Čimice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o části Prahy. O obci v okrese Klatovy pojednává článek Čímice.
Čimice
část obce a katastrální území hl. města Prahy
Centrum Čimic

Centrum Čimic

kód katastrálního území: 73039
připojení k Praze: 1960
městská část: Praha 8
správní obvod (pověřený úřad): Praha 8
městský obvod: Praha 8
počet územně tech. jednotek:
základní sídelní jednotky:
katastrální výměra: 2,58 km²
obyvatel: 7 291 (25. 2. 2008)
hustota zalidnění: 2 825 obyv./km²

poštovní směrovací číslo: 18100, 18200, 18300, 18400

Čimice jsou čtvrť a katastrální území nacházející se na klidném severním okraji Prahy. Čimice jsou součástí městské části Praha 8 a leží mírně stranou od hlavního pásu Severního města.

Obsah

Historie [editovat]

Čimice jsou poprvé připomínány v roce 1334 jako ves v majetku pražského probošta. V dobách husitských ji pražané zabavili, ale posléze se dostala do soukromých rukou a vystřídala řadu majitelů. Z roku 1551 pochází zpráva o zdejší tvrzi, a na konci 16. století byly Čimice trvale připojeny k libeňskému panství (Bryknarem z Brukšteina). R. 1662 přešly Čimice s libeňským panstvím do majetku Starého Města. Roku 1850 při zavedení obecního zřízení byly začleněny do politické obce Chabry-Čimice.[1] V roce 1900 byly Čimice vsí karlínského okresu se 157 obyvateli.

V roce 1960 byly Čimice s 1100-1200 obyvateli připojeny jako jedna z prvních obcí k Velké Praze, která se tímto zároveň rozčlenila do deseti územních, správních i samosprávných jednotek. Čimice se staly součástí obvodu Praha 8.

Původ názvu [editovat]

K roku 1334 je doložen tvar Czyemitz, 1400 - Czimitz, 1848 - Čimice (úřední název). Čimice původně znamenaly „ves lidí Čámových“ (od osobního jména Čamír = zkrácené Čám).

Současnost [editovat]

Čtvrť se nachází na severním okraji Prahy. Jsou součástí obvodu Praha 8. Obklopuje je zejména krásná příroda - ze západu chráněná krajinná oblasti Čimické údolí, ze severu Drahanské údolí, součást chráněné krajinné oblasti Drahaň-Troja, z východu pole, čtvrť Dolní Chabry a komerčně-průmyslová zóna a z jihu Psychiatrická léčebna Bohnice čtvrť Bohnice a Čimický háj.

Nejstarší zástavba se nachází přibližně v centrální části. Sahá do meziválečného období, avšak některé rodinné domy také do 50. letech. Na počátku sedmdesátých let bylo rozhodnuto o stavbě sídliště, jehož součástí měla být výstavba panelových domů (plánovaný počet 1660 bytových jednotek), ale také ponechání velké části území pro výstavbu rodinných domků různých typů (cca 450 bytových jednotek) dle hlavního architekta Ing. B. Stuchlého[2][3]. První výstavba panelových domů začala v roce 1972 v jižní části území (okolí ulice Chvatěrubská). Výstavbu prováděl ostravský Bytostav a byla dokončena v roce 1975. O tři roky později Pozemní stavby Olomouc začaly s pokračováním výstavby v severovýchodní části (okolí ulice Křivenická) v prostoru vedle řady domků z původních Čimic. Tyto panelové domy byly dokončeny v roce 1980.[4] V 80. letech pak byly vystaveny rodinné domky v jihovýchodní a severozápadní části sídliště. V 70. letech byl také postaven objekt Vojenských staveb, který navazuje na severní okraj Psychiatrické léčebny a jehož území je v současné době označeno jako Brownfields a bude přeměněno v čistě obytnou oblast (obytné i rodinné domy).

Centrální občanská vybavenost je soustředěna v místě křížení zeleného pásma Čimického potoka s ulicí Čimickou. Kromě obchodního centra Draháň, kde se mimo jiné nachází pošta nebo lékárna, je zde mateřská, základní i střední škola, lékařské středisko nebo kožní sanatorium.

V obci je evidováno 49 ulic, 872 adres. V obci není evidována žádná část obce. Adresy v obci mají PSČ v rozsahu 181 00 až 184 00. V obci je k trvalému pobytu (nebo jakémukoliv platnému pobytu cizince, azylanta) přihlášeno 7 291 obyvatel, z toho je 3 176 mužů nad 15 let, 436 chlapců do 15 let, 3 285 žen nad 15 let, 394 dívek do 15 let (stav k 25. únoru 2008).

Dopravní spojení [editovat]

Čimice jsou dopravně spojeny s vedlejšími čtvrtěmi Bohnicemi (ulice Čimická a Pod Čimickým hájem), Kobylisy (K Ládví) a Dolními Chabry (K Ládví, Dopraváků a Spořická).

První linka MHD C přijela do Čimic 9.1.1950. Jednalo se o větev linky C od Kobyliského náměstí do Bohnic a v provozu byla pouze ve špičkách pracovního dne. Později v tom roce vznikla samostatná čimická linka Č jezdící po dnešní Čimické ulici. V souvislosti se zavedením přestupného tarifu od 31.12.1951 přestaly být autobusové linky označovány písmeny a byly nově označeny čísly od 101 výše. Z linky Č se tak stala linka 106. 1.1.1961 byla linka 106 zrušena a opět nahrazena větví linky 102 (původně C) jezdící druhou větví do Bohnic. Tento stav vydržel až do 2.1.1973, kdy v souvislosti se začátkem výstavby sídliště Bohnice došlo opět k odvětvení linky 102 a Čimice celotýdně obsluhovala zcela nová linka 152 v trase KOBYLISY, Čimická - Kobyliské nám.- Písečná - Ubikace - ČIMICE - DOLNÍ CHABRY, MNV. (v úseku Čimice - Dolní Chabry, MNV v provozu jen část spojů). 3.12.1973 byla linka 152 prodloužena z Chaber o úsek Kostelecká - Čakovice - ČAKOVICE, Závod Jiřího Dimitrova, kam zajížděla ve špičkách pracovních dnů pouze část spojů. 5.9.1977 získaly Čimice druhou autobusovou linku 202 v trase SÍDLIŠTĚ BOHNICE - Odra - Čimice - Dolní Chabry, MNV - Kostelecká - Nádr. Čakovice - ČAKOVICE, Závod Jiřího Dimitrova (v provozu jen ve špičkách pracovních dnů) a zároveň byla 152 zkrácena opět do Chaber (část spojů). 1.5.1981 byla od Vozovny Kobylisy do Čimic prodloužena linka 181 v trase ČIMICE - Přívorská - Vozovna Kobylisy - Burešova - Sídl. Ďáblice - Liberecká - Prosek - Krocínka - Klíčovská - Klíčov - U pekáren - Nám. Lidových milicí - Nový Hloubětín - Hloubětín /Kbelská/ - Sídl. Hloubětín /Slévačská/ - Černý most - Kyje - Pávovské nám. - Za horou - Perlit - Štěrboholská - Kablo - Sklářská - HOSTIVAŘ, Náměstí J. Marata. Další velká změna se datuje 4.11.1984, kdy byla linka metra C prodloužena do zastávky Fučíkova (dnešní Nádraží Holešovice). V souvislosti s touto změnou byla linka 152 přes Holešovičky, kde byla vedena expresně, prodloužena k novému terminálu u metra a trvale ukončena v Čimicích. Zároveň v souvislosti s dokončením výstavby sídliště byla prodloužena noční linka 505 na jedné straně do Čimic a z Kobylis na opačné straně do Horních Měcholup v téměř stejné trase jako dnes (2012).

V současné době zde jezdí čtyři autobusové linky městské hromadné dopravy, jedna noční linka a jedna školní linka (stav k 9.5.2008 po zprovoznění úseku metra C Ládví – Letňany, kdy byla linka 183 prohozena za 181):

  • 152 – od metra Kobylisy přes Bohnice; kloubový autobus
  • 183 – od metra Kobylisy přes Vozovnu Kobylisy, dále od Proseka, Vysočan, Hostivaře, Petrovic a Hájů
  • 169 – od metra Kobylisy přes Dolní Chabry
  • 202 – od Bohnic dále přes Dolní Chabry, Ďáblice, Čakovice do Kbel
  • 505 – z Jižního Města přes Chodov, Spořilov, Nové Město, Holešovice, Kobylisy a Bohnice; kloubový autobus
  • 551 – školní linka Sídliště Čimice - Šimůnkova

Kulturní památky [editovat]

Památka Fotografie Číslo rejstříku ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis
Tvrz, archeologické stopy (Čimice)
 
Nahrání snímku k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
41374/1-2066 Čimice Praha 8, Čimice
Tvrz, archeologické stopy

Reference [editovat]

  1. Menhir – neoficiální stránky Dolních Chaber
  2. Digitální archiv Pražské informační služby
  3. Digitální archiv Pražské informační služby
  4. Digitální archiv Pražské informační služby
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu