Tatra
 |
|
| Právní forma | Akciová společnost |
|---|---|
| Založeno | 1850 1897 jako výrobce automobilů |
| Zakladatel | Ignác Šustala |
| Sídlo | Kopřivnice,  Česko |
| Klíčoví lidé | Ronald A. Adams Hans Ledwinka, konstruktér |
| Vyráběné produkty | Nákladní automobily |
| Obrat | 7,869 mld Kč (2010) |
| Výsledek hospodaření | -119 mil Kč (2010) |
| Celková aktiva | 3,559 mld Kč (2010) |
| Majitel | Tafonco (slévárna), Taforge (kovárna), |
| Slogan | TATRA is THE solution |
| Oficiální web | [1] |
Tatra je český výrobce automobilů sídlící v Kopřivnici v Moravskoslezském kraji. Podnik vydražila v březnu 2013 společnost TATRA TRUCKS a.s..[1]
Obsah |
Historie Tatry [editovat]
Firma byla založena v roce 1850 Ignácem Šustalou, který začal v malé rodinné firmě vyrábět kočáry a bryčky. Postupně se rozrůstala a začala orientovat na nové druhy dopravy. V roce 1882 vyrobila prvních 15 železničních vagónů. V roce 1897 vyrobila jeden z prvních osobních automobilů ve střední Evropě (Automobil Präsident), v roce 1898 první nákladní automobil. V roce 1890 se podnik změnil na akciovou společnost pod názvem Nesselsdorfer Wagenbau-Fabriks-Gesellschaft, později Kopřivnická vozovka, a.s. (1923-27) a Závody Tatra, a.s. (1927-36).
Ve vlastnictví Ringhofferů [editovat]
V meziválečném období se firma jmenovala Ringhoffer - Tatra a.s. (1936-46), nebo jen Ringhoffer, podle svého majitele. Nadále vyráběla osobní i nákladní automobily, železniční motorové vozy a dokonce i letadla. Baron Hanuš Ringhoffer se za druhé světové válce přihlásil k německé národnosti. Během války jeho automobilka významně přispěla výrobou nákladních automobilů (zejména Tatra 111) a tankových motorů T111 německému válečnému úsilí.
Výraznou osobností firmy byl konstruktér a dlouholetý technický ředitel Hans Ledwinka (v Tatře zaměstnán 1897 - 1945). Ten byl tvůrcem dodnes Tatrou využívané koncepce podvozku s centrální rourou a kyvnými nápravami, který se také označuje jako páteřový rám ovšem ve světě je známější označení Tatra-concept.
Ve vlastnictví státu [editovat]
Krátce po válce byl podnik znárodněn, jméno Ringhoffer muselo zmizet a veškeré jednotky, které dosud byly součástí Ringhofferovy a.s., byly převedeny na Tatra národní podnik (1.1.1946-31.12.1985); vagónky (Česká Lípa, Kolín, Praha-Smíchov a Studénka) byly z podniku vyčleněny k 1.1.1950 a Tatra se pak věnovala jen výrobě motorových vozidel, motorů a příslušenství. V letech 1.1.1986-30.6.1988 firma fungovala jako Tatra oborový podnik, od 1.7.1988 jako Tatra kombinát.
Kopřivnická automobilka byla posléze předurčena především pro výrobu těžkých nákladních automobilů: studená válka počátkem 50. let znamenala rozšiřování výroby tříosé Tatry 111, zaváděla se výroba rychle odvozeného a nepříliš povedeného vojenského valníku Tatra 128 (podle konstruktéra Tatry M. Galii byl lepší než vnucovaný projekt V3T, podle konstruktéra Škody O. Meduny tomu bylo naopak a zatímco výroba T128 byla po roce zastavena, z V3T se totální změnou projektu vyvinula úspěšná Praga V3S s polovinou motoru T 111 a kabinou T 805). Produkce ostatních vozidel byla vymístěna: lehký nákladní vůz Tatra 805 do Plzně a Prahy, osobní Tatra 600 do AZNP (proti vůli tamních pracovníků, kteří dostali příkaz zastavit přípravu nové Škody 1200 včetně zničení přípravků, naopak museli začít vyrábět přípravky i pro T128)[2][3].
