Železniční doprava v Integrovaném dopravním systému Jihomoravského kraje

Elektrická příměstská jednotka řady 560 na brněnském hlavním nádraží

Příměstská a regionální železniční doprava v Jihomoravském kraji je plně začleněna do Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (IDS JMK) a tvoří jeho páteř. Integrace železnice do IDS JMK probíhala v etapách v souvislosti s postupným rozšiřováním integrovaného systému do dalších oblastí. Základ IDS JMK byl vytvořen na Brněnsku a Blanensku 1. ledna 2004, poslední oblast Znojemska byla zaintegrována 1. července 2010. Kromě Jihomoravského kraje zajíždějí vlakové linky IDS JMK i do vybraných měst a obcí v okolních krajích (Moravské Budějovice, Náměšť nad Oslavou, Březová nad Svitavou, Jevíčko, Nezamyslice).

Příměstská a regionální železniční doprava existovala v Jihomoravském kraji samozřejmě i před 1. lednem 2004, ve vlacích ale platil pouze tarif ČD jakožto jejich provozovatele a intervaly mezi spoji nebyly nijak pravidelné, což se změnilo vznikem IDS JMK. V současnosti (prosinec 2011) je v provozu 19 linek osobních vlaků (S1–S91) a 6 linek rychlíků a spěšných vlaků (R2–R7), výhradním dopravcem jsou České dráhy.

Do IDS JMK není začleněna trať Břeclav – Lednice, kde jezdí pouze turistické historické vlaky v letní sezóně. V souvislosti s rozšiřování IDS JMK byl zastaven osobní provoz na dvou regionálních drahách, jejichž cestující převzaly lépe směrované autobusové linky. Jedná se o tratě Vranovice – Pohořelice (provoz ukončen 12. prosince 2008) a Hrušovany nad Jevišovkou – Hevlín (provoz ukončen 30. června 2010). Naopak kraj chystá obnovu trati Hrušovany u Brna – Židlochovice a výstavbu tzv. Boskovické spojky.

Příměstská doprava v okolí Brna před vznikem IDS JMK

Prvními příměstskými vozidly v Brně se staly dvě prototypové elektrické jednotky řady SM 488.0 (nyní řady 560), které byly vyrobeny v roce 1966. Sériová výroba následovala v letech 1970 a 1971. Do Brna bylo dodáno celkem 9 jednotek, které jezdily na jediné elektrifikované brněnské trati ve směru Žďár nad Sázavou – Břeclav. Ostatní tratě vedoucí přes Brno byly obsluhovány motorovými vozy a vlaky taženými motorovými lokomotivami.

Teprve v 90. letech 20. století byla elektrifikována i trať z Brna směrem na Českou Třebovou (ta se stala součástí prvního železničního koridoru, čímž upadl celostátní význam tratě přes Žďár nad Sázavou) a trať do Přerova. Počet elektrických jednotek však zůstal stejný a tyto tratě tedy dodnes obsluhují kromě jednotek řady 560 i vlaky tažené elektrickou lokomotivou.

Provoz v rámci IDS JMK

Schéma železničních linek v IDS JMK k 1. lednu 2009

1. ledna 2004 byl zahájen provoz Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje. Jeho účelem je zavést pravidelnou dopravu do všech krajských obcí, sjednotit tarify různých dopravců a celkově zjednodušit lidem cestování (použití jednotného jízdního dokladu na všech linkách v IDS). Právě železniční doprava se měla stát páteřním systémem IDS JMK, na kterou by ve významných uzlech navazovaly jednotlivé regionální autobusové linky.

V první etapě (od 1. ledna 2004) byl IDS JMK zřízen v oblasti přibližně mezi Velkou Bíteší, Tišnovem, Blanskem, Vyškovem a Brnem. V následujících letech se IDS rozšiřoval do dalších oblastí, v poslední etapě 6 pokryl celou jihozápadní část kraje, čímž IDS JMK funguje na území celého Jihomoravského kraje.

