Acherón

Acherón
řeka u vesnice Glyki
Základní informace
Délka toku	314 km
Světadíl	Evropa
Ústí
Jónské moře
Protéká
Řecko (Epirus)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Středozemní moře, Jónské moře

Acherón [2. pád Acherontu] (řecky Αχέρων) je řeka protékající regionem Epirus na severozápadě Řecka.

Průběh toku

Jezero pojmenované Acherousia a skutečná řeka Acheron leží blízko města Parga na pevnině naproti souostroví Paxoi. Nedaleko řeky jsou ruiny chrámu Necromanteion.

Historie

Ve starověku bylo slovo Acheron interpretováno jako ho akhea reón, což znamenalo „proud žalu“ a lidé se domnívali, že se jedná o větev řeky Styx protékající podsvětím. Ve starověké řecké mytologii převážel Charón přes řeku Styx duše do podsvětí. Další větev Acherontu měla prý vytékat na povrch na Acherusiánském mysu (nyní mys Eregli v Turecku) a podle Apollonia z Rhodu ji spatřili Argonauti. Řekové, kteří se usídlili v Itálii, ztotožňovali jezero Acherousia, do kterého vtékala řeka Acheron, s jezerem Avernus. Platón ve svém Phaedonu označoval Acheron za druhou největší řeku světa, předstiženou pouze Okeanem. Domníval se, že Acheron tekl opačným směrem než Okeanos pod zemí pod pouštěmi.

Podle starší pověsti byl Acheron synem boha Hélia a bohyně Gaie nebo Démétér. Za to, že občerstvoval Titány při jejich bitvě s Diem byl potrestán a proměněn v ponornou řeku. Byl prý rovněž otcem Askalfa kterého zplodil s nymfou Orfne nebo Gorgyrpu.

Příležitostně je toto slovo užíváno jako synonymum pro Háda samotného. Publius Vergilius Maro zmiňuje Acheron spolu s ostatními pekelnými řekami v jeho popise podsvětí v Knize VI Aeneidy. V Knize VII, na řádku 312 dává Aeneaovi do úst známé rčení „flectere si nequeo superos, Acheronta movebo“: „Pokud nemůžu změnit vůli Nebe, měl bych pohnout Peklem“. V řecké literatuře bylo o Acherontu někdy zmiňováno i jako o jezeře nebo bažině, např. v Aristofanových Žábách a Euripidově Alcestu. V Dantově Pekle tvoří řeka Acheron hranici Pekla. Podle řecké mytologie převážel přes tuto řeku Charón duše do Pekla.