Tatry
| Tatry | |
 Lomnický a Kežmarský štít |
|
|
|
|
| Nejvyšší bod | Gerlachovský štít (2655 m) |
|---|---|
| Délka | 50 km |
| Rozloha | 750 km² |
|
|
|
| Nadřazená jednotka | Fatransko-tatranská oblast |
| Sousední jednotky |
Podtatranská kotlina, Chočské vrchy, Podtatranská brázda, Spišská Magura |
| Podřazené jednotky |
Západní Tatry, Východní Tatry |
|
|
|
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Slovensko Polsko |
 |
|
| Tatry v rámci Vnitřních Západních Karpat, vyznačeny červeně | |
| Povodí | Váh, Dunajec, Poprad |
Tatry jsou pohoří na severu Slovenska (Žilinský a Prešovský kraj) a jihu Polska (Malopolské vojvodství), součást Karpat. Do roku 1992 byly nejvyšším pohořím Československa. Nyní jsou nejvyšším pohořím Slovenska (Gerlachovský štít) a Polska (Rysy).
Obsah |
Charakteristika[editovat]
Tatry se nacházejí na Slovensku a v Polsku. Pohoří zaujímá rozlohu asi 785 km², z toho 610 km² leží na území Slovenska, a 175 km² na území Polska. Tatry jsou jediným pohořím Karpat, které má alpínský ráz. Jsou nejvyšším pohořím celého karpatského oblouku a nachází se zde 25 vrcholů vyšších než 2 500 metrů nad mořem. Hlavní část Tater byla vymodelována vodou respektive ledovci. Území Tater patří k úmoří Černého moře (řeka Váh) a Baltského moře (Dunajec nebo Poprad).
Rozdělení[editovat]
Tatry jsou součástí tzv. Vnitřních Západních Karpat a z geomorfologického hlediska se dělí na 2 podcelky:
- Východní Tatry - leží převážně v Spišském regionu (a Prešovském kraji)
- Západní Tatry - na Liptově a Oravě (a Žilinském kraji)
Hranicí mezi Západními a Východními Tatrami tvoří Tichá dolina na Slovensku a Dolina Suchej vody v Polsku.
Následující mapa a tabulka zobrazují rozdělení Východních a Západních Tater, včetně nejvyšších vrcholů jednotlivých geomorfologických okrsků:
Vrcholy Západních Tater 
Vrcholy Východních Tater| Geomorfologické členění Tater | ||
|---|---|---|
| ZÁPADNÍ KARPATY • Vnitřní Západní Karpaty • Fatransko-tatranská oblast | ||
| ZÁPADNÍ TATRY | Osobitá |
Osobitá (1687 m)
|
| Sivý vrch |
Sivý vrch (1805 m)
|
|
| Roháče |
Baníkov (2178 m)
|
|
| Liptovské Tatry |
Bystrá (2248 m)
|
|
| Červené vrchy |
Kresanica (2122 m)
|
|
| Liptovské kopy |
Veľká kopa (2052 m)
|
|
| VÝCHODNÍ TATRY | Vysoké Tatry |
Gerlachovský štít (2655 m)
|
| Belianské Tatry |
Havran (2152 m)
|
|
| PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • (vrchol) | ||
Štíty a vrcholy[editovat]
- Podrobnější informace naleznete v článku Seznam dvoutisícovek na Slovensku.
Nejvyšším vrcholem Tater je Gerlachovský štít (2655 m). Dalšími vrcholy podle výšky jsou Gerlachovská veža (2642 m), Lomnický štít (2632 m), Ľadový štít (2627 m), Pyšný štít (2621 m), Zadný Gerlach (2616 m), Lavínový štít (2606 m), Malý Ľadový štít (2602 m), Kotlový štít (2601 m), Lavínová veža (2600 m) a další.
Volně přístupné po turistických trasách jsou ve Vysokých Tatrách následující vrcholy:
- Svinica (2301 m)
- Kriváň (2495 m)
- Kôprovský štít (2363 m)
- Rysy (2503 m), hraniční vrchol s Polskem, možný přechod hranice
- Predné Solisko (2093 m)
- Východná Vysoká (2429 m)
- Slavkovský štít (2452 m)
- Velká Svišťovka (2037 m)
- Jahňací štít (2230 m)
Na Gerlachovský štít, Vysokú (2547 m), Ľadový či Lomnický štít se dá v současné době dostat jen v doprovodu horského vůdce. Na Lomnický štít vede lanovka z Tatranské Lomnice přes Skalnaté pleso.
V Západních Tatrách jsou přístupné tyto vrcholy:
- Bystrá (2248 m)
- Jakubina (2194 m)
- Baranec (2185 m)
- Baníkov (2178 m)
- Plačlivô/Plačlivé (2125 m)
- Ostrý Roháč (2088 m)
- Volovec (2063 m)
- Brestová (1903 m)
- Sivý vrch (1805 m)
a mnoho dalších menších vrcholů.
Doliny[editovat]
Tatranské doliny jsou jakýmsi protipólem tatranských hřebenů. V Tatrách je jich asi 30.
- na slovenské straně, ve Východných Tatrách:
- na polské straně:
- Dolina Chochołowska z Jarząbczou a Starobociańskou
- Dolina Lejowa
- Dolina Kościeliska z Tomanowou a Miętusią
- Dolina Małej Łąki, Zza Bramką, Strążyska, Ku Dziurze, Białego
- Dolina Bystrej z Kondratowou, Goryczkowou, Kasprowou i Jaworzyńskou
- Dolina Olczyska
- Dolina Suchej Wody z Dolinou Gąsienicowou i Dolinou Pańszczycy
- Dolina Filipka
- hraniční Dolina Bialky z Dolinou Rybiego Potoku, Dolinou Pięciu Stawów Polskich, Doliną Roztoki a Dolinou Waksmundzkou (na slovenské straně patří do Doliny Bialky Bielovodská dolina se svými částmi)
- na slovenské straně v Západných Tatrách:
Bielovodská dolina je jedinou dolinou Tater alpského rázu. Je to zároveň nejdelší tatranská dolina. Doliny v Západných Tatrách jsou méně strmé než doliny ve Východných, jsou ale také hezké a obklopené vysokými vrcholy.
Vodopády[editovat]
Mezi nejznámější vodopády patří:
- Vodopády Studeného potoka
- Obrovský vodopád na Malém Studeném potoce
- Vodopád Skok v Mlynickej doline
- Kmeťov vodopád v Kôprovskej dolině - nejvyšší tatranský vodopád
Jeskyně[editovat]
Na území Tater se působením vody vytvořilo mnoho jeskyní, v současnosti je jich 330 zmapovaných. Jde převážně o krasové jeskyně s krápníkovou výzdobou a s malými jezery. Většina těchto jeskyň je pro veřejnost uzavřena. Mezi nejznámější patří:
- nejdelší
- Jeskyně měsíčního stínu - (delka 26555 m)
- Wielka Śnieżna – nejdelší (délka 22749 m)
- Wysoka – Za Siedmiu Progami (délka 11660 m)
- Śnieżna Studnia (délka 11000 m)
- nejhlubší
- Wielka Śnieżna – nejhlubší (824 m)
- Śnieżna Studnia (hloubka 759 m)
- Bańdzioch Kominiarski (hloubka 562 m)
- nejnavštěvovanější
- Belianska jaskyňa – nejnavštěvovanější, délka 1752 m, přístupných 1275 m, (vchod v Tatranskej Kotline)
Ochrana přírody[editovat]
Národní parky[editovat]
Na území Tater leží dva národní parky:
- Tatranský národný park (TANAP) na Slovensku
- Tatrzański Park Narodowy (TPN) v Polsku
TANAP byl vyhlášen v roce 1948 s účinností od 1. ledna 1949, TPN v roce 1954, s účinností od 1. ledna 1955. Území Západních Tater bylo k parku přičleněno s účinností k 6. únoru 1987. Rozloha TANAPu je v současnosti 1045 km², z toho vlastní území 738 km², ochranné pásmo 307 km².
TPN má rozlohu 212 km².
Ochranářsky nejhodnotnějším je pás Tater 55 km dlouhý a 17 km široký. Délka Tater je asi 80 km.
Flóra[editovat]
Horské svahy jsou porostlé převážně smrkovými lesy, ve vyšších partiích kosodřevinou. Nad pásmem kosodřeviny leží pásmo bohatých subalpínských luk a alpínských trávníků s bohatou vysokohorskou květenou s několika tatranskými endemity. Druhově nejbohatší jsou Belianské Tatry.
Fauna[editovat]
Mezi typické zástupce tatranských savců patří kamzík horský, svišť horský a medvěd hnědý. Z horských druhů ptáků zde hnízdí orel skalní, pěvuška podhorní, linduška horská a další.
Turistika[editovat]
Nejvyšší bod v horách, které můžete dostat označené stezky jsou Rysy, a nejtěžší cesta je Orla Perć.
Nejčastějšími turistickými návštěvníky jsou Poláci, Slováci a Češi a tyto národy také patří také mezi nejčastější oběti těchto hor.[1]
Počasí[editovat]
Počasí má převážně horský až vysokohorský ráz. Turisté musí počítat s jeho náhlými změnami, hlavně pří výstupech na vrcholy nebo při přechodech dlouhými tatranskými dolinami, které trvají většinou 8 až 10 hodin. Průměrná roční teplota v nadmořské výšce 1000 m je 5 °C, v červenci 15 °C. Nejvhodnějším obdobím pro turistické výstupy v Tatrách je podzim, kdy je počasí nejstabilnější kvůli nižším teplotám a zároveň je i výborná viditelnost.
Odkazy[editovat]
Související články[editovat]
Reference[editovat]
- ↑ V Tatrách našli po šesti dnech tělo zmizelého Čecha. Novinky.cz [online]. [cit. 2008-8-19]. Dostupné online.