Již od počátku byly do tohoto projektu zapojeny osobní vlaky jezdící v zaintegrované oblasti (rychlíky byly zahrnuty až později). Jednotlivé spoje samozřejmě nekončily v poslední stanici v zaintegrovaném území, ale pokračovaly jako obyčejný vlak do nějakého většího města. Novinkou bylo zavedení pravidelných intervalů mezi spoji na hlavních tratích (směr Blansko a Tišnov, později i na ostatních tratích). Označovače jízdenek z předprodeje byly, na rozdíl od ostatních druhů dopravy v IDS (autobusy, trolejbusy, tramvaje), instalovány na nádražních nástupištích, nikoliv ve vozidlech.

Byly zřízeny vlakové linky, i když z počátku se jejich trasy shodovaly s tratěmi uvedenými v jízdním řádu ČD. Vlakové linky jsou od zahájení provozu IDS označeny písmenem S (zřejmě z německého S-Bahn) a čísla. Pro odbočné linky z hlavních linek byly zaveden systém, kdy tato odbočná linka má stejné označení jako linka hlavní s doplněnou druhou číslicí (hlavní linka S4 ⇒ odbočná linka S41). Po zapojení rychlíků do IDS se pro jejich označení používá stejný systém, pouze písmeno S je nahrazeno písmenem R.

Místní vlakové linky v IDS JMK

Linka S1

Příměstská linka S1 byla zřízena 9. prosince 2007. Jejím účelem je svoz zaměstnanců z oblasti severozápadně od Brna do průmyslové zóny Černovická terasa. Je také první linkou, která se zcela vyhýbá brněnskému hlavnímu nádraží. Je vedena po tratích číslo 250 (Tišnov – Brno-Židenice – Hrušovany u Brna) a 340 (Brno-Židenice – Brno-Slatina).

V prvním roce provozu zde jezdily vlaky tažené elektrickou lokomotivou řady 210, během roku 2008 byly do maloměřického depa dodány tři motorové jednotky řady 814.2, které nyní část spojů vykonávají. Linka S1 je v provozu pouze ve špičkách pracovních dnů. Provoz byl v roce 2008 poměrně malý (pět dvojic spojů denně), od nového jízdního řádu v prosinci 2008 ale byl rozšířen zároveň s prodloužením některých spojů z Kuřimi do Tišnova. S celostátní změnou jízdních řádů na konci roku 2010 vznikla druhá větev linky S1 vedoucí z Hrušovan u Brna nákladním průtahem přes Brno dolní nádraží (bez zastavení) do Židenic a dále do Tišnova (pouze tento směr).

Vývoj trasy (pouze nejdůležitější stanice):

• od 9. prosince 2007: Kuřim – Brno-Královo Pole – Brno-Židenice – Brno-Slatina
• od 14. prosince 2008: Tišnov – Kuřim – Brno-Královo Pole – Brno-Židenice – Brno-Slatina
• od 12. prosince 2010: Tišnov – Kuřim – Brno-Královo Pole – Brno-Židenice (← Modřice ← Hrušovany u Brna) – Brno-Slatina

Linka S2

Vlak linky S2 s lokomotivou řady 242 u blanenského lomu

Linka S2 patří k páteřním vlakovým linkám IDS. Vznikla již na počátku projektu 1. ledna 2004, označení S2 bylo použito pro vlaky mezi Brnem a Blanskem. Již od této doby byl na lince zaveden pravidelný interval. V roce 2005 zanikla krátká linka S7, která byla nahrazena prodloužením linky S2 do Chrlic. V souvislosti s rozšiřováním IDS byla linka S2 postupně prodloužena do Křenovic na jednom konci a do Letovic na konci druhém. Je vedena po tratích číslo 300 (Křenovice horní nádraží – Brno hlavní nádraží) a 260 (Brno hlavní nádraží – Letovice).

Právě na lince S2 byly od jejího vzniku jako první zaintegrovány některé vybrané rychlíky (v úseku Brno – Blansko), ačkoliv nebyly označeny jako samostatná linka R2.

Jsou zde v provozu elektrické jednotky řady 560 a vzhledem k jejich malému počtu i vlaky tažené lokomotivou řady 242.

Vývoj trasy (pouze nejdůležitější stanice):

• od 1. ledna 2004: Brno hlavní nádraží – Adamov – Blansko – Blansko-Dolní Lhota
• od 1. ledna 2005: Brno-Chrlice – Brno hlavní nádraží – Adamov – Blansko – Blansko-Dolní Lhota
• od 1. září 2005: Křenovice horní nádraží – Brno hlavní nádraží – Adamov – Blansko – Blansko-Dolní Lhota
• od 4. března 2007: Křenovice horní nádraží – Brno hlavní nádraží – Adamov – Blansko – Skalice nad Svitavou – Letovice

Linka S21

Historie linky S21 je poměrně krátká. Tímto číslem byly označeny vlaky spojující Skalici nad Svitavou (linka S2) a Jevíčko na jaře 2007. Nejsilnější je provoz mezi Skalicí a Boskovicemi, zde je takt půlen vloženými vlaky. Na lince jezdí motorové vozy řady 810. Je vedena po trati číslo 262.

Při začlenění tratě do IDS JMK byla zrušena zastávka Světlá, která se nachází poměrně daleko od obce uprostřed polí. V souvislosti s optimalizací dopravy v Pardubickém kraji byl v prosinci 2011 zastaven provoz vlaků na trati 262 mezi Velkými Opatovicemi a Moravskou Třebovou, linka S21 tedy přestala obsluhovat nádraží v Jevíčku, které se nachází mimo intravilán města.

Vývoj trasy (pouze nejdůležitější stanice):

• od 4. března 2007: Skalice nad Svitavou – Boskovice – Velké Opatovice – Jevíčko
• od 11. prosince 2011: Skalice nad Svitavou – Boskovice – Velké Opatovice

Linka S22

Linka S22 je prodloužením linky S2. Navazuje na ni v Letovicích a pokračuje dále po trati 260 až na hranice kraje. Vznikla při rozšiřování IDS JMK na Boskovicko na jaře 2007. Jezdí zde vlaky tažené lokomotivami řad 362 a 363 a motorové jednotky Regionova (řada 814).

Vývoj trasy (pouze nejdůležitější stanice):

• od 4. března 2007: Letovice – Březová nad Svitavou

Linka S3

Elektrická jednotka řady 560 na lince S3 v Brně-Králově Poli

Vznik linky S3 je datován se vznikem samotného IDS JMK 1. ledna 2004, kdy byly takto označeny vlaky na trati 250 mezi Modřicemi a Tišnovem. Postupně s rozšiřováním IDS byla linka několikrát prodloužena do současné trasy Břeclav – Níhov (celá trasa vede po trati číslo 250).

Podobně jako na lince S2 jezdí i na lince S3 příměstské elektrické jednotky řady 560 doplněné o standardní vlaky s lokomotivou řady 242.

Vývoj trasy (pouze nejdůležitější stanice):

• od 1. ledna 2004: Modřice – Brno hlavní nádraží – Brno-Královo Pole – Kuřim – Tišnov
• od 1. ledna 2005: Modřice – Brno hlavní nádraží – Brno-Královo Pole – Kuřim – Tišnov – Níhov
• od 1. září 2005: Popovice – Brno hlavní nádraží – Brno-Královo Pole – Kuřim – Tišnov – Níhov
• od 1. září 2006: Vranovice – Brno hlavní nádraží – Brno-Královo Pole – Kuřim – Tišnov – Níhov
• od 14. prosince 2008: Břeclav – Zaječí – Šakvice – Vranovice – Brno hlavní nádraží – Brno-Královo Pole – Kuřim – Tišnov – Níhov

Linka S31

Lokomotiva řady 754 v čele vlaku linky S31 v Nedvědici

Linka S31 byla zavedena v roce 2005 v trase Tišnov (linka S3) – Nedvědice (trať 251). Provoz zde vykonávají především vlaky s lokomotivami řady 714, malou část výkonů zajišťují motorové jednotky řady 814.2 a lokomotivy 754.

Vývoj trasy (pouze nejdůležitější stanice):

• od 1. ledna 2005: Tišnov – Nedvědice

Linka S4

Jako S4 byly označeny vlakové spoje z Brna po trati směrem na Jihlavu 1. ledna 2004. Zaintegrovaný úsek sahal nejdříve pouze do Omic, později byl postupně prodloužen do Náměště nad Oslavou, celá trasa je vedena po trati číslo 240. Vyskytují se zde vlaky s lokomotivou řady 754, ale i osobní motorové vozy řad 842, 850 a 854. Plánuje se elektrifikace této jednokolejné tratě.

