Řeporyje
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Řeporyje jsou od roku 1974 katastrálním územím Prahy. Většina jejich území patří do městské části Praha-Řeporyje s výjimkou malé neobydlené části jižně od Krtně, která patří do městské části Praha 13. Je zde evidováno 74 ulic a 787 adres. Žije zde 2857 obyvatel. V roce 1919 byly Řeporyje povýšeny na městys.
Městská část Praha-Řeporyje se nachází na jihozápadním okraji hlavního města, na samém počátku Dalejského údolí, které se odtud rozkládá podél stejnojmenného potoka. Je tvořena
- částí katastrálního území Řeporyje (malá neobydlená část jižně od Dalejského potoka u Krtně spadá do městské části Praha 13),
- celým katastrálním územím Zadní Kopanina
- částí katastrálního území Stodůlky, vymezenou ulicemi Jeremiášova, Radouňova a zhruba údolím Dalejského potoka. Do této „řeporyjské“ části Stodůlek patří nejen nejsevernější část souvislé zástavby Řeporyj, ale i skanzen středověké vesnice Řepora (nazývaný též Tuležim) a obchodní centrum jižně od Jeremiášovy ulice (Makro, Mountfield, Delvita)
- částí katastrálního území Třebonice (betonárna SSŽ a přilehlé území k hranici města).
Obsah |
Historie [editovat]
Malá vesnice Řeporyje se začala rozrůstat na svahy Dalejského potoka v polovině 19. století, do té doby měla ryze zemědělský charakter. V té době bylo vybudováno mnoho usedlostí, které se dochovaly i do dnešních dnů. V mapách z 2. vojenského mapování je označena názvem Řepora.
Původně byla součástí katastrálního území Řeporyje také Velká a Malá Ohrada, které se později staly součástí katastru Stodůlek. Rozvoji Řeporyj pomohlo hlavně zavedení železnice ke konci 19. století (trať Pražsko-duchcovské dráhy vedená Prokopským údolím přes Řeporyje do severních Čech a později postavená odbočka do Berouna), na přelomu 19. a 20. století začal rozvoj hlavně díky těžbě vápna - jihovýchodním směrem od tehdejší obce vznikly na začátku údolí Dalejského potoka lomy (těží se tam dodnes). Příliv dělníků do obce vedl k zbudování nové infrastruktury a rozšiřování obce, která byla roku 1919 povýšena na městys.[3]. Počet obyvatel přesáhl tři tisíce. V roce 1921 vznikl zdejší fotbalový tým FK Řeporyje.[4] Původní venkovské domy a dělnické byty začínají doplňovat postupně i malé průmyslové provozy městského typu.
Po druhé světové válce dále pokračuje přeměna Řeporyj ze zemědělské obce na pražské předměstí; roku 1974 je pak obec připojena ku Praze v rámci velkého rozšiřování metropole hlavně jižním a východním směrem. Vzniká také vysoká stavba zemědělského sila, která je nyní v celých Řeporyjích nejvyšší.
V roce 1989 Útvar rozvoje města vypracoval studii[5] na komplexní zastavění území řeporyjské městské části. Tato zástavba, která by byla vlastně rozšířením sídliště Jihozápadní město, počítala s novými panelovými domy, které by plynule navazovaly na současnou vilovou zástavbu (podobně jako na jiných místech v metropoli, kde byla vybudována rozsáhlá sídliště). Revitalizována měla být i zeleň a postaveny měly být i nové dopravní tepny. Vzhledem k rychlému konci socialistické koncepce výstavby moderních sídlišť však projekt realizován nebyl, v první dekádě 21. století však Řeporyje zaznamenaly přecijen rychlý rozvoj - v severní části MČ se začaly objevovat nové domy, svým charakterem bližší této okrajové části metropole. I do budoucna se počítá s novou výstavbou v Řeporyjích.
Zástavba [editovat]
V okolí Řeporyjského náměstí se dochovaly původní selské usedlosti, většinou v nepříliš udržovaném stavu. Na jižní straně náměstí je kostel svatých Petra a Pavla.
Novější zástavba rodinných domků je v okolí ulice Smíchovské a Jáchymovské v severní části území.
Železniční tratí je od centrální části městské části oddělena část podél ulice Ořešské.
V městské části jsou dvě základní školy, u Smíchovské ulice a u Ořešské ulice. Východně od Ořešské ulice je také hřiště TJ Sokol Řeporyje.
U ulice, či spíše silničky, K Zadní Kopanině je zahrádkářská osada. Řada domků je také v ulici Mládkově podél stezky podle toku Dalejského potoka, východně od Řeporyj.
V západní části městské části je průmyslová zóna. Severně od nádraží je gigantické obilné silo s reklamním nátěrem firmy Meindl, které je nejvýraznější dominantou Řeporyj. Je v Česku hlavním silem „S1“ firmy Soufflet Agro a. s., patřící k francouzské nadnárodní zemědělské obchodní skupině. Druhé obdobně významné silo „S2“ téže společnosti je v Kojetíně na Moravě.[6] Dříve řeporyjské silo patřilo firmě Proslad a. s. Prostějov. Povrch sila má plochu asi 7000 m2[7]
V severozápadní části území Řeporyj je skanzen Řepora, před požárem nazývaný Tuležim.
Doprava [editovat]
V Řeporyjích je železniční stanice Praha-Řeporyje na železniční trati Praha-Smíchov - Rudná u Prahy - Beroun. Zastavují zde osobní vlaky integrované linky S6. Trať pokračuje k Praze Dalejským a Prokopským údolím.
Autobusová doprava je vedena od stanic linky metra B Luka a Nové Butovice. Z Řeporyj pokračují autobusy do Ořechu nebo do Třebonic nebo přes Zadní Kopaninu do Radotína.
Příroda a zajímavosti [editovat]
Řeporyjemi protéká Dalejský potok. Do přírodně zajímavého Dalejského údolí vede naučná stezka i další turistické značení.
Sousední čtvrti [editovat]
- Holyně
- Řeporyje
- Jihozápadní město
- Barrandov
Galerie [editovat]
-
Jihozápadní strana Řeporyjského náměstí
-
Křižovatka ulic K chaloupce a Dalejská v pohledu od východního výběžku Řeporyjského náměstí.
-
Dalejská ulice u viaduktu k Zadní Kopanině. Chodník je umístěn na konstrukci nad Dalejským potokem.
-
Železniční přejezd na Ořešské ulici
-
Ořešská ulice u křižovatky s ulicí Od školy
-
Nádraží Praha-Řeporyje
-
Silo za Řeporyjemi
.JPG)
Reference [editovat]
- ↑ http://mesta.obce.cz/vyhledat.asp?id_org=80130
- ↑ http://mesta.obce.cz/vyhledat.asp?id_org=80130
- ↑ Historie Řeporyj
- ↑ Informace na stránkách klubu
- ↑ Mapa plánovaného sídliště
- ↑ Soufflet Agro a. s.
- ↑ http://www.suno.cz/reference.htm – nátěr sila
Externí odkazy [editovat]
- Úřad městské části Praha-Řeporyje
- Neoficiální stránky městské části Praha-Řeporyje
- Stránky Klubu za zelené Řeporyje
