Lahovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o části Prahy. O části obce Libčeves pojednává článek Lahovice (Libčeves).
Lahovice
část obce a katastrální území hl. města Prahy
Ulice K Zahradám v Lahovičkách

Ulice K Zahradám v Lahovičkách

kód katastrálního území: 729248
připojení k Praze: 1968
městská část: Praha-Zbraslav
správní obvod (pověřený úřad): Praha 16
městský obvod: Praha 5
počet územně tech. jednotek: 1
základní sídelní jednotky: 3
katastrální výměra: 2,03 km²
obyvatel: 342 (16. 10. 2006)
hustota zalidnění: 168 obyv./km²

Lahovice jsou městská čtvrť a katastrální území na jihu Prahy, tvořící od 24. listopadu 1990 severní část městské části Praha-Zbraslav. Lahovický katastr má rozlohu 202,77 ha a rozkládá se na levém břehu Vltavy při jejím soutoku s Berounkou.

Osada Lahovice leží v klínu mezi Vltavou a Berounku, t. j. na pravém břehu Berounky. Do katastrálního území Lahovic spadá i osada Lahovičky, ležící severněji, na protilehlém, levém břehu Berounky.

Obsah

Historický přehled[editovat]

Poprvé jsou Lahovice zmiňovány roku 999 v zakládací listině kláštera v Ostrově (u Davle). Roku 1829 si Berounka prorazila hlavní koryto do vedlejšího ramene do Lahovic, čímž rozdělila jejich území na dvě části a dala tak vzniknout severněji položené osadě Lahovičky, která však i nadále zůstala součástí území obce Lahovice. Do roku 1968 byly Lahovice samostatnou obcí, téhož roku byly připojeny k Praze a začleněny do městského obvodu Praha 5, přičemž byl zdejší místní národní výbor zrušen a Lahovice byly s pomocí zdejšího občanského výboru spravovány centrálně ze Smíchova. Roku 1990 byly Lahovice spojeny se Zbraslaví do jedné městské části Praha-Zbraslav.

Lahovický masakr[editovat]

V ranních hodinách 7. května 1945 vyrostla na okraji starého lahovického mostu barikáda, která měla zpomalit postup záložních motorizovaných jednotek SS z prostoru Zbraslavi přes Berounku na Prahu. Lahovický most byl na svém místě strategickým bodem, neboť v celém okolí byl k dispozici jen radotínský přívoz a nejbližší přemostění na druhý břeh Berounky bylo až v Karlštejně. Na modřanské straně kladla domobrana tuhý odpor, a tak bylo zapotřebí uvolnit cestu pro pomoc německým jednotkám bránícím Prahu před všelidovým povstáním právě přes lahovický most. Na straně obránců stála skupinka vojáků Vlasovovy osvobozenecké armády a skupina místních občanů doplněná o několik dobrovolníků z okolních obcí. Špatně vyzbrojení obránci se pokusili během souboje vyhodit most do povětří, ale při nedostatku vhodné trhaviny dokázali způsobit jen malé škody a během několika desítek minut byli zabiti či zajati. V závěru bojů byl zastřelen i jeden z důstojníků útočící jednotky. Jako odplata byli zajatí obránci popraveni v prostoru osady „Ahoj“. Přibližně 35 lahovických občanů bylo vyvlečeno ze svých domů na ulici a popraveno. Jejich ostatky byly později rozježděny pásy tanků [zdroj?].

Konečný součet obětí na straně obránců mostu byl:

  • 41 lahovických občanů (od 9 let – Václav Linhart (zastřelen) až do 75 let – p. Elmer (utlučen v sudu) [zdroj?]
  • 3 občané z okolních vesnic
  • 17 vojáků Vlasovovy Osvobozenecké Armády a Bulharské královské armády

Další fotografie[editovat]

Související články[editovat]

Externí odkazy[editovat]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu