Dolina Gąsienicowa

Dolina Zielona Gąsienicowa

Dolina Czarna Gąsienicowa a chata PTTK „Murowaniec”

Pohled na Kościelec, Mały Kościelec a Svinici

Gąsienicowe jezera viditelné ze stezky do Koscielce

Litworowé jezero a Kościelców hřeben

Největší jezero údolí – Czarny Staw Gąsienicowy

Dolina Gąsienicowa (česky snad Gasienicovo údolí, slov. Gąsienicova dolina, něm. Gąsienicatal, Gąsienica-Seetal, maď. Gąsienica-tavak-völgy) – je horní část údolí Dolina Suchej Wody Gąsienicowej v polských Tatrách. Odděluje se od něj ve výšce 1425 m n. m. (tam, kde ústí Czarny potok do údolí Suchej Wody Gąsienicowe). Údolím prochází hranice mezi Vysokými a Západními Tatrami (od Ľaliového sedla korytem potoka Suchá voda).

Topografie

Dolinę Gąsienicową je ohraničena:

• z východu – bočním hřebenem, který se táhne od Dolinę Gąsienicową přes Żółtą Turnię;
• z jihu – části východního hřebene Svinice od Skrajnego Granatu po Svinici a částí hlavního hřebenu po Kasprov vrch;
• od západu – severovýchodním hřebenem Kasprova vrchu po vrchol Kopa Magury.

Dolina Gąsienicowa má dvě větve oddělené hřebenem Kościelców nazvané Doliną Czarną Gąsienicową (na východně straně hřebenu) a Doliną Zieloną Gąsienicową (na západní straně).

Dolina Zielona Gąsienicowa má jednu větev – údolí Dolina Suchą Stawiańską, známou také jako Kocioł Kasprowy nebo Kocioł Gąsienicowym a v horní části leží Świnicką Kotlinka, Mylną Kotlinka a Zadnie Koło, které se nachází na úpatí hory Svinica. Větví Doliny Czarnej Gąsienicowej je údolí Dolinka Kozia a jeho horní patro tvoří kotle Czarnego a Zmarzłego jezera.

Vodstvo

V jihozápadní části, známé též jako Doliną Zieloną Gąsienicową, leží téměř všechna jezera údolí Doliny Suchej Wody (tzn. Gąsienicowe Stawy – Gąsienicowa jezera). Jsou to:

• Zielony Staw Gąsienicowy (3,764 ha)
• Długi Staw Gąsienicowy (1,564 ha)
• Kurtkowiec (1,536 ha s ostrovem)
• Dwoisty Staw Gąsienicowy (dvě jezera: 1,355 a 0,880 ha)
• Zadni Staw Gąsienicowy (0,515 ha)
• Litworowy Staw Gąsienicowy (0,407 ha)
• Czerwone Stawki Gąsienicowe (dvě jezera: 0,196 a 0,138 ha)
• Mokré Jama (0,048 ha)
• Kotlinowy Stawek (0,021 ha)
• Dwoiśniaczek (čtyři jezírka: 0,019, 0,014, 0,007 a 0,002 ha).
• Troiśniak (tři jezírka: 0,017 a 0,003 ha, třetí zaniká)
• Dwoiśniak (0,007 ha, druhé jezero je vyschlé)
• Jedyniak (0,006 ha).
• Samotniak (vyschlé).

V jihovýchodní části, nazvané Doliną Czarną Gąsienicową jsou další dvě jezera: Czarny Staw Gąsienicowy (největší jezero v celém údolí – 17,944 ha) a Zmarzły Staw Gąsienicowy (0,28 ha).

Údolí má vody odváděny z velké části podzemními toky. Voda v celém údolí Doliny Zielonej Gąsienicowej teče podzemní toky, včetně Doliny Goryczkowej (část do vyvěračky Goryczkowy Wywierzysku) a do vedlejšího údolí Dolina Kasprowa (protéká jeskyní Jaskini Kasprowej Niżniej). Hlavním tokem údolí je Czarny Potok a Sucha Woda, podstatná část jejich toku mizí pod skalami.

Historie

Jméno údolí Dolina Gąsienicowa je spojeno se jménem Gąsienicówců, bývalých majitelů. Údolí bylo dříve intenzivně vypásáno, bylo částí tzv. Hali Gąsienicowe. V záznamech se objevuje v roce 1653 jako hala Stawů (ples). Na mapách z devatenáctého století je uveden název Dolina Siedmiu Stawów (údolí sedmi jezer). Převážně žilo pastýřským životem, bylo navštěvována lupiči, říká se, že zde na povstání verboval Aleksander Kostka-Napierski. V roce 1964 byl dokončen výkup od soukromých vlastníků, většina salaší byla demontována a pastviny byly zlikvidovány. Od tohoto okamžiku začíná v důsledku přírodní sukcese zarůstání údolí lesem a klečí. V současné době je dno údolí již zcela pokryté obrovskými poli kosodřeviny.

Turistika

Údolí je navštěvováno turisty již od počátku devatenáctého století, slouží jako rozcestík pro mnoho turistických a lyžařských tras a pro horolezce. V údolí byla v letech 1921–1925 postavena chata „Murowaniec”. Proto byla v letech 1921–1923 vytvořena zpevněná cesta (uzavřená pro automobily, která se používá mimo jiné k zásobování chaty). Ostatní budovy v údolí jsou: výcvikové základny horolezců – "Betlejemka" lesovnaTPN – "Księżówka", meteorologická měřicí stanice PAN, strážní domek TPN "„Gawra” a několik pastýřských salaší. V současné době je, jak uvádí Wladyslaw Cywiński, ... nejintenzivněji rozvinuté údolí Tater. Do hodnocení se promítají 3 měřitelné, objektivní faktory: počet lůžek, počet kilometrů vleků a kapacita na jednotku plochy.

Turistické stezky

Chata Murowaniec v údolí Gąsienicowe je centrem turistických tras:

– modrá značka z Kuźnice přes Boczań, Skupniów Upłaz a průsmyk mezi Kopami do Murowance, odtud na Czarny Staw Gąsienicowy a sedlo Zawrat.

• Doba přechodu z Kuźnice na Murowaniec 2 h, 1,35 h ↓
• Doba přechodu z Murowance na Zawrat: 2,20 h, 1,50 h ↓

– do sedla mezi Kopami také vede žlutá značka údolím Jaworzynką. Doba přechodu z Kuźnice na Murowaniec touto cestou a pokračováním po modré: 2 h (↓ 1.35 h)

– černá na Brzezin přes Psią Trawkę. Čas: 1,45 h, 2,15 h ↑

– zelená do Wierchporońca přes Rówień Waksmundzka, Gęsią Szyję a Rusinowu Polanu. Čas: 3,50 h, 4,15 h zpátky

– žlutá z Kasprowego Wierchu přes Roztokę Stawiańską na Murowaniec, odtud Dolinou Pańszczycą do sedla Krzyżne.

• Doba přechodu z Kasprowego Wierchu na Murowaniec 1,05 hod, 1,25 hod ↑
• Doba přechodu z Murowance na sedlo Krzyżne: 2,45 h, ↓ 2,05 h

Panorama údolí Dolina Gąsienicowej

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dolina Gąsienicowa na polské Wikipedii.

Literatura

1. RADWAŃSKA-PARYSKA, Zofia; PARYSKI, Witold Henryk. Wielka encyklopedia tatrzańska. Poronin: Wyd. Górskie, 2004. ISBN 83-7104-009-1. (polsky) 
2. SZAFER, Władysław. Tatrzański Park Narodowy. [s.l.]: Zakład Ochrony Przyrody PAN, 1962. (polsky) 
3. NYKA, Józef. Tatry polskie. Przewodnik. Wyd. XIII. Latchorzew: Wyd. Trawers, 2003. ISBN 83-915859-1-3. (polsky) 
4. Tatry Zachodnie. Mapa turystyczna 1:20 000. Warszawa: Polskie Przedsiębiorstwo Wydawnictw Kartograficznych, 2005/06. ISBN 83-7329-645-X. (polsky) 
5. Magdalena i Tomasz Zwijacz Kozica. Tatrzańskie pojezierze. Tatry. Tatrzański Park Narodowy, 2008, čís. Nr 2 (24), Wiosna 2008. ISSN 0867-4531. (polsky) 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dolina Gąsienicowa na Wikimedia Commons