Tatra 138
| Tatra 138 | |
|---|---|
Tatra 138 |
|
| Výrobce | Tatra |
| Roky produkce | 1959 - 1971 |
| Místa výroby |  Kopřivnice, Československo |
| Předchůdce | Tatra 111 |
| Nástupce | Tatra 148 |
Tatra T 138 je československý nákladní automobil s podvozkem 6x6, případně 4x4, s nosností 12 tun vyráběný v letech 1959 až 1971.
O nástupci modelu Tatry 111 se rozhodlo už v roce 1952, kdy bylo centrálně naplánováno, že sedmi až desetitunové nákladní automobily se budou vyrábět v Tatře Kopřivnice. Jednalo se o úplně nový typ nákladního automobilu stavebnicové koncepce označené souhrnně T 137. Označení se změnilo na T 138 poté, co LIAZ podal protest[zdroj?] proti tomu, že Tatra chce vstoupit do kategorie sedmitunových dvounápravových vozidel.
Obsah |
Vývoj [editovat]
Už v roce 1956 se na „II. výstavě československého strojírenství v Brně“ objevily 2 nové typy nákladních automobilů s označením T 137 a T 138. Oba vozy měly 70 % dílů společných: motor, spojku, převodovku, podvozek konstrukce podle koncepce Tatra, kabinu a mnohé další. V novém voze se objevily též nové prvky ulehčující řidiči ovládání vozu: hydraulický posilovač řízení, vzduchový tlakový posilovač spojky a elektropneumatické řazení. Oba typy respektovaly nejmodernější vývojové trendy ve vývoji nákladních automobilů, ale koncepčne navazovaly na starší typy.
Podvozek [editovat]
Základ vozidel tvořil pro Tatru typický podvozek Koncepce Tatra, nesoucí přední nápravu odpruženou torzními tyčemi s nastavitelným předpětím, dále následovala hlavní a přídavná převodovka (obě v jednom bloku), mezikus, rozvodovka první zadní nápravy s mezikusem a druhá zadní náprava. Obě zadní nápravy byly odpružené podélně uloženými pololeliptickými listovými pery. Pohon přední nápravy byl vypínatelný. Vozidlo mělo brodivost 800 milimetrů a mohlo k němu být připojené přívěsné vozidlo do celkové hmotnosti 15 000 kilogramů.
Pohonná jednotka [editovat]
Motor je umístěn nad přední nápravou kvůli lepšímu nájezdovému úhlu a větší světlé výšce. Dostal označení „T 928“, byl tradičně naftový, vzduchem chlazený, osmiválcový s uspořádáním do „V“, s úhlem mezi řadami válců 75°, s ventilovým rozvodem OHV. Motor měl jednu vačkovou hřídel společnou pro sací i výfukové ventily, jeden axiální ventilátor. Novinkou bylo, že motor nebyl chlazen stále, ale chladil se na základě teploty motorového oleje. Olej procházel kapalinovou spojkou a termostat buď spustil ventilátor, nebo ne. Mazací soustava měla suchou klikovou skříň, olejovou nádrž na 23 litrů a chladič oleje.
Technické údaje [editovat]
- kompresní poměr: 16,5:1
- vrtání/zdvih: 120/130 mm
- objem válců: 11 762 cm³
- výkon: 180 koní
- maximální točivý moment: 720 N.m při 1200 otáčkách za minutu
Vozidlo dosahovalo maximální rychlost 71,6 km/h při průměrné spotřebě 36 litrů nafty na 100 kilometrů. Palivová nádrž měla objem 150 litrů. Elektrická instalace byla o napětí 24 V, dva akumulátory, startér 6 koní/24 V a dynamo 24 V/500W.
Převodovka a spojka [editovat]
Obě převodovky (hlavní i přídavná) byly kompaktní v jednom celku. U hlavní mechanické převodovky byl použit nový systém „Tatra-Synchron“ s pěti převodovými stupni vpřed a jedním vzad. Druhý až pátý převodový stupeň byl jištěn tzv. blokovanou synchronizací, která nedovolila zařadit dřív, než neměly obě spojované součásti stejné otáčky. Oba stupně v přídavné převodovce se řadily elektropneumaticky pomocí předvoliče na rychlostní páce. Příslušný „půlstupeň“ se předvolil na rychlostní páce a po sešlápnutí spojkového pedálu se pneumaticky zařadil. Elektropneumaticky se ovládaly též uzávěrky diferenciálů a řazení pohonu přední nápravy. Spojka je suchá, dvoulamelová s kapalinovým ovládaním a se vzduchovým posilovačem. Výkon motoru se přenášel pomocí kloubové hřídele od konce spojky do převodovky. Tato koncepce byla zvolena proto, aby mohla být ve vozidle rovná podlaha a v kabině mohli sedět dva závozníci a řidič.
Brzdy [editovat]
Brzdy byly dvouokruhové, vzduchotlaké, působící na všechna kola. Ruční brzda byla převodová, působila na buben na konci převodovky. Vozidlo mělo (poprvé u Tatry) odlehčovací motorovou brzdu, zapínanou tlačítkem na přístrojové desce.
Druhy provedení [editovat]
Tatry 138 se velmi dobře exportovaly; odběrateli byli například Bulharsko, SSSR, Polsko, Rumunsko, ale i Holandsko, Francie, Rakousko a další státy.
Speciálně karosovaná T 138 absolvovala studentskou expedici Lambaréne. Tento vůz je vystaven v původním stavu v Technickém muzeu v Kopřivnici. Celkově bylo vyrobeno 45 996 kusů Tatry T 138. Vyráběl se velký počet druhů provedení:
- jednostranné sklápěče (T 138 S1M)
- trojstranné sklápěče (T 138 S3M)
- vojenské a civilní valníky (T 138 V, VN)
- nástavby bagr a jeřáb
- vojenské a civilní cisterny
- vojenská speciální vozidla (T 138 P1V)
- hasičské nástavby
