Štrbské pleso
| Štrbské pleso | |
|---|---|
 |
|
 |
|
| Rozměry | |
| Typ | morénové, ledovcové |
| Rozloha | 19,76 ha |
| Délka | 640 m |
| Šířka | 600 m |
| Objem | 1 284 000 m³ |
| Max. hloubka | 20 m |
| Ostatní | |
| Nadm. výška | 1346,6 m |
| Přítok vody | bez přítoku |
| Odtok vody | pod zemí do povodí Popradu |
| Katastr | Štrbské Pleso |
| Obec | Vysoké Tatry a Štrba |
| Okres | Poprad |
| Kraj | Prešovský |
| Státy |  Slovensko |
| Světadíl | Evropa |
Štrbské pleso je nejtypičtější morénové ledovcové jezero, pleso na jižní straně Vysokých Tater na Slovensku. Nachází se v místě, kde se spojují Furkotská a Mlynická dolina na konci hřebenu Soliska a je druhé největší na slovenské straně. Leží ve nadmořské výšce 1346,6 m. Má rozlohu 19,76 ha, je 640 m dlouhé a 600 m široké. Dosahuje maximální hloubky 20 m.
Obsah |
[editovat] Vodní režim
Pleso nemá žádný povrchový přítok ani odtok. Potok Mlynica protéká 200 m východně. Severozápadně leží zarůstající Slepé pleso a jihovýchodně na Mlynici uměle hrazené Nové Štrbské pleso. Náleží do povodí potoka Mlynica, ať už přímo nebo prostřednictvím jejího přítoku Lieskovce. Voda z něj v minulosti odtékala i do povodí Bílého Váhu[1]. Díky činnosti člověka však dnes odtéká voda pod zemí jen do povodí Baltského moře[2]. Voda u hladiny dosahuje průměrné roční teploty 6 °C při maximu 19 °C. Jezero zamrzá přibližně na 155 dní. Rozměry jezera v průběhu času zachycuje tabulka:
| rok | měření prováděl | rozloha ha |
délka m |
šířka m |
hloubka m |
|---|---|---|---|---|---|
| 1909 | Ludomir Sawicki | 20,96 | 680 | 479 | 19,6 |
| 1930 | J. Schaffer | 16,72 | 600 | 444 | 19,7 |
| 1961-67 | pracovníci TANAPu | 19,76 | 640 | 600 | 20 |
[editovat] Fauna
V plese se vyskytuje pravděpodobně nejčistší genetická forma síha severního marény. Dále se zde vyskytují pstruh potoční, štika obecná, hlavatka obecná, plotice obecná, okoun říční, jelec jesen.
[editovat] Historie
Pleso patřilo liptovské rodině Szentiványi, od nichž ho v r. 1901 odkoupil uherský stát. Osada Štrbské Pleso na březích jezera vznikla v roce 1872, kdy tu byla postavena první chata. Historické jádro osady leží na čelní moréně mlynického ledovce. Je to nejvýše položená osada na Slovensku. Od r. 1885 má charakter klimatických lázní.
[editovat] Okolí
V okolí je sportovní středisko pro severské lyžařské disciplíny, lyžařský areál FIS. Pleso slouží jako východisko túr do Furkotské, Mlynické a Mengusovské doliny. Nad plesem je dolní stanice sedačkové lanovky, která vede na Chatu na Solisku. Kromě lanovky se zde nacházejí ještě další vleky. Nachází se zde stanice Tatranské horské služby. K Popradskému plesu vede naučná stezka mezi Plesom a plesom. Štrbské pleso leží v národní přírodní rezervaci Furkotská dolina. U východního okraje plesa se nachází přírodní rezervace Rašelinisko.
[editovat] Přístup
[editovat] Železnice
- V roce 1896 byla postavena ozubnicová železnice ze Štrby.
- Tratí Tatranské elektrické železnice je spojené se Starým Smokovcem.
[editovat] Silnice
- Z Liptovského Hrádku přes Podbanské je to 32 km.
- Z Popradu přes Smokovce je to 30 km.
- Z Tatranské Štrby je to 7 km.
- Ze Svitu přes Štolu je to 20 km.
[editovat] Pěší přístup
Po magistrále od Popradské plesa (1 hodina letní cestou nebo 1:15 zimní cestou).- Po Tatranské magistrále od Troch studniček (3:30).
Po modré turistické značce z Tatranské Štrby (1:45 hodin).
[editovat] Poznámky
- ↑ někdy je uváděna příslušnost plesa k oběma povodím i dnes: publikace: Světová pohoří (Evropa, Jiří Šlégl a kolektiv) - ISBN 80-242-0822-9
- ↑ "wszystkie odpływy już od dawna kierują się do dorzecza Popradu"
[editovat] Externí odkazy
- (slovensky) Vody Tatranského národního parku
- (slovensky) Tatranské plesá
- (slovensky) Vysoké Tatry info, Štrbské pleso
- (polsky) Wielka Encyklopedia Tatrzańska, Szczyrbskie Jezioro
