Váh
| Váh | |
| Základní informace | |
|---|---|
| Délka toku | 403 km |
| Plocha povodí | 10640 km² |
| Průměrný průtok | 152 m³/s |
| Světadíl | Evropa |
| Zdrojnice | |
| Bílý Váh, Černý Váh 664 m n. m. |
|
| Ústí | |
| Dunaj 106 m n. m. |
|
| Protéká | |
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Černé moře, Dunaj, Povodí Váhu (Slovensko, Polsko, Česko) | |
Váh (maďarsky Vág, německy Waag) je nejdelší řeka Slovenska, která protéká čtyřmi kraji (Žilinský, Trenčínský, Trnavský, Nitranský). Jde o levý přítok Dunaje. Jeho délka činí 403 km. Povodí má rozlohu 10 640 km².
Obsah |
Průběh toku [editovat]
Řeka vzniká nedaleko Kráľové Lehoty, v nadmořské výšce 664 m n. m. soutokem Bílého a Černého Váhu. Zdrojnice pramení ve Vysokých a Nízkých Tatrách. Převážnou část protéká v horách a až pod Novým Mestem nad Váhom vtéká do Podunajské nížiny. Ústí do Dunaje u města Komárno v nadmořské výšce 106 m n. m.
Vodní režim [editovat]
Průměrný průtok činí 152 m³/s. Nejvyšší je v létě.
Využití [editovat]
Využívá se k zásobování vodou, na zavlažování, k výrobě vodní energie, pro vodní dopravu a k plavení dřeva.
Vážská kaskáda [editovat]
Na Váhu, stejně jako např. na Vltavě existuje soustava vodních přehradních hrází a nádrží - Vážská kaskáda. Celkem je jich 22 (nejnovější z nich je Vodné dílo Žilina. První přehradou je velmi dobře známá Liptovská Mara, poslední je v Maduniciach. Podle údajů TASR z roku 1996 elektrárny ročně vyrobí 1 965 132 MWh energie. Mnohé přehrady pracují na umělých kanálech vedených podél koryta řeky.
Přehled některých nádrží [editovat]
Liptovská Mara, Bešeňová, Krpeľany, Žilina, Hričov, Nosice (Priehrada mládeže), Sĺňava, Kráľová
Vážská vodní cesta [editovat]
- Související informace naleznete v článku Vážská vodní cesta.
Od roku 1998, kdy bylo dáno do provozu vodní dílo Selice, je řeka splavná pro velké lodě odpovídajícé klasifikační třídě VIa [1] po Sereď (Rozměry plavebních komor Selice a Kralová jsou 110 x 24 metrů). V současnosti se připravuje prodloužení splavnění Váhu po Žilinu, dostavbou plavebních komor a lodního zdvihadla (Nosice), k dříve vybudovaným stupňům kaskády. Komory a zdvihadlo mají odpovídat klasifikační třídě Va a mít užitné rozměry 110 x 12 metrů.
Přítoky Váhu [editovat]
- zleva — Boca, Štiavnica, Ľupčianka, Revúca, Ľubochnianka, Turiec, Rajčanka, Domanižanka, Pružinka, Teplička, Jarčie, Nitra
- zprava — Belá, Orava, Varínka, Kysuca, Papradnianka, Biela voda, Lednica, Vlára, Klanečnica, Dubová, Dudváh, Malý Dunaj
Města na Váhu [editovat]
Kompletní seznam všech sídel ležících na Váhu obsahuje článek : Seznam sídel na řece Váh
- Žilinský kraj — Liptovský Hrádok, Liptovský Mikuláš, Ružomberok, Vrútky, Žilina, Bytča
- Trenčínský kraj — Považská Bystrica, Púchov, Lednické Rovne, Ilava, Dubnica nad Váhom, Nemšová, Trenčín, Nové Mesto nad Váhom
- Trnavský kraj — Piešťany, Leopoldov, Hlohovec, Sereď
- Nitranský kraj — Šaľa, Kolárovo, Komárno,
Reference [editovat]
- ↑ Vyhláška Ministerstva dopravy, pošt a telekomuikací SR 22/2001 kterou se ustanovují podrobnosti o zařazení vodních cest a jejich jednotlivých úseků do příslušných tříd podle klasifikace evropských vodních cest
Externí odkazy [editovat]
Související články [editovat]
- Řeky v Žilinském kraji
- Okres Liptovský Mikuláš
- Okres Ružomberok
- Okres Martin
- Okres Žilina
- Okres Bytča
- Řeky v Trenčínském kraji
- Okres Považská Bystrica
- Okres Púchov
- Okres Ilava
- Okres Trenčín
- Okres Nové Mesto nad Váhom
- Řeky v Trnavském kraji
- Okres Piešťany
- Okres Hlohovec
- Okres Galanta
- Řeky v Nitranském kraji
- Okres Šaľa
- Okres Komárno
- Povodí Váhu
- Přítoky Dunaje
- Vodní toky Malé Fatry