Supia veža

Supia veža
	Supia veža z Malé Studené doliny, na obrázku označena {{Vjazyce2\|pl\|Sępia Turnia}}
Vrchol	2540 m n. m.
Poznámka	výstup jen s horským vůdcem
Poloha
Stát	Slovensko
Pohoří	Vysoké Tatry
Souřadnice	49°11′55″ s. š., 20°12′20″ v. d.
	Supia veža Poloha v rámci Slovenska Supia veža Poloha v rámci Tater
Povodí	Poprad
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Supia veža (česky Supí věž, polsky Sępia Turnia, německy Chmielowski-spitze, maďarsky Chmielowskicsúcs) je ostře špičatá věž v hlavní ose rozsochy, mezi Supí štěrbinou (Větrným štítem) a Štěrbinou pod Střapatou věží ve Vysokých Tatrách.^[1]

Název[editovat | editovat zdroj]

Jméno věže nemá nic společného se supy.^[zdroj⁠?] Sup se nikdy ve Vysokých Tatrách neusadil. Když se velmi dávno masivně vypásaly tatranské stráně, pastýři vídali supa hnědého, který sem přilétal z podunajských nížin nakrmit se uhynulým dobytkem. Tehdy ještě Supí věž neměla pojmenování. Pastýři si supa zaměňovali s orlem a neměli pro něj ani jméno. Supí věž první pojmenovali polští horolezci, stejně tak i Supí štěrbinu. Sępia v polském jazyce znamená „Zachmuřená“.^[zdroj⁠?] Na Slovensku se vžil nesprávný překlad. Německé a maďarské jméno jsou na památku Janusze Chmielowského (1878–1968), od roku 1901 předního polského horolezce, který byl autorem různých technických horolezeckých pomůcek a byl i literátem.^[1]

První výstupy[editovat | editovat zdroj]

Alfred Martin a Johann Franz, 17. července 1907 – v létě
Radovan Kuchař a Jiří Šimon, 27. prosince 1953 – v zimě

Turistika[editovat | editovat zdroj]

Věž je přístupná pouze v doprovodu horského vůdce.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Supia veža na slovenské Wikipedii a Sępia Turnia na polské Wikipedii.

↑ ^a ^b BOHUŠ, Ivan. Od A po Z o názvoch Vysokých Tatier. 1. vyd. Tatranská Lomnica: ŠL TANAPu, 1996. ISBN 80-967522-7-8. S. 457. (slovensky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poloha na turistické mapě

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[Bohuš-1] BOHUŠ, Ivan. Od A po Z o názvoch Vysokých Tatier. 1. vyd. Tatranská Lomnica: ŠL TANAPu, 1996. ISBN 80-967522-7-8. S. 457. (slovensky)

[1]

Tatry (viz také Ochrana přírody v Tatrách)

Podcelky	Západní Tatry (Červené vrchy • Kasprov vrch • Liptovské kopy • Liptovské Tatry • Lúčna • Ornak • Osobitá • Roháče • Sivý vrch) Východní Tatry (Belianské Tatry • Vysoké Tatry)

Vybrané vrcholy Východních Tater	Gerlachovský (2654) • Gerlachovská veža (2642) • Lomnický (2633) • Ľadový (2627) • Pyšný (2621) • Zadný Gerlach (2616) • Lavínový (2606) • Malý Ľadový (2602) • Kotlový (2601) • Lavínová veža (2600) • Malý Pyšný (2590) • Veľká Litvorová veža (2581) • Strapatá veža (2565) • Kežmarský (2556) • Vysoká (2547) • Malá Litvorová veža (2547) • Supia veža (2540) • Končistá (2537) • Baranie rohy (2526) • Dračí (2523) • Veľká Vidlová veža (2522) • Veterný (2515) • Malý Kežmarský (2514) • Zadný Ľadový (2512) • Rysy (2503) • Kriváň (2495) • Snehový (2465) • Slavkovský (2452) • Východná Vysoká (2429) • Kôprovský (2363) • Kozi Wierch (2291) • Jahňací (2230) • Havran (2151) • Ždiarska vidla (2141) • Hlúpy (2061) • Zadné Jatky (2020)

Sedla Východních Tater	Bystré (2314) (Bystrá lávka) • Kopské (1750) • Ľaliové (1952) • Lomnické (2190) • pod Ostrvou (1966) • pod Svišťovkou (2023) • Poľský hrebeň (2200) • Predné Kopské (1780) • Priečne (2353) • Prielom (2290) • Sedielko (2376) • Široké (1826) • Váha (2340) • Vyšné Kôprovské (2180)

Vybrané vrcholy v Západních Tatrách	Bystrá (2248) • Jakubina (2194) • Baranec (2185) • Baníkov (2178) • Plačlivé (2125) • Ostrý Roháč (2088) • Volovec (2063) • Brestová (1903) • Wielki Giewont (1895) • Sivý vrch (1805) • Osobitá (1687)

Sedla v Západních Tatrách	Baníkovské (2045) • Bystré (1960) • Gáborovo (1890) • Jamnícke (1908) • Pálenica (1570) • Parichvost (1870) • Pyšné (1791) • Račkovo (1958) • Smutné (1965) • Tomanovské (1686) • Žiarske (1917)