Vývoj trasy (pouze nejdůležitější stanice):

• od 1. ledna 2004: Brno hlavní nádraží – Střelice – Omice
• od 1. září 2005: Brno hlavní nádraží – Střelice – Zastávka u Brna – Vysoké Popovice
• od 1. července 2006: Brno hlavní nádraží – Střelice – Zastávka u Brna – Kralice nad Oslavou
• od 1. července 2007: Brno hlavní nádraží – Střelice – Zastávka u Brna – Náměšť nad Oslavou

Linka S41

Nádraží v Moravských Bránicích

Linka S41 je v provozu od vzniku IDS JMK v roce 2004. Pod tímto označením jezdí vlaky z Brna do Miroslavi s odbočkou do Oslavan (trať 244).

Na lince S41 jezdí především motorové vozy řad 842 a 850. Některé vlaky jsou v Moravských Bránicích rozpojeny, přičemž přední část pokračuje do Miroslavi a zadní část do Oslavan.

Vývoj trasy (pouze nejdůležitější stanice):

• od 1. ledna 2004: Brno hlavní nádraží – Střelice – Silůvky
• od 1. července 2006: Brno hlavní nádraží – Střelice – Moravské Bránice – Oslavany/Moravský Krumlov
• od 1. července 2010: Brno hlavní nádraží – Střelice – Moravské Bránice – Oslavany/Moravský Krumlov – Miroslav

Linka S42

Na linku S41 navazuje v Miroslavi linka S42, která pokračuje dále po trati do Hrušovan nad Jevišovkou (trať 244) a která má delší intervaly mezi spoji.

Vývoj trasy (pouze nejdůležitější stanice):

• od 1. července 2010: Miroslav – Hrušovany nad Jevišovkou

Linka S51

Motorový vůz řady 809 vyčkává na čas odjezdu na lince S51 v Šakvicích

Krátká linka S51 je v provozu na trati číslo 254 mezi Šakvicemi (linka S3) a městem Hustopeče.

Vývoj trasy:

• od 14. prosince 2008: Šakvice – Hustopeče u Brna

Linka S52

Regionální dráha mezi Zaječím, Čejčí a Hodonínem (trať 255) je v IDS JMK označena jako linka S52. Do integrovaného systému byla zapojena na konci roku 2008 společně s celou jihovýchodní oblastí Jihomoravského kraje.

Vývoj trasy (pouze nejdůležitější stanice):

• od 14. prosince 2008: Zaječí – Čejč – Hodonín

Linka S53

Spojení mezi pohraničním městem Lanžhotem a okresní Břeclaví (trať 250) zajišťovala od roku 2008 kromě autobusové linky i vlaková linka S53. Byla jednou z nejkratších v integrovaném systému a neměla žádnou mezilehlou stanici. V roce 2010 byla nahrazena prodlouženou linkou S9.

Vývoj trasy:

• 14. prosince 2008 – 11. prosince 2010: Břeclav – Lanžhot

Linka S6

Označení S6 bylo použito pro vlaky jezdící z Brna po tzv. Vlárské trati (trať číslo 340) směrem na Kyjov. Linka vznikla 1. ledna 2004 současně s IDS JMK a od té doby je postupně prodlužována. V 5. etapě rozšiřování IDS v prosinci 2008 dosáhla Veselí nad Moravou. Jezdí zde soupravy tažené lokomotivou řady 754 a motorové vozy řad 842, 850 a 854.

Vývoj trasy (pouze nejdůležitější stanice):

• od 1. ledna 2004: Brno hlavní nádraží – Brno-Slatina – Blažovice
• od 1. září 2005: Brno hlavní nádraží – Brno-Slatina – Slavkov u Brna
• od 11. prosince 2005: Brno hlavní nádraží – Brno-Slatina – Slavkov u Brna – Bučovice
• od 28. června 2008: Brno hlavní nádraží – Brno-Slatina – Slavkov u Brna – Bučovice – Kyjov
• od 14. prosince 2008: Brno hlavní nádraží – Brno-Slatina – Slavkov u Brna – Bučovice – Kyjov – Bzenec – Veselí nad Moravou

Linka S61

S61 patří společně s S51 a S53 k nejkratším vlakovým linkám v IDS JMK. Od 14. prosince 2008 spojuje po trati číslo 342 Bzenec (linka S6) s Moravským Pískem (linka S9) a má jedinou mezilehlou zastávku – Bzenec-Olšovec.

