Jaderná elektrárna Jaslovské Bohunice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jaderná elektrárna Jaslovské Bohunice

Jaderná elektrárna Jaslovské Bohunice se nachází u stejnojmenné obce v okrese Trnava na Slovensku. Jedná se v podstatě o tři jaderné elektrárny s celkem 5 reaktory, postupně postavené v jedné lokalitě. Jednotlivé části jsou označovány zkratkami A-1 (jeden reaktor), V1 (dva reaktory) a V2 (dva reaktory).

Na počátku roku 2009 byly v provozu již pouze 2 reaktory V2, ale uvažuje se krátkodobě o znovuzprovoznění již odstaveného bloku V1 a dlouhodobě o dostavbě dalších bloků.

Historie[editovat | editovat zdroj]

A1[editovat | editovat zdroj]

První těžkovodní reaktor chlazený oxidem uhličitým (označovaný jako A-1) typu KS-150 byl budován od srpna 1958 a byl uveden do komerčního provozu v prosinci 1972. Provoz elektrárny A1 byl neustále stíhán různými závadami, které vyústily ve dvě havárie. K první došlo v roce 1976, kdy čerstvý palivový článek nedosedl v aktivní zóně - nebyl správně zajištěn a tlakem plynu došlo k jeho vystřelení ven z reaktoru do prostoru reaktorového sálu (dva mrtví). Druhá havárie znamenala pro elektrárnu definitivní konec. Došlo k částečnému roztavení aktivní zóny a vzhledem k náročnosti opravy byl blok v roce 1977 vyřazen z provozu a nyní probíhá jeho postupná likvidace.

Elektrárna Jaslovské Bohunice A-1 byla postavena v letech 19581972. Její jaderný reaktor s označením KS 150 byl vyprojektovaný v SSSR a Československu. Nádobu reaktoru a vnitřní komponenty aktivní zóny, kromě palivových elementů, vyrobil závod Škoda v Plzni. Koncepce reaktoru měla ověřit možnost používat jako palivo neobohacený (přírodní) uran. Palivo bylo v reaktoru umístěno v 148 kanálech, přičemž konstrukce reaktoru umožňovala výměnu paliva za provozu pomocí zavážecího stroje. V reaktoru bylo také umístěno 40 regulačních tyčí. Palivové elementy byly vyrobeny z kovového uranu a opatřeny pseudoslitinou hořčíku a berylia. Aktivní zóna měla průměr 3,56 metru a výšku 4,0 m. Bylo v ní umístěno 24,6 t přírodního uranu. Celý reaktor byl pak 20,1 m vysoký a měl průměr 5,1 m. Tloušťka stěny byla od 150 mm do 600 mm.

Jako moderátor sloužila těžká voda, které bylo v reaktoru 57,2 t, a reaktor byl chlazen oxidem uhličitým. Chladivo vstupovalo do reaktoru pod tlakem 6,5 MPa a teplotě 112 °C, na výstupu mělo 5,5 MPa a teplotu 426 °C. Reaktorem protékalo 1576 kg/s chladícího plynu.

Projektovaný tepelný výkon elektrárny byl 560 MW, hrubý elektrický výkon 144 MW, čistý 110 MW (jiné zdroje uvádějí též 104 MW či 127 MW). Pro výrobu elektrické energie sloužily 3 elektrické generátory, každý s výkonem 50 MWe. V provozu byly jen 2 generátory z důvodu oprav na parogenerátorech.

Havárie[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Havárie elektrárny Jaslovské Bohunice A-1.

V průběhu spuštění a provozu elektrárny docházelo k četným poruchám (jednalo se o první jadernou elektrárnu v Československu), k nejzávažnější havárii pak došlo 22. února 1977. V důsledku této havárie bylo rozhodnuto o odstavení elektrárny A-1 z provozu.[1]

Likvidace elektrárny[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1979 probíhá postupná likvidace elektrárny EBO A-1. Veškeré jaderné palivo bylo na základě mezistátní dohody odvezeno do Ruské federace. V současnosti představují největší riziko nádrže s radioaktivními kaly a pevné radioaktivní odpady.

V1[editovat | editovat zdroj]

Další dva reaktory typu VVER-440/230 se označují souhrnně jako elektrárna V1. Jejich výstavba začala v srpnu 1972 a do komerčního provozu byly uvedeny v letech 1980 a 1981. První z nich byl odstaven 31. prosince 2006, druhý 31. prosince 2008, jako jedna z podmínek vstupu Slovenska do Evropské unie.[2] Na počátku roku 2009 však vláda odsouhlasila jeho opětovné dočasné spuštění v souvislosti se zastavením dodávek zemního plynu z Ruska,[3] ale Evropská komise varovala, že obnovením provozu bloku V1 by Slovensko porušilo evropské právo.[4]

Oba dva bloky byly několikrát náročně modernizovány a upraveny tak, aby odpovídaly bezpečnostním normám. Rekonstrukční práce probíhaly až do roku 2000, kdy byly završeny tzv. Malou rekonstrukcí. Při ní došlo i k vyžíhání tlakových nádob reaktorů, aby byla zvýšena jejich pevnost. Po definitivním odstavení druhého bloku V1 bude muset Slovensko několik let dovážet energii, minimálně do té doby, než bude dostavena elektrárna v Mochovcích.

Na začátku roku 2012 začala společnost Javys (Jaderná vyřazovací společnost) připravovat demolici některých objektů elektrárny. Jedná se především o chladící věže a ostatní nejaderné zázemí. Likvidace je naplánována ve dvou etapách a potrvá až do roku 2025, cena se bude pohybovat kolem 1,1 miliardy euro.[5]

V2[editovat | editovat zdroj]

Dva reaktoru typu VVER-440/213 se označují jako V2 a začaly se stavět v roce 1976. Do komerčního provozu byly uvedeny v roce 1985. Počítá se s životností minimálně 40 let, neboť oba bloky jsou průběžně modernizovány.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Pro atom web
  2. "2. blok JE V1 v Jaslovských Bohuniciach odstavili" TA3, 31.12.2008.
  3. Slovensko kvůli plynové krizi zprovozní odstavený reaktor - idnes.cz
  4. Evropská komise je proti obnovení provozu Jaslovských Bohunic
  5. Slováci připravují demolici jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]