Kunratice (Praha)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z Praha-Kunratice)
Skočit na: Navigace, Hledání

městská část Praha-Kunratice
katastrální území Kunratice

Stará škola

Praha-Kunratice – znak Praha-Kunratice – vlajka znak vlajka

základní data
kraj a obec: hlavní město Praha
městský obvod: Praha 4
správní obvod (pověřený úřad): Praha 4
datum připojení k Praze: 1. ledna 1968
katastrální výměra: 8,10 km²
obyvatel: 8 743 (31.12. 2012[1])
hustota zalidnění:
počet základních sídelních jednotek: 13

poštovní směrovací číslo: 148 00
adresa úřadu městské části: K Libuši 7
148 00 Praha 4
starosta / starostka: Ing. arch. Ivana Kabelová

Oficiální web

E-mailová adresa

Praha-Kunratice na mapě

Kunratice (německy Kunratitz bei Prag) jsou městská čtvrť a katastrální území, a od 24. listopadu 1990 pod názvem Praha-Kunratice také městská část na jihovýchodním okraji hlavního města Prahy o rozloze 809,92 ha. Je zde evidováno 135 ulic a 1695 adres.

Historický přehled[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Kunraticích (tehdy nazývaných Chunratitz, odvozených od jména Konrád) je z roku 1287. K Praze byla do té doby samostatná obec připojena k 1. lednu 1968 a začleněna do městského obvodu Praha 4. Dne 24. listopadu 1990 pak vzniká moderní samosprávná městská část Praha-Kunratice.

Kunratice dnes[editovat | editovat zdroj]

V nedávné době (v letech 2005–2008) byl kompletně rekonstruován hlavní tah Kunraticemi: ulice K Šeberáku, K Libuši, náměstí Prezidenta Masaryka a část ulice K Verneráku.

Kunratice mají také za sebou opravu sokolovny, radikální rekonstrukci a dostavbu místního úřadu (projekt arch. Jana Šabarta[zdroj?]), pokračují opravy kunratického zámku a v roce 2007 byla ukončena dostavba a rekonstrukce areálu ZŠ Kunratice v Předškolní ulici (nové pavilony, sportovní hala a venkovní sportoviště).

Sídliště Flora[editovat | editovat zdroj]

Do katastrálního území Kunratic patří i malé sídliště Flora, i když funkčně patří k Jižnímu Městu. Nachází se v severovýchodní části Kunratic mezi Kunratickým lesem a kolejemi Vysoké školy chemicko-technologické.

V původních plánech výstavby Jižního Města II bylo zařazeno jako poslední šestá stavba. Mělo však k ní dojít až po roce 1990. Po Sametové revoluci se však obyvatelé Jižního Města postavili proti výstavbě dalších 8-12 patrových domů v těsné blízkosti Kunratického lesa (argumentovali především ohrožením lesa a životního prostředí). Tehdejší nové vedení radnice jim dalo po diskusi za pravdu a projekt byl upraven.

Sídliště Flora bylo postupně dostavováno koncem 90. let. Zahrnuje 3–5 patrové obytné domy vzhledově naprosto odlišné od zbylé zástavby Jižního Města II.

Dopravní obslužnost[editovat | editovat zdroj]

Do centrální části Kunratic jsou od září 2012 nově zavedeny městské autobusy především od metra Budějovická. Doplňkové jsou obsloužené tangenciální linkou z Jižního Města pokračující do Modřan a Komořan. Části Kunratic zvané Zelené Údolí (dříve Václavská louka) a Betáň jsou obsluhovány příměstskými linkami jezdícími též od metra Budějovická po ulici Vídeňská.

Doplňkové spojení prakticky všech částí Kunratic, od Zeleného údolí, centrálních Kunratice až po sídliště Flora, je od roku 2009 realizováno midibusovou linkou. Noční dopravu zajišťuje příměstská linka jedoucí až do Jílového u Prahy.

K Horním Kunraticím přiléhajícím ke Kunratickému lesu (především obytný komplex Flora) jezdí městské autobusy od stanice metra Chodov a Opatov.

Památky[editovat | editovat zdroj]

Zámek[editovat | editovat zdroj]

Hlavní dominantou Kunratic při pohledu z dálky je kunratický zámek nazývaný také Tvrz Kunratice. Jde o rozsáhlejší několikrát přestavovanou barokní stavbu založenou na místě dřívější tvrze. Během své historie sloužil různým účelům – východní křídlo je např. přestavěné na špejchar. Některé části (právě špejchar) jsou již opravené, hlavní část prošla v letech 2006–2008 rekonstrukcí. Zchátralá střední část zámku je v soukromých rukou a není veřejnosti přístupná.

Jedinečná barokní kalvárie na křižovatce "U Tří Svatých" byla nenávratně zničena v padesátých letech minulého století.

Zřícenina Nového hradu

Nový hrad[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Nový hrad u Kunratic.

Nový hrad je zříceninou královského gotického hradu ležící na lesnatém ostrohu severozápadně od centra obce Kunratice. Hrad byl postaven pro krále Václava IV. v letech 14111412. Král Václav IV. zde 16. srpna 1419 zemřel. V polovině prosince 1420 byl hrad obležen pražany a 27. ledna 1421 byl definitivně dobyt a zdevastovaný zapálen. Později už nebyl nikdy obnoven. Dodnes se zachovaly jen zbytky zdí obdélného paláce a věže.

Kostel[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Kostel svatého Jakuba Většího (Kunratice).

Vedle špejcharu Kunratického zámku stojí barokní kostel svatého Jakuba Většího z poloviny 18. století. Byl postaven na místě raně gotického kostelíka. Před ním stojí památník obětem světové války.

Bronzová busta T. G. Masaryka od Vincence Makovského, která byla umístěna na žulovém podstavci v parčíku na blízkém náměstí Prezidenta Masaryka již v letech 1937 a 1945, byla v roce 1990 opět obnovena.

Sousedící území[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.czso.cz/xa/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_prahy_podle_mestskych_casti_1991_2012/$File/CR_L3_MC_1992.xls

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MÜLLER, Miloslav. Místo, kde zemřel král: Historie a památky Kunratic. Historický obzor, 1998, 9 (1/2), s. 34–36.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]