Vývoj trasy (pouze nejdůležitější stanice):

• od 14. prosince 2008: Bzenec – Moravský Písek

Linka S7

Existence linky S7 měla pouze krátkého trvání. Vznikla 1. ledna 2004 se spuštěním první etapy IDS JMK jako rychlé spojené Chrlic s centrem Brna (trať 300). Přesně o rok později byla nahrazena prodloužením linky S2 z brněnského hlavního nádraží právě do Chrlic. Na lince S7 jezdily vlaky tažené lokomotivami řady 363.

Vývoj trasy:

• 1. ledna 2004 – 31. prosince 2004: Brno hlavní nádraží – Brno-Chrlice

Linka S71

Linka osobních vlaků označená jako S71 navazuje od 28. června 2008 ve Vyškově na vlaky dálkové linky R7 a pokračuje s ní do Nezamyslic (trať 300). V provozu je zde obvykle motorový vůz řady 842.

Vývoj trasy (pouze nejdůležitější stanice):

• od 28. června 2008: Vyškov na Moravě – Nezamyslice

Linka S8

Vlak linky S8 s motorovým vozem řady 842 v zastávce Valtice město

Linku S8 představují vlakové spoje jezdící na trati z Břeclavi směrem na Znojmo (trať 246).

Vývoj trasy (pouze nejdůležitější stanice):

• od 14. prosince 2008: Břeclav – Mikulov na Moravě
• od 1. července 2010: Břeclav – Mikulov na Moravě – Hrušovany nad Jevišovkou – Znojmo

Linka S81

Linku S81 představují vlakové spoje jezdící ze Znojma za hranice Jihomoravského kraje, do Moravských Budějovice (trať 241). Většina vlaků jede dále do Okříšek. Spoje zajišťují převážně motorové vozy řady 810.

Vývoj trasy (pouze nejdůležitější stanice):

• od 1. července 2010: Znojmo – Moravské Budějovice

Linka S82

Na příhraniční elektrifikované trati mezi Znojmem a Šatovem je v provozu linka S82 (trať 248). Vlaky tvořené rakouskými soupravami pokračují dále do Vídně.

Vývoj trasy (pouze nejdůležitější stanice):

• od 1. července 2010: Znojmo – Šatov

Linka S9

Vlaková linka S9 je v provozu od prosince 2008 na druhém železničním koridoru mezi Břeclaví, Hodonínem a Moravským Pískem (trať 330). V roce 2010 byla prodloužena do Lanžhota (trať 250), kde nahradila zrušenou linku S53.

Vývoj trasy (pouze nejdůležitější stanice):

• od 14. prosince 2008: Břeclav – Hodonín – Moravský Písek – Moravský Písek zastávka
• od 12. prosince 2010: Lanžhot – Břeclav – Hodonín – Moravský Písek – Moravský Písek zastávka

Linka S91

Nejvyšší číselné označení vlakových linek IDS JMK nosí regionální spoje z Hodonína přes Veselí nad Moravou do Javorníku nad Veličkou (trať 343). Tato linka byla začleněna do IDS společně se zbylým územím na jihovýchodě kraje v prosinci 2008.

Vývoj trasy (pouze nejdůležitější stanice):

• od 14. prosince 2008: Hodonín – Strážnice – Veselí nad Moravou – Javorník nad Veličkou zastávka

Dálkové vlakové linky v IDS JMK

Linka R2

Předchůdci dálkové linky R2 bylo několik vybraných rychlíků a spěšných vlaků, které mezi Brnem a Blanskem (trať 260) byly označeny jako linka S2, přičemž zastavovaly pouze v těchto stanicích. První takové vlaky se v jízdním řádu objevily již od počátku provozu IDS JMK 1. ledna 2004. Jejich počet postupně narůstal, ale regulérní linka R2 byla zřízena až v prosinci 2007. V úseku Moravská Chrastová – Březová nad Svitavou jsou zaintegrovány pouze spěšné vlaky.

Vývoj trasy (všechny stanice, kde vlaky zastavují):

• od 9. prosince 2007: Brno hlavní nádraží – Blansko – Skalice nad Svitavou – Letovice – Rozhraní – Moravská Chrastová – Březová nad Svitavou

Linka R3

Před vznikem linky R3 v prosinci 2007 nebyly rychlíky na trati 250 mezi Brnem a Tišnovem zaintegrovány.

Vývoj trasy (všechny stanice, kde vlaky zastavují):

• od 9. prosince 2007: Brno hlavní nádraží – Brno-Královo Pole – Kuřim (pouze některé vlaky) – Tišnov

Linka R4

Linka R4 vznikla pro rychlé spojení Brna a Náměště nad Oslavou (trať 240) v prosinci 2007. Před tímto datem nebyly rychlíky a spěšné vlaky do IDS JMK zapojeny. Kromě jednoho ranního vlaku, který zastavuje ještě v několika mezilehlých stanicích, stanicují vlaky linky R4 pouze v Brně a Náměšti.

Vývoj trasy (všechny stanice, kde vlaky zastavují):

• od 9. prosince 2007: Brno hlavní nádraží – Náměšť nad Oslavou

Linka R5

Nejdelší dálkovou linkou IDS JMK je linka R5 zřízená v prosinci 2008. Začíná v Brně, po trati 250 dojede do Břeclavi a pokračuje po trati 330 přes Hodonín do Moravského Písku, přičemž vlaky dále pokračují již mimo IDS JMK do Olomouce.

Vývoj trasy (všechny stanice, kde vlaky zastavují):

• od 14. prosince 2008: Brno hlavní nádraží – Modřice (některé vlaky) – Šakvice – Zaječí – Podivín – Břeclav – Hodonín – Moravský Písek

Linka R6

Linka R6 tvoří zrychlené spojení Brna a měst jihovýchodně od něj (např. Kyjov nebo Veselí nad Moravou) po trati číslo 340. Některé vybrané spěšné vlaky byly na této trati začleněny do IDS JMK již v prosinci 2005 pod označením linky S6. Samotná linka R6 vznikla o tři roky později.

Vývoj trasy (všechny stanice, kde vlaky zastavují):

• od 9. prosince 2007: Brno hlavní nádraží – Brno-Židenice (některé vlaky) – Slavkov u Brna – Bučovice
• od 28. června 2008: Brno hlavní nádraží – Brno-Židenice (některé vlaky) – Slavkov u Brna – Bučovice – Nesovice – Nemotice – Kyjov
• od 14. prosince 2008: Brno hlavní nádraží – Brno-Židenice (některé vlaky) – Slavkov u Brna – Bučovice – Nesovice – Nemotice – Kyjov – Kyjov zastávka – Vracov – Bzenec – Veselí nad Moravou

Linka R7

R7 je první rychlíková (dálková) linka vzniklá v IDS JMK. Jejím účelem bylo spojení Brna s Vyškovem (po trati 300), přičemž mezi Křenovicemi a Vyškovem byl kvůli jednokolejné trati zastaven provoz obyčejných osobních vlaků. Nádraží v Rousínově a Lulči využívá pouze jediný pár vlaků. Stanice a zastávky Holubice, Velešovice a Komořany u Vyškova byly zrušeny. Linka vznikla v prosinci 2005.

Vývoj trasy (všechny stanice, kde vlaky zastavují):

• od 11. prosince 2005: Brno hlavní nádraží – Rousínov (některé vlaky) – Luleč (některé vlaky) – Vyškov na Moravě
• od 28. června 2008: Brno hlavní nádraží – Chrlice (některé vlaky) – Sokolnice-Telnice (některé vlaky) – Rousínov (některé vlaky) – Luleč (některé vlaky) – Vyškov na Moravě – Ivanovice na Hané – Nezamyslice

Literatura

• Jízdní řády IDS JMK celosíťové, roky 2004, 2005, 2006, 2007, 2008, 2009

Externí odkazy

• Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje, idsjmk.cz
• MOUČKA, Jakub. Příměstská železnice v Integrovaném dopravním systému Jihomoravského kraje [online]. Zelpage.cz, 2008-02-12, [cit. 2009-01-23]. Dostupné online.  
• HUDÍK, Zdeněk. ČD v IDS JMK [online]. Pokolejich.cz, 2008-04-19, [cit. 2009-01-23]. Dostupné online.