Šeberov
|
městská část Praha-Šeberov |
|
|---|---|
| základní data | |
| kraj a obec: | hlavní město Praha |
| městský obvod: | Praha 4 |
| správní obvod (pověřený úřad): | Praha 11 |
| datum připojení k Praze: | 1974 |
| katastrální výměra: | 4,99 km² |
| obyvatel: | 2 473 (16. 10. 2006) |
| hustota zalidnění: | 496 obyv./ km² |
| počet základních sídelních jednotek: | |
| zeměpisné souřadnice: | 50° 0′ 46″ s. š., 14° 30′ 50″ v. d. |
| poštovní směrovací číslo: | 149 00 |
| adresa úřadu městské části: | K Hrnčířům 160, 149 00, Praha 4 |
| starosta / starostka: | Ing. Petra Venturová (SNK, Pro lepší obec) |
Praha-Šeberov je dnes samostatná městská část hlavního města Prahy. Je tvořen katastrálním územím Šeberov. Nachází se v městském obvodu Praha 4 a přenesenou působnost státní správy zde vykonává městská část Praha 11 v rámci stejnojmenného správního obvodu, do nějž spadají ještě Háje, Chodov, Křeslice a Újezd u Průhonic. Obec byla ku Praze připojena k 1. červenci 1974 z okresu Praha-západ.
Obec se skládá ze dvou původních sídel - Šeberova na severu a Hrnčířů na jihu. Tato sídla zatím nejsou srostlá zástavbou, ale při dosavadním tempu výstavby k tomu může brzy dojít.
Počet obyvatel Šeberova se prudce zvýšil v posledních letech, vlivem bouřlivé výstavby nových domů, typických pro aglomeraci a okrajové části metropole.
Obsah |
Historie a zástavba Šeberova [editovat]
Šeberov i Hrnčíře měly vždy zemědělský charakter. První zmínka o Šeberově je z roku 1382, o Hrnčířích z roku 1412.
Po vzniku moderních obcí v 19. století byly Šeberov i Hrnčíře připojeny k Chodovu, od kterého se v roce 1909 osamostatnily s tím, že obecní úřad sídlil v Šeberově.
V okolí Šeberova najdeme veliké množství rybníků, které jsou pozůstatky rozsáhlé prameništní oblasti.
Při plánování a výstavbě blízkého Jižního Města se počítalo s rozsáhlou panelovou výstavbou i na šeberovské straně dálnice D1. Druhým plánem bylo postavit v Šeberově zónu čistého průmyslu (výzkumné ústavy, elektrotechnický průmysl). Ani k jedné z variant nakonec nedošlo.
V severozápadní části katastru byla v roce 1979 otevřena elektrická rozvodna postavená v souvislosti se zásobováním Jižního Města elektřinou.
Památky [editovat]
- Související informace naleznete v článku Kostel svatého Prokopa (Praha, Hrnčíře).
Prakticky jedinou, ale historicky velmi cennou památkou je hrnčířský gotický kostel sv. Prokopa ze 13. století.
Služby [editovat]
V dnešním Šeberově najdeme základní školu, stanici městské policie, lékárnu, obchody s potravinami. Vzhledem k tomu, že na území Šeberova probíhá bouřlivá výstavba, můžeme očekávat s růstem obyvatel i zlepšování služeb.
Doprava [editovat]
V roce 1927 získal Šeberov (odříznutý od železniční dopravy) autobusové spojení na lince Vršovice-Spořilov-Chodov-Průhonice.
V roce 1976 se objevily v obci první městské autobusy, na provizorní lince X vedené v trase Kunratice-Šeberov-Chodov (bez připojení na síť metra nebo tramvají). Později byly zavedeny linky 165 a 226, stále existovaly linky příměstské, provozované ČSAD, na kterých ale neplatil městský tarif.
Městskou hromadnou dopravu zajišťuje autobusová linka 165, která z Hájů a Opatova pokračuje přes Šeberov na Kunratice, Libuš, Modřany, Komořany a Zbraslav. Velmi důležité jsou kromě linky 165 také příměstské linky 326, 327 a 385 vedené od stanice metra Opatov, a které za Šeberovem pokračují na Jesenici, Vestec, Průhonice nebo Čestlice.
Od 12. července 1971 vedla přes šeberovský katastr dálnice D1. V roce 1981 došlo ale k úpravě hranic Šeberova s Chodovem, Kunraticemi a Újezdem a od té doby již dálnice na území Šeberova nezasahuje (hranice mezi Šeberovem a Újezdem teď vede podél západního okraje dálnice).
V průběhu 70. a 80. let byla v okolí Šeberova rozsáhle přestavěná silniční síť. Nejvýzamnější křižovatku najdeme v Hrnčířích u hřbitova. Křižují se tam silnice směrem k dálnici a do Jižního Města, směrem na Vestec a Zdiměřice, směrem na Průhonice a Modletice a směrem na Kunratice. V roce 2004 byl na této křižovatce vybudován kruhový objezd.
Související články [editovat]
Další fotografie [editovat]
-
Kruhový objezd v Hrnčířích, za ním Hrnčířský hřbitov