Šeberov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

městská část Praha-Šeberov
katastrální území Šeberov

Praha Šeberov domky.jpg

Praha-Šeberov – znak Praha-Šeberov – vlajka znak vlajka

základní data
kraj a obec: hlavní město Praha
městský obvod: Praha 4
správní obvod (pověřený úřad): Praha 11
datum připojení k Praze: 1974
katastrální výměra: 4,99 km²
obyvatel: 3 006 (31. 12. 2012)
hustota zalidnění: 496 obyv./ km²
počet základních sídelních jednotek:

poštovní směrovací číslo: 149 00
adresa úřadu městské části: K Hrnčířům 160, 149 00, Praha 4
starosta / starostka: Ing. Petra Venturová (SNK, Pro lepší obec)

Oficiální web

E-mailová adresa

Praha-Šeberov (německy Prag-Scheberau) je dnes samostatná městská část hlavního města Prahy. Je tvořen katastrálním územím Šeberov. Nachází se v městském obvodu Praha 4 a přenesenou působnost státní správy zde vykonává městská část Praha 11 v rámci stejnojmenného správního obvodu, do nějž spadají ještě Háje, Chodov, Křeslice a Újezd u Průhonic. Obec byla ku Praze připojena k 1. červenci 1974 z okresu Praha-západ.

Obec se skládá ze dvou původních sídel - Šeberova na severu a Hrnčířů na jihu. Tato sídla zatím nejsou srostlá zástavbou, ale při dosavadním tempu výstavby k tomu může brzy dojít.

Počet obyvatel Šeberova se prudce zvýšil v posledních letech, vlivem bouřlivé výstavby nových domů, typických pro aglomeraci a okrajové části metropole.

Historie a zástavba Šeberova[editovat | editovat zdroj]

Šeberov i Hrnčíře měly vždy zemědělský charakter. První zmínka o Šeberově je z roku 1382, o Hrnčířích z roku 1412. Jiné zdroje tvrdí, že nejstarší zpráva o Hrnčířích se dochovala z roku 1352.

Po vzniku moderních obcí v 19. století byly Šeberov i Hrnčíře připojeny k Chodovu, od kterého se v roce 1909 osamostatnily s tím, že obecní úřad sídlil v Šeberově.

V okolí Šeberova najdeme veliké množství rybníků, které jsou pozůstatky rozsáhlé prameništní oblasti.

Při plánování a výstavbě blízkého Jižního Města se počítalo s rozsáhlou panelovou výstavbou i na šeberovské straně dálnice D1. Druhým plánem bylo postavit v Šeberově zónu čistého průmyslu (výzkumné ústavy, elektrotechnický průmysl). Ani k jedné z variant nakonec nedošlo.

V severozápadní části katastru byla v roce 1979 otevřena elektrická rozvodna postavená v souvislosti se zásobováním Jižního Města elektřinou.

Památky[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Kostel svatého Prokopa (Praha, Hrnčíře).

Prakticky jedinou, ale historicky velmi cennou památkou je hrnčířský gotický kostel sv. Prokopa ze 13. století.

Služby[editovat | editovat zdroj]

V dnešním Šeberově najdeme základní školu, stanici městské policie, lékárnu, obchody s potravinami. Vzhledem k tomu, že na území Šeberova probíhá bouřlivá výstavba, můžeme očekávat s růstem obyvatel i zlepšování služeb.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

V roce 1927 získal Šeberov (odříznutý od železniční dopravy) autobusové spojení na lince Vršovice-Spořilov-Chodov-Průhonice.

Rybník Šmatlík v Hrnčířích

V roce 1976 se objevily v obci první městské autobusy, na provizorní lince X vedené v trase Kunratice-Šeberov-Chodov (bez připojení na síť metra nebo tramvají). Později byly zavedeny linky 165 a 226, stále existovaly linky příměstské, provozované ČSAD, na kterých ale neplatil městský tarif.

Městskou hromadnou dopravu zajišťuje autobusová linka 165, která z Hájů a Opatova pokračuje přes Šeberov na Kunratice, Libuš, Modřany, Komořany a Zbraslav. Velmi důležité jsou kromě linky 165 také příměstské linky 326, 327 a 385 vedené od stanice metra Opatov, a které za Šeberovem pokračují na Jesenici, Vestec, Průhonice nebo Čestlice.

Od 12. července 1971 vedla přes šeberovský katastr dálnice D1. V roce 1981 došlo ale k úpravě hranic Šeberova s Chodovem, Kunraticemi a Újezdem a od té doby již dálnice na území Šeberova nezasahuje (hranice mezi Šeberovem a Újezdem teď vede podél západního okraje dálnice).

V průběhu 70. a 80. let byla v okolí Šeberova rozsáhle přestavěná silniční síť. Nejvýzamnější křižovatku najdeme v Hrnčířích u hřbitova. Křižují se tam silnice směrem k dálnici a do Jižního Města, směrem na Vestec a Zdiměřice, směrem na Průhonice a Modletice a směrem na Kunratice. V roce 2004 byl na této křižovatce vybudován kruhový objezd.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

Sousední obce a čtvrti[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu