Irisbus Citybus 12M

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Irisbus Citybus 12M
Brněnský autobus Irisbus Citybus 12M
Brněnský autobus Irisbus Citybus 12M
Typ Citybus 12M
Výrobce Irisbus
Další označení Renault Agora
Vyráběn v letech 1995 - 2005
Technické údaje
Délka 11990 mm
Šířka 2500 mm
Výška 2924 mm
Pohotovostní hmotnost 11380 kg
Obsaditelnost (sezení:stání) 30:69
Pohonné jednotky
Motory
Motor Renault MIDR 062045
Výkon 186 kW
Motor Iveco Cursor F2 B
Výkon 189 - 213 kW
Převodovky
Převodovka ZF 5HP 500
Druh automatická
Počet převodových stupňů 5
Převodovka VOITH D 851.3
Druh automatická
Počet převodových stupňů 3
Renault Agora ve francouzské Remeši
Autobus Irisbus Citybus 12M v Praze

Irisbus Citybus 12M (dříve Karosa Citybus 12M, původně Renault Agora S) je model nízkopodlažního autobusu, který vyráběla společnost Karosa Vysoké Mýto ve spolupráci s firmou Renault v rámci koncernu Irisbus. Do Česka byl vždy dovezen skelet autobusu s motorem vyrobený ve Francii, který zde byl dokončen.[1] Důvodem bylo rozdílné clo a tedy levnější výroba a dovoz autobusu tímto způsobem. Model byl vyráběn mezi lety 1995 a 2005 (v ČR se nachází pouze jeden vůz vyrobený v roce 1995, byl karosován španělskou firmou Hispano). Jedná se o nástupce typu Renault R 312.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Citybus je dvounápravový nízkopodlažní autobus s polosamonosnou karoserií. Ta byla po sešroubování do skeletu ošetřena proti korozi (od roku 2001 procházela kataforetickou lázní) a byla olakována a oplechována. Rám podvozku je vytvořen z ocelových podélníků a příček, bočnice a střecha jsou vyrobeny ze svařených tažených uzavřených profilů a oplechovány. Přední čelo vozu tvoří uzavřené profily, které jsou pokryty plechy i plasty, zadní čelo je z jednoho panelu sklolaminátu. Motor s převodovkou se nachází v mohutné zadní části autobusu. Okna vozu jsou lepená, pouze přední sklo je uchyceno v gumě. Vstup do vozu zajišťují troje dvoukřídlé skládací dveře. Prostor pro kočárek je naproti druhým dveřím, ve kterých je umístěna také výklopná plošina. Autobus bylo možné na přání vybavit tzv. kneelingem (naklopení karoserie v zastávce směrem k chodníku), díky čemuž může řidič nástupní hranu ještě více snížit. V interiéru se nachází čalouněné sedačky pro cestující. Podlaha u prvních a druhých dveří se nachází ve výši 320 mm nad vozovkou, u třetích dveří je jeden schod a podlaha ve výšce 550 mm. V roce 2001 byl vůz inovován dosazením motoru Iveco. Zároveň byl u třetích dveří odstraněn schod (nástupní výška posléze byla 320mm) a prostor zastavěn sedadly na zvýšeném stupínku. V letech 20042005 byl zmodernizován interiér použitím nově tvarovaných přídržných tyčí a změnou barvy interiéru.

Vyráběna byla také verze s pohonem na stlačený zemní plyn (CNG) a kloubová varianta Irisbus Citybus 18M. Karoserie Citybusu pak posloužily Škodě Electric k výrobě prvních trolejbusů Škoda 24Tr Irisbus (standardní) a Škoda 25Tr Irisbus (kloubový). Po ukončení výroby ve společnosti Škoda Ostrov chtěla znojemská společnost ČAS-service, která provozovala jediný vyrobený elektrobus Škoda 21Eb, nabízet zájemcům elektrobusy s karoserií Citybus.[2]

Výroba a provoz[editovat | editovat zdroj]

Model Citybus byl ve své době stěžejním modelem společnosti Irisbus; dnes jezdí (kromě Česka) hlavně ve Francii a v některých velkých městech jiných států.

Český prototyp vozu Citybus 12M, který se odlišuje nejen vzhledově, byl vyroben v roce 1995, do Prahy byl dodán o rok později a jezdil zde pod evidenčním číslem 3004 do dubna 2014. V roce 1996 byla zahájena v Karose sériová výroba, která trvala až do roku 2005, kdy byl Citybus 12M nahrazen vozem Irisbus Citelis 12M. Celkem bylo vyrobeno 11 066 kusů (z toho bylo přes 500 kusů, určených převážně pro český a slovenský trh, smontováno v Karose).

V Evropě jezdí Citybusy (resp. Agory) např. v Berlíně, Athénách a velkých francouzských městech (Saint-Étienne, Le Mans, Poitiers, Nice, Paříž, Mety, Versailles, Remeš, Orléans, Rouen, Elbeuf, Limoges, Nevers, Epinal, Châtellerault, Pau).

V Česku se Citybusy vyskytují např. Praze, Brně, Ostravě, Plzni, Zlíně, Liberci, Jablonci nad Nisou, Táboře a mnoha dalších městech.

Historické vozy[editovat | editovat zdroj]

  • Ostrava (vůz ev. č. 7008)
  • Praha (vůz ev. č. 3251)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.karosa.cz/main.php?show=history6&language=czech
  2. KORBEL, Petr. Elektrobus se srazil s byrokracií [online]. Enviweb.cz, 2005-01-10, [cit. 2014-05-17]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Pražský Citybus 12M ev.č. 3004 (český prototyp)

Libor Čuma, Tomáš Kocman, Jiří Mrkos: Autobusy v brněnské městské dopravě 1930–2005. Pavel Malkus – dopravní vydavatelství, Praha 2005, ISBN 80-903012-6-6.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]