Čimice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o části Prahy. O obci v okrese Klatovy pojednává článek Čímice.
Čimice
část obce a katastrální území hl. města Prahy
Centrum Čimic

Centrum Čimic

kód katastrálního území: 73039
připojení k Praze: 1960
městská část: Praha 8
správní obvod (pověřený úřad): Praha 8
městský obvod: Praha 8
počet územně tech. jednotek:
základní sídelní jednotky:
katastrální výměra: 2,58 km²
obyvatel: 7 291 (25. 2. 2008)
hustota zalidnění: 2 825 obyv./km²

poštovní směrovací číslo: 18100, 18200, 18300, 18400

Čimice (německy Tschimitz) jsou čtvrť a katastrální území nacházející se na klidném severním okraji Prahy. Čimice jsou součástí městské části Praha 8 a leží mírně stranou od hlavního pásu Severního města. Obklopuje je zejména krásná příroda - ze západu chráněná krajinná oblasti Čimické údolí, ze severu Drahanské údolí, součást chráněné krajinné oblasti Drahaň-Troja, z východu pole, čtvrť Dolní Chabry a komerčně-průmyslová zóna a z jihu Psychiatrická léčebna Bohnice čtvrť Bohnice a Čimický háj.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Středověk[editovat | editovat zdroj]

První písemné záznamy jsou z roku 1334, kdy Čimice jsou poprvé připomínány jako ves v majetku pražského probošta. Přibližně z tohoto období také pochází objevené pozůstatky několika sídlištních objektů, zásobní jámy a keramické nálezy na jižním břehu dnešního rybníka. Na jeho severní straně byly objeveny pozůstatky tvrze ze stejného období. Písemná zpráva o této tvrzi se poprvé objevila roku 1551, kdy byla prodána Zikmundem Keleckým z Kelče Adamovi Labudskému ze Strašína. Samotné počátky sídelního vývoje tohoto areálu však sahají do 6. až 8. století, tj. do doby slovanského osídlení, jemuž předcházela ještě osada z mladší doby římské a z doby stěhování národů. Archeologickým výzkumem před výstavbou sídliště byly také objeveny hroby z poslední doby kamenné (eneolitu).[1]

Samotná tvrz ani její pozůstatky nejsou do dnešního dne dochovány. Zmizely s výstavbou obchodního centra Draháň, kdy došlo k zasypání a zatravnění pozemku. V původní projektu však byla též úprava archeologických vykopávek, které měly dotvořit parkovou část mezi centrem a rybníkem. Nad zbytky základů domů a polozemnic z 13. a 14. století měly být provedeny kopie původních nálezů, obnoven příkop s dřevěným můstkem a palisáda se měla nahradit výsatbou jalovců. Tvrz byla cenným dokladem historického vývoje Prahy a v roce 1985 byla prohlášena za nemovitou archeologickou památku.

V dobách husitských byla oblast zabavena Pražany, ale posléze se dostala do soukromých rukou a vystřídala řadu majitelů.

Novověk[editovat | editovat zdroj]

V dobách husitských pražané Čimice zabavili, ale posléze se dostala do soukromých rukou a vystřídala řadu majitelů. Na konci 16. století byly Čimice trvale připojeny k libeňskému panství (Bryknarem z Brukšteina). Za třicetileté války utrpěly Čimice velké škody. Panské dvory i dvě poddanské chalupy byly zcela pusté a v této době pravděpodobně zanikla celá čimická tvrz. Roku 1662 přešly Čimice s libeňským panstvím do majetku Starého Města. Roku 1850 při zavedení obecního zřízení byly začleněny do politické obce Chabry-Čimice.[2] V roce 1900 byly Čimice vsí karlínského okresu se 157 obyvateli.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Až do roku 1921 byl součástí katastru obce i Čimický háj na jejím jižním okraji. Na základě zemského výboru však byl připojen ke katastru bohnickému. V roce 1960 byly Čimice s 1100-1200 obyvateli připojeny jako jedna z prvních obcí k Velké Praze, která se tímto zároveň rozčlenila do deseti územních, správních i samosprávných jednotek. Čimice se staly součástí obvodu Praha 8.

Původ názvu[editovat | editovat zdroj]

K roku 1334 je doložen tvar Czyemitz, 1400 - Czimitz, 1848 - Čimice (úřední název).

Čimice původně znamenaly „ves lidí Čámových“ (od osobního jména Čamír = zkrácené Čám).

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Současná nejstarší zástavba se nachází přibližně v centrální části. Sahá do meziválečného období, avšak některé rodinné domy také do 50. letech. Na počátku sedmdesátých let bylo rozhodnuto o stavbě sídliště, jehož součástí měla být výstavba panelových domů (plánovaný počet 1660 bytových jednotek), ale také ponechání velké části území pro výstavbu rodinných domků různých typů (cca 450 bytových jednotek) dle hlavního architekta Ing. B. Stuchlého[3][4]. První výstavba panelových domů začala v roce 1972 v jižní části území (okolí ulice Chvatěrubská). Výstavbu prováděl ostravský Bytostav a byla dokončena v roce 1975. O tři roky později Pozemní stavby Olomouc začaly s pokračováním výstavby v severovýchodní části (okolí ulice Křivenická) v prostoru vedle řady domků z původních Čimic. Tyto panelové domy byly dokončeny v roce 1980.[5] V 80. letech pak byly vystaveny rodinné domky v jihovýchodní a severozápadní části sídliště. V 70. letech byl také postaven objekt Vojenských staveb, který navazuje na severní okraj Psychiatrické léčebny a jehož území je v současné době označeno jako Brownfields a bude přeměněno v čistě obytnou oblast (obytné i rodinné domy).

Centrální občanská vybavenost je soustředěna v místě křížení zeleného pásma Čimického potoka s ulicí Čimickou. Kromě obchodního centra Draháň, kde se mimo jiné nachází pošta nebo lékárna, je zde mateřská, základní i střední škola, lékařské středisko nebo kožní sanatorium. Součástí je také sportovní zázemí včetně hřiště pro pozemní hokej nebo několika tenisových kurtů.

V obci je evidováno 49 ulic, 872 adres. V obci není evidována žádná část obce. Adresy v obci mají PSČ v rozsahu 181 00 až 184 00. V obci je k trvalému pobytu (nebo jakémukoliv platnému pobytu cizince, azylanta) přihlášeno 7 291 obyvatel, z toho je 3 176 mužů nad 15 let, 436 chlapců do 15 let, 3 285 žen nad 15 let, 394 dívek do 15 let (stav k 25. únoru 2008).

Dopravní spojení[editovat | editovat zdroj]

Čimice jsou dopravně spojeny s vedlejšími čtvrtěmi Bohnicemi (ulice Čimická a Pod Čimickým hájem), Kobylisy (K Ládví) a Dolními Chabry (K Ládví, Dopraváků a Spořická). S obcí Brnky je místní komunikací propojena chatková oblast v Drahanském údolí.

První linka MHD přijela do Čimic 9.1.1950. Jednalo se o větev linky C od Kobyliského náměstí do Bohnic a v provozu byla pouze ve špičkách pracovního dne. Později v tom roce vznikla samostatná čimická linka Č jezdící po dnešní Čimické ulici. V souvislosti se zavedením přestupného tarifu od 31.12.1951 přestaly být autobusové linky označovány písmeny a byly nově označeny čísly od 101 výše. Z linky Č se tak stala linka 106. Po devíti letech 1.1.1961 došlo k dalšímu přečíslováni, kdy byla linka 106 zrušena a opět nahrazena větví linky 102 (původně linka C). Druhá větev této linky odbočovala do Bohnic. Tento stav vydržel až do 2.1.1973, kdy v souvislosti se začátkem výstavby sídlišť Bohnice a Čimice došlo opět k odvětvení linky 102 a Čimice celotýdně obsluhovala zcela nová linka 152 v trase KOBYLISY, Čimická (dnešní ulice Ke Stírce mezi Vršní a Klapkovou) - Kobyliské nám.- Písečná - Ubikace (dnešní Podhajská pole) - ČIMICE - DOLNÍ CHABRY, MNV. (v úseku Čimice - Dolní Chabry, MNV v provozu jen část spojů). 3.12.1973 byla linka 152 prodloužena z Chaber o úsek Kostelecká - Čakovice - ČAKOVICE, Závod Jiřího Dimitrova, kam zajížděla ve špičkách pracovních dnů pouze část spojů. 5.9.1977 získaly Čimice druhou autobusovou linku 202 v trase SÍDLIŠTĚ BOHNICE - Odra - Čimice - Dolní Chabry, MNV - Kostelecká - Nádr. Čakovice - ČAKOVICE, Závod Jiřího Dimitrova (v provozu jen ve špičkách pracovních dnů) a zároveň byla 152 zkrácena opět do Chaber (část spojů). 1.5.1981 byla od Vozovny Kobylisy do Čimic prodloužena linka 181 v trase ČIMICE - Přívorská - Vozovna Kobylisy - Burešova - Sídl. Ďáblice - Liberecká - Prosek - Krocínka - Klíčovská - Klíčov - U pekáren - Nám. Lidových milicí (dnešní Vysočanská) - Nový Hloubětín - Hloubětín /Kbelská/ - Sídl. Hloubětín /Slévačská/ - Černý most - Kyje - Pávovské nám. - Za horou - Perlit - Štěrboholská - Kablo - Sklářská - HOSTIVAŘ, Náměstí J. Marata (dnešní Nádraží Hostivař). Další velká změna se datuje 4.11.1984, kdy byla linka metra C prodloužena do zastávky Fučíkova (dnešní Nádraží Holešovice). V souvislosti s touto změnou byla linka 152 přes Holešovičky, kde byla vedena expresně, prodloužena k novému terminálu u metra a trvale ukončena v Čimicích. Zároveň v souvislosti s dokončením výstavby sídliště byla prodloužena noční linka 505 na jedné straně do Čimic a z Kobylis na opačné straně do Horních Měcholup v téměř stejné trase podél magistrály jako dnes (2014).

V současné době zde jezdí čtyři autobusové linky městské hromadné dopravy, jedna noční linka a jedna školní linka. Tento stav platí k 9.5.2008 po zprovoznění úseku metra C Ládví – Letňany, kdy byla linka 183 prohozena za 181 včetně pár následujících, vesměs pro obyvatele Čimic kosmetických, změn:

  • 152 – od metra Kobylisy přes Bohnice; kloubový autobus (až na konečnou v Kobylisích u metra stejná trasa jako historická linka s označením Č, 106 nebo větev 102)
  • 183 – od metra Kobylisy přes Vozovnu Kobylisy, dále od Proseka, Vysočan, Hostivaře, Petrovic a Hájů
  • 169 – od metra Kobylisy přes Dolní Chabry
  • 202 – od Bohnic dále přes Dolní Chabry, Ďáblice, Čakovice, Kbely na Černý Most
  • 505 – z Jižního Města přes Chodov, Spořilov, Pankrác, Nové Město, Holešovice, Kobylisy a Bohnice; kloubový autobus
  • 551 – školní linka Sídliště Čimice - Šimůnkova

Kulturní památky[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Praze#Čímice.
  • Kaplička sv. Jana Nepomuckého - Bývalá klasicistní kaplička z 2. poloviny 18. století stávala na návrší staré návsi. Dnes po nové přestavbě je dochována jen horní část zvoničky. Ve výklenku se nachází socha sv. Jana Nepomuckého. Stojí vlevo od zásobovacího vjezdu do obchodního centra Draháň.[6]
  • pozůstatky tvrze

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. časopis Osmička z let 1998-1999
  2. Menhir – neoficiální stránky Dolních Chaber
  3. Digitální archiv Pražské informační služby
  4. Digitální archiv Pražské informační služby
  5. Digitální archiv Pražské informační služby
  6. http://www.praha8.cz

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Čimice ve Wikimedia Commons