Cisterciácký klášter v Řeporyjích

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Cisterciácký klášter v Řeporyjích
Poloha bývalého kláštera - vlevo Kostel svatého Petra a Pavla, vpravo statek č.p. 10
Poloha bývalého kláštera - vlevo Kostel svatého Petra a Pavla, vpravo statek č.p. 10
Lokalita
StátČeskoČesko Česko
KrajPraha
MístoŘeporyje
Souřadnice
Map
Základní informace
ŘádCisterciácký řád
Založenípo 1330
Zrušení1420
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cisterciácký klášter v Řeporyjích je v pramenech nedoložený klášter, který se měl podle pověsti nacházet pod kostelem svatého Petra a Pavla v místech statku čp. 10.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Královna Eliška Přemyslovna (1292–1330) založila v Praze na Újezdě nový klášter dominikánek u svaté Anny,[p. 1] ale svůj úmysl změnila a chtěla na místo dominikánek uvést do kláštera cisterciácky, které měly být pod dozorem zbraslavského opata. Dne 28. září 1330 však královna zemřela a cisterciačky se prý usadily v Řeporyjích na pozemcích cisterciáků plaského kláštera.[p. 2] Jejich nový klášter však byl roku 1420 vypálen a rozbořen husity a abatyše údajně husity na útěku zastřelena.

Klášter prý stál na místě statku čp. 10 pod kostelem; opuštěná studna v jeho zahradě se původně nacházela na klášterním nádvoří. Mezi jeptiškami řádu svatého Benedikta, které roku 1387 volily Kuňku Kolovratovou za abatyši kláštera svatého Jiří na Pražském hradě, se uvádí Anna z Řeporyje.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Klášter na Újezdě na Malé Straně byl pravděpodobně založen mezi lety 1293–1298, Antonín Podlaha uvádí rok 1330.
  2. Plaský klášter vlastnil Řeporyje od roku 1144, kdy byl založen, ves dostali darem od Vladislava II. (1110–1174). V roce 1341 ji prodali a ponechali si pouze nový dvůr.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BECKOVSKÝ, Jan František. Poselkyně starých přjbějůw czeských, aneb, Kronyka cžeská .... Díl První. U Jana Karla Geřábka, 1700. Počet stran: 1040. Digitalizováno. Google Books. Dostupné online.
  • HANSL, František, ed. a FIALA, Oskar, ed. Smíchovsko a Zbraslavsko. Na Smíchově: F. Hansl, 1899. 658 s., [1] složený l. obr. příl. S. 332–333. Dostupné online
  • HOLUB, Bonifác Jan. Odkryté poklady: paměti děje- a místopisné vikariatního obvodu Libockého v okresu Smíchovském. V Praze: B.J. Holub, 1893. 222 s. S. 86–87. Dostupné online
  • PODLAHA, Antonín. Posvátná místa Království českého: dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvátných soch, klášterů i jiných pomníků katolické víry a nábožnosti v Království českém. Arcidiecese Pražská. Vikariáty: Sedlčanský a Votický. Vydání první. V Praze: Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1911. S. 82. Dostupné online