Jakmile mezinárodní napětí polevilo, dostala Tatra příkaz vyvinout a vyrábět nové luxusní limuzíny pro vedoucí pracovníky a stranické funkcionáře – nejprve ve smíchovské projekční kanceláři a poté oficiálně v Kopřivnici vyvinuli limuzínu Tatra 603.
V 80-90. letech byl realizován rozvojový záměr zvýšení produkce za pomoci půjčky mezinárodní banky RVHP. Během něj byl vybudován pro zkoušky vozů i testovací polygon nazývaný Tatra polygon. Po realizaci rozvojového programu dosahovala produkce T 815 až 15 000 kusů za rok.
Po roce 1989 došlo k silnému poklesu odbytu nákladních vozů na východní trhy, útlumu výroby osobních automobilů a zdlouhavé privatizaci, kdy se uvažovalo o mnoha zahraničních partnerech (r.1992 byl podepsán Letter of intent Tatra - Iveco, vypršel ke konci téhož roku). Ještě v době státního podniku řízeného ministerstvem přišla fatální zakázka Diamoil libyjského zákazníka (na rozdíl od dalších zúčastněných českých firem byl podíl Tatry největší), jehož platba zablokovaná v britské bance do firmy, která měla vyrobeny a částečně expedovány stovky vozů, nedorazila. Určitý podíl na propadu obchodu na východ měl i odklon od zavedeného zkušeného prodejce PZO Motokov.
Privatizace [editovat]
Nakonec byla firma privatizována kuponovou metodou, což se neukázalo šťastnou volbou - většinovými vlastníky se staly podílové fondy, které střídaly managementy (mj. byla 12.5.1993 na čas angažována i část zachránců amerického Chrysleru Gerald Greenwald, David Shelby a Jack Rutherford - společnost GSR) a firmu nedokázaly vést ani smysluplně ani k prosperitě - to vedlo k problémům firmy, od 1.4.1992 známé opět jako TATRA, a.s.. Rozdělení Československa se projevilo ve ztrátě pobočných závodů v Bánovcích nad Bebravou a Čadci, kam byla dříve přemístěna část technologie a výroby, která musela být nahražena a vyřešeny také otázky vlastnictví značky, dokumentace atd. V té době se firmě podařilo získat velkou armádní zakázku více než 1000 vozů 8x8 Liwa pro armádu SAE, která jí na čas pomohla překonat těžší období, ale díky nesplněným offsetům se po letech její dopad projevil i negativně. Po čase do společnosti opět vstoupil stát, aby ji konsolidoval a připravil k prodeji - ředitelem byl v té době Ing. Peter A. Urban.
Ve vlastnictví Terexu [editovat]
Společnost stát odprodal firmě SDC Čechoameričana Miloty K. Srkala, který ve firmě působil do 13.1.2003. Tak se Tatra ocitla v rodině americké společnosti Terex Corporation, která se zabývá výrobou těžké mechanizace a byla hlavním podílníkem SDC. Terexu připadl většinový 80,5% podíl společnosti Tatra a. s. To navenek potvrdilo Tatru jednoznačně jako výrobce těžkých terénních nákladních vozů, díky společnosti Terex se Tatře mělo dařit pronikat i na západní trhy, ovšem to se povedlo pouze s nevalným výsledkem. Trh se nedočkal dokonce ani alespoň prototypu kombinujícího to nejlepší, co široká produkce Terexu nabízela. Úspěchem, který společnosti pomohl v tomto období byla již delší dobu připravovaná dodávka více než 300 vojenských vozů T 816 do Izraele prostřednictvím sesterské ATC (American Truck Company) - kopřivnické CKD sady kompletovali za oceánem s motorem Cummins, automatickým převodem TwinDisc, doohušťováním CM a americkou plošinou ve firmě Terex Advance ve Fort Wayne, IN (původně měla montáž probíhat ve spolupráci s výrobcem nákladních vozů Bering, aby pak hotový vůz s více než 50% komponent "Made in USA" putoval opět přes moře k uživateli. Prostřednictvím ATC se firma zúčastnila i tendru na dodávky vozů projektu LVSR pro americkou USMC, vyrobila a do armádních testů dodala prototypy, zakázku ovšem dostal Oshkosh.
