Novou radnici chtěla získat dobré napojení na tramvajovou síť. Návrhy na zřízení tramvajové trati neuspěly, takže se začalo přemýšlet o méně kapacitním dopravním prostředku – autobusu.

První linka a první vozidla

První autobusovou linku v Ostravě začala provozovat Společnost moravských místních drah (SMMD), která už měla zkušenosti s tramvajovou dopravou. První autobusová linka byla trasována z Masarykova náměstí přes Přívoz k chemické továrně. Zkušební provoz bez cestujících začal 14. dubna 1930, veřejná doprava byla zahájena o 12 dnů později. Prvními vozidly se staly dvě Tatry 23/4 a jedna Praga ND. Ta byla po roce pro vysokou spotřebu prodána a nahrazena dvěma autobusy Tatra 27.

Další rozmach autobusů

Linka byla posléze prodloužena na Smetanovo náměstí, kde vznikl přestupní uzel na úzkorozchodnou tramvaj do Karviné. Dlouhá léta bylo Smetanovo náměstí výchozí bod pro všechny autobusové linky. Od téhož data začaly autobusy místo chemické továrny obsluhovat Petřkovický most a přilehlé Petřkovice. Po krátké období autobusy zajížděly dokonce k petřkovické četnici, kde byl výhodný přestup na vlak do Opavy. Po zásahu ministerstva pošt byl úsek od mostu k četnici zrušen. Autobusy k mostu se staly po 20 let nejvytíženější tratí a po 20 letech byl úsek Kino Svoboda (dnešní Muglinovská) – Petřkovice nádraží nahrazen tramvají (ta byla později prodloužena až do Hlučína). Až v roce 1933 byla zavedena linka Masarykovo náměstí – Nádraží Přívoz, která sloužila jako posila tramvajím a navazovala jen na nějaké rychlíky, linka vypadala spíš jako omnibus než jako autobusová linka.

V průběhu první republiky se SMMD snažily zavést autobusy i do vzdálenějších obcí. Plán byl sice zmařen, ale přesto vznikly dvě nové tratě, konkrétně linka spojující centrum s nádražím Ostrava střed a druhá z Denisova náměstí do mariánskohorských dusíkáren. V roce 1937 přibyla také linka od Nové radnice přes centrum na nádraží Ostrava střed.

Vozový park byl posílen o další Tatru 27 v roce 1935. O dva roky později SMMD pořídila ojetý vůz Škoda 151. V roce 1938 a 1939 byly pořízeny čtyři vozy Tatra určené pro zájezdovou dopravu. Ostravské autobusy byly po léta malý autobusovým provozem, neboť měly jen šest vozů pro městskou a dva pro zájezdovou dopravu.

Období preference autobusů

Ostravský autobus Karosa B 732

Koncem 60. let se autobusy začaly výrazně podílet na veřejné dopravě. Vozily lidi denně do hutních závodů a dolů, které tomuto regionu dodávaly obživu. Po dlouhá léta do Československa dodávala autobusy dominantní firma Karosa. V 70. letech začala také dodávat své kloubové autobusy maďarská firma Ikarus. U Karosy to byly značky Škoda 706 RO, později Škoda 706 RTO a Karosa ŠM 11, u Ikarusu se jednalo o typ 280.

Nová generace autobusů

Nízkopodlažní autobus Solaris Urbino 12

V roce 1990 se začaly autobusy „oblékat“ do městských barev (modrá, žlutá a bílá) a na počátku 21. století začala autobusy pro Ostravu dodávat také polská firma Solaris. Autobusy jsou v nyní nezbytnou součástí dopravy v Ostravě.

Vozový park

Provozované autobusy

• standardní délky (Karosa B 932, Karosa B 952, Karosa C 954)
• kloubové (Karosa B 941, Karosa B 961)
• nízkopodlažní 12- a 15metrové (Irisbus Citybus 12M, Irisbus Citelis 12M, Solaris Urbino 12 (včetně verze Low Entry), Solaris Urbino 15)
• nízkopodlažní kloubové (Solaris Urbino 18)
• nízkopodlažní 10metrové (Solaris Urbino 10)
• minibusy (Mercedes-Benz 412, Mave CiBus ENA 3 Z)
• elektrobusy (SOR EBN 10,5)

Již vyřazené autobusy

• Škoda 21Ab (provoz ukončen 12. prosince 2008)
• Karosa B 741(provoz ukončen 9. října 2012)
• Karosa B 732(provoz ukončen 1. listopadu 2012)

Historické autobusy

Podrobnější informace naleznete v článku Sbírka vozidel MHD Dopravního podniku Ostrava.

• Škoda 706 RTO (ev. č. 247, rok výroby 1966)
• Karosa ŠM 11 (ev. č. 5842, rok výroby 1981)
• Karosa B 731 (ev. č. 6160, rok výroby 1986)
• Ikarus 280 (ev. č. 4070, rok výroby 1988)
• autobusový přívěs Karosa B 40 (ev. č. 141, rok výroby 1959)
• autobusový přívěs Jelcz P-01 E (ev. č. 1227, rok výroby 1974)

Související články

• Dopravní podnik Ostrava
• Tramvajová doprava v Ostravě
• Trolejbusová doprava v Ostravě
• Úzkorozchodné dráhy na Ostravsku
• Ostravský dopravní integrovaný systém

Externí odkazy

• Oficiální stránky Dopravního podniku města Ostravy
• Stránky věnované dopravě v Ostravské aglomeraci
• Ostrava na webu MHD zastávka, září 2004, 5. 7. 2007, Filip Drápal