Libuš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Praha-Libuš
Ulice Libušská - centrum původní zástavby Libuše

Ulice Libušská - centrum původní zástavby Libuše

Praha-Libuš – znak
znak
Praha-Libuš – vlajka
vlajka
městská část hlavního města Prahy
městský obvod: Praha 4
správní obvod (pověřený úřad): Praha 12
katastrální výměra: 5,24 km²
obyvatel: 9 724 (31.12.2012)
hustota zalidnění: 1,495[1] obyv./km²
celých katastrálních území: 2
částí katastrálních území: 0
celkem územně tech. jednotek: 2
počet zákl. sídelních jednotek: 17

PSČ:
adresa úřadu MČ: Libušská č. o. 200, Libuš č. p. 35
Praha 4, 142 00
mc.libus@praha-libus.cz
starosta / starostka: Mgr. Jiří Koubek
Oficiální web: www.praha-libus.cz/
Praha-Libuš na mapě
Libuš
část obce a katastrální území hl. města Prahy
kód katastrálního území: 728390
připojení k Praze: 1968
městská část: Praha-Libuš
správní obvod (pověřený úřad): Praha 12
městský obvod: Praha 4
počet územně tech. jednotek: 1
základní sídelní jednotky: 8
katastrální výměra: 1,60 km²
obyvatel: 5 525 (16. 10. 2006)
hustota zalidnění: 3 453 obyv./km²

poštovní směrovací číslo: 142 00

Libuš (německy Libusch) je katastrální území na jižním okraji Prahy tvořící menší část území městské části Praha-Libuš. Je zde evidováno 64 ulic a 825 adres. Žije zde 5525 obyvatel. Před připojením k Praze v roce 1968 byla Libuš obcí, v době připojení měla 1955 obyvatel.[2]

Praha-Libuš je od 24. listopadu 1990 městská část zahrnující dvě úplná katastrální území, kterými jsou Libuš a Písnice. Celková rozloha městské části je 5,24 km2. Ve srovnání s Libuší je území Písnice podstatně větší (3,67 km² : 1,60 km²) a žije na něm (dle dat z prosince 2006) jen o něco méně obyvatel než na území Libuše (4 177 : 5 525); proto městská část podpořila návrh na přejmenování městské části.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší historie[editovat | editovat zdroj]

Podle pověstí byla Libuš již v době kněžny Libuše místem s vyhlášeným chovem hus. Její název je někdy od kněžny odvozován, ale ve skutečnosti vznikl podle osobního jména libušského hospodáře. Druhotvar toho jména zněl Libouš (viz Profous). Libuš byla malou vesnicí, o které se z historie dochovalo jen málo zpráv. První nalezená písemná zmínka je datována do roku 1321, kdy zdejší tvrz dobyli staroměstští měšťané. Tvrz stávala na místě domu č. p. 1 a do poloviny 19. století se zde údajně zachovala okrouhlá věž. Dnes zbyla už jen sklepení s mohutným zdivem, v kterém má být podle pověsti zazděný vchod do tajné chodby na nedaleký Nový hrad Václava IV.

V roce 1367 tvrz a obec vlastnil Ješek Rost, v roce 1406 Mikuláš z Libuše. Po husitských válkách potvrdil vlastnictví obce Starému městu císař Zikmund. Neznámo kdy Libuš zpustla, nejspíše se tak stalo již na počátku 16. století. Znovu se na jejím území usadili lidé až před rokem 1688. Tehdy Libuš ke kunratickému panství přikoupil Jan František, mladší syn novoměstského hejtmana Václava Karla Čebelického ze Soutic. Libuš byla jen malou vesnicí, celé 18. století čítala jen 8 domů a panskou hospodu. K tomuto období se dochovalo velmi málo pramenů.

Stabilní katastr v roce 1843 uvádí 23 domů a 135 obyvatel. V této době se z Libuše stává známá husařská obec, z které se vyvážely husy nejen na pražské trhy, ale i do zahraničí.

Správní uspořádání[editovat | editovat zdroj]

Osada Libuš přináležela k sousední 1,5 km vzdálené politické obci Kunratice až do dne 30. 3. 1930, kdy se vynesením Zemského úřadu v Praze stala samostatnou obcí politickou.

V roce 1968 byla Libuš jako průmyslově-zemědělská vesnice s 1955 obyvateli připojena k Praze. Při připojení si zachovala vlastní místní národní výbor, který byl podřízen obvodnímu národnímu výboru Prahy 4.

V roce 1974 byla k Praze připojena též Písnice, přitom byl zrušen její místní národní výbor a někdejší samostatná obec byla podřízena místnímu národnímu výboru v Libuši. Podle informací na stránce písnických hasičů[3] se MNV v roce 1974 jmenoval Libuš-Písnice a teprve někdy později byl přejmenován na Praha-Libuš.

Kolem roku 1988 začaly být některé dosavadní působnosti ONV Praha 4 přenášeny na MNV Praha-Modřany. V letech 1995–2001 bylo území městské části Praha-Libuš společně s územím městské části Praha-Kunratice v rámci patnáctiobvodového členění zařazeno do rozšířeného správního obvodu sousední městské části Praha 12, tedy původní m. č. Praha-Modřany. Současně městská část Praha-Libuš měla působnost například stavebního nebo živnostenského úřadu pro své území i pro území městské části Praha-Kunratice.

Při další správní reformě od roku 2002 o tyto nadstandardní kompetence přišla a stala se jednou z 35 „malých“ městských částí, jejichž správní obvody nepřesahují vlastní území; dosavadní nadstandardní kompetence přenesené působnosti pro její území převzala Praha 12, zatímco působnost pro Kunratice převzala městská část Praha 4.

Návrh na přejmenování městské části[editovat | editovat zdroj]

Dne 6. března 2007 rada městské části vyjádřila souhlas[4] s návrhem na změnu názvu městské části Praha-Libuš na Praha - Libuš-Písnice (podle jiných údajů na Praha-Libuš-Písnice[5]), název opakovaně navrhovaný některými občany.

K platnosti tohoto názvu by jej muselo schválit zastupitelstvo hlavního města Prahy jako novelu Statutu hlavního města Prahy. Zastupitelstvo ani rada hlavního města Prahy dosud nezveřejnily informaci o tom, že by takový návrh obdržely nebo měly v plánu projednávat.

Území[editovat | editovat zdroj]

Ačkoliv zdánlivě jsou Libuš a Písnice od sebe odděleny nezastavěným pásem v úrovni Kunratické spojky, ve skutečnosti jižní část zdánlivé souvislé zástavby Libuše (jižně od ulice Výletní) již patří k Písnici.

Jádro Libuše se nachází podél ulice Libušské, zejména poblíž křižovatek s Dobronickou ulicí (kde je i úřad městské části a pošta Praha 413) a s Meteorologickou ulicí. Poblíž centra Libuše je i hotel Cham, nedaleko jihovýchodně hotel Libuš.

Na severovýchodě Libuše, na pomezí Libuše a Lhotky (do obou zasahující), se nachází část s historickým názvem Jalový Dvůr nebo Jalové Dvory. V 18. a 19. století je zmiňována jako osada, podobně jako blízké Nové Dvory, které k Libuši nepatří.

K Libuši patří i severozápadní výběžek území obklopený územím Kamýku a se zbytkem území Libuše spojený jen úzkým proužkem překračujícím Novodvorskou ulici. Tento výběžek je vymezen na severu ulicemi Šatrova, K hájovně a U vodojemu, na jihozápadě půlkruhovou ulicí K lesu a ulicí Smotlachovou.

Budova pošty u křižovatky Libušské a Dobronické

V jihozápadní Libuši se nachází Základní škola Meteorologická (jižně od stejnojmenné ulice). Poblíž je hřiště FSC Libuš. Na jihu Libuše, u hranice s Písnicí, je sokolovna jednoty Sokol Libuš.

Na území Libuše je v severozápadní části zahrádkářská osada mezi ulicemi K lesu a U zahrádkářské kolonie. Další zahrádkářské osady poblíž Jalového Dvora mezi ulicemi Božejovická a Drůbežářská ustoupily nové výstavbě.

V jihozápadní části území Libuše pramení Libušský potok, v mapách někdy zaměňovaný s Písnickým potokem, s nímž se na hranici Libuše a Modřan stéká. Libušský potok je pod soutokem již na území Modřan. Do této části Libuše zasahuje přírodní památka Modřanská rokle i přírodní park Modřanská rokle – Cholupice.

V jihovýchodní části na území Libuše zasahuje průmyslová zóna Kunratic (s původním místním názvem Paběnice) a Písnice. Konkrétně zejména areál Vodních staveb a dřívějšího písnického masokombinátu, i když ten leží větší částí v katastru Písnice.

Další objekty pojmenované po Libuši[editovat | editovat zdroj]

Se jménem Libuše bývaly či jsou spojeny objekty, které se nacházejí zčásti nebo zcela mimo katastrální území Libuš.

Sídliště Lhotka-Libuš leží na území Kamýku, před zřízením tohoto nového katastrálního území v roce 1988 leželo na území Lhotky a Modřan.

Masokombinát Písnice (Masospol Písnice a. s.) se dříve označoval jako Masokombinát Libuš. Jeho hlavní část leží v Písnici a jen menší části na severu zasahují do Libuše a Kunratic.

Rovněž meteorologická observatoř Českého hydrometeorologického ústavu spadající od roku 1988 do nového katastrálního území Kamýk (a předtím do Modřan) bývala dříve označována podle nejbližší obytné zástavby jako libušská a dodnes se autobusová zastávka u ní jmenuje Observatoř Libuš.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Meteorologická ulice – spojka mezi "starou" a "novou" Libuší. Pátek odpoledne.

Dopravní páteří Libuše i Písnice je Libušská ulice, součást trasy KrčDolní Břežany. Kolmo z ní odbočují Dobronická ulice na východ do Kunratic a o něco jižněji Meteorologická ulice kolem jižního Kamýku do Modřan.

Dopravní spojení je zajišťováno autobusovou linkou č. 113 a dalšími linkami směrem do Krče a Michle na linku metra C ke stanici Kačerov a do stanice metra B Smíchovské nádraží, linkou č. 165 na východ do Kunratic a Jižního Města a na západ do Modřan, Zbraslavi a Radotína.

V budoucnu by měla Libuš s centrem města spojovat nová trasa D pražského metra, která by měla od Krče vést přes Libuš do severní části Písnice, kde by měla mít i depo. Současně by do oblasti Libuše měla být prodloužena i stávající tramvajová trať do Modřan.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.czso.cz/xa/redakce.nsf/i/1F7DA7CC16750887C1256F35003F24DA/$File/1100e02b.xls
  2. kolektiv autorů: Dějiny Prahy II., nakl. Paseka, 1998, ISBN 80-7185-144-2
  3. Historie SDH Písnice
  4. Zprávy z jednání rady 6. 2. – 6. 3. 2007 (Praha-Libuš)
  5. Ze starostova zápisníku (19. 3. 2007)