Po Terexu [editovat]
V listopadu roku 2006 byl 80,5% podíl na společnosti vlastněný Terex prodán společnostem Black River, s.r.o. (51%) a TATRA Holdings s.r.o. (dříve Blue River, podíl 29,51%), když TATRA Holdings vlastnila 100% podíl v Black River. Společnost TATRA Holdings (tehdy Blue River) nejprve ovládal Ronald Alan Adams (člen představenstva SDC, který ve společnosti působil i za vlády Terexu), v listopadu 2006 však jeho společnostem zůstal jen 7,8 % podíl, 40,9 % získala indická společnost Vectra (která tou dobou vlastnila již 11,1% samotné Tatry) a zbylých 31,2% americký podnikatel Sam Xavier Eyde.[4][5]
Západní trhy (hlavně rozvíjející se v Austrálii) firma úplně neztratila a se střídavým úspěchem pokračovala ve stagnujícím vývozu do Ruska, přičemž se i etablovala zpět na trzích v Česku a ve střední a jihovýchodní Evropě. V krátkém období prosperity na jaře 2007 společnost Tatra oznámila záměr investovat významně do modernizace výroby a posílit kapacity výroby, která již nebyla schopna uspokojit zvýšenou poptávku po vozech. V roce 2008 podnik představil nový koncept Tatra 903, který měl navazovat na osobní modely 603, 613 a 700. Návrh je dílem designéra Michala Jelínka, bohužel se sériovou výrobou Tatry 903 se prozatím nepočítá[6]. V roce 2008 získal 11,1% podíl od Vectry Tatra Holdings (s Black River tedy držela již 91,62% podíl ve společnosti), změnila se také vlastnická struktura Tatra Hodlings (39,3% Vectra, 29% Sam Xavier Eyde, 16,65% KBC Private Equity a 12,05% Meadow Hill Investmnst (společnost Ronalda Adamse).[4][7]
Světová finanční krize opět způsobila podniku nemalé problémy - zpočátku je zmírňovala státní zakázka armádních vozů T 810. V roce 2009 se firma dohodla s americkým výrobcem Navistar Defense na výrobě společného vojenského vozu, pro který Tatra dodá podvozky a nápravy - výsledek spolupráce byl prezentován na výstavě Eurosatory 2010, ovšem obchodně se projekt neprosadil. V roce 2011 se vlastníkem 19 % akcií holdingové společnosti Tatra Holdings měl stát DAF, ale z důvodů nezájmu managementu Tatry se nestal.[8] DAF a Tatra představila nový, především civilní vůz Tatra 158 Phoenix, který již nemá vlastní vzduchem chlazený motor a převodovku - podvozek je zdokonalený tatrovácký 815, motor a kabina pochází od firmy DAF, zatímco převodovku dodává renomovaná firma ZF. V roce 2012 skončily dlouholeté dodávky Tatry pro indickou armádu (celkem dodáno přes 7 tis. vozů), hlavně z důvodu korupčního skandálu Ravindera Kumara Rishiho, ředitele společnosti Vectra (spoluvlastník Tatra Holdings). Podle některých názorů byly tyto dodávky v posledních letech pro Tatru ztrátové, když na nich vydělávala pouze Vectra.
Tatra Trucks [editovat]
V roce 2010 byl podnik společnosti Tatra a.s. zastaven. Nedořešený vztah s DAF a stupňující se hospodářské problémy vyústily v roce 2013 k exekuční dražbě podniku společnosti Tatra, který měl dle znaleckého posudku hodnotu 1,765 mld Kč a jeho závazky činily 1,5 mld Kč. Vyvolávací cena byla 175,135 mil Kč a podnik byl vydražen za 176 mil Kč.[1] Vydražitelem podniku se stala společnost Truck Development, která vznikla 8. března 2013 a jejíž jediným akcionářem je Marek Galvas, spojený s investiční skupinou J&T.[9] Společnost Truck Development se následně přejmenovala na Tatra Trucks a.s., do společnosti mají majetkově vstoupit (zřejmě kapitalizací svých pohledávek vůči Tatře) podnikatel Jaroslav Strnad a společnost Promet Tools ze skupiny Promet Group (která již v minulosti koupila společnost Tawesco vyčleněnou z Tatry v roce 1995).[10][11]
Smíchovský závod [editovat]
Pod značkou Tatra se však nevyráběla pouze vozidla se spalovacími motory, ale také elektrické vozy, trolejbusy a tramvaje. Ty se vyráběly v závodě na pražském Smíchově, stejně jako železniční vagóny. Po 2. světové válce byly Ringhofferovy továrny znárodněny a dostaly označení Tatra. Smíchovský závod produkoval světoznámé tramvaje Tatra T1, T2, T3 dodávané do mnoha zemí nejen východního bloku. V roce 1963 byl smíchovský závod přeřazen pod koncern ČKD, proto dnes již málokdo ví, že známé „té-trojky“ vznikly ještě jako Tatry.
O Tatře [editovat]
Závody [editovat]
- Tatra Kopřivnice (na severní Moravě, hlavně nákladní automobily a spalovací motory)
- Tatra Smíchov (v Praze, trolejbusy a železniční vagóny, později pouze tramvaje)
- Tatra Bratislava (po jistou dobu vývojové pracoviště, konstrukce - osobní automobily - úpravy, nákladní automobily - modernizace, speciální úpravy), díly motorů
- Tatra Bánovce nad Bebravou (včleněna 1.1.1958, odštěpný závod 1.4.1970-1.10.1990, hlavně výroba náprav a nákladní automobily) poté Tatra-Sipox
- Tatra Čadca (včleněna 1.1.1958, odštěpný závod 1.4.1970-1.10.1990, díly motorů a nákladních automobilů) poté AVC Čadca
- Tatra Příbor (původně Transporta včleněna 1951, nový závod zřízen pro výrobu osobního vozu T-613, některé díly byly vyráběny v Kopřivnici a některé pro T-815 naopak v Příboru. Výroba posledních kusů T-700 byla převedena do Kopřivnice a výroba osobních vozů poté zrušena), vyčleněna jako dceřiná společnost s r.o. 5.1.1995, od 26.7.1995 jako Tatra Příbor, a.s., zanikla
- Tatra Nový Jičín (původně Agroma včleněna 1.1.1972, díly nákladních automobilů, rámy), vyčleněna jako dceřiná společnost s r.o. 5.1.1995, od 26.7.95 jako Tatra Nový Jičín, a.s., později Porgest
- Tatra vagónka Studénka (železniční vagóny a motorové vozy) - v posledním období závod vůbec nepatřil do kombinátu Tatra, ale značku používal, po r. 89 MSV Studénka
- TAZ Trnava - součást kombinátu Tatra 1.1.1986-1.7.1988 (licenční spojky, výroba dodávek Š 1203)
- pražská konstrukční kancelář Tatra (po jistou dobu, vývojové pracoviště)
V roce 1995 TATRA, a.s. vyčlenila dceřiné společnosti s r.o. Tatra Doprava (později Talosa a.s.), Energetika, Kovárna (později Taforge a.s.), Nářaďovna (později Tawesco a.s., odprodáno Promet Group), Nový Jičín (později Porgest a.s.), Příbor, Slévárna (později Tafonco a.s.), Tatrarest, Údržba, z některých se později staly akciové společnosti a některé byly odprodány nebo zanikly. Podíl měla také po založení 28.5.1992 ve společném podniku Tatrarex s r.o. se společností Cirex, ten později odprodala.
Výroba [editovat]
- Silniční doprava
- automobily osobní
- automobily užitkové (v 90. letech dodávka Tatra Beta)
- autobusy
- Drážní doprava
- trolejbusy
- tramvaje
- motorové železniční vozy
- přípojné železniční vozy (vagóny)
Koncepce nákladních automobilů [editovat]
- vznětové vidlicové motory (pro model 815 motory řady T3 - V8 12.7 l, V10 15.8 l a V12 19.0 l)
- chlazení motoru vzduchem, nikoliv kapalinou, což je méně poruchové a umožňuje provoz i při extrémních teplotách (neobsahuje vodu - při nízkých teplotách nezamrzá a při vysokých teplotách nedochází k přehřátí), výhodou jsou menší rozměry, nevýhodou je naopak vyšší hlučnost, díky potřebným větším vůlím pak i mírně vyšší spotřeba oleje a paliva. Příkon pro pohon chladicího dmychadla / ventilátoru je adekvátní příkonu obvykle používaného ventilátoru chladiče vody u chlazení kapalinou, naopak odpadá pohon tam obvyklého vodního čerpadla.
- podvozek tvořen centrální nosnou rourou a kyvnými polonápravami
- slavná protektorátní a poválečná T 111, její nástupci T 138 a T 148, T 813, poté T 815, nyní její verze Tatra Terrno1 a Jamal, částečně podvozkem i nová Tatra 158 Phoenix.
Koncepce tramvají [editovat]
- otočné podvozky typu PCC http://en.wikipedia.org/wiki/PCC_streetcar
- zúžená čela
- jednosměrný provoz
- možnost spojit dvě tramvaje do soupravy řízené jen jedním řidičem
- regulace proudu zrychlovačem
- rovná podlaha ve výši 0,9 metru nad kolejnicemi
- přehledné uspořádání sedadel, hodně místa k stání
- první tramvaj PCC v Česku Tatra T1, její robustní nástupkyně T2, lehká a velmi nadčasově designovaná T3 (vyráběla se 30 let), po revoluci T6A5 (nemá již zrychlovač, nýbrž tyristorovou regulaci)
Tatra na Rallye Dakar [editovat]
Nákladní automobily Tatra se ve světě proslavily i díky úspěchům v soutěžích rallye, zejména v nejtěžší rallye světa - Rallye Dakar. Zasloužil se o to především legendární pilot Karel Loprais, který z 19. startů v této soutěži 1986-2006 šestkrát zvítězil, čtyřikrát dojel na druhém místě, jednou třetí, dvakrát čtvrtý. Jako v té době bezkonkurenčně nejúspěšnější účastník tohoto závodu v kategorii kamiónů si v roce 1994 vysloužil přezdívku Monsieur Dakar.
Po zranění Karla Lopraise v ročníku 2006 jej v následujícím ročníku za volantem vystřídal jeho synovec Aleš Loprais, který hned při svém premiérovém startu za volantem získal 3. místo v konečném pořadí v kategorii kamiónů (r.2006 byl navigátorem posádky strýce).
Nejúspěšnější piloti za volantem vozů Tatra: Karel Loprais (6x zlato - 1988, 1994,5, 1998,9, 2001, 4x stříbro - 1987, 1996, 2000, 2002, 1x bronz - 1992, 2x čtvrtý - 1990,1, sedmý 2004), Tomáš Tomeček (1x stříbro - 2003, 1x bronz - 1999, 1x čtvrtý 2000, desátý 2002, jako navigátor byl i členem vítězné Lopraisovy posádky), Vlastimil Buchtyár (1x bronz - 1995, desátý 1993), Ladislav Fajtl (1x bronz - 1996), Zdeněk Kahánek (1x bronz - 1990), Milan Kořený (1x bronz - 1998, 1x čtvrtý 1996), Aleš Loprais (1x bronz - 2007, šestý 2013), André de Azevedo (1x čtvrtý 2006, pátý 2007, šestý 2004 a 2009, osmý 2012; podle výsledkových listin i stříbro 2003 a bronz 1999 a desátý 2002, jelikož byl uveden jako řidič při registraci, ač řídil Tomeček), Martin Kolomý pátý 2013, sedmý 2012, Bedřich Sklenovský šestý 2000.
Modely automobilů Tatra [editovat]
Osobní automobily [editovat]
| Typ | Výroba v letech |
|---|---|
| NW Präsident | 1897 |
| Tatra 10 | 1923 - 1925 |
| Tatra 11 | 1923 - 1926 |
| Tatra 12 | 1926 - 1934 |
| Tatra 17 | 1925 - 1927 |
| Tatra 20 | 1923 - 1925 |
| Tatra 26/30 | 1927 - 1933 |
| Tatra 26/52 | 1931 |
| Tatra 30 | 1926 - 1930 |
| Tatra 30/52 | 1929 - 1930 |
| Tatra 31 | 1926 - 1930 |
| Tatra 52 | 1930 - 1938 |
| Tatra 52 Sport | 1930 - 1938 |
| Tatra 54 | 1931 - 1934 |
| Tatra 57 | 1932 - 1935 |
| Tatra 57 A | 1936 - 1938 |
| Tatra 57 B | 1938 - 1949 |
| Tatra 70 | 1931 - 1932 |
| Tatra 70 A | 1934 - 1947 |
| Tatra 75 | 1933 - 1942 |
| Tatra 77 | 1934 - 1935 |
| Tatra 77 A | 1935 - 1936 |
| Tatra 80 | 1931 - 1935 |
| Tatra 87 | 1937 - 1950 |
| Tatra 87-603 | 1950/1964 |
| Tatra 90 | 1935 |
| Tatra 97 | 1937 - 1946 |
| Tatra 107 | 1946 - 1947 |
| Tatra 201 | 1947 |
| Tatraplan | 1947 - 1952 |
| Tatra 600 Diesel | 1952 |
| Tatra 603 | 1956 - 1963 |
| Tatra 603 A | 1955 |
| Tatra 603 X | 1967 |
| Tatra 2-603 | 1963 - 1968 |
| Tatra 2-603 B5 | 1966 - 1967 |
| Tatra 604 | 1954 |
| Tatra 613 | 1973 - 1996 |
| Tatra 623 | 1980 - 1998 |
| Tatra 700 | 1996 - 1999 |
| Tatra Prezident | 1994 |
| Tatra V 570 | 1933 |
Sportovní a závodní vozy [editovat]
| Typ | Výroba v letech |
|---|---|
| Tatra 12 Targa Florio | 1925 |
| Tatra 30 Sport | 1926 |
| Tatra 601 Monte Carlo | 1949 - 1952 |
| Tatra 602 Tatraplan Sport | 1949 - 1952 |
| Tatra 605 | 1956 |
| Tatra 607 Monopost | 1950 |
| Tatra 607-2 Monopost | 1951 - 1958 |
| Tatra Delfín | 1963 |
| Tatra JK 2500 | 1954 |
| Tatra MTX V8 | 1991 |
Terénní automobily [editovat]
| Typ | Výroba v letech |
|---|---|
| Tatra V 750 | 1935 - 1937 |
| Tatra V 799 | 1938 |
| Tatra V 809 | 1940 - 1942 |
| Tatra 57 K | 1941 - 1948 |
| Tatra 82 | 1935 - 1937 |
| Tatra 93 | 1939 |
| Tatra 803 | 1950 |
| Tatra 804 | 1951 |
Nákladní automobily [editovat]
| Typ | Výroba v letech |
|---|---|
| první nákladní NW | 1898 |
| Tatra TL 2 | |
| Tatra TL 4 | |
| Tatra 13 | |
| Tatra 22 | |
| Tatra 23 | |
| Tatra 24 | |
| Tatra 25 | |
| Tatra 26 | |
| Tatra 27 | 1930 - 1947 |
| Tatra 27 B | |
| Tatra 28 | |
| Tatra 43 | |
| Tatra 49 | 1929 - 1930 |
| Tatra 72 | 1933 - 1937 |
| Tatra 74 | |
| Tatra 79 | |
| Tatra 81 | 1939 - 1942 |
| Tatra 84 | |
| Tatra 85 | 1936 - 1941 |
| Tatra 85 A | |
| Tatra 92 | 1937 - 1941 |
| Tatra 111 | 1942 - 1962 |
| Tatra 114 | 1947 - 1948 |
| Tatra 115 | 1948 - 1949 |
| Tatra 116 | |
| Tatra 128 | 1951 - 1952 |
| Tatra 130 | |
| Tatra 137 | |
| Tatra 138 | 1959 - 1971 |
| Tatra 141 | 1957 - 1970 |
| Tatra 147 | |
| Tatra 148 | 1972 - 1982 |
| Tatra 157 | |
| Tatra 158 Phoenix | 2011 - dosud |
| Tatra 162 | 1987 |
| Tatra 163 (Jamal) | 1999 - dosud |
| Tatra 165 | 1999 |
| Tatra 805 | 1953 - 1960 |
| Tatra 810 | 2008 - dosud |
| Tatra 813 | 1967 - 1982 |
| Tatra 815 | 1983 - dosud |
| (Tatra 816) 815-6 | 1999 - dosud |
| (Tatra 817) 815-7 | 2007 - dosud |
.jpg)
Autobusy [editovat]
| Typ | Výroba v letech |
|---|---|
| Tatra 24 | |
| Tatra 27 | |
| Tatra 43 | |
| Tatra 72 | 1933 – 1937 |
| Tatra 114 | |
| Tatra 500 HB | 1950 – 1957 |
Trolejbusy [editovat]
| Typ | Výroba v letech |
|---|---|
| Tatra T 86 | 1936 – 1939 |
| Tatra T 400 | 1948 – 1955 |
| Tatra T 401 | 1958 |
Vojenské automobily [editovat]
| Typ | Konstrukce | Výroba v letech |
|---|---|---|
| Tatra 111 | Nákladní automobil | 1942 - 1962 |
| Tatra 805 | Lehký nákladní automobil | 1953 - 1960 |
| Tatra 809 | Polopásové vozidlo | 1953 |
| Tatra OT 810 | Polopásové vozidlo - přestavba německého Sd. Kfz 251 | 1958 - 1962 |
| OT-64 SKOT | Motor pro obrněný transportér 8x8 ve spolupráci s Polskem na bázi Tatra 138 | 1961 - |
| Tatra 813 | Těžké nákladní vozidlo | 1967 - 1982 |
| ShKH vz.77 DANA | Houfnice, ze slovenské Dubnice na podvozku Tatra 815 | 1981 - 1994 |
| Tatra 815 | Těžké nákladní vozidlo | 1983 - |
| Tatra 810 | Automobil Terénní Střední | 2008 - |
| Tatra 817 (815-7) | Těžký nákladní automobil | 2008 - |
Motorové saně [editovat]
| Typ | Výroba |
|---|---|
| Tatra V 855 | 1942 |
Letadla Tatra [editovat]
- T-126
- T-131
- T-001
- T-101
- T-201
Motorové vozy Tatra [editovat]
Pro podrobnější seznam viz Kategorie:Motorové vozy Tatra
Reference [editovat]
- ↑ a b Kopřivnická Tatra se vydražila za 176 milionů korun. Firmě, která vznikla minulý týden, iHNed.cz, 15. 3. 2013, ČTK, eko
- ↑ Utajené projekty Škoda, str. 81 - 87
- ↑ Život s erbem Tatry, str. 29 - 31
- ↑ a b Úplný výpis z obchodního rejstříku TATRA Holdings s.r.o., C 110820 vedená u Městského soudu v Praze
- ↑ Kopřivnické noviny číslo 36/2006 ze dne 12.10.2006: O firmu se dělí investoři z Belgie, USA, Indie a ČR
- ↑ Ondřej Pavlůsek. Tatra 903: vize budoucnosti slavné značky [online]. auto.cz, [cit. 2011-12-17]. Dostupné online.
- ↑ E15: Tatra má nového majitele, peníze poskytla J&T Více na: http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/tatra-ma-noveho-majitele-penize-poskytla-j-t-965936#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink
- ↑ Euro 20.8.2012: Tatra a její kostlivci
- ↑ Automobilku Tatra vydražila J&T pro svého klienta Aktuálně.cz, 15. 3. 2013, rp, zk, čtk
- ↑ ÚOHS: Převzetí Tatry bylo povoleno ve zjednodušené proceduře
- ↑ deník.cz: Věřitelé Tatry se chtějí stát jejími spolumajiteli
Související články [editovat]
- Hans Ledwinka
- Erich Übelacker
- Julius Mackerle
- František Kardaus
- Karel Loprais
- Austro-Tatra
- Tatra kolem světa
- Seznam značek automobilů
- Letadla Tatra
- Seznam českých automobilů
