Městská autobusová doprava ve Středočeském kraji

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Přehled provozů městské autobusové dopravy na území Středočeského kraje.

Značná část kraje je pokryta integrovanými dopravními systémy Pražská integrovaná doprava a Středočeská integrovaná doprava. Do PID jsou zahrnuty městské linky v Říčanech a v Brandýse nad Labem-Staré Boleslavi.

Obsah

Okres Praha-východ [editovat]

Říčany [editovat]

V roce 1991/1992 měla městská doprava Říčany v krajském jízdním řádu číslo 11171 a zahrnovala jedinou linku, s číslem 1, od ČSAD k Olivovně. Od 28. května 2000 byla městská linka ČSAD Praha-Vršovice zahrnuta do PID pod číslem 499 (licenční číslo 285499), bezprostřední okolí Říčan obsluhovalo ještě několik dalších linek s podobnými čísly (497 a 498). Od 14. června 2009 byly nahrazeny prodlouženými linkami PID 303, 385 a 428 ze vzdálenějších obcí. Dopravce Connex Praha, s. r. o.

Brandýs nad Labem-Stará Boleslav [editovat]

Městská linka je od 28. května 2000 linkou PID, nyní má číslo 478 (licenční číslo 288478), která má několik variant tras, hlavní varianta je polookružní. Dopravcem je ČSAD Střední Čechy, spol. s r. o.

V roce 1991/1992 měla městská doprava souhrnné číslo linky 10440 a zahrnovala linky 10441 (Rudé armády, sídliště – Motorlet), 10442 (Vosí hnízdo – Vrábí) a 10443 (Rozc. k nemocnici – Autobusové stanoviště).

Okres Praha-západ [editovat]

Žádné město s vlastní městskou autobusovou dopravou.

Okres Benešov [editovat]

Benešov [editovat]

Autobus benešovské MHD linky 1 na konečné v Pomněnicích

Linky městské dopravy č. 1 a 2 mají licenční čísla 205001 a 205002. Dopravcem je ČSAD Benešov a. s., člen skupiny ICOM transport. Do konce roku 2004 se používaly děrovací jízdenky z předprodeje, které v obvodu MHD platily i na regionálních linkách. Linka 1 sdružuje dvě různé trasy, Benešov, konečná stanice – Pomněnice a dnes již neprojížděnou trasu Benešov, aut. st. – Konopiště.

Autobusová linka 200011 (E11, původně 200001) Benešov - Chotýšany - Vlašim byla od 1. září 2004 označována jako Integrovaná doprava ČSAD Benešov. Jízdní doklad z této linky platil po dobu třiceti minut i na linkách MHD Benešov a Vlašim. Jízdenky z MHD však neplatily na této lince. 9. prosince 2007 bylo do SID začleněny další linky regionu. Linky MHD však dosud do SID oficiálně zařazeny nebyly.

Dvě linky MHD č. 1-2 byly zavedeny v roce 1970, roku přibyla 1977 třetí linka. V roce 1991/1992 byla městská doprava Benešov vedena pod číslem linky 12270 a zahrnovala linky 12271 (Černý les – Staviva), 12272 (Spořilov II, MŠ – Hydraulika) a 12273 (Spořilov II, MŠ – Černý les). Ve druhé polovině 90. let byly tři linky sloučeny do dvou.

  • Benešov, Společnost pro veřejnou dopravu, Roman Bezemek, Lukáš Vrobel, Ondřej Fábera, Petr Šimek, 17. 2. 2006, aktualizace 11. 6. 2008
  • Benešov, 18. 2. 2006, vhd.cz, Lukáš Vrobel
  • ČSAD Benešov a. s. na webu citybus.cz
  • Benešovsko 3. 2. 2006, fotogalerie na webu Autobusová zastávka, Filip Drápal

Vlašim [editovat]

Linka MHD s číslem 206001, vymezena koncovými zastávkami Hrazená Lhota – Spořilov - Bolina). Jezdí pouze v pracovní dny. Dopravcem je ČSAD Benešov a. s., člen skupiny ICOM transport. V roce 1991/1992 měla linka městské dopravy Vlašim číslo 12561 a trasa byla obdobná dnešní. Do konce roku 2004 se používaly děrovací jízdenky z předprodeje, které v obvodu MHD platily i na regionálních linkách.

Autobusová linka 200011 (E11, původně 200001) Benešov - Chotýšany - Vlašim byla od 1. září 2004 označována jako Integrovaná doprava ČSAD Benešov. Jízdní doklad z této linky platil po dobu třiceti minut i na linkách MHD Benešov a Vlašim. Jízdenky z MHD však neplatily na této lince. 9. prosince 2007 bylo do SID začleněny další linky regionu. Linka MHD však dosud do SID oficiálně zařazena nebyla.

Okres Příbram [editovat]

Příbram [editovat]

První dvě linky MHD byly zavedeny 2. ledna 1958. V roce 1960 po připojení dalších obcí byla zavedena třetí linka, v roce 1972 měla MHD již 5 linek. V minulosti se sice uvažovalo i o zavedení trolejbusů, nikdy však k němu nedošlo. V roce 1991/1992 provozovala ČSAD Příbram pod číslem 19150 linky 1 až 17 (kromě čísla 13). V roce 1992/1993 ubyly linky 12 a 17.

Městskou dopravu v současné době (jaro 2009) představuje 17 autobusových linek s čísly 1 až 17 (licenční čísla 305001 až 305017). Páteřní trasou je linka 2 ze Zdaboře na Svatou Horu, která má přes den desetiminutový interval; sobotní a nedělní jízdní řád této linky má samostatné licenční číslo 305222. Linka 12 je bezbariérová. MHD zajíždí i na území blízkých obcí, např. Dubno (linky 1, 8 a 16), Drásov a Dubenec (linka 1 a 16), Lhota u Příbramě (linka 4 a 6), Bohutín (linka 5 a 14), Trhové Dušníky (linka 6), Háje (linka 7), Narysov (linka 10).

Významnou roli v městské dopravě hrají i frekventované linky SID Praha–Příbram D97, D98 a D99, které nejsou součástí příbramské MHD.

Městskou dopravu zajišťuje dopravce Veolia Transport Praha s. r. o., do nějž se včlenil dřívější dopravce Connex Příbram s. r. o., vzniklý transformací a odkoupením ČSAD Příbram. V MHD platí specifický nepřestupní tarif. Od 15. června 2008 byla příbramská MHD zapojena do SID, což spočívá v uznávání čipových karet (elektronických peněženek) SID na linkách MHD Příbram. Časový kupón SID pro zónu 64 na čipové kartě má stejnou platnost jako měsíční kupón pro MHD Příbram, t. j. obojí platí jak na linkách MHD, tak na dalších linkách SID v zóně města.

Od 14. června 2009 má dojít k rozsáhlejším změnám v organizaci příbramské MHD podle projektu, který pro město Příbram zpracovala firma UDI Morava s. r. o. Počet vozů vyhrazených pro obsluhu města se má snížit z 32 na 21 a linkové vedení a provoz mají být optimalizovány. Z MHD má být vyčleněna doprava do okolních obcí, kterou má začít financovat kraj, a v částech města dostatečně obsloužených příměstskou dopravou (Brod, Zavržice, Sázky) má být redukována městská doprava. Městských linek má být deset s čísly 1–10. Součástí projektu je i linka D30 Bohutín – Trhové Dušníky napříč městem; tato linka a příměstské úseky městských linek 1, 4, 7 a 10 mají být financovány mimo rámec MHD.[1][2]

Dobříš [editovat]

Dobříš vlastní MHD nemá. V devadesátých letech existovala školní linka provozovaná společností HOTLINER. Poté od 1. září 2008 byla tzv. školní linka, tedy městský ranní školní spoj (z náměstí na Větrník a zpět přes náměstí ke škole) zařazen do režimu veřejné linkové dopravy a připsán do jízdního řádu linky 303710 (dopravce Bosák bus s. r. o.). Pod názvem „školní linka“ se tento spoj dříve objevoval v rozpočtu města.[3]

Na území města je několik zastávek linky PID č. 317, která zde končí. Funkci hromadné dopravy nahrazují meziměstské linky, které zajišťují spojení průmyslové zóny a sídliště Větrník s centrem města.

Sedlčany [editovat]

V roce 1991/1992 existovala v Sedlčanech okružní linka 19440 za autobusového stanoviště po území města. Neměla status městské dopravy.

Okres Beroun [editovat]

Beroun a Králův Dvůr [editovat]

Související informace naleznete v článku Městská autobusová doprava v Berouně a v Králově Dvoře.

Městská doprava Beroun – Králův Dvůr provozovaná ČSAD bývala na přelomu 80. a 90. let vedena pod číslem 12820 a v roce 1991/1992 zahrnovala linky 1 až 10. Koncem období provozu ČSAD měly linky čísla 1–6, v 90. letech dopravce Zdeněk Fedorka-FEDOS zavedl označování linek písmeny, u toho setrval i dopravce PROBO TRANS BEROUN spol. s r. o., který prevzal dopravu v roce 2001. Linky jsou značené písmeny A, B, C, H (licenční čísla 215001 až 215004, hypotetické označení v rámci SID je C1 až C4). Linka H (215004) je pokračováním linky 384 Pražské integrované dopravy a vozidla jsou označena jen číslem 384. MHD zasahuje linkou B i do obcí Hýskov a Nižbor, nově i Žloukovice. Od 1. ledna 2005 je celá síť MHD v rámci Integrované dopravy Berounska začleněna do SID.

Hořovice [editovat]

Městská linka, zřízená v polovině 90. let, má číslo 210009, v SID označení C09 nebo C9 (do 9. 12. 2006 měla číslo 216123). Jezdí jen v pracovní dny a většina spojů jede od nádraží přes centrum k nemocnici. Od 3. března 2008 je linka plně dotována městem a cestující jsou přepravováni zdarma. Roční náklady jsou 750 000 kč a zrušením desetikorunového jízdného byla roční dotace zvýšena o 170 000 Kč. Provozovatelem je Probo Trans Beroun s. r. o.

V roce 1991/1992 byla městská doprava Hořovice vedena pod číslem 13300 a zahrnovala linky 1 až 7. Obsluhovala i blízké obce Podluhy, Praskolesy, Rpety a Tlustice, přičemž linka 6 vůbec přes Hořovice nejela. V následujících letech MHD zanikla a zčásti byla nahrazena regionálními linkami. Pozůstatky tehdejší MHD jsou například dnešní linky 210043 (C43) a 210044 (C44).

Karlštejn [editovat]

Související informace naleznete v článku Karlštejnbus.

V obci Karlštejn (historicky a dnes městys) jezdily v 70. letech 20. století speciální benzinové autobusy Robur v kabrioletové úpravě (nazývané karlštejnbus) od parkoviště u Berounky na hrad Karlštejn. Autobusy byly tři a byly očíslovány i barevně rozlišeny: červený (č. 3), modrý a zelený. K jízdám měl dopravce (ČSAD KNV Praha, provozovna Beroun-Králův Dvůr) zvláštní povolení. Koncem 70. let prodělaly vozy generální opravu, povolení však nebylo prodlouženo a doprava byla zrušena. Jeden z dochovaných autobusů (červený, č. 3) nyní vlastní soukromí majitelé z Nymburska.[4]

Okres Rakovník [editovat]

Rakovník [editovat]

Čtyři městské linky mají licenční čísla 310410, 310420, 310430, 310440 a od prosince 2005 zkrácená označení v rámci SID B1 až B4 (B01 až B04). Městská doprava obsluhuje i blízký městys Senomaty a obce Lubná, Lužná, Lišany a Olešná. Provozovatelem je Anexia s. r. o., podnik vzniklý transformací zdejšího závodu ČSAD. MHD nemá zvláštní tarif, ale běžný tarif v rámci příslušné zóny SID.

V roce 1991/1992 existovala v Rakovníku městská doprava pod číslem 19630 a zahrnovala 4 linky s čísly 19631 až 19634. Před začleněním do SID měly linky status městské dopravy a licenční čísla 315631 až 315634 (zkrácená označení 1 až 4) a MHD měla samostatný tarif.

Okres Kladno [editovat]

Kladno [editovat]

Městská hromadná doprava v Kladně zahrnuje 17 linek, a to linky 1–17 (nově linka č.8 Ostrovec - Ostrovec okružní) a od dubna 2002 je zavedena noční okružní linka 19, licenční čísla 225xxx, písmeno A v rámci SID se před čísly městských linek neuvádí. 1. července 2000 vznikla zavedením čipových karet Kladenská integrovaná doprava (KLID), od prosince 2006 součást SID jako oblast Kladensko. Příměstské linky mají označení s písmenem A a čísla od 22 výše, ale i městské linky opouštějí kladenskou zónu, kupříkladu linka do Slaného má číslo 9. Z hlediska způsobu odbavování není dnes mezi městskými a regionálními linkami rozdíl, v MHD však platí zvláštní tarif. Provozovatelem celé sítě MHD je dnes ČSAD MHD Kladno a. s.

V roce 1905 rozvážely cestující od každého vlaku kočáry a dostavníky za pevné jízdné.[5] Za první republiky je nahradily taxíky, včetně hromadných pro více osob. 18. listopadu 1924 zavedl na základě koncese Václav Záruba autobusovou linku z nádraží na Výhybce (hlavní kladenské nádraží) do města. 26. března 1928 zavedl Jan Mora, obchodník z Rozdělova, autobusovou linku z Kladna do Rozdělova, kterou později prodloužil na Mšec. Na Morově lince byl zpočátku půlhodinový interval, pak Mora přikoupil tři autobusy a zkrátil intervaly. Výstavba tramvaje se neuskutečnila kvůli technickým problémům, které by představovalo opakované křížení s kladensko-nučickou dráhou.

V Kladně se pro městské autobusy vžil název „mandelinka“, pravděpodobně podle žlutohnědého nátěru autobusů dopravce Matěje Bendáka.

Po skončení druhé světové války provozovala Státní automobilová doprava z Kladna do okolí 5 autobusových linek. První z nich byla linka od nádraží do města, druhá z Libušína přes Rozdělov a Kladno do Dubí. Podle druhého dílu Pamětní knihy města Kladna byla 21. února 1949 zahájena v Kladně autobusová městská doprava, a to an dvou linkách: Hnidousy - Kladno, nádraží a Libušín - Kladno, Dubí. Začátkem 50. let byly linky z centra (dnešní nám. Svobody) do Švermova a do Libušína označovány A a B.

V roce 1949 se národní výbor usnesl na zavedení trolejbusů. V roce 1951 byly navrženy 4 linky MHD, první tři linky byly navrženy jako tramvajové a čtvrtá měla být okružní trolejbusová trasa. Ač trolejbusová doprava byla chystána i v dalších letech, tyto plány se nikdy neuskutečnily.

9. září 1953 zahájil Dopravní podnik města Kladna devíti autobusy Škoda 706 RO provoz na pěti linkách kladenské městské dopravy. 1. listopadu 1953 přibyla šestá linka. Brzy přibyly vyřazené autobusy Tatra z pražského dopravního podniku. V roce 1962 vlastnil podnik již 40 autobusů. 1. července 1963 byl Dopravní podnik sloučen s kladenským dopravním závodem 106 ČSAD KNV Praha, čímž odpadla nutnost výstavby chystaného nového areálu Dopravního podniku. Současně byla do městské dopravy jako linka 7 začleněna dosavadní státní linka z Kladna do Libušína. V dalších desetiletích došlo ke změnám tras a zavedení osmé linky.

2. dubna 1988 došlo k zásadní změně linkového vedení. Současně byly oživeny úvahy o zavedení trolejbusů. V Rozdělově byla dokonce postavena měnírna. Začátkem 90. let měla městská doprava Kladno v jízdním řádu ČSAD číslo 13900 a zahrnovala linky 1 až 15, toto linkové vedení vydrželo do roku 1995. V roce 1996 došlo opět k zásadnější reorganizaci sítě a počet linek se zvýšil na 18. V červenci 2000 byly zavedeny čipové karty. Nejvytíženějšími linkami jsou inky č. 1 a 6, které dopravují obyvatele města z jednoho konce města na druhý. Jízdné je odlišné podle typu placení. Jízdné placené v hotovosti u řidiče stojí v současné době 14 Kč.

Slaný [editovat]

Ve Slaném jsou dvě linky slánské městské dopravy, 226001 a 226002, někdy i označované i zkráceně čísly 1 a 2. Linka 1 jezdí v pracovní dny zhruba v půlhodinovém až dvouhodinovém intervalu. Druhá z linek představuje pouze jeden školní spoj. Obě linky provozuje ČSAD Slaný a. s., dnes součást skupiny ICOM transport. Celou MHD obsluhuje jeden autobus, na některé spoje přejíždějí ještě autobusy z regionálních linek. Městské dopravě se zde údajně po kladenském vzoru přezdívá „mandelinka“.

Do Slaného zajíždějí dvě linky, které jsou považovány za součást kladenské MHD, s čísly 9 a 12.

V roce 1991/1992 měla městská doprava Slaný v jízdním řádu ČSAD číslo 14370 a zahrnovala linky 1 až 3. V roce 1992/1993 již byly linky jen dvě.

Okres Mělník [editovat]

Mělník [editovat]

Autobusové nádraží Mělník.

Linky 255001 a 255002 jsou označeny MHD. Zkrácené označení linek se nepoužívá. Linky nejsou zahrnuty do PID ani SID. Provozovatelem je ČSAD Střední Čechy a. s. První linka zasahuje i město Liběchov a osadu Skuhrov obce Velký Borek.

V minulosti městskou dopravu provozoval mělnický dopravní závod ČSAD KNV Praha (koncem 80. let linky 1 až 5 pod číslem 16430), později podnik ČSAD AB Mělník. Jednalo se o linku č.1 z Rousovice přes zastávky Cukrovarská,aut.st.,Blata,nádraží ČSD,dále přes Pšovku, určité spoje zajišťovaly dnes neexistující zastávku Mlazice,stáčírna a linka byla ukončena v zastávce Mlazice,Liaz. Linka č.2 byla v trase Slovany(čtvrť Brabčov),Rousovice,aut.st,Podolí,Mlazice a Liběchov.Linka č.3 byla v trase CHloumek,aut.st.,některé spoje zajížděly do zastávky nádraží ČSD,přes centrum a dále linka pokračovala do Vrbna přes Hořín. Linka č.4 jezdila v úseku Mlazice,ČSAD,Podolí a končila na aut.st. Dále byla provozována i linka č.5 a to v úseku aut.st-centrum,aut.st jako polookružní linka. Od 1. ledna 1998 do podzimu 2006 ji provozoval autobusový dopravce Bohumil Černý, který jinak linkovou dopravu neprovozoval. Na základě výběrového řízení od 1. listopadu 2006 převzala provoz ČSAD Střední Čechy a. s.

Do 31.12.1997 byla pod dopravcem ČSAD-AB provozována i linka č.3, jeden ranní spoj v úseku Mlazice,ž.z.-Aut.stanoviště-CHloumek a opačný spoj CHloumek-Aut.stanoviště. V úseku Silo až CHloumek jezdily spoje po ulici Kokořínská a jízdní doba byla tímto zásadně zkrácena.

Neratovice [editovat]

Městské linky 256001 a 256002 provozoval od roku 1992 Ivan Marinov – NERABUS, později firma NERABUS s. r. o., kterou koupila skupina Veolia Transport Česká republika. Linka 256002 je skutečnou linkou městské dopravy, zatímco jízdní řád linky 256001 obsahuje především městské úseky spojů regionálních linek spojujících Prahu s Neratovicemi – tyto spoje jsou tedy uvedeny v jízdních řádech dvou linek současně. Do tarifu MHD jsou však začleněny i městské úseky ostatních spojů NERABUSu. MHD není zařazena do SID ani do PID, ačkoliv linky PID do města zasahují. MHD obsluhuje i obec Libiš a zasahuje do obcí Kojetice a Veliká Ves.

Koncem 80. let byly linky MHD ČSAD č. 1 a 2 vedeny pod celostátním číslem 16560.

Společnost Nerabus má provozovat od poloviny roku 2009 v městské hromadné dopravě v Neratovicích český prototyp hybridního vodíkového elektrobusu.

Typické označení zastávky MHD v Kralupech

Kralupy nad Vltavou [editovat]

Autobusy MHD v centrálním uzlu na ploše u vlakového nádraží v Kralupech n. Vltavou

Linky 257101 a 257102 jsou označeny MD Kralupy nad Vltavou. Zkrácené označení se nepoužívá. Městské linky nejsou zahrnuty do PID ani SID, přestože oba tyto systémy do města svými linkami zasahují. Provozovatelem je ČSAD Střední Čechy a. s. Linka 257102 jede i přes obec Nelahozeves a některé víkendové spoje i přes město Veltrusy.

V minulosti zdejší linky MHD provozoval kralupský dopravní závod 109 podniku ČSAD KNV Praha (koncem 80. let linky 1 až 4 pod číslem 16520), ČSAD-AB Mělník, JUDr. Jan Hofmann a po něm je převzal podnik ČSAD Střední Čechy s. r. o., od září 2007 a. s.

Okres Mladá Boleslav [editovat]

Mladá Boleslav / Kosmonosy [editovat]

Podrobnější informace naleznete v článku Městská autobusová doprava v Mladé Boleslavi.

Městskou hromadnou dopravu zavedl místní závod ČSAD 1. dubna 1959, v roce 1991/1992 provozoval pod celostátním číslem 17200 síť MHD s linkami 1 až 14. V 90. let se transformoval do společnosti Seco Trans. Koncem 80. let byla připravována výstavba trolejbusové sítě, k realizaci však nedošlo. Od 1. října 1997 převzal MHD nový, městský Dopravní podnik Mladá Boleslav, s. r. o. a zavedl nové linkové vedení s dvojifernými čísly linek, kde první cifra označuje základní přepravní směr. Po různých proměnách linkového vedení byly v roce 2008 tři z linek přeměněny v páteřní s označením A, B a C. Městský dopravce zajišťuje i speciální městské linky (nákupní linka OC1, hokejová linka H). V různých obdobích boleslavská MHD obsluhovala či obsluhuje i další blízké obce či sousední město Kosmonosy, které v letech 1974–1991 bylo součástí Mladé Boleslavi. Krátce platil v MHD i zónový systém, a to pouze kvůli obci Luštěnice. Licenční čísla linek MHD začínají trojčíslím 265.

Kněžmost [editovat]

Místní dopravu v bývalém městysi Kněžmostě provozoval v minulosti podnik ČSAD a zůstala i podniku SECO Trans, vzniklému transformací kosmonoského dopravního závodu ČSAD. Vzhledem ke vzrůstajícím finančním požadavkům dopravce si obec založila v únoru 1998 vlastní Dopravní podnik Kněžmost, s. r. o., a převzala místní dopravu. Linky 260621 – 260628 byly zpočátku v jízdních řádech označeny zkráceným označením (1 až 8), nyní (2008) již je linek jen 7. Výhradně po vesnicích, které jsou součástí obce Kněžmost, jezdí pouze polookružní linky 1 a 4, ostatní linky jsou regionální meziměstské (linka 6 je jako "hnědá linka" cyklobusu součástí projektu turistických autobusů Českého ráje).

Dopravu zajišťují dvě vozidla, Ford Champion a IVECO, v případě poruchy některého z nich si dopravce půjčuje mikrobus nebo dodávkový automobil od firmy IVECO. Začátkem června 2007 obec zakoupila nový autobus SOR C9.5.

Benátky nad Jizerou [editovat]

Benátky nemají vlastní MHD. V roce 1991/1992 existovala linka ČSAD Mladá Boleslav č. 16923 z náměstí 17. listopadu na Husovo náměstí. Za místní dopravu se i dnes někdy označuje několik spojů na lince 260010 Mladá Boleslav – Benátky nad Jizerou, které jedou jen v trase mezi autobusovým stanovištěm a Husovým náměstím v Benátkách. Dopravcem je TRANSCENTRUM bus s. r. o. Souběžně jezdí mnoho dalších linek.

Bělá pod Bezdězem [editovat]

V roce 1991/1992 existovala linka ČSAD Mladá Boleslav č. 17531 od ČSAD k náměstí. Téměř výhradně po území města je dnes vedena linka 260530 dopravce TRANSCENTRUM bus s. r. o., jedinou zastávkou mimo město je Ralsko, Kuřívody.

Okres Nymburk [editovat]

Nymburk [editovat]

Městská linka měla číslo 270985, k 9. prosinci 2012 byla přečíslována na 275001. Je v provozu jen v pracovní dny do 16 hodin. Není zahrnuta do SID ani do PID. Platí na ní speciální tarif MHD, předplatní jízdenky neexistují.

V roce 1991/1992 měla MHD ČSAD Nymburk číslo 18020 a zahrnovala linku č. 1 s koncovými zastávkami Fruta, sklad – Lokomotivní depo. Městskou autobusovou linku provozoval dopravce ČSAP s. r. o. (dříve PROhealth s. r. o., předtím ČSAD Nymburk), od 6. května 2007 ji převzal dopravce Okresní autobusová doprava Kolín s. r. o. (obě společnosti od roku 2002 vlastní Ing. Alois Koutek).

  • MHD Nymburk, jízdní řád a plánek linky na webu města
  • Nymburk, Společnost pro veřejnou dopravu, Lukáš Vrobel, 21. 5. 2007
  • MHD Nymburk na webu Městská doprava v severovýchodních Čechách

Poděbrady [editovat]

Od 60. let jezdila v Poděbradech městská autobusová linka. Ještě v roce 1991/1992 provozovalo ČSAD Nymburk pod číslem 18270 v Poděbradech linku č. 1 městské dopravy s koncovými zastávkami Sídliště – Přední Lhota, hřiště. V roce 1992/1993 již v krajském jízdním řádu nebyla uvedena.

Od 1. září 2002 zahájila městskou dopravu na třech linkách firma SDS Poděbrady s. r. o. Město odmítlo se na ní finančně podílet a jízdné pokrývalo jen asi třetinu nákladů, proto 30. června 2003 měl být provoz ukončen, avšak nakonec zůstalo ještě nějakou dobu zachováno na všech linkách několik školních spojů.

Od roku 2003 provozuje SDS Poděbrady s. r. o. po městě vyhlídkový silniční vláček s kapacitou 36 osob, a to na turistické lince Park u zdymadla – Čábelna – U kempu – U golfového hřiště – Soutok Labe s Cidlinou. Jezdí v letní sezoně každé odpoledne za pěkného počasí s hodinovým intervalem. Doprava vláčkem není uvedena v systému IDOS a pravděpodobně není licencována jako silniční linková doprava.

Milovice [editovat]

MHD v pravém smyslu Milovice nemají. Od 1. září 2005 byla zavedena linka 270831 od nádraží v Lysé nad Labem k nádraží do Milovic, která v Milovicích MHD nahrazovala, byla označována jako „místní doprava Milovice“ a město se na ní přímo finančně podílelo. Dopravcem byla původně společnost ČSAP Nymburk.[6][7] Od 6. listopadu 2005 bylo na lince 270831 zavedeno pro všechny spoje ze zast. Milovice, žel.st. povinné vyčkávání na vlak do deseti minut.[7]

Od 6. května 2007 byly dosavadní zdejší linky ČSAP Nymburk nahrazeny linkami SID a přečíslovány ze stávajícího čísla 270831 na nové číslo 270054 (H54) a z čísla 270830 na nové číslo 270051 (H51), současně je od zanikajícího dopravce ČSAP Nymburk převzala společnost Okresní autobusová doprava Kolín s. r. o.[8] Linka H51 byla výrazně posílena od 15. června 2008, posilové spoje navazující na vlak byly přidány od 13. prosince 2009.[8] Víkendová polookružní linka SID H48 (270048) byla zavedena od 15. června 2008.[8] V období od 1. února 2011 do 3. dubna 2011 byl víkendový provoz linky H48 razantně omezen.[8] Linka H51 jezdí v první polovině roku 2012 od nádraží v Lysé do Milovic v ranní špičce v intervalu 15 minut, přes den 30 minut (mezi špičkami jezdí část spojů ve zkrácené trase od nádraží v Milovicích k Telecomu, vybrané spoje převedené z linky H52 pokračují až do Strak). Linka H48 jezdí ve dvouhodinovém intervalu o sobotách a nedělích.[9] Dopravcem na obou linkách je Okresní autobusová doprava Kolín s. r. o.

Od 15. prosince 2002 byla železniční trať 231 z Prahy do Lysé nad Labem a trať 232 z Lysé nad Labem do Milovic plně začleněna do PID.[10] V únoru 2006 zveřejnily České dráhy návrh budoucího linkového vedení, v němž zamýšlená linka ze stanice Milovice letiště přes Prahu do Strančic měla číslo S21. V prosinci 2008 byla zřízena železniční linka Esko Praha S22 z Lysé nad Labem do Milovic. Od 13. prosince 2009 byly zavedeny přímé vlakové spoje linky Esko Praha S20 z Prahy do Milovic v rámci PID a od 12. prosince 2010 byla linka S22 sloučena s linkou S20.

9. prosince 2009 byla na Amatérských stránkách města Milovic zveřejněna petice požadující mimo jiné začlenit místní autobusové linky 270051 (H51) a 270048 (H48) do systému PID. Petice byla poskytována k podpisu ve dvou restauracích v Milovicích a v prodejně Pragomodel v Praze.[11]

Od 10. června 2012 je zavedena linka Pražské integrované dopravy č. 432 v trase od nádraží v Milovících do zastávky Milovice, Topolová. Linka jezdí v pracovních dnech cca od 5 do 20 hodin. [12] Dopravcem je rovněž Okresní autobusová doprava Kolín s. r. o. Současně s jejím zavedením byly zrušeny krátké (městské) spoje na lince SID H51.

Okres Kolín [editovat]

Kolín [editovat]

Před 14. zářím 2005 bylo v MHD pouze 6 linek s čísly 1–6, poté 9 autobusových linek s čísly 1-8 a 10, licenční čísla byla z řady 235001 až 235010. Od 1. září 2006 je MHD Kolín začleněna do SID. 1. září 2009 byla MHD v Kolíně reorganizována. Městskou hromadnou dopravu od té doby tvořilo 15 autobusových linek s čísly 1-12, 22, 30, 33, na hlavních linkách byla zavedena taktová doprava. Pro licenční čísla byl zvolen ojedinělý systém, kdy jeden směr linek má čísla z řady 235001 až 235033 a opačný směr linek odpovídající čísla z řady 235501 až 235533. Z hlediska licencí bylo tedy ve městě 30 městských autobusových linek. Od března 2011 jsou z důvodu ekonomického opatření zrušeny málo vytížené linky 7 a 8, směřující do automobilky TPCA. Nahradí je upravení linek číslo 6, 9 a 10. V roce 2012 je zrušena linka 33 a omezeny spoje všech linek do automobilky TPCA. Od té doby je v Kolíně 12 městských autobusových linek, linky 1 - 6, 9 - 12, 22, 30

Linkové vedení v Kolíně tvoří:

  • Kmenové linky 1, 2, 3, 4 – v provozu celoročně v pracovních dnech v pravidelném intervalu 30 minut
  • Posilové linky 11, 22 – posily ke kmenovým linkám v době školního roku v denní době od 5 do 8 a od 13 do 17 hod. s pravidelným intervalem 30 minut, proloženy ve společném úseku se svými kmenovými linkami do intervalu 15 minut.
  • Doplňkové linky 5, 12 - obsluhují území mimo působnost kmenových linek (Polepy, Radovesnice, Zibohlavy atd.) a mají nepravidelný interval.
  • Linky 6 a 9 zajišťují obsluhu TPCA. Interval spojů je nepravidelný, přizpůsobený začátku a konci pracovní doby v TPCA.
  • Víkendové linky 1, 2, 10, 30 – jsou v provozu o víkendech s pravidelným intervalem 60 minut.

Městská hromadná doprava existovala v Kolíně už za 1. republiky, od počátku 50. let ji provozoval zdejší závod ČSAD. V roce 1991/1992 měla v krajském jízdním řádu číslo 14550 a zahrnovala linky 1 až 5. V první polovině 90. let (pravděpodobně od 1. dubna 1993 do konce září 1995) provozovala MHD soukromá firma AJKA,[13] jíž však město v roce 1995 smlouvu vypovědělo a založilo vlastní dopravní podnik. Městský dopravní podnik Městská autobusová doprava Kolín, s. r. o. (MAD Kolín s. r. o.) začal MHD provozovat od 1. října 1995. Od 12. září 2005 se jeho novým dominantním vlastníkem stala CONNEX Východní Čechy a. s., která 95 % podílu koupila od města Kolína, zbylých 5 % město prodalo Connexu 23. února 2007. Od 1. července 2008 společnost zanikla fúzí se svým vlastníkem, který se přejmenoval na Veolia Transport Východní Čechy a. s. a pod touto firmou v současné době MHD provozuje.

Okres Kutná Hora [editovat]

Kutná Hora [editovat]

Městská doprava má 6 linek, s čísly 1–6 (v rámci SID F01 až F06). Linka 6 je takzvaný Touristbus od nádraží k chrámu svaté Barbory, který jezdí jen v letní sezóně a neplatí na ní běžný tarif MHD, jízdné v roce 2005 bylo 15 Kč, v roce 2008 již 30 Kč. Licenční čísla linek jsou z řady 245001 až 245006. Provozovatelem je Veolia Transport Východní Čechy a. s. (dříve Connex Východní Čechy a. s., předtím Autobusy CZ Chrudim a. s., předtím ČSAD Kutná Hora). Obsluhu běžných linek MHD zajišťují tři vozidla, čtvrtý autobus je vyhrazen pro linku 6. Od 17. července 2005 byla MHD Kutná Hora začleněna do nově vzniklé SID na Kutnohorsku.

V roce 1991/1992 byla městská doprava Kutná Hora v krajském jízdním řádu vedena pod číslem 15500 a zahrnovala linky 15501 až 15505.

Čáslav [editovat]

Nová, obousměrná okružní linka MHD byla zavedena 1. září 2005. Provozovatelem je Veolia Transport Východní Čechy a. s. (dříve Connex Východní Čechy a. s.). Vozidla jsou označena nápisem MHD ČÁSLAV a popisem trasy. Licenční označení linky bylo 245040 a v rámci SID byla označena F40. Od 10. prosince 2006 byly směry původní linky rozděleny na navzájem protisměrné samostatné okružní linky 245031 (F31) a 245032 (F32). Spoje jsou provozovány v taktovém intervalu a jednotné trase. MHD je financována v rámci SID, město na provoz speciálně nepřispívá a jeho paušální příspěvek na regionální dopravu se zavedením městské linky nezvýšil.

V roce 1989/1990 a 1991/1992 měla linka městské dopravy ČSAD číslo 16140, později údajně licenční číslo začínalo trojčíslím 246 a ještě v první polovině 90. let byla MHD zrušena. Například kolem roku 2003 až do roku 2005 jezdil v režii městského úřadu pouze od jara do podzimu každou druhou sobotu jeden odpolední pár spojů přibližně v trase původní linky MHD, od nemocnice ke hřbitovu. Na informačních letácích byla nazvána „městská autobusová doprava na hřbitov“.

Odkazy [editovat]

Související články [editovat]

Reference [editovat]

  1. ↑ Nová MHD v Příbrami, web města Příbram, 23. 1. 2009
  2. ↑ Lucie Nekolná: Příbram chystá radikální změny v městské hromadné dopravě, bude méně autobusů, Příbramský deník, 26. 3. 2009
  3. ↑ Rozpočet města Dobříš, výdaje 2006, položka 304, školní linka, 70 000 Kč
  4. ↑ Karlštejnbus - Den otevřených dveří dopravní společnosti Probo trans Beroun, BUSportál, 1. 10. 2008
  5. ↑ Zdeněk Wirth, Karel Stejskal: Kladno jindy a dnes, 1905
  6. ↑ Nová linka lidem usnadní cestování, 31. 8. 2005, autor: (ČTK, vob), zdroj neuveden, web MHD zastávka
  7. ↑ a b Změny linek ČSAP Nymburk, bus.zastavka.net
  8. ↑ a b c d Změny linek OAD Kolín, s.r.o., bus.zastavka.net
  9. ↑ Autobusové jízdní řády - H44, H48 a H51, Milovice, oficiální stránky města, 13. 4. 2011
  10. ↑ Historický přehled PID, ROPID, 15. 3. 2012
  11. ↑ Petice - dopravní obslužnost Milovic, Milovice – Amatérské stránky, Jan Bukovský, 9. 12. 2009
  12. ↑ Rozšíření PID od 10. 6. 2012, ROPID
  13. ↑ AJKA - MHD v Kolíně v roce 1993, Citybus.cz

Externí odkazy [editovat]

Městská hromadná doprava v Česku  (Podrobná mapa el. trakce)
Metro
Praha ♦ Plánované: Brno
Regionální železnice
Tramvajová doprava
Trolejbusová doprava
Lanové dráhy
Autobusová doprava
Vodní doprava
Citováno z „http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Městská_autobusová_doprava_ve_Středočeském_kraji&oldid=10284373#Kladno“