Stoewer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Stoewer LT 4 1910

Stoewer byl v období před druhou světovou válkou německý výrobce jízdních kol a automobilů sídlící ve Štětíně.

Původní firmu na výrobu šicích strojů, psacích strojů a jízdních kol, založenou Bernhardem Stoewerem starším ve Štětíně, převzali jeho synové, Emil (1873 - 1942) a Bernhard ml. (1875 - 1937) Stoewerovi v roce 1896. V roce 1899 bratři převzali i původní otcovu firmu zabývající se výrobou litiny a sloučením vznikla společnost Gebrüder Stoewer, Fabrik für Motorfahrzeugen. Prvním vozem, který Stoewerové vyrobili byl Grosser Motorwagen s výkonem 4,8 kW a nejvyšší rychlostí 17 kilometrů v hodině.

Stoewer Sedina 1937-1940

V roce 1908 Stoewer vyrobil model Stoewer G4. S tímto vozem firma slavila velký úspěch, celkově bylo postaveno 1 070 kusů. V roce 1910 jejich vozy vyráběla v licenci firma Mathis ve Štrasburku. V roce 1916 se rodinný podnik změnil na akciovou společnost Stoewer-Werke AG, vormals Gebrüder Stoewer. Šlo o firmu, vyrábějící menší série luxusních vozů srovnatelných s vozy Horch a Mercedes.

V polovině 20. let 20. století firma představila novou řadu automobilů, označenou D. Zahrnovala typy D3, D9 a D10 se čtyřválcovými motory a D5, D6 a D12 se šestiválcovými motory. V roce 1921 vznikl speciální vůz označený D7 používající šestiválcový letecký motor vlastní konstrukce s výkonem 120 koní, což z modelu D7 činilo jeden z automobilů s nejvyšším výkonem té doby.

Emblém gryfa - znaku Pomořanska

V roce 1928 začala společnost vyrábět vozy S8 a G14 vybavené osmiválcovými motory. Na začátku třicátých let představila firma špičkové typy své produkce: G15 Gigant, M12 Marschall a P20 Repräsentant, každý s osmiválcovým motorem s výkony od 60 do 120 koní a maximální rychlostí 130 km/h. Výroba těchto aut byla zastavena kvůli světové hospodářské krizi. Celkem však bylo těchto tří typů postaveno 2 500 kusů. V roce 1931 v důsledku krize firma Stoewer zkonstruovala jeden z prvních automobilů s předním náhonem – V5 s nízkým výkonem 25 koní a nejvyšší rychlostí 80 km/h. Byl to první sériově vyráběný vůz s předním náhonem v Německu. Model pojmenovaný Greif Junior byl stavěn v licenci firmy Tatra. Následující typ V8 Greif byl postaven jako poslední model navržený osobně Stoewerem, vozy řady Arkona a Sedina byly posledními civilními vozidly vyráběnými firmou Stoewer. V období let 19171926 vyráběl Stoewer i traktory.

Se začátkem války začala společnost Stoewer vyrábět vojenská vozidla pro Wehrmacht, například LEPkW (Leichter Einheits-Personenkraftwagen), kterého bylo vyrobeno 11 000 kusů. Koncem války firma v licenci NSU vyráběla i SdKfz 2. Po skončení války připadl Štětín Polsku a historie úspěšné firmy Stoewer skončila. Továrna byla zkonfiskována a Rudá armáda zabavila zbývající vybavení a stroje a ty byly odvezeny do Sovětského svazu. V Polytechnickém muzeu v Moskvě se nachází jediný dochovaný automobil Grosser Motorwagen.

Osobní automobily[editovat | editovat zdroj]

Typ Období výroby Počet válců, typ motoru Objem Výkon Max. rychlost
10 PS 1901–1902 2 1527 cm³ 18 koní (13,2 kW) 50 km/h
8/14 PS 1902–1905 2 1527 cm³ 14 k (10,3 kW) 50 km/h
20 PS 1904–1905 4 řad. 7946 cm³ 45 k (33 kW) 85 km/h
P4 (11/22 PS) 1905–1910 4 řad. 3054 cm³ 22 k (16,2 kW) 70 km/h
P2 (9/12 PS) 1906–1907 2 2281 cm³ 16 k (11,8 kW) 55 km/h
P4-1 (24/36 PS) 1906–1910 4 řad. 5880 cm³ 40 k (29 kW) 80 km/h
P6 (34/60 PS) 1906–1911 6 řad. 8820 cm³ 60 k (44 kW) 95 km/h
G4 (6/12 PS) 1907–1911 4 řad. 1500 cm³ 12 k (8,8 kW) 60 km/h
PK4 (11/20 PS) 1909–1912 4 řad. 2544 cm³ 20 k (14,7 kW) 70 km/h
C1 (6/18 PS) 1909–1915 4 řad. 1546 cm³ 18 k (13,2 kW) 70 km/h
B1 (6/16 PS) 1910–1912 4 řad. 1556 cm³ 16 k (11,8 kW) 65 km/h
B6 (9/22 PS) 1912–1914 4 řad. 4900 cm³ 45 k (33 kW) 95 km/h
C2 (10/28 PS) 1913–1914 4 řad. 2412 cm³ 28 PS (20,6 kW) 75 km/h
C5 (6/18 PS) 1915–1919 4 řad. 1546 cm³ 15 k (11 kW) 70 km/h
D2 (6/18 PS) 1919–1920 4 řad. 1593 cm³ 18 k (13,2 kW) 70 km/h
D6 (19/55 PS) 1919–1921 6 řad. 4960 cm³ 55 k (40 kW) 100 km/h
D7 (42/120 PS) 1919–1921 6 řad. 11160 cm³ 120 k (88 kW) 160 km/h
D3 (8/24 PS) 1920–1923 4 řad. 2120 cm³ 24 k (17,6 kW) 70 km/h
D5 (12/36 PS) 1920–1923 6 řad. 3107 cm³ 36 k (26,5 kW) 80 km/h
D9 (8/32 PS) 1923–1924 4 řad. 2290 cm³ 32 k (23,5 kW) 90 km/h
D12 (12/45 PS) 1923–1924 6 řad. 3107 cm³ 45 k (33 kW) 100 km/h
D10 (10/50 PS) 1924–1925 4 řad. 2580 cm³ 50 k (37 kW) 120 km/h
D9V (9/32 PS) 1925–1927 4 řad. 2290 cm³ 32 k (23,5 kW) 90 km/h
D12V (13/55 PS) 1925–1928 6 řad. 3386 cm³ 55 k (40 kW) 100 km/h
F6 (6/30 PS) 1927–1928 4 řad. 1570 cm³ 30 k (22 kW) 70 km/h
8 Typ S 8 (8/45 PS) 1928 8 řad. 1999 cm³ 45 k (33 kW) 85 km/h
8 Typ G 14 (14/70 PS) 1928 8 řad. 3633 cm³ 70 k (51 kW) 100 km/h
8 Typ S 10 (10/50 PS) 1928–1930 8 řad. 2464 cm³ 50 k (37 kW) 90 km/h
Gigant G 15 K (15/80 PS) 1928–1933 8 řad. 3974 cm³ 80 k (59 kW) 110 km/h
Gigant G 15 (15/80 PS) 1928–1933 8 řad. 3974 cm³ 80 k (59 kW) 100 km/h
Repräsentant P 20 (20/100 PS) 1930–1933 8 řad. 4906 cm³ 100 k (74 kW) 120 km/h
Marschall M 12 (12/60 PS) 1930–1934 8 řad. 2963 cm³ 60 k (44 kW) 90 km/h
V 5 1931–1932 4 V 1168 cm³ 25 k (18,4 kW) 80 km/h
V 5 Sport 1931–1932 4 V 1168 cm³ 30 k (22 kW) 100 km/h
R 140 1932–1933 4 řad. 1355 cm³ 30 k (22 kW) 85–105 km/h
R 140 1933–1934 4 řad. 1466 cm³ 30 k (22 kW) 85–105 km/h
R 150 1934–1935 4 řad. 1466 cm³ 35 k (25,7 kW) 90–110 km/h
Greif V8 1934–1937 8 V 2489 cm³ 55 k (40 kW) 110 km/h
R 180 1935 4 řad. 1769 cm³ 45 k (33 kW) 105 km/h
Greif V8 Sport 1935–1937 8 V 2489 cm³ 57 k (42 kW) 120 km/h
Greif Junior 1936–1939 4 boxer 1484 cm³ 34 k (25 kW) 100 km/h
Sedina 1937–1940 4 řad. 2406 ³ 55 k (40 kW) 110 km/h
Arkona 1937–1940 6 řad. 3610 cm³ 80 k (59 kW) 120–140 km/h

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Die Geschichte der Stoewer-Automobile (Kohlhammer Edition, 1983) ISBN 3-17-007931-X
  • Paul Keienburg (2006): Pionier aus Pommern: Stoewer V5, Deutschlands erster Serien-Fronttriebler. – Oldtimer Markt 8/2006 (S. 156–163)
  • Halwart Schrader: Deutsche Autos 1885 – 1920, Band 1, Motorbuch Verlag, Stuttgart 2002, ISBN 3-613-02211-7,
  • Werner Oswald: Deutsche Autos 1920 – 1945, Band 2, Motorbuch Verlag, Stuttgart 1996, ISBN 3-87943-519-7,

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu