Tatra

Tatra Akciová společnost
Právní forma	Akciová společnost
Založeno	1850 1897 jako výrobce osobních automobilů Präsident
Zakladatel	Ignác Šustala
Sídlo	Kopřivnice, Česko
Klíčoví lidé	Ronald Adams Hans Ledwinka, konstruktér
Vyráběné produkty	Nákladní automobily
Obrat	7,869 mld Kč (2008)
Majitel	Tafonco (slévárna), Taforge (kovárna), Tawesco (nástrojárna, lisovna, svařovna)
Slogan	TATRA is THE solution
Oficiální web	[1]

Tatra Karla Lopraise

Tatra 12

Tatra T87

Tatra T603

Tatra je výrobce automobilů sídlící v Kopřivnici v Moravskoslezském kraji. Celý název společnosti zní Tatra, a. s.

Historie Tatry

Pamětní deska Ignáce Šustaly v Muzeu Fojtství v Kopřivnici

Firma byla založena v roce 1850 Ignácem Šustalou, který začal v malé rodinné firmě vyrábět kočáry a bryčky. Postupně se rozrůstala a začala orientovat na nové druhy dopravy. V roce 1882 vyrobila prvních 15 železničních vagónů. V roce 1897 vyrobila jeden z prvních osobních automobilů ve střední Evropě (Automobil Präsident), v roce 1898 první nákladní automobil. V roce 1890 se podnik změnil na akciovou společnost pod názvem Nesselsdorfer Wagenbau-Fabriks-Gesellschaft.

V meziválečném období se firma jmenovala Ringhoffer - Tatra, nebo jen Ringhoffer, podle svého majitele. Nadále vyráběla osobní i nákladní automobily, železniční motorové vozy a dokonce i letadla. Výraznou osobností firmy byl konstruktér a dlouholetý technický ředitel Hans Ledwinka (v Tatře zaměstnán 1897 - 1945). Ten byl tvůrcem dodnes Tatrou využívané koncepce podvozku s centrální rourou a kyvnými nápravami, který se také označuje jako páteřový rám ovšem ve světě je známější označení Tatra-concept. Tatra je také známa převážným využíváním vzduchem chlazených motorů. Během druhé světové války významně přispěla továrna výrobou nákladních automobilů a tankových motorů německému válečnému úsilí. Po druhé světové válce vyráběla Tatra především nákladní automobily, ale také luxusní limuzíny pro vedoucí pracovníky a stranické funkcionáře. Pro testování vyráběných vozů postavila Tatra v Kopřivnici testovací polygon nazývaný Tatra polygon. V roce 1989 došlo k útlumu výroby osobních automobilů a problémům s privatizací, které vedly k úpadku firmy. V té době době se firmě podařilo získat velkou armádní zakázku, která jí pomohla překonat krizi. Po táhlých jednáních se zahraničními investory se nakonec americké společnosti Terex Corporation, která se zabývá výrobou těžké mechanizace, podařilo získat většinový 80,5% podíl společnosti Tatra a. s. Tím se Tatra jednoznačně přeorientovala na výrobu těžkých terénních nákladních vozů. Díky společnosti Terex se Tatře také podařilo proniknout i na západní trhy, ovšem pouze se zanedbatelným výsledkem.

V říjnu roku 2006 Tatru koupila společnost Blue River, vlastněná převážně českými finančníky. Západní trhy (hlavně Austrálii) však firma neztratila a naopak posílila vývoz do Ruska, přičemž se i výrazně etablovala zpět na trzích v Česku a ve střední a jihovýchodní Evropě. Na jaře 2007 společnost Tatra oznámila záměr investovat významně do modernizace výroby a posílit kapacity výroby, která již nebyla schopna uspokojit zvýšenou poptávku po vozech. V roce 2008 podnik představil nový koncept Tatra 903, který by měl navazovat na osobní modely 603, 613 a 700. Návrh je dílem designéra Michala Jelínka, bohužel se sériovou výrobou Tatry 903 se prozatím nepočítá. Světová finanční krize opět způsobila podniku nemalé problémy. V roce 2009 se firma dohodla s americkým výrobcem armádních vozidel Navistar Defense o výrobě společného nákladního vozu, pro který Tatra dodá podvozky a nápravy. V roce 2011 se vlastníkem 19 % akcií firmy stal DAF a Tatra představuje nový vůz Tatra 158 Phoenix, který již nemá vzduchem chlazený motor, podvozek je mírně upravený a kabina je od firmy DAF. Tatra věří, že s tímto vozem začíná její návrat mezi světovou špičku.

Smíchovský závod

Pod značkou Tatra se však nevyráběla pouze vozidla se spalovacími motory, ale také elektrické vozy, trolejbusy a tramvaje. Ty se vyráběly v závodě na pražském Smíchově, stejně jako železniční vagóny. Po 2. světové válce byly Ringhofferovy továrny znárodněny a dostaly označení Tatra. Smíchovský závod produkoval světoznámé tramvaje Tatra T1, T2, T3 dodávané do mnoha zemí nejen východního bloku. V roce 1963 byl smíchovský závod přeřazen pod koncern ČKD, proto dnes již málokdo ví, že známé „té-trojky“ vznikly ještě jako Tatry.

O Tatře

Závody

• Tatra Kopřivnice (na severní Moravě, hlavně nákladní automobily a spalovací motory)
• Tatra Smíchov (v Praze, trolejbusy a železniční vagóny, později pouze tramvaje)
• Tatra Bratislava (po jistou dobu vývojové pracoviště, konstrukce - osobní automobily - úpravy, nákladní automobily - modernizace, speciální úpravy), díly motorů
• Tatra Bánovce nad Bebravou (pobočný závod, hlavně výroba náprav a nákladní automobily)
• Tatra Čadca (pobočný závod, díly motorů a nákladních automobilů)
• Tatra Příbor (závod zřízen pro výrobu osobního vozu T-613, některé díly byly vyráběny v Kopřivnici a některé pro T-815 naopak v Příboru. Výroba posledních kusů T-700 byla převedena do Kopřivnice a výroba osobních vozů poté zrušena)
• Tatra vagónka Studénka (železniční vagóny a motorové vozy) - v posledním období závod vůbec nepatřil do kombinátu Tatra, ale značku používal
• TAZ Trnava - krátké období součást kombinátu Tatra (licenční spojky, výroba dodávek Š 1203)
• pražská konstrukční kancelář Tatra (po jistou dobu, vývojové pracoviště)

Výroba

• Silniční doprava
  • automobily osobní
  • automobily užitkové (v 90. letech dodávka Tatra Beta)
  • autobusy

• Drážní doprava
  • trolejbusy
  • tramvaje
  • motorové železniční vozy
  • přípojné železniční vozy (vagóny)

Koncepce nákladních automobilů

Tatra T813

• vznětové vidlicové motory (pro model 815 motory řady T3 - V8 12.7 l, V10 15.8 l a V12 19.0 l)
• chlazení motoru vzduchem, nikoliv kapalinou, což je méně poruchové a umožňuje provoz i při extrémních teplotách (neobsahuje vodu - při nízkých teplotách nezamrzá a při vysokých teplotách nedochází k přehřátí). Nevýhodou je naopak vyšší hlučnost, větší rozměry a větší spotřeba, daná spotřebou výkonu pro pohon chladicího kompresoru
• podvozek tvořen centrální nosnou rourou a kyvnými polonápravami
• slavná protektorátní a poválečná T 111, její nástupci T 138 a T 148, T 813, poté T 815, nyní Tatra Terrno1 a Jamal.

Koncepce tramvají

Plzeňská tramvaj Tatra T3

• otočné podvozky typu PCC (zkopírovaný americký patent)
• zúžená čela
• jednosměrný provoz
• možnost spojit dvě tramvaje do soupravy řízené jen jedním řidičem
• regulace proudu zrychlovačem
• rovná podlaha ve výši 0,9 metru nad kolejnicemi
• přehledné uspořádání sedadel, hodně místa k stání
• první tramvaj PCC v Česku Tatra T1, její robustní nástupkyně T2, lehká a velmi nadčasově designovaná T3 (vyráběla se 30 let), po revoluci T6A5 (nemá již zrychlovač, nýbrž tyristorovou regulaci)

Tatra na Rallye Dakar

Nákladní automobily Tatra se ve světě proslavily i díky úspěchům v soutěžích rallye, zejména v nejtěžší rallye světa - Rallye Dakar. Zasloužil se o to především legendární pilot Karel Loprais, který z 19. startů v této soutěži 1986-2006 šestkrát zvítězil, čtyřikrát dojel na druhém místě, jednou třetí, dvakrát čtvrtý. Jako v té době bezkonkurenčně nejúspěšnější účastník tohoto závodu v kategorii kamiónů si v roce 1994 vysloužil přezdívku Monsieur Dakar.

Po zranění Karla Lopraise v ročníku 2006 jej v následujícím ročníku za volantem vystřídal jeho synovec Aleš Loprais, který hned při svém premiérovém startu za volantem získal 3. místo v konečném pořadí v kategorii kamiónů (r.2006 byl navigátorem posádky strýce).

Nejúspěšnější piloti za volantem vozů Tatra: Karel Loprais (6x zlato - 1988, 1994,5, 1998,9, 2001, 4x stříbro - 1987, 1996, 2000, 2002, 1x bronz - 1992, 2x čtvrtý - 1990,1, sedmý 2004), Tomáš Tomeček (1x stříbro - 2003, 1x bronz - 1999, 1x čtvrtý 2000, desátý 2002, jako navigátor byl i členem vítězné Lopraisovy posádky), Vlastimil Buchtyár (1x bronz - 1995, desátý 1993), Ladislav Fajtl (1x bronz - 1996), Zdeněk Kahánek (1x bronz - 1990), Milan Kořený (1x bronz - 1998, 1x čtvrtý 1996), Aleš Loprais (1x bronz - 2007), André de Azevedo (1x čtvrtý 2006, pátý 2007, šestý 2004 a 2009, osmý 2012; podle výsledkových listin i stříbro 2003 a bronz 1999 a desátý 2002, jelikož byl uveden jako řidič při registraci, ač řídil Tomeček), Bedřich Sklenovský šestý 2000, Martin Kolomý sedmý 2012.

Modely automobilů Tatra

Osobní automobily

Různé automobily Tatra

Nejvzácnější české auto Tatra 80, které používal prezident T. G. Masaryk

Tatra T603

Tatra 613

Tatra 700

Typ	Výroba v letech
Tatra 10	1923 - 1925
Tatra 11	1923 - 1926
Tatra 12	1926 - 1934
Tatra 17	1925 - 1927
Tatra 20	1923 - 1925
Tatra 26/30	1927 - 1933
Tatra 26/52	1931
Tatra 30	1926 - 1930
Tatra 30/52	1929 - 1930
Tatra 31	1926 - 1930
Tatra 52	1930 - 1938
Tatra 52 Sport	1930 - 1938
Tatra 54	1931 - 1934
Tatra 57	1932 - 1935
Tatra 57 A	1936 - 1938
Tatra 57 B	1938 - 1949
Tatra 70	1931 - 1932
Tatra 70 A	1934 - 1947
Tatra 75	1933 - 1942
Tatra 77	1934 - 1935
Tatra 77 A	1935 - 1936
Tatra 80	1931 - 1935
Tatra 87	1937 - 1950
Tatra 87-603	1950/1964
Tatra 90	1935
Tatra 97	1937 - 1946
Tatra 107	1946 - 1947
Tatra 201	1947
Tatraplan	1947 - 1952
Tatra 600 Diesel	1952
Tatra 603	1956 - 1963
Tatra 603 A	1955
Tatra 603 X	1967
Tatra 2-603	1963 - 1968
Tatra 2-603 B5	1966 - 1967
Tatra 604	1954
Tatra 613	1973 - 1996
Tatra 623	1980 - 1998
Tatra 700	1996 - 1999
Tatra Prezident	1994
Tatra V 570	1933

