Metrobus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Autobusy dopravce DTC v systému BRT v indickém městě Dillí
Autobusy systému TransJakarta v Jakartě v Indonésii
Metrobusový tunel v Seattle v USA
Mexiko
Terminál metrobusu, Mexiko
Lausanne, Švýcarsko
Caracas, Venezuela
Liverpool, Spojené království
Malajsie

Metrobus (toto označení se používá například v Německu, zkráceno z výrazu „metropolitní autobus“), v americké angličtině označovaný BRT (Bus rapid transit), je systém rychlé autobusové nebo trolejbusové dopravy s krátkými intervaly, zajišťované velkokapacitními vozidly po vyhrazených jízdních pruzích nebo speciálních samostatných komunikacích, případně v některých úsecích i po speciální dráze, v níž je autobus veden. Obvykle jde o páteřní trasy městské hromadné dopravy, obdobné metru nebo S-Bahnu. Mohutný rozvoj zažívají tyto systémy zejména po roce 2000. Ve světě se používají i názvy silniční tramvaj, streetcar, autobusové metro, „metro chudých“.[1] Počátky systému a označení BRT jsou spojeny se značkou Volvo.[1]

Slovem metrobus se označují též některé typy velkokapacitních autobusů, určené speciálně pro metrobusové linky.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Zvlášť rozšířený je tento typ dopravního systému v Jižní Americe, ale je zastoupen též v Severní Americe, Austrálii a Novém Zélandu a Asii. V Evropě je rozšířen zejména ve Francii, ale vyskytuje se i ve Spojeném království a v Nizozemsku a rozšiřuje se do dalších zemí. V australském Adelaide některé úseky jsou konstruovány jako speciální drážní těleso pro autobusy, tento systém se označuje jako O-Bahn Busway. (Důsledným uplatněním této koncepce je metro na pneumatikách, které již má více společného s metrem než s autobusovou dopravou.)

První systémy tohoto typu se objevily v 60. a 70. letech 20. století. Mezi první se počítá město Runcorn v Anglii. Prvním velkoměstem, ve kterém z BRT vytvořili páteř dopravního systému, byla Curitiba v Brazílii. Významnou složkou dopravy tvoří také například ve městech Adelaide (Austrálie), Bogotá (Kolumbie), Ottawa (Kanada) nebo Jakarta (Indonésie). Rozvoj tohoto systému dopravy nastal zejména v prvním desetiletí 21. století.[zdroj?]

V Německu byla první linka v Hamburgu zavedena v roce 2001, v roce 2004 se přidal Berlín a Mnichov. V Mnichově mají metrobusové linky zvláštní číselnou řadu (50 až 59, zatímco běžné autobusové linky mají trojciferná čísla) a často jezdí ve stopě tramvajových tras zrušených v 80. letech 20. století.[2]

Metrobus a Česko[editovat | editovat zdroj]

V České republice byla nouzová obdoba metrobusu zavedena v Praze jako náhradní doprava po povodních v roce 2002, kdy na Severojižní magistrále byly vyznačeny vyhrazené jízdní pruhy pro autobusy nahrazující linku metra C v úseku, kde byl provoz metra přerušen. V této přepravní relaci znamenala povodňová nouzová situace pro mnohé cestující dokonce zlepšení dopravy, protože se výrazně zlepšily přestupní vazby a autobusy jezdily plynule v takřka nepřetržitém sledu, takže cestující na ně nemuseli čekat.

První významnější akcí popularizující v Česku metrobusy byla konference pořádaná redakcí webového projektu BUSportál (patřící pod ČSAD SVT Praha s. r. o.) dne 1. listopadu 2007 v rámci tradiční výstavy Coach Progress v Praze-Letňanech. Hlavní referáty přednesli zástupci dopravce Veolia Transport, výrobců autobusů Volvo Bus Corporation a Mercedes-Benz a evropského projektu COST TU0603. Podporu vyjádřil a seminář zahájil náměstek ministra dopravy ČR Petr Šlegr.[3][4][5]

Webový časopis BUSportál uspořádal v září 2007 malou anketu o vhodném českém názvu pro vozidla či systémy BRT. Nejvíce hlasů získal název metrobus, o něco méně rapidbus. Americká zkratka evokuje v češtině i název brtník, který se však k tomuto druhu dopravy nehodí. [6]

O konkrétním projektu MetroBus uvažují například obce na jih od Prahy, v nichž probíhá rozsáhlá výstavba rodinných domků. Trasa by měla vést z pražského sídliště Jižní Město (stanice metra Chodov a Roztyly) a pokračovat přes pražské čtvrti Šeberov a Hrnčíře do blízkých obcí Vestec a Jesenice.

Člen Rady hlavního města Prahy Radovan Šteiner na setkání s novináři dne 22. listopadu 2007 oznámil, že se připravuje vysoce kapacitní autobusový tah na trase ŽelivskéhoJižní Město, jehož projekt mimo jiné zahrnuje vyznačení vyhrazených jízdních pruhů pro autobusy v celkové délce přibližně pěti kilometrů a úpravu světelné signalizace ve prospěch preference pro autobusy na 17 křižovatkách. Směrem ke stanici metra Kačerov plánuje město necelé 3 kilometry jízdních pruhů pro autobusy.[7]

Zástupce společnosti Veolia Transport Ivo Novotný na konferenci v listopadu 2007 označil za vhodné k zavedení metrobusů tyto trasy:[5]

  • Praha – Letiště Ruzyně (– Kladno)
  • Hradec Králové – Pardubice
  • Letiště Mošnov – Ostrava (– Orlová – Karviná)
  • Most – Litvínov (– Teplice – Ústí nad Labem)

Organizace ROPID v polovině února 2008 oznámila, že připravuje koncepci metrobusů, tedy páteřních kapacitních autobusových linek s kratšími intervaly a preferencí v provozu. Některé změny v tomto smyslu, spočívající ve slučování linek do páteřních s kratšími intervaly a ve zvýraznění těchto linek ve schématech linkového vedení, nastaly například v květnu 2008 v souvislosti s prodloužením linky C pražského metra do Letňan. Byly vyznačeny zanedbatelné délky vyhrazených pruhů, významnější preference se však zatím neuskutečnila.[8][9] Systematické označení páteřních linek slovem metrobus bylo oficiálně zavedeno v souvislosti s rozsáhlejšími změnami linkového vedení od 1. září 2012. Systém metrobusů je však v Praze velmi vzdálen od jeho názvu. Většina linek jen z "páteřní" přešla na název "metrobus" a parametry jako intervaly, nebo nasazované typy vozidel ze standardních na kloubové, se nezměnily.

Komunikace a tratě[editovat | editovat zdroj]

Většinou je provoz kapacitních autobusů veden buď po klasické vozovce buď ve vyhrazených jízdních pruzích, nebo po samostatné speciální silniční komunikaci.

V některých městech jsou komunikace a vozidla vybaveny optickými i elektrickými naváděcími systémy, v posledních letech jsou někde (například Francie, Itálie) zaváděna i silniční vozidla s vodící kolejí.[1]

Zastávky a odbavovací systém bývají navrženy tak, aby umožňovaly rychlé odbavení velkého množství lidí.[1]

V australském Adelaide některé úseky jsou konstruovány jako speciální drážní těleso pro autobusy, tento systém se označuje jako O-Bahn Busway. Kratší úseky podobného typu jsou i v jiných městech a aglomeracích.

V některých městech v Evropě jsou metrobusové linky považovány za dočasný vývojový předstupeň před vybudováním kolejové dráhy.[zdroj?]

Vozidla[editovat | editovat zdroj]

Na trasách metrobusu mohou jezdit i běžná kloubová nebo nekloubová vozidla, ale v některých městech se používají i typy vozidel vyvinuté speciálně pro tyto sítě, například tříčlánkové autobusy mimořádné délky.

Průkopníkem metrobusu byla firma Volvo. Autobusy této značky jezdí v BRT systémech zejména ve Finsku a Švédsku.

V Hamburgu jezdí i tříčlánkové belgické autobusy typu XXL Van Hool o délce 24,5 metrů, tento typ vozidla bývá někdy označován jako „metrobus“.

Jezdí i autobusy značky Civis z firmy Irisbus (Las Vegas i Evropa), Phileas nizozemské firmy APTS a další.[1]

Hodnocení[editovat | editovat zdroj]

Kolem roku 2007 se v Bogotě konala konference, v jejímž rámci byla prezentována studie porovnávající rychlost, kapacitu a náklady při porovnání metra, lehké kolejové dopravy, klasické autobusové dopravy a BRT. BRT má výrazně nižší pořizovací, udržovací i provozní náklady ve srovnání s jakoukoliv kolejovou dopravou, přepravní kapacita je přitom srovnatelná s metrem. Vybudování BRT sítě je také rychlejší a systém umožňuje větší variabilitu ve využití vozidel a dopravců. Při použití moderních způsobů pohonu je BRT šetrný i k životnímu prostředí z hlediska exhalací.[1]

Systém nachází uplatnění v chudších zemích a městech, v místech seizmicky rizikovějších, ale je zaváděn i v bohatých zemích, zejména ve městech, která mají na povrchu dostatek prostoru pro jejich vybudování.[1]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g Inteligentní rychlé vysokokapacitní autobusové systémy. Dopravák, noviny ADSFF, BUSportál, 14. 9. 2007
  2. Mnichov – autobusy (říjen 2005)
  3. Seminář o vysokokapacitních autobusových systémech (BRT), BUSportál, 7. 10. 2007
  4. Metrobus - šance pro Střední Evropu. Seminář s mezinárodní účastí. Autobusové noviny, 8. 10. 2007
  5. a b Koncepce metrobusů pro Českou republiku v podání Veolia Transport (5. 11. 2007)
  6. Hledali jsme jednoslovný název pro vozidlo Bus Rapid Transit alias, BUSportál 19. 9. 2007
  7. Praha investuje do urychlení MHD téměř 32 milionů, České noviny, ČTK, 22. 11. 2007
  8. V Praze budou časem zavedeny hlavní autobusové linky, České noviny, 14. 2. 2008, ČTK
  9. ROPID: Metrobusy míří do Prahy, BUSportál, 14. 2. 2008, tisková zpráva ROPID ze 14. 2. 2008

Další externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu