Váh

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Váh
Rieka Vah - Piestany.jpg
Základní informace
Délka toku 403 km
Plocha povodí 10640 km²
Průměrný průtok 152 m³/s
Světadíl Evropa
Zdrojnice
Bílý Váh, Černý Váh
664 m n. m.
Ústí
Dunaj
106 m n. m.
Protéká
SlovenskoSlovensko Slovensko (Žilinský, Trenčínský, Trnavský, Nitranský kraj)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Černé moře, Dunaj, Povodí Váhu (Slovensko, Polsko, Česko)
Váh River (SVK) - location and watershed.svg

Váh (maďarsky Vág, německy Waag) je nejdelší řeka Slovenska, která protéká čtyřmi kraji (Žilinský, Trenčínský, Trnavský, Nitranský). Jde o levý přítok Dunaje. Jeho délka činí 403 km. Povodí má rozlohu 10 640 km².

Průběh toku[editovat | editovat zdroj]

Řeka vzniká nedaleko Kráľové Lehoty, v nadmořské výšce 664 m n. m. soutokem Bílého a Černého Váhu. Zdrojnice pramení ve Vysokých a Nízkých Tatrách. Převážnou část protéká v horách a až pod Novým Mestem nad Váhom vtéká do Podunajské nížiny. Ústí do Dunaje u města Komárno v nadmořské výšce 106 m n. m.

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Průměrný průtok činí 152 m³/s. Nejvyšší je v létě.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Využívá se k zásobování vodou, na zavlažování, k výrobě vodní energie, pro vodní dopravu a k plavení dřeva.

Vážská kaskáda[editovat | editovat zdroj]

Na Váhu, stejně jako např. na Vltavě existuje soustava vodních přehradních hrází a nádrží - Vážská kaskáda. Celkem je jich 22 (nejnovější z nich je Vodné dílo Žilina). První přehradou je velmi dobře známá Liptovská Mara, poslední je v Maduniciach. Podle údajů TASR z roku 1996 elektrárny ročně vyrobí 1 965 132 MWh energie. Mnohé přehrady pracují na umělých kanálech vedených podél koryta řeky.

Přehled některých nádrží[editovat | editovat zdroj]

Liptovská Mara, Bešeňová, Krpeľany, Žilina, Hričov, Nosice (Priehrada mládeže), Sĺňava, Kráľová

Vážská vodní cesta[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Vážská vodní cesta.

Od roku 1998, kdy bylo dáno do provozu vodní dílo Selice, je řeka splavná pro velké lodě odpovídajícé klasifikační třídě VIa[1] po Sereď (Rozměry plavebních komor Selice a Kralová jsou 110 x 24 metrů). V současnosti se připravuje prodloužení splavnění Váhu po Žilinu, dostavbou plavebních komor a lodního zdvihadla (Nosice), k dříve vybudovaným stupňům kaskády. Komory a zdvihadlo mají odpovídat klasifikační třídě Va a mít užitné rozměry 110 x 12 metrů.

Přítoky Váhu[editovat | editovat zdroj]

Města na Váhu[editovat | editovat zdroj]

Kompletní seznam všech sídel ležících na Váhu obsahuje článek : Seznam sídel na řece Váh

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Vyhláška Ministerstva dopravy, pošt a telekomuikací SR 22/2001 kterou se ustanovují podrobnosti o zařazení vodních cest a jejich jednotlivých úseků do příslušných tříd podle klasifikace evropských vodních cest

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
  • Slovníkové heslo Váh ve Wikislovníku

Související články[editovat | editovat zdroj]