Sportovní a závodní vozy

Tatra 607 (1950), v roce 1989 na Nürburgringu

Tatra MTX V8, nejrychlejší český vůz

Typ	Výroba v letech
Tatra 12 Targa Florio	1925
Tatra 30 Sport	1926
Tatra 601 Monte Carlo	1949 - 1952
Tatra 602 Tatraplan Sport	1949 - 1952
Tatra 605	1956
Tatra 607 Monopost	1950
Tatra 607-2 Monopost	1951 - 1958
Tatra Delfín	1963
Tatra JK 2500	1954
Tatra MTX V8	1991

Terénní automobily

Tatra 141

Tatra 148 - autojeřáb AD20

Typ	Výroba v letech
Tatra V 750	1935 - 1937
Tatra V 799	1938
Tatra V 809	1940 - 1942
Tatra 57 K	1941 - 1948
Tatra 82	1935 - 1937
Tatra 93	1939
Tatra 803	1950
Tatra 804	1951

tatra autojeřáb ad20 T

Nákladní automobily

Tatra 815

Tatra TERRNo1

Tatra 163

Typ	Výroba v letech
Tatra TL 2
Tatra TL 4
Tatra 13
Tatra 22
Tatra 23
Tatra 24
Tatra 25
Tatra 26
Tatra 27	1930 - 1947
Tatra 27 B
Tatra 28
Tatra 43
Tatra 49	1929 - 1930
Tatra 72	1933 - 1937
Tatra 74
Tatra 79
Tatra 81	1939 - 1942
Tatra 84
Tatra 85	1936 - 1941
Tatra 85 A
Tatra 92	1937 - 1941
Tatra 111	1942 - 1962
Tatra 114	1947 - 1948
Tatra 115	1948 - 1949
Tatra 116
Tatra 128	1951 - 1952
Tatra 130
Tatra 137
Tatra 138	1959 - 1971
Tatra 141	1957 - 1970
Tatra 147
Tatra 148	1972 - 1982
Tatra 157
Tatra 163	1999 - dosud
Tatra 165	1999
Tatra 805	1953 - 1960
Tatra 810	2008 - dosud
Tatra 813	1967 - 1982
Tatra 815	1983 - dosud
Tatra 816	1999 - dosud
Tatra 817	2007 - dosud

Tatra 400

Autobusy

Typ	Výroba v letech
Tatra 24
Tatra 27
Tatra 43
Tatra 72	1933 – 1937
Tatra 114
Tatra 500 HB	1950 – 1957

Trolejbusy

Typ	Výroba v letech
Tatra T 86	1936 – 1939
Tatra T 400	1948 – 1955
Tatra T 401	1958

Tatra 810

Tatra 815-7

Vojenské automobily

Typ	Konstrukce	Výroba v letech
Tatra 111	Nákladní automobil	1942 - 1962
Tatra 805	Lehký nákladní automobil	1953 - 1960
Tatra 809	Polopásové vozidlo	1953
Tatra 810	Střední nákladní automobil	2007 -
Tatra 813	Těžké nákladní vozidlo	1967 - 1982
Tatra 815	Těžké nákladní vozidlo	1983 -
Tatra 817	Těžký nákladní automobil	2007 -
Tatra OT-64	Obrněný transportér 8x8 ve spolupráci s Polskem na bázi Tatra 813
Tatra OT 810	Polopásové vozidlo - přestavba německého Sd. Kfz 251
ShKH vz.77 DANA	Houfnice, na podvozku Tatra 815

Motorové saně

Typ	Výroba
Tatra V 855	1942

Letadla Tatra

• T-131
• T-001
• T-101
• T-201

Motorové vozy Tatra

• Motorový vůz M 290.0 (Slovenská strela)
• Motorový vůz M 120.4
• Motorový vůz M 131.1

Pro podrobnější seznam viz Kategorie:Motorové vozy Tatra

Související články

• Hans Ledwinka
• Erich Übelacker
• Julius Mackerle
• František Kardaus
• Karel Loprais
• Austro-Tatra
• Tatra kolem světa
• Seznam značek automobilů
• Letadla Tatra
• Seznam českých automobilů

Externí odkazy

• Oficiální stránky automobilky
• Rozsáhlý přehled nákladních automobilů Tatra
• Neoficiální stránky kopřivnické automobilky
• Automobily z Kopřivnice - video z cyklu České televize Historický magazín