Šeberov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Šeberov
Lokalita
Městská částPraha-Šeberov, zčásti Praha-Kunratice
Správní obvodPraha 11, zčásti Praha 4
ObvodPraha 4
ObecPraha
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel3 179 (2021)[1]
PSČ149 00
Počet domů861 (2011)[2]
Počet ZSJ6
Šeberov na mapě
Šeberov
Šeberov
Další údaje
Kód části obce162132
Kód k. ú.762130
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šeberov (německy Scheberau) je městská čtvrť a katastrální území hlavního města Prahy v obvodu Praha 4. Tvoří hlavní část městské části Praha-Šeberov, k 1. červenci 2014 byla upravena hranice samosprávných městských částí Praha-Šeberov a Praha-Kunratice v okolí Kunratické spojky tak, že přestala odpovídat hranici katastrálních území Šeberov a Kunratice a vznikly tak v řídce zastavěném území oboustranné přesahy.[3]. Od roku 1909 byl Šeberov samostatnou obcí, 1. července 1974 byl z okresu Praha-západ připojen k Praze. Šeberov se skládá ze dvou původních sídel – Šeberova na severu a Hrnčířů na jihu, tato sídla zatím nejsou srostlá zástavbou. Území je zhruba vymezeno na severu ulice Na Jelenách, na východě dálnicí D1, západní hranice je v oblasti Kunratické spojky a jižní hranice tvoří hranici Prahy. Počet obyvatel Šeberova se zvyšuje vlivem výstavby nových domů, typických pro aglomeraci a okrajové části metropole.

Samosprávná příslušnost[editovat | editovat zdroj]

Katastrální území Šeberov celé spadalo do působnosti nejprve obce Šeberov, poté MNV Praha-Šeberov a až do června 2014 městské části Praha-Šeberov.

S účinností od 1. července 2014 byla upravena hranice samosprávných městských částí Praha-Šeberov a Praha-Kunratice v okolí Kunratické spojky tak, že přestala odpovídat hranici katastrálních území Šeberov a Kunratice a vznikly tak v řídce zastavěném území oboustranné přesahy. Katastrální hranice Šeberova a Kunratic kopíruje východní břeh rybníků Šeberák a Olšanského rybníka. Základní sídelní jednotka U Šeberáku-východ, tj. neobydlená a téměř nezastavěná část katastrálního území Šeberov západně od Kunratické spojky až k břehům Šeberovského a Olšanského rybníka, byla nově vymezena jako územně technická jednotka Šeberov-Praha-Kunratice (výměra 0,311869 km²) a připojena k městské části Praha-Kunratice. Na tomto území se nachází jen jedna nečíslovaná budova, na soukromé parcele č. 1479/2. Naopak dva díly katastrálního území Kunratice byly připojeny k samosprávné městské části Praha-Šeberov.[3]

Jihovýchodní část souvislé a ucelené zástavby Hrnčíř jakožto urbanistického celku patří katastrálně i samosprávně k obci Vestec v okrese Praha-západ. Několik ulic, které přecházejí mezi oběma katastry a obcemi, má harmonizované názvy, tj. jak v Praze, tak ve Vestci mají stanovený shodný název: jde o ulice V březí, V úhoru a U Hrnčíř. Liší se však pravopis: zatímco v Praze se úhor i březí píšou s malým počátečním písmenem, ve Vestci s velkým.

Historie a zástavba Šeberova[editovat | editovat zdroj]

Šeberov i Hrnčíře měly vždy zemědělský charakter. První zmínka o Šeberově je z roku 1382, o Hrnčířích z roku 1412. Jiné zdroje tvrdí, že nejstarší zpráva o Hrnčířích se dochovala z roku 1352. Po vzniku moderních obcí v 19. století byly Šeberov i Hrnčíře připojeny k Chodovu, od kterého se v roce 1909 osamostatnily s tím, že obecní úřad sídlil v Šeberově.

V okolí Šeberova najdeme veliké množství rybníků, které jsou pozůstatky rozsáhlé prameništní oblasti. Při plánování a výstavbě blízkého Jižního Města se počítalo s rozsáhlou panelovou výstavbou i na šeberovské straně dálnice D1. Druhým plánem bylo postavit v Šeberově zónu čistého průmyslu (výzkumné ústavy, elektrotechnický průmysl). Ani k jedné z variant nakonec nedošlo. V severozápadní části katastru byla v roce 1979 otevřena elektrická rozvodna postavená v souvislosti se zásobováním Jižního Města elektřinou.

Nová náves Šeberova vybudovaná mezi roky 2017 až 2018

Od roku 1990 bylo v obci zamýšleno vybudování nového centra obce – návsi.[4] Nakonec bylo realizováno mezi roky 2017 až 2018 mezi ulicemi K Hrnčířům a V Ladech, poblíž Kostela sboru Církve bratrské a budovy Špejchar. Vzniklo tak parkoviště, velké dlážděné náměstí, v budoucnu poblíž vyroste také dům pro seniory.

Památky[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článcích Kostel svatého Prokopa (Hrnčíře) a Šeberov (tvrz).

Prakticky jedinou zachovanou, ale historicky velmi cennou památkou je hrnčířský gotický kostel sv. Prokopa ze 13. století. Dříve se zde také nacházela tvrz (v poplužním dvoře K Hrnčířům čp. 2).

Přírodní památky[editovat | editovat zdroj]

Služby[editovat | editovat zdroj]

V dnešním Šeberově je k dispozici základní škola, stanice městské policie, lékárna a obchody s potravinami. V jižní části se nachází Sportovní areál Šeberov.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Rybník Šmatlík v Hrnčířích

V roce 1927 získal Šeberov (odříznutý od železniční dopravy) autobusové spojení na lince Vršovice-Spořilov-Chodov-Průhonice.

V roce 1976 se objevily v obci první městské autobusy, na provizorní lince X vedené v trase Kunratice-Šeberov-Chodov (bez připojení na síť metra nebo tramvají). Později byly zavedeny linky 165 a 226, stále existovaly linky příměstské, provozované ČSAD, na kterých ale neplatil městský tarif.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Městskou hromadnou dopravu zajišťovala autobusová linka 165, která z Hájů a Opatova pokračovala přes Šeberov na Kunratice, Libuš, Modřany, Komořany a Zbraslav. Velmi důležité jsou kromě linky 165 také příměstské linky 326, 327 a 385 vedené od stanice metra Opatov, a které za Šeberovem pokračují na Jesenici, Vestec, Průhonice nebo Čestlice.

Dnes zajišťuje autobusovou dopravu linka 154 (Strašnická - Sídliště Libuš)

Od 12. července 1971 vedla přes šeberovský katastr dálnice D1. V roce 1981 došlo ale k úpravě hranic Šeberova s Chodovem, Kunraticemi a Újezdem a od té doby již dálnice na území Šeberova nezasahuje (hranice mezi Šeberovem a Újezdem teď vede podél západního okraje dálnice).

V průběhu 70. a 80. let byla v okolí Šeberova rozsáhle přestavěná silniční síť. Nejvýznamnější křižovatku najdeme v Hrnčířích u hřbitova. Křižují se tam silnice směrem k dálnici a do Jižního Města, směrem na Vestec a Zdiměřice, směrem na Průhonice a Modletice a směrem na Kunratice. V roce 2004 byl na této křižovatce vybudován kruhový objezd.

Kolem roku 2019 byla plánována výstavba Vestecké spojky, která měla výrazně zlepšit dopravní situaci v Šeberově a Hrnčířích, neboť by sloužila jako obchvat městské části. Očekával se pokles intenzity dopravy ze současných 13 tisíc aut/den na 7-8 tisíc aut/den. Realizace této stavby byla pro protesty okolních obcí odložena.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Sousední obce a čtvrti[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. a b Změna hranice mezi městskými částmi Praha-Kunratice a Praha-Šeberov s účinností od 1.7.2014, Územní změny v Praze – rok 2014, Český statistický úřad, Krajská správa ČSÚ v Praze
  4. Centrum Šeberova - náměstí. Městská část Praha Šeberov [online]. [cit. 2019-05-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-05-25. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]