Tatry

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tatry
Lomnický a Kežmarský štít
Lomnický a Kežmarský štít

Nejvyšší bod Gerlachovský štít (2655 m)
Délka 50 km
Rozloha 750 km²

Nadřazená jednotka Fatransko-tatranská oblast
Sousední
jednotky
Podtatranská kotlina, Chočské vrchy, Podtatranská brázda, Spišská Magura
Podřazené
jednotky
Západní Tatry, Východní Tatry

Světadíl Evropa
Stát SlovenskoSlovensko Slovensko
PolskoPolsko Polsko
Tatry v rámci Vnitřních Západních Karpat, vyznačeny červeně
Tatry v rámci Vnitřních Západních Karpat, vyznačeny červeně
Povodí Váh, Dunajec, Poprad

Tatry jsou pohoří na severu Slovenska (Žilinský a Prešovský kraj) a jihu Polska (Malopolské vojvodství), součást Karpat. Do roku 1992 byly nejvyšším pohořím Československa. Nyní jsou nejvyšším pohořím Slovenska (Gerlachovský štít) a Polska (Rysy).

Název[editovat | editovat zdroj]

Název Tatry pravděpodobně pochází z praslovanského slova Tritri, což znamená skály či skalní štíty. Další možností je dovození od keltského slova tamtra (hnědý či tmavý). Pojmenování též připomíná ukrajinský výraz pro kamen či štěrk – toltry. Tatry by pak znamenaly skalnaté hory. První zmínka s tímto názvem pochází z roku 999, kdy český kníže Boleslav II. na smrtelné posteli vzpomíná na dobu, kdy české knížectví sahalo až po „Tritri montes.“ Samotný název Tatry se poprvé objevuje v roce 1086 v listině německého císaře Jindřicha IV., který jí ohraničil pražské biskupství horami „Tritri“. V roce 1125 se v Kosmově kronice vyskytuje název Tatri.[1]

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Tatry se nacházejí na Slovensku a v Polsku. Pohoří zaujímá rozlohu asi 785 km², z toho 610 km² leží na území Slovenska, a 175 km² na území Polska. Tatry jsou jediným pohořím Karpat, které má alpínský ráz. Jsou nejvyšším pohořím celého karpatského oblouku a nachází se zde 25 vrcholů vyšších než 2 500 metrů nad mořem. Hlavní část Tater byla vymodelována vodou respektive ledovci. Území Tater patří k úmoří Černého moře (řeka Váh) a Baltského moře (Dunajec nebo Poprad).

Rozdělení[editovat | editovat zdroj]

Tatry jsou součástí tzv. Vnitřních Západních Karpat a z geomorfologického hlediska se dělí na 2 podcelky:

Hranici mezi Západními a Východními Tatrami tvoří Tichá dolina na Slovensku a Dolina Suchej vody v Polsku.

Následující mapa a tabulka zobrazují rozdělení Východních a Západních Tater, včetně nejvyšších vrcholů jednotlivých geomorfologických okrsků:



Štíty a vrcholy[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam dvoutisícovek na Slovensku.

Nejvyšším vrcholem Tater je Gerlachovský štít (2655 m). Dalšími vrcholy podle výšky jsou Gerlachovská veža (2642 m), Lomnický štít (2632 m), Ľadový štít (2627 m), Pyšný štít (2621 m), Zadný Gerlach (2616 m), Lavínový štít (2606 m), Malý Ľadový štít (2602 m), Kotlový štít (2601 m), Lavínová veža (2600 m) a další.

Volně přístupné po turistických trasách jsou ve Vysokých Tatrách následující vrcholy:

Na Gerlachovský štít, Vysokú (2547 m), Ľadový či Lomnický štít se dá v současné době dostat jen v doprovodu horského vůdce. Na Lomnický štít vede lanovkaTatranské Lomnice přes Skalnaté pleso.

Západních Tatrách jsou přístupné tyto vrcholy:

a mnoho dalších menších vrcholů.

Doliny[editovat | editovat zdroj]

Tatranské doliny jsou jakýmsi protipólem tatranských hřebenů. V Tatrách je jich asi 30.

Bielovodská dolina je jedinou dolinou Tater alpského rázu. Je to zároveň nejdelší tatranská dolina. Doliny v Západných Tatrách jsou méně strmé než doliny ve Východných, jsou ale také hezké a obklopené vysokými vrcholy.

Vodopády[editovat | editovat zdroj]

Mezi nejznámější vodopády patří:

Jeskyně[editovat | editovat zdroj]

Na území Tater se působením vody vytvořilo mnoho jeskyní, v současnosti je jich 330 zmapovaných. Jde převážně o krasové jeskyně s krápníkovou výzdobou a s malými jezery. Většina těchto jeskyň je pro veřejnost uzavřena. Mezi nejznámější patří:

Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]

Národní parky[editovat | editovat zdroj]

Na území Tater leží dva národní parky:

TANAP byl vyhlášen v roce 1948 s účinností od 1. ledna 1949, TPN v roce 1954, s účinností od 1. ledna 1955. Území Západních Tater bylo k parku přičleněno s účinností k 6. únoru 1987. Rozloha TANAPu je v současnosti 1045 km², z toho vlastní území 738 km², ochranné pásmo 307 km².

TPN má rozlohu 212 km².

Ochranářsky nejhodnotnějším je pás Tater 55 km dlouhý a 17 km široký. Délka Tater je asi 80 km.

Flóra[editovat | editovat zdroj]

Horské svahy jsou porostlé převážně smrkovými lesy, ve vyšších partiích kosodřevinou. Nad pásmem kosodřeviny leží pásmo bohatých subalpínských luk a alpínských trávníků s bohatou vysokohorskou květenou s několika tatranskými endemity. Druhově nejbohatší jsou Belianské Tatry.

Fauna[editovat | editovat zdroj]

Mezi typické zástupce tatranských savců patří kamzík horský, svišť horský a medvěd hnědý. Z horských druhů ptáků zde hnízdí orel skalní, pěvuška podhorní, linduška horská a další.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

Nejvyšším bodem v horách, na který se můžete dostat po označených stezkách jsou Rysy, a nejtěžší cesta je Orla Perć.

Nejčastějšími turistickými návštěvníky jsou Poláci, Slováci a Češi a tyto národy také patří také mezi nejčastější oběti těchto hor.[2]

Počasí[editovat | editovat zdroj]

Počasí má převážně horský až vysokohorský ráz. Turisté musí počítat s jeho náhlými změnami, hlavně pří výstupech na vrcholy nebo při přechodech dlouhými tatranskými dolinami, které trvají většinou 8 až 10 hodin. Průměrná roční teplotanadmořské výšce 1000 m je 5 °C, v červenci 15 °C. Nejvhodnějším obdobím pro turistické výstupy v Tatrách je podzim, kdy je počasí nejstabilnější kvůli nižším teplotám a zároveň je i výborná viditelnost.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KELE, František; LUČANSKÝ, Milan. Tatry. Praha : Knižní klub, 2001.  
  2. V Tatrách našli po šesti dnech tělo zmizelého Čecha. Novinky.cz [online].  [cit. 2008-8-19]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu