Zadný Ľadový štít

Zadný Ľadový štít
	{{Cizojazyčně\|sk\|Zadný Ľadový štít}} na obrázku označen {{Vjazyce2\|pl\|Lodowy Zwornik}}
Vrchol	2507 m n. m.
Poznámka	výstup jen s horským vůdcem
Poloha
Stát	Slovensko
Pohoří	Vysoké Tatry
Souřadnice	49°12′2″ s. š., 20°11′5″ v. d.
	Zadný Ľadový štít Poloha v rámci Slovenska Zadný Ľadový štít Poloha v rámci Tater
Povodí	Poprad
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zadný Ľadový štít (česky Zadní Ledový štít, polsky Lodowy Zwornik, německy Hiller-Turm, maďarsky Hiller-torony) je štít v masivu Ledového štítu, mezi ním a Sněhovým štítem, oddělený Ledovou průhybou a Vyšným ledovým sedlem. Řadí se mezi 25 nejvyšších vrcholů Vysokých Tater.^[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Zadní Ledový štít byl pravděpodobně navštívený dávno před prvními horolezci a turisty. Příležitost vystoupit na jeho vrchol měli nejdříve zeměměřiči, kteří mapovali tatranské reálie. Název štítu je odvozen od jména sousedního Ledového štítu a pochází od Františka Kroutila.

První zaznamenané výstupy[editovat | editovat zdroj]

Karol Englisch a Johann Hunsdorfer (senior), 16. nebo 17. července 1902 – letní
Kaubková, Jarmila Matějková, Dvořák a Zdeněk Záboj, 20. března 1948 – zimní

Turistika[editovat | editovat zdroj]

Štít je přístupný pouze v doprovodu horského vůdce

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Zadný Ľadový štít na slovenské Wikipedii a Lodowy Zwornik na polské Wikipedii.

↑ BOHUŠ, Ivan. Od A po Z o názvoch Vysokých Tatier. 1. vyd. Tatranská Lomnica: ŠL TANAPu, 1996. ISBN 80-967522-7-8. S. 457. (slovensky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Na turistické mapě

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[Bohuš-1] BOHUŠ, Ivan. Od A po Z o názvoch Vysokých Tatier. 1. vyd. Tatranská Lomnica: ŠL TANAPu, 1996. ISBN 80-967522-7-8. S. 457. (slovensky)

[1]

Tatry (viz také Ochrana přírody v Tatrách)

Podcelky	Západní Tatry (Červené vrchy • Kasprov vrch • Liptovské kopy • Liptovské Tatry • Lúčna • Ornak • Osobitá • Roháče • Sivý vrch) Východní Tatry (Belianské Tatry • Vysoké Tatry)

Vybrané vrcholy Východních Tater	Gerlachovský (2654) • Gerlachovská veža (2642) • Lomnický (2633) • Ľadový (2627) • Pyšný (2621) • Zadný Gerlach (2616) • Lavínový (2606) • Malý Ľadový (2602) • Kotlový (2601) • Lavínová veža (2600) • Malý Pyšný (2590) • Veľká Litvorová veža (2581) • Strapatá veža (2565) • Kežmarský (2556) • Vysoká (2547) • Malá Litvorová veža (2547) • Supia veža (2540) • Končistá (2537) • Baranie rohy (2526) • Dračí (2523) • Veľká Vidlová veža (2522) • Veterný (2515) • Malý Kežmarský (2514) • Zadný Ľadový (2512) • Rysy (2503) • Kriváň (2495) • Snehový (2465) • Slavkovský (2452) • Východná Vysoká (2429) • Kôprovský (2363) • Kozi Wierch (2291) • Jahňací (2230) • Havran (2151) • Ždiarska vidla (2141) • Hlúpy (2061) • Zadné Jatky (2020)

Sedla Východních Tater	Bystré (2314) (Bystrá lávka) • Kopské (1750) • Ľaliové (1952) • Lomnické (2190) • pod Ostrvou (1966) • pod Svišťovkou (2023) • Poľský hrebeň (2200) • Predné Kopské (1780) • Priečne (2353) • Prielom (2290) • Sedielko (2376) • Široké (1826) • Váha (2340) • Vyšné Kôprovské (2180)

Vybrané vrcholy v Západních Tatrách	Bystrá (2248) • Jakubina (2194) • Baranec (2185) • Baníkov (2178) • Plačlivé (2125) • Ostrý Roháč (2088) • Volovec (2063) • Brestová (1903) • Wielki Giewont (1895) • Sivý vrch (1805) • Osobitá (1687)

Sedla v Západních Tatrách	Baníkovské (2045) • Bystré (1960) • Gáborovo (1890) • Jamnícke (1908) • Pálenica (1570) • Parichvost (1870) • Pyšné (1791) • Račkovo (1958) • Smutné (1965) • Tomanovské (1686) • Žiarske (1917)