Jesenice (okres Praha-západ)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jesenice
Budějovická třída, hlavní ulice procházející Jesenicí od severozápadu na jihovýchod

Budějovická třída, hlavní ulice procházející Jesenicí od severozápadu na jihovýchod

znak obce Jesenicevlajka obce Jeseniceznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ020A 539325
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4): Praha-západ (CZ020A)
obec s rozšířenou působností: Černošice
pověřená obec: Jesenice
historická země: Čechy
katastrální výměra: 17,52 km²
počet obyvatel: 7 516 (1. 1. 2013[1])
nadmořská výška: 358 m
PSČ: 252 42
zákl. sídelní jednotky: 6
části obce: 4
katastrální území: 4
adresa obecního úřadu: Budějovická 303
Jesenice
252 42 Jesenice u Prahy
starosta / starostka: Ing. Pavel Smutný
Oficiální web: http://www.oujesenice.cz
E-mail: ou@oujesenice.cz
Jesenice na mapě
Jesenice
Red pog.png
Jesenice
Zdroje k infoboxu a částem obce

Obec Jesenice se nachází v okrese Praha-západ, kraj Středočeský asi 16 km jihovýchodně od centra Prahy. V závěru roku 2007 zde žilo 5 289 obyvatel, v srpnu 2010 bylo hlášeno 5 827 trvalých obyvatel, počátkem roku 2012 jich bylo již 7036. Je nejlidnatější obcí v České republice, která není městem.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínky[editovat | editovat zdroj]

Obec Jesenice byla založena před rokem 1088, což je rok, ze kterého pochází první písemná zmínka v listině vyšehradské kapituly o daru pěti poplužních dvorců a čtyř hrnčířů v Jesenici od krále Vratislava II. vyšehradskému proboštovi. Z archeologických nálezů, jež byly získány při výkopech základů obchodního střediska, bylo prokázáno, že osídlení obce je mnohem starší - z 12. století př. n. l., tj. z doby bronzové.

Doba husitská[editovat | editovat zdroj]

Pro svou výhodnou zeměpisnou polohu měla obec bohatou historii. Ve své historii je Jesenice spjata s husitstvím, dobou snažící se reformním hnutím vrátit zbloudilou, po majetku bažící církev na správnou cestu. Na jaře roku 1419 se na vyvýšenině „Na Křížkách“ (6 km jihovýchodně od Jesenice) konal tábor lidu, „hromady, k níž se sešlo neobyčejné množství lidu husitského“. Z Jesenice pocházel Mistr Jan z Jesenice, který se po získání tehdy nejvyšší akademické hodnosti doktora všech práv v italské Bologni stal osobním zpovědníkem manželky krále Václava IV. a později žákem, přítelem a právním rádcem Mistra Jana Husa. Panství v Jesenici měnilo vlastníky. Roku 1508 byla obec vypálena Jiřím Kopidlanským.

Baroko[editovat | editovat zdroj]

Zemědělská usedlost č. 37 patří k zajímavým památkám obce

Významné geografické položení obce již v dávných dobách potvrzuje ta okolnost, že v Jesenici byla zřízena poštovní přepřahací stanice již v roce 1571. Ta byla článkem pravidelného poštovního spojení mezi Prahou a Vídní, které trvalo celých 301 let. Od roku 1785 bylo poštovní spojení Prahy a Vídně rozšířeno i o dopravu osob.

19. století[editovat | editovat zdroj]

V době národního obrození se začaly v obci zakládat jednotlivé spolky. V roce 1883 byly v Jesenici a v Osnici založeny sbory dobrovolných hasičů. V témže roce byla v Jesenici založena tělovýchovná jednota Sokol, která byla až do února 1948 nejvýznamnější a největší spolkovou organizací v Jesenici.

Další významnou událostí bylo dokončení stavby školy v roce 1879, která byla zprvu jednotřídní a později trojtřídní. V roce 1893 byla v jesenické škole zřízena dvě oddělení průmyslové školy pokračovací, určené k teoretické výuce začínajících řemeslníků.

20. století[editovat | editovat zdroj]

Na podzim roku 1912 v jesenické škole přebýval spisovatel Jaroslav Hašek.

Během 20. století a zejména po roce 1990 obec zaznamenala prudký růst počtu domů i obyvatel. Podle Chytilova místopisu[2] měla v roce 1921 samotná Jesenice 677 obyvatel, Horní Jirčany 60 obyvatel, Osnice 361 obyvatel a ve Zdiměřicích žilo 102 obyvatel, tj. na nynějším území obce tehdy žilo rovných 1200 obyvatel. Podle sčítání lidu v roce 2001 celá obec celkem 769 domů a 2475 obyvatel, z toho v samotné Jesenici žilo 1469 obyvatel ve 399 domech, v Horních Jirčanech 412 obyvatel ve 165 domech, v Osnici 453 obyvatel ve 146 domech a ve Zdiměřicích 141 obyvatel v 59 domech.[3] Od roku 1921 se počet obyvatel zečtyřnásobil, od roku 2001 více než zdvojnásobil, a jak naznačuje platný územní plán,[4] tento trend bude zřejmě pokračovat.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Jílové, soudní okres Jílové[5]
  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Jílové, soudní okres Jílové
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Jílové
  • 1868 země česká, politický okres Karlín, soudní okres Jílové
  • 1884 země česká, politický okres Královské Vinohrady, soudní okres Jílové[6]
  • 1921 země česká, politický okres Královské Vinohrady expozitura Jílové, soudní okres Jílové[7]
  • 1925 země česká, politický i soudní okres Jílové[8]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Jílové[9]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-jih, soudní okres Jílové[10]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Jílové[11]
  • 1949 Pražský kraj, okres Praha-východ[12]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V obci Jesenice u Prahy (786 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[13]

autodoprava, bednář, výroba cementového zboží, 2 cihelny, drogerie, hodinář, 2 holiči, 4 hostince, 2 koláři, 2 kováři, 3 krejčí, vodní meliorační družstvo, 3 obchody s mlékem, obchod s obuví Baťa, 3 obuvníci, 2 obchody s ovocem, pekař, 2 pokrývači, porodní asistentka, 3 rolníci, 6 řezníků, sedlář, 3 obchody se smíšeným zbožím, Okresní hospodářská záložna v Jesenici, Pozemkové úvěrní sdružení, obchod se střižním zbožím, trafika, 2 truhláři, 2 zahradnictví, obchod se zemskými plodinami, zednický mistr, obchod se zvěřinou a drůbeží

V obci Dolní Jirčany (přísl. Horní Jirčany, Štědřík, 562 obyvatel, katol. kostel, samostatná obec se později stala součástí Jesenice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[14]

autodoprava, obchod s dobytkem, 3 hostince, 2 kapelníci, kovář, krejčí, pokrývač, porodní asistentka, 6 rolníků, 4 řezníci, 2 obchody se smíšeným zbožím, švadlena, tesařský mistr, trafika, velkostatek

V obci Osnice (361 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Jesenice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[15]

družstvo pro rozvod elektrické energie v Osnici, 2 hostince, kolář, kovář, krejčí, obchod s mlékem, mlýn, obuvník, pekař, 2 rolníci, 2 řezníci, 5  obchodů se smíšeným zbožím, 2 trafiky

Rozvoj[editovat | editovat zdroj]

Po rcce 1990 se obec intenzivně rozšiřuje novou developerskou zástavbou rodinných domků. V odborné literatuře je tento typ výstavby uváděn jako ukázkový příklad suburbanizace a tzv. sídelní kaše.[16][17] Oblast Jesenice se dynamikou demografického vývoje vymyká celé České republice, počtem obyvatel patří mezi obce, které by se mohly stát městy, avšak skutečnému městu se nepodobá. Jesenice a Vestec společně vytvářejí v podstatě jednu suburbanizovanou plochu. Velký růst malých obcí, ve kterých dříve „nic nebylo“, považují Václav Cílek a Miroslav Baše spíše za negativní jev.[18]

Zatímco v roce 2002 zde bylo evidováno 2623 obyvatel, v roce 2006 to bylo již 4642, k 1. lednu 2008 již 5289, k 1. lednu 2009 dosáhla podle evidence Českého statistického úřadu 5895 obyvatel, čímž předstihla Petrovice u Karviné a stala se nejlidnatější obcí v Česku, která není městem. Podle evidence ministerstva vnitra zde bylo ke dni 31. 8. 2010 hlášeno k trvalému pobytu 5827 obyvatel, k 1. lednu 2011 zde ministerstvo vnitra evidovalo 6636 obyvatel.

V roce 2012 starosta Pavel Smutný pro iDnes.cz zmínil, že obec řeší, zda se stát městem. Dosud se k tomu nerozhodla proto, že k tomu nebyl důvod, změna formálního statusu by měla za následek pouze nutnost předělat cedule a dokumenty.[19]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Hlavní náves v Jesenici byla významnou křižovatkou venkovských silnic, dávná vídeňská výpadovka I/3 (na území Jesenice se jmenuje Budějovická) se zde křižovala s III. pražským okruhem (silnice II/101, ulice Zbraslavská a Říčanská). Hlavní jesenické třídě v roce 1971 dopravně ulevilo dokončení dálnice D1 a silnice z Mirošovic do Poříčí nad Sázavou (dnes část rychlostní silnice R3), která dálkovou trasu I/3 od Prahy na Benešov a České Budějovice stáhly do trasy přes Mirošovice a tah přes Jesenici a Horní Jirčany byl degradován na silnici II. třídy č. 603. 20. září 2010 byl dokončen úsek Pražského okruhu, který obchvatem mezi vlastní Jesenicí a obojími Jirčany spojuje západní část Prahy s dálnicí D1 a přebírá tak funkci okruhu po silnici II/101. V budoucnu se má budějovická výpadovka k Jesenici vrátit v podobě stavebního úseku 0301 dálnice D3, který má zaúsťovat do Pražského okruhu na mimoúrovňové křižovatce Jesenice, která se má nacházet jihozápadně od Jesenice, mezi Jesenicí a Zlatníky. Jižně od Jesenice se ze silnice II/603 odděluje silnice II/105 přes Dolní Jirčany směrem na Jílové u Prahy a Neveklov,

Silniční spojení z Jesenice a Vestce do Prahy opět přestává ve špičkách postačovat a vytváří tlak na výstavbu nových komunikací.[18] Uvažuje se o výstavbě tramvajové trati nebo autobusového koridoru (MetroBus Jižní Město – Jesenice).

Veřejnou dopravu do vesnic obce Jesenice zajišťují autobusové linky. Od 70. let 20. století jezdily z autobusového nádraží Pankrác, po prodloužení linky metra C na Jižní Město v 80. letech pak od stanice metra Roztyly. 22. ledna 1996 se dostala linka PID č. 326 do nedalekého Vestce, později byla prodloužená až do Jesenice. Prvními zaintegrovanými linkami v Jesenici byly od 1. dubna 1997 linka 327 z Opatov do Jesenice (Dopravní podnik hl. m. Prahy)a linka 332 z Budějovické do Jílového (ČSAD Praha-Vršovice), 31. května 1999 pak přibyly linky ČSAD Praha-Vršovice č. 334 a 335 do oblasti Jesenice a Kamenice, 2. září 2006 přibyla i noční linka 606. Slabší dopravní vazby má Jesenicko i přes Dolní Břežany směrem k Modřanům. 14. června 2009 převzal linky 326 a 327[20] od Dopravního podniku hl. m. Prahy dopravce, který provozuje většinu linek do Posázaví, zejména páteřní linku 332 do Jílového – Connex Praha, nyní Veolia Transport Praha, faktický nástupce někdejšího ČSAD Praha-Vršovice. Současně 14. června 2009 prošlo linkové vedení v oblasti mírnou reorganizací, například byla zrušena linka 334.[20] Dopravní nabídku od 1. září 2011 doplňuje několik spojů na expresní lince 334 dopravce Martina Uhera ze Smíchova do Psár, využívající Pražského okruhu – provoz zpočátku zajišťoval minibus, s buoucí možností nasazení kapacitnějšího vozidla.[21][22]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Ačkoliv je historie obce dlouhá, mnoha historickými památkami se chlubit nemůže. Nejvýznamnějšími jsou betonové trubky, které stály na louce za školou a sloužily jako útočiště místním mladistvým. V květnu roku 2010 byly ovšem z neznámých důvodů odvezeny na kraj obce a proto ztratily svůj půvab.

Mezi další pamětihodnosti se dá zařadit též zemědělská usedlost čp. 37 v Jesenici, kaple Panny Marie ve Zdiměřicích a barokní památník v podobě trojbokého jehlanu, připomínající tragickou nehodu, při níž zde zahynula Maxmiliána Alsterová z Astfeldu v prosinci roku 1706.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

Turisticky zajímavými oblastmi v okolí Jesenice je průhonická obora u Zdiměřic a Osnice, západně od Jesenice, a jílovský lesní komplex, který zasahuje až do údolí Botiče u Kocandy v Osnici. Od Prahy vede přes Průhonický park, Osnici a Horní Jirčany k Jílovému červeně značená pěší turistická trasa č. 0013, z centra Jesenice na ni navazuje žlutě značená trasa, která ji u Horních Jirčan kříží a pokračuje do Velkých Popovic. Značené cyklotrasy se území obce Jesenice a jejím vesnicím vyhýbají, sousedními obcemi vede na severní a západní straně Pražské kolo (A50) a na východní straně Greenway Praha–Vídeň (cyklotrasa č. 11).

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace
Obec Jesenice leží na křižovatce silnic 101 v úseku Zbraslav - Jesenice - Říčany a 603 Praha - Jesenice - Kamenice - Benešov.
Územím obce prochází rychlostní silnice R1 E50 s exitem 82 (Jesenice) spojující brněnskou a plzeňskou dálnici.
  • Železnice
Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava
Z obce vedly autobusové linky např. do těchto cílů: Benešov, Český Šternberk, Jílové u Prahy, Kamenice, Krhanice, Neveklov, Pacov, Pelhřimov, Praha, Pyšely, Říčany, Týnec nad Sázavou, Vlašim.

Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2013 [online]. Český statistický úřad, [cit. 2013-10-04]. Dostupné online.  
  2. CHYTIL, Alois: Chytilův místopis ČSR, 2. aktualizované vydání, 1929; elektronická podoba na http://www.zanikleobce.cz/chytil.php
  3. Český statistický úřad a Ministerstvo vnitra ČR: Statistický lexikon obcí České republiky 2005, Ottovo nakladatelství s.r.o., Praha, 2005 (údaje ze sčítání lidu 2001, správní rozdělení aktualizováno k 1.1.2005), ISBN 80-7360-287-3
  4. Územní plán [online]. Jesenice – oficiální stránky obce, [cit. 2008-07-14]. Dostupné online.  
  5. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  6. Nařízení ministerie věcí vnitrných č. 119/1884 Sb.
  7. Nařízení vlády republiky č. 414/1921 Sb.
  8. Vládní nařízení č. 311/1924 Sb.
  9. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  10. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  11. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  12. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  13. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 495. (česky a německy)
  14. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 222. (česky a německy)
  15. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 967-968. (česky a německy)
  16. P. Hnilička: Sídelní kaše. Otázky k suburbánní výstavbě kolonií rodinných domů., Era, Brno, 2005
  17. [J. Vobecká, T. Kostelecký (eds): Politické důsledky suburbanizace. Analýza případových studií proměn politického chování a občanské participace ve vybraných suburbánních lokalitách Prahy a Brna., Sociologické studie 07:8]
  18. a b Václav Cílek, Miroslav Baše: Suburbanizace pražského okolí: dopady na sociální prostředí a krajinu, Praha, listopad 2005
  19. Martin Filip: Krásná Hora už není vesnice, ale město. Vděčí za to historii iDnes.cz, 1. 5. 2012
  20. a b Trvalé změny PID od neděle 14. června 2009, PIDservis.cz
  21. Nová expresní autobusová linka PID číslo 334 vedená v trase: Psáry – Jesenice – Smíchovské nádraží, Martin Uher
  22. ROPID: Od 1.9.2011 vyjede expresní příměstská linka 334, BUSportál.cz, 1. 9. 2011

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obec Jesenice

Jesenice • Horní Jirčany • Osnice • Zdiměřice