Přívoz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Přívoz na Labi mezi Hřenskem a Schönou je jediným vodním hraničním přechodem ČR.
O ostravské čtvrti pojednává článek Přívoz (Ostrava).

Přívoz je soustava zařízení umožňující překonání řeky nebo obdobné vodní plochy pomocí plavidla. Mořský přívoz (přes úžinu, záliv apod., někdy i přes vzduté ústí řeky), přesněji převozní loď, se nazývá trajekt.[1]

Staročeský výraz přievoz se vývojem změnil na přívoz. Nověji se prosadila též varianta převoz, zejména v odlišných významech (převoz vozidlem) ale pro převážení přes vodu převažuje starší varianta „přívoz“.[2][3]

Převozní loď je plavidlo, které zajišťuje přepravu napříč vodní cesty a které je jako převozní loď klasifikováno oprávněným orgánem. (čl. 1.01 písm. h Řádu plavební bezpečnosti na vodních cestách České a Slovenské Federativní Republiky, který je přílohou č. 1 k vyhlášce Federálního ministerstva dopravy č. 344/1991 Sb.)

Převozník (ve starší variantě též přívozník) je osoba ovládající převozní loď. Požadavky na jeho způsobilost stanoví v závislosti na významu toku a druhu převozní lodi vyhláška MD č. 224/1995 Sb., o způsobilosti osob k vedení a obsluze plavidel. Nejznámějším převozníkem je Charón, který podle řeckých mýtů převážel mrtvé do Říše mrtvých (podsvětí, Hádovy říše) přes bájnou řeku zapomnění (u řeckých autorů Acherón nebo Léthé, u latinských autorů Styx).

Nejjednodušší přívoz tvoří pouze prám, člun nebo loď. Zpravidla má přívoz na obou koncích upravené přístaviště, tedy například plochu či hranu k přistávání lodi, můstek, kůly k uvázání lodi. Na jedné straně obvykle bývá budova pro převozníka. Dále bývají přístaviště přívozu vybavena informacemi pro cestující, případně i přístřeškem nebo dalším vybavením. Některé druhy přívozů jsou vybaveny navíc ještě stožáry a soustavou lan užitých k zajištění, případně i k pohonu lodi.

V historii bývaly přívozy zřizovány velmi často ve městech i mimo ně, kde frekventovanější komunikace potřebovala překonat vodu příliš hlubokou na brod; s postupem civilizace je však na většině míst nahradily mosty. V Česku se podle někdejšího přívozu jmenují například obec Kamenný Přívoz na Sázavě a Přívoz na Odře, od r. 1924 součást Ostravy.

Druhy přívozů[editovat | editovat zdroj]

Podle pohonu[editovat | editovat zdroj]

  • přívoz poháněný odpichovacím bidlem nebo veslováním je nejjednodušším a nejstarším druhem přívozu.
  • přívoz poháněný motorem - loď se buď pohybuje volně nebo je jištěna lanem, jež je upevněno na jedné straně k lodi a na druhé straně k posuvné spojnici umístěné na vodorovném laně napnutém mezi stožáry.
  • bezmotorový přívoz poháněný proudem řeky - loď je vybavena ještě další soustavou lan, jejichž pomocí ji lze natočit tak, aby ji proud řeky poháněl k požadovanému břehu. Pokud jsou tato lana vedena v úrovni hladiny, nesmí po řece projíždět podélně žádná loď, když je loďka přívozu na opačném břehu řeky, než kde jsou lana upevněna.

Podle jištění[editovat | editovat zdroj]

  • nejištěný přívoz
  • přívoz s horním jistícím lanem (na stožárech)
  • přívoz s jistícím řetězem na dně řeky

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Jiří Kraus a kol.: Nový akademický slovník cizích slov, Academia, Praha, 2005, str. 812, heslo trajekt
  2. Václav Flajšhans: Něco o Husově mluvě, Naše řeč, ročník 7 (1923), číslo 3. Poznámka 2 o slovu „přielet“
  3. Provoz, Naše řeč, ročník 11 (1927), číslo 4: Sloveso převezu (převážím) má podst. jméno slovesné přívoz (nověji převoz), slovo přívoz je však podstatným jménem slovesným též ke slovesu přivezu (přivážím)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]