Lahovice
| Lahovice část obce a katastrální území hl. města Prahy |
|
|---|---|
Ulice K Zahradám v Lahovičkách |
|
| kód katastrálního území: | 729248 |
| připojení k Praze: | 1968 |
| městská část: | Praha-Zbraslav |
| správní obvod (pověřený úřad): | Praha 16 |
| městský obvod: | Praha 5 |
| počet územně tech. jednotek: | 1 |
| základní sídelní jednotky: | 3 |
| katastrální výměra: | 2,03 km² |
| obyvatel: | 342 (16. 10. 2006) |
| hustota zalidnění: | 168 obyv./km² |
| zeměpisné souřadnice: | 49° 59′ 41″ s. š., 14° 23′ 41″ v. d. |
Lahovice jsou městská čtvrť a katastrální území na jihu Prahy, tvořící od 24. listopadu 1990 severní část městské části Praha-Zbraslav. Lahovický katastr má rozlohu 202,77 ha a rozkládá se na levém břehu Vltavy při jejím soutoku s Berounkou.
Osada Lahovice leží v klínu mezi Vltavou a Berounku, t. j. na pravém břehu Berounky. Do katastrálního území Lahovic spadá i osada Lahovičky, ležící severněji, na protilehlém, levém břehu Berounky.
Obsah |
Historický přehled[editovat]
Poprvé jsou Lahovice zmiňovány roku 999 v zakládací listině kláštera v Ostrově (u Davle). Roku 1829 si Berounka prorazila hlavní koryto do vedlejšího ramene do Lahovic, čímž rozdělila jejich území na dvě části a dala tak vzniknout severněji položené osadě Lahovičky, která však i nadále zůstala součástí území obce Lahovice. Do roku 1968 byly Lahovice samostatnou obcí, téhož roku byly připojeny k Praze a začleněny do městského obvodu Praha 5, přičemž byl zdejší místní národní výbor zrušen a Lahovice byly s pomocí zdejšího občanského výboru spravovány centrálně ze Smíchova. Roku 1990 byly Lahovice spojeny se Zbraslaví do jedné městské části Praha-Zbraslav.
Lahovický masakr[editovat]
V ranních hodinách 7. května 1945 vyrostla na okraji starého lahovického mostu barikáda, která měla zpomalit postup záložních motorizovaných jednotek SS z prostoru Zbraslavi přes Berounku na Prahu. Lahovický most byl na svém místě strategickým bodem, neboť v celém okolí byl k dispozici jen radotínský přívoz a nejbližší přemostění na druhý břeh Berounky bylo až v Karlštejně. Na modřanské straně kladla domobrana tuhý odpor, a tak bylo zapotřebí uvolnit cestu pro pomoc německým jednotkám bránícím Prahu před všelidovým povstáním právě přes lahovický most. Na straně obránců stála skupinka vojáků Vlasovovy osvobozenecké armády a skupina místních občanů doplněná o několik dobrovolníků z okolních obcí. Špatně vyzbrojení obránci se pokusili během souboje vyhodit most do povětří, ale při nedostatku vhodné trhaviny dokázali způsobit jen malé škody a během několika desítek minut byli zabiti či zajati. V závěru bojů byl zastřelen i jeden z důstojníků útočící jednotky. Jako odplata byli zajatí obránci popraveni v prostoru osady „Ahoj“. Přibližně 35 lahovických občanů bylo vyvlečeno ze svých domů na ulici a popraveno. Jejich ostatky byly později rozježděny pásy tanků [zdroj?].
Konečný součet obětí na straně obránců mostu byl:
- 41 lahovických občanů (od 9 let – Václav Linhart (zastřelen) až do 75 let – p. Elmer (utlučen v sudu) [zdroj?]
- 3 občané z okolních vesnic
- 17 vojáků Vlasovovy Osvobozenecké Armády a Bulharské královské armády