Seznam kulturních památek v Bubenči

Tento seznam nemovitých kulturních památek v části Bubeneč v hlavním městě Praze vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální.

Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.

Velká část Bubenče včetně jeho historického jádra (avšak bez Stromovky) spadá od roku 1993 do městské památkové zóny Dejvice, Bubeneč, horní Holešovice.

Praha 6

Památka	Fotografie	Rejstříkové číslo v ÚSKP	Sídelní útvar	Poloha	Popis a poznámky
K Starému Bubenči 1 (Q37023857)	ne   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	54068/1-1464 Pam. katalog MIS	Bubeneč	K Starému Bubenči 64/1, Wolkerova 50°6′11,08″ s. š., 14°24′33,34″ v. d.	Usedlost, posléze obytný dům, později více objektů. V roce 1958 adaptace pro potřeby školy. Demolice všech objektů někdy po roce 1975, poté výstavba komplexu obytných domů pro potřeby sovětského obchodní zastupitelství v letech 1982–1986. Poznámka: MonumNet uváděl adresu V sadech 64/1. Číslo orientační 1 nyní nese Lannova vila V sadech 1/1. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. Památková ochrana zrušena 23. prosince 1972.
Gotthardská 8 (Q37024043)	ano   Kategorie „Gotthardská 8 “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	44375/1-1458 Pam. katalog MIS	Bubeneč	Gotthardská 28/8, Praha 6 50°6′15,52″ s. š., 14°24′35,13″ v. d.	Dům U Města Vídně. Klasicistní novostavba z roku 1844, roku 1861 rozšířena, v roce 1921 nástavba mansardového patra. Na místě dnešního domu stávala ještě v 19. století chalupa. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Velvyslanectví Nizozemského království v Praze (Q31465406)	ano   Kategorie „Gotthardská 6 “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	44374/1-1457 Pam. katalog MIS	Bubeneč	Gotthardská 27/6, Praha 6 50°6′14,42″ s. š., 14°24′34,81″ v. d.	Dům U Božího oka. Do dnešní pozdně klasicistní podoby upraven v letech 1851–1862 neznámým stavitelem. Předchozí stavba pochází z roku 1785. Dvoupatrový klasicistní dům s devítiosou prostou fasádou, s mělkým risalitem na ose, který je ukončen tympanonem s reliéfem Božího oka. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Gotthardská 4 (Q37023825)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	53791/1-1461 Pam. katalog MIS	Bubeneč	Gotthardská 37/4 50°6′14,09″ s. š., 14°24′33,32″ v. d.	Městský dům. Objekt z 19. století byl zbořen v roce 1994 a nahrazen napodobivou novostavbou. Ta byla zbořena na jaře 2021. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. Památková ochrana zrušena 14. června 1994.
Gotthardská 2 (Q31465767)	ano   Kategorie „Gotthardská 2 “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	40450/1-1462 Pam. katalog MIS	Bubeneč	Gotthardská 54/2, Praha 6 50°6′13,11″ s. š., 14°24′32,5″ v. d.	Městský dům. Klasicistní obytný dům, vznikl patrně podle návrhu Johanna Swobody kolem roku 1859. Zapsáno pod názvem Domy Na Poště. Domy stojící ve svahu při horním ústí Gothardské ulice naproti restauraci Na slamníku. Na přibližně lichoběžníkové parcele stojí v zahradě klasicistní obytný dům, druhý stojí za ním a je přitištěn k vysoké ohradní zdi. Pozemek je obehnán masivní zdí se scarpy v horní části s vraty a vstupní brankou před hlavním vstupem. Na pozemku jsou přístavky, které nejsou předmětem památkové ochrany. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Gotthardská 3 (Q31465699)	ano   Kategorie „Gotthardská 3 “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	40447/1-1460 Pam. katalog MIS	Bubeneč	Gotthardská 33/3, Praha 6 50°6′13,78″ s. š., 14°24′31,46″ v. d.	Dům byl vybudován asi v roce 1793 a v letech 1875–1888 došlo k jeho přestavbě. Jednopatrový nárožní dům s jednoduchou klasicistní fasádou stojící na obdélném půdorysu. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Restaurace Na Slamníku (Q31465482)	ano   Kategorie „Na Slamníku “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	44373/1-1453 Pam. katalog MIS	Bubeneč	Gotthardská 12/1, Wolkerova 12/1a, Praha 6 50°6′13,49″ s. š., 14°24′30,35″ v. d.	Restaurace Na Slamníku. Dnešní historizující budova hostince, který je doložen již v polovině 17. století, byla vybudována v 80. letech 19. století. Hostinec dříve označován jako Dolejší krčma zde fungoval patrně již ve středověku. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Kostel svatého Gottharda (Q12030728)	ano   Kategorie „Church of Saint Gotthard (Bubeneč) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	40431/1-1448 Pam. katalog MIS	Bubeneč	Krupkovo náměstí, Praha 6, pp. 3, 2, 1988, 1 50°6′14,65″ s. š., 14°24′29,27″ v. d.	Kostel sv. Gottharda s ohradní zdí, kaplí tvoří ucelený areál, který pochází z doby, kdy Bubeneč byl ješte vsí. Stojí na malém návrší v místě původní návsi Ovence. kostel, původ kostela sahá až do 12. století, nynější stavba pochází z roku 1801, upravena byla v letech 1909–1910. pozdně barokní výklenková kaple se sochou sv. Jana Nepomuckého v jižní ohradní zdi ohradní zeď a plocha bývalého hřbitova Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Fara (Q31465258)	ano   Kategorie „Rectory in Bubeneč “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	40432/1-1459 Pam. katalog MIS	Bubeneč	Krupkovo náměstí 32/6, Praha 6 50°6′15,03″ s. š., 14°24′30,91″ v. d.	Fara. Menší patrová budova na obdélném půdorysu s prostou fasádou a valbovou střechou, původně barokní. Z roku 1787, později upravena 1823 a částečně i novodobě. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Radnice a škola (Q31465621)	ano   Kategorie „Radnice a škola v Bubenči “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	102913 Pam. katalog MIS	Bubeneč	Krupkovo náměstí 8/5, 26/4, Praha 6 50°6′15,8″ s. š., 14°24′29,12″ v. d.	Radnice a škola. Celek tvoří dvě původně samostatné budovy v neorenesančním slohu na půdorysu ve tvaru U, které ale vždy tvořily jeden celek: čp. 8 je bývalá radnice, postavená v letech 1905–1906, čp. 26 je budova obecní školy z roku 1909. Obě budovy navrhl V. Ort a po změně využití po roce 1920 propojeny. Památkově chráněno od 13. března 2008.
Krupkovo náměstí 3 (Q31465553)	ano   Kategorie „Krupkovo náměstí 3 “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	40441/1-1455 Pam. katalog MIS	Bubeneč	Krupkovo náměstí 17/3, Praha 6 50°6′15,92″ s. š., 14°24′27,47″ v. d.	Dnešní dům vznikl spojením dvou dříve samostatných domů v poslední čtvrtině 19. století. Domy pocházejí z doby krátce před rokem 1780. Patrový dům obdélného půdorysu s pozdně klasicistními fasádami. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Krupkovo náměstí 2 (Q37023871)	ne   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	54271/1-1452 Pam. katalog MIS	Bubeneč	Krupkovo náměstí 5/2 50°6′15,92″ s. š., 14°24′22,61″ v. d.	Původně hospodářský dvůr, později obytný dům. Zbořen v 80. letech, na jeho místě a celé přilehlé parcele dnes škola čp. 4 pro sovětské velvyslanectví. Poznámka: Číslo popisné neobsazeno. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. Památková ochrana zrušena 23. prosince 1972.
Krupkovo náměstí 1 (Q37023842)	ne   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	54270/1-1451 Pam. katalog MIS	Bubeneč	Krupkovo náměstí 4/1 50°6′15,48″ s. š., 14°24′23,4″ v. d.	Původně hospodářský dvůr, později obytný dům. Zbořen v 80. letech, na jeho místě a celé přilehlé parcele dnes škola čp. 4 pro sovětské velvyslanectví. Poznámka: Číslo popisné i orientační zdědila novostavba. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. Památková ochrana zrušena 23. prosince 1972.
Schwaigerova 3 (Q31466136)	ano   Kategorie „Schwaigerova 3 “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	40452/1-1463 Pam. katalog MIS	Bubeneč	Schwaigerova 59/3, V sadech 59/8, Wolkerova, Praha 6 50°6′12,23″ s. š., 14°24′29,88″ v. d.	Obytný dům byl vybudovaný na starších základech v letech 1840–1841 Františkem Roubíčkem, přestavěn do dnešní podoby v letech 1882–1896. Dům na podélném půdorysu má malou předzahrádku, za domem je zahrada a dvůr. Hlavní fasáda do ulice je jedenáctiosá, s levými krajními osami dodatečnými. V domě bydlel Hanuš Schwaiger. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Schwaigerova 1 (Q31465182)	ano   Kategorie „Schwaigerova 1 “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	40439/1-1454 Pam. katalog MIS	Bubeneč	Schwaigerova 16/1, V sadech 16/6, Praha 6 50°6′11,31″ s. š., 14°24′30,3″ v. d.	Klasicistní obytný dům byl vystavěn někdy mezi lety 1830–1867 Janem Kunešem. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Kholovská chalupa (Q31465340)	ano   Kategorie „V sadech 4 (Prague) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	40849/1-1722 Pam. katalog MIS	Bubeneč	V sadech 15/4, Praha 6 50°6′10,28″ s. š., 14°24′29,62″ v. d.	Kovárna z 18. století byla klasicistně přestavěna a novodobě upravena. Poznámka: MonumNet označoval jako venkovskou usedlost. Památkově chráněno od roku 1972.
Lannova vila (Q7929989)	ano   Kategorie „Lannova vila “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	44372/1-1450 Pam. katalog MIS	Bubeneč	V sadech 1/1, Pelléova 1/24, Praha 6 50°6′8,87″ s. š., 14°24′25,78″ v. d.	Novorenesanční Lannova vila pochází z let 1868–1872 a navrhli ji Antonín Barvitius a Ignác Ullmann. Vilu si nechal postavit Vojtěch Lanna mladší na pozemcích několika domů (v těchto místech stál dvorec patrně už ve 13. století). Vila stojí na půdorysu písmene L. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Lipmannova vila (Q37171893)	ne   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	54069/1-1465 Pam. katalog MIS	Bubeneč	Majakovského 75/21 (Pelléova 1050/21) 50°6′7,78″ s. š., 14°24′24,14″ v. d.	Lipmannova vila, z konce 60. let 19. století, postavená patrně A. Barvitiem. Historizující vilka na půdorysu ve tvaru L. Na archivních mapách a ortofotech čitelná do 50. let. V roce 1970 na jejím místě již stojí půdorysně rozlehlejší novostavba, dnes objekt pro Policii ČR. Poznámka: Dnes Pelléova ulice. MonumNet uváděl příslušnost k Dejvicím místo k Bubenči. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. Památková ochrana zrušena 22. srpna 1966.
Pomník Karla Bendla (Q37023885)	ano   Kategorie „Monument to Karel Bendl in Bubeneč “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	40430/1-1447 Pam. katalog MIS	Bubeneč	Pelléova, Pod kaštany, Praha 6, pp. 2004 50°5′58,96″ s. š., 14°24′27,72″ v. d.	Pomník skladatele a sbormistra Karla Bendla je tvořen bustou na vysokém soklu s figurami. Autor Stanislav Sucharda, 1916. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Vila dr. Náhlovského (Q11899043)	ano   Kategorie „Suchardova 4 “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	40464/1-1471 Pam. katalog MIS	Bubeneč	Suchardova 284/2, U Vorlíku 284/9, Praha 6 50°5′58,59″ s. š., 14°24′36,29″ v. d.	Vilu si nechal postavit JUDr. Jan Náhlovský podle návrhu Dušana Jurkoviče z roku 1907. Stavbu provedl roku 1908 stavitel Jan Pacl. Vila je nápadná svou výškou, ještě umocněnou sedlovou prohnutou střechou nad střední částí vily, na bocích je již pročleněna, sleduje členitost hmoty domu. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Suchardova vila s ateliérem (Q12057151)	ano   Kategorie „Suchardova vila (Slavíčkova 6, 8) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	44371/1-1470 Pam. katalog MIS	Bubeneč	Suchardova 248/1, Slavíčkova 248/6, Slavíčkova 628/8, Praha 6 50°5′57,23″ s. š., 14°24′34,57″ v. d.	Suchardova vila s ateliérem. Vila Stanislava Suchardy odvolávající se na typ anglického venkovského domu byla postavena v letech 1904–1905 podle projektu Jana Kotěry. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Suchardova vila (Q31465972)	ano   Kategorie „Suchardova vila (Slavíčkova 15) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	40460/1-1468 Pam. katalog MIS	Bubeneč	Slavíčkova 151/15, Praha 6 50°5′55,38″ s. š., 14°24′31,12″ v. d.	Novorenesanční Suchardova vila byla postavena v letech 1895–1896 podle projektu Františka Schlaffera. Patrová rodinná vila na nepravidelném obdélném půdorysu s výrazným rizalitem, do jehož úhlu byly vestavěny garáže. Na fasádě v nároží vedle věže je nástěnná malba, dílo Mikoláše Alše, znázorňující sázavského opata Božetěcha v černém plášti s kapucí nesoucího kříž. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Koulova vila (Q31466056)	ano   Kategorie „Koulova vila “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	40462/1-1469 Pam. katalog MIS	Bubeneč	Slavíčkova 153/17, Praha 6 50°5′55,23″ s. š., 14°24′30,16″ v. d.	Historizující vila se zahradou byla postavená v letech 1895–1896 podle návrhu Jana Kouly. Vila stojí na půdorysu písmene T. Ve výklenku pod arkýřem je socha sv. Ivana s laní, která je dílem St. Suchardy. Předstupující část fasády má v patře malbu žence ve slovanském kroji, ve štítu je malba holoubků na zlatém pozadí. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Slavíčkova 21 (Q31465912)	ano   Kategorie „Slavíčkova 21 (Prague) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	40458/1-1467 Pam. katalog MIS	Bubeneč	Slavíčkova 112/21, Pelléova 112/8, Praha 6 50°5′54,85″ s. š., 14°24′27,62″ v. d.	Patrová novorenesanční vila postavená v letech 1892–1893 podle projektu arch. Rudolfa Koukola. Volně stojící vila v malé zahradě ohrazené pilířovým plotem s prutovým plotem s neorenesančním dekorem. S boční terasou v prvním patře. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Pelléova vila (Q31465846)	ano   Kategorie „Pelléova vila (Prague) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	40456/1-1466 Pam. katalog MIS	Bubeneč	Pelléova 91/10, Slavíčkova 91/14, Praha 6 50°5′56,5″ s. š., 14°24′28,03″ v. d.	Architektonicky hodnotná novorenesanční vila se zahradou a s oplocením je součástí širšího urbanistického celku reprezentativních vil při Slavíčkově ulici. Neorenesanční vilu projektoval roku 1889 pro Marii Knoblochovou arch. Rudolf Koukola. V letech 1919–1920 zde bydlel francouzský generál M. Pellé, velitel francouzské vojenské mise a později náčelník hlavního štábu československé armády, po kterém je dnes vila pojmenována. Vila je patrová se zvýšeným přízemím. Poznámka: Budova konírny (mladší čp. 106, na pp. 742) vznikla současně s vilou, v letech 1919–1920 upravena pro bydlení, ve 2. polovině 20. století nešetrné stavební úpravy. V roce 2012 bylo zrušeno prohlášení objektu čp. 106 za kulturní památku. Objekt na pp. 743/3 a na části pp. 743/2 není kulturní památka. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Bubenečská 35 (Q37024019)	ano   Kategorie „Bubenečská 35 “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	10055/1-2222 Pam. katalog MIS	Bubeneč	Bubenečská 322/35, Praha 6 50°6′5,2″ s. š., 14°24′16,13″ v. d.	Nájemní dům z let 1910–1911 postavený podle návrhu architekta Ladislava Čapka. Památkově chráněno od 4. října 1994.
Čs. armády 5 (Q37023801)	ano   Kategorie „Čs. armády 5 (Prague) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	49451/1-2248 Pam. katalog MIS	Bubeneč	Čs. armády 368/5, Bubenečská 368/21, Praha 6 50°5′59,82″ s. š., 14°24′14,12″ v. d.	Nárožní pětipodlažní nájemní dům od architekta Jana Petráka z let 1912–1913 ve stylu geometrické secese. Na průčelí v levém štítu je malba lovecké družiny ve středověkých krojích (signováno Horník 1912). Po stranách štítu jsou plastiky ženy s laňkou a muže se stromkem. Památkově chráněno od 4. července 1997.
Čs. armády 7 (Q37023972)	ano   Kategorie „Čs. armády 7 (Prague) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	10052/1-2223 Pam. katalog MIS	Bubeneč	Čs. armády 369/7, Praha 6 50°6′0,05″ s. š., 14°24′13,02″ v. d.	Řadový čtyřpatrový nájemní dům z let 1912–1913 byl postavený podle návrhu architekta Jana Petráka ve stylu klasicizující secese. Památkově chráněno od 19. října 1994.
Čs. armády 9 (Q37023995)	ano   Kategorie „Čs. armády 9 (Prague) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	100075 Pam. katalog MIS	Bubeneč	Čs. armády 370/9, Praha 6 50°6′0,17″ s. š., 14°24′12,27″ v. d.	Čtyřpatrový řadový nájemní dům postavený v letech 1912–1913 podle návrhu Jana Petráka. Architektura ve stylu geometrické moderny je doplněna jednoduchým klasicizujícím dekorem. Dům obsahuje řadu původních prvků – dlažba, vstupní portálky, leptaná skla apod. Památkově chráněno od 24. února 2003.
Socha Mír (Q37023906)	ano   Kategorie „Mír (Karel Hladík) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	40434/1-1449 Pam. katalog MIS	Bubeneč	náměstí Svobody, Praha 6, pp. 2064/3 50°6′3,54″ s. š., 14°24′0,4″ v. d.	Sochu chlapce a dívky s holubicí navrhl sochař Karel Hladík v roce 1960. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Skleněný palác (Q12054459)	ano   Kategorie „Skleněný palác (Bubeneč) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	40466/1-1472 Pam. katalog MIS	Bubeneč	náměstí Svobody 728/1, Čs. armády 728/26, Terronská 728/1, Praha 6 50°6′4,19″ s. š., 14°23′56,91″ v. d.	Činžovní dům Skleněný palác, funkcionalistický obytný dům Zemské banky z let 1936–1938, postavený podle projektu Richarda F. Podzemného. Zahrnoval byty, obchody, součástí byly i garáže i zahrada, na střešní terase mělo být pískoviště a sprchy. Palác je šestipatrový, boční uliční části pětipatrové, poslední patro je ustouplé. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Jugoslávských partyzánů 6 (Q37023930)	ano   Kategorie „Jugoslávsých partyzánů 6 (Prague) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	40497/1-1490 Pam. katalog MIS	Bubeneč	Jugoslávských partyzánů 892/6, Rooseveltova 892/49, Praha 6 50°6′8,39″ s. š., 14°23′44,23″ v. d.	Družstevní obytný dům postavený v letech 1928–1929 podle projektu architekta Pavla Janáka. Vyniká jednoduchou puristickou architekturou. Nárožní nájemný pětipodlažní dům. V parteru jsou umístěny prodejny. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Vojenský zeměpisný ústav (Q26885517)	ano   Kategorie „Military Cartographic Institute (Prague) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	41169/1-1929 Pam. katalog MIS	Bubeneč	Rooseveltova 620/23, Praha 6 50°6′13,81″ s. š., 14°24′2,34″ v. d.	Klasicistně puristická budova Vojenského zeměpisného ústavu byla postavená v letech 1921–1927 a navržená Bedřichem Feuersteinem. Trojkřídlá budova s hlavním delším křídlem a kratšími bočními, s vestavěnou tiskárnou ve dvoře, zabírá rozsah jednoho bloku. Nároží jsou rozeklaná, v úrovni prvního patra jsou v nich osazeny monumentální plastiky ženských alegorických postav od Břetislava Bendy, představujících Vltavu a Dunaj. Památkově chráněno od roku 1964.
Železniční stanice Bubeneč (Q12041531)	ano   Kategorie „Praha-Bubeneč (train station) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	105443 Pam. katalog MIS	Bubeneč	Goetheho 61/4 50°6′26,27″ s. š., 14°24′16,16″ v. d.	železniční stanice Bubeneč. Železniční stanice Praha-Bubeneč byla postavena v letech 1847–1850 podle typového projektu arch. Antona Jünglinga. Roku 1899 došlo k rozšíření budovy. Hodnotný doklad železničních staveb Pražsko-drážďanské dráhy z poloviny 19. století. staniční budova čp. 61, pp. 2166 obytná budova čp. 62, pp. 2168 opěrná zeď, pp. 2166, 2168 Přilehlý viadukt z roku 1850 (upraven 2014) nebyl prohlášen za kulturní památku (dříve byl zapsán jako součást památky Negrelliho viadukt). Památkově chráněno od 27. listopadu 2013.
Císařský mlýn (Q31465099)	ano   Kategorie „Císařský mlýn (Bubeneč) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	40443/1-1456 Pam. katalog MIS	Bubeneč	Mlýnská 22/4, Praha 6 50°6′32,29″ s. š., 14°24′18,74″ v. d.	Císařský vodní mlýn. Torzo budov bývalého novorenesančního císařského mlýna (později papírny) s romantickou stavbou grotty. V 17. století sloužil jako brusírna drahokamů. Nyní nově upraven a přestavěn. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Čistírna odpadních vod (Q7458134)	ano   Kategorie „Museum Stará čistírna “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	11886/1-2148 Pam. katalog MIS	Bubeneč	Papírenská 199/6, Praha 6 50°6′36,44″ s. š., 14°24′7,88″ v. d.	Čistírna odpadních vod kanalizační, včetně technologického zařízení. Čistírna odpadních vod byla budována mezi lety 1901–1906 (s pozdějšími úpravami). Vrcholné technické dílo. Historickou součástí technologického vybavení je též most bývalé polní dráhy pro odvážení kalů. hlavní budova čp. 199 s podzemním lapačem písku a dvojicí komínů při ulici Papírenská, pp. 1719 podzemní usazovací nádrž (na ploše od zadního průčelí hlavní budovy, kde je situován i vstup do podzemí, nádrže pod povrchem terénu za budovou směrem k rameni řeky, pp. 1719, 1720/1, 1720/2, 1720/7, 1720/8 dvě kalové studny a vstup do studny, pp. 1719 most bývalé polní dráhy pro odvážení kalů, pp. 1720/1, 2151/1, 12142 (?), součástí památky od 14. 6. 2010. Jednoduchá příhradová konstrukce se svrchním obloukem rozponu 34 m a šířky dosahující 3 m, uložená na kamenných pilířích z kyklopského zdiva. Most byl vyroben v roce 1902. Pod živičným povrchem je dochováno původní kolejivo úzkorozchodné dráhy rozchodu 700 mm. Objekty v prostředí kulturní památky: chlorovna, pp. 1720/1 česlovna, pp. 1720/1 Poznámka: areál kromě mostu polní dráhy je též národní kulturní památkou. Památkově chráněno od 26. dubna 1991.

Praha 7

Památka	Fotografie	Rejstříkové číslo v ÚSKP	Sídelní útvar	Poloha	Popis a poznámky
Královský letohrádek a Královská obora (Q3500538)	ano   Kategorie „Stromovka (Prague) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	40595/1-1560 Pam. katalog MIS	Bubeneč	Královská obora 56, 58, 20, 11, Praha 7 50°6′16,81″ s. š., 14°24′51,03″ v. d.	Letohrádek Královský, také známý jako Místodržitelský letohrádek, Stromovka. vymezení památky parcelními čísly zahrnuje prakticky celou Královskou oboru (Stromovku). Jedinečný areál původní středověké obory, který se dochoval v podobě rozsáhlého parku dodnes. Součástí areálu je řada cenných staveb i flory. Od roku 1804 zpřístupněn veřejnosti a během 19. století přetvářen na veřejný park. čp. 56 – královský (místodržitelský) letohrádek, nedaleko náměstí Pod kaštany. Dominantní prvek, jedna z prvních staveb v neogotickém slohu. Stavební vývoj v několika etapách. Nejstarší podoba neznámá, další podobu získal za přestavby za Vladislava Jagellonského v letech 1495–1496, z níž se dochovala schodišťová věž a okna přízemí vnitřního paláce z huti kameníka Benedikta Rejta. Na počátku vlády Rudolfa II. radikální přestavba, byl postaven ochoz v dnešní základní hmotě s křížovými klenbami v patře, byl zaklenut patrně i vnitřní trakt, předlohou byl letohrádek Matyáše Korvína v Nyeku. K radikálně přestavbě mezitím zdegradovaného objektu došlo na počátku 19. století v neogotickém stylu patrně podle projektu F. J. Jondla nebo J. Fischera, dále byl postupně modernizován. Letohrádek stojí na obdélném půdorysu s hranolovou věží připojenou k nároží. Věž, ve které je umístěno schodiště, výrazně převyšuje budovu. Ve spodní části jsou ve zdivu odhaleny fragmenty gotické stavby. skleník u čp. 56, parc. 1773/1. Skleník s klasicistním průčelím byl postaven kolem roku 1814, po roce 1880 byl přestavěn. Je situován na ostrohu nad parkem, kde by mohl tvořit výraznou dominantu. Skleník tvořila střední zděná část mající charakter chrámku a boční prosklená užitková křídla – skleníky. Střední pavilon má obdélný půdorys, hlavní průčelí je zakončeno trojúhelným tympanonem s metopami. Pavilon je završen plochou kupolí. Boční křídla jsou v torzálním stavu, dochovaly se povětšinou jen obvodové zdi, pouze ve východní části je dochovaná část zastřešení. čp. 58 – bývalá hospodářská budova, západně od letohrádku. Přízemní podélná stavba na půdorysu prohnutého obdélníka, která kopíruje tvar terénu. Je postavena ve stejném stylu jako letohrádek, podle návrhu J. Fischera. čp. 20 – Šlechtova restaurace, asi 240 m východně od letohrádku, nedaleko Zeleného rybníka; původně barokní lovecký zámeček z roku 1691 byla roku 1791 upravena podle L. Hergeta. Roku 1855 byla neogoticky přestavěna podle B. Grubera. Od roku 1811 zde fungovala kavárna, její majitel zde nechal postavit litinový hudební pavilon s polygonálním půdorysem a nízkou jehlancovou stříškou. Roku 1833 si budovu pronajal Václav Šlechta, jehož rodině restaurace zůstala až do nástupu komunistů. Obdélná patrová budova s dvěma hranolovými věžicemi na bočních stranách, rizalitem uprostřed zadní fasády a arkádou (promenádou) před průčelím a na bočních stranách. Budova je dlouhodobě v havarijním stavu. hudební pavilon u Šlechtovy restaurace, parc. 1796/1 čp. 11 – bývalá myslivna u prodloužení Gotthardské ulice, asi 300 m západně od letohrádku. Přízemní budova na obdélném půdorysu s valbovou střechou, k zadní fasádě je přistavěna prosklená veranda. Historický doklad minulé péče o oboru. čp. 2 – bývalá vozovna. Původní vozovna elektrické dráhy z let 1898–1899. Původní stavba z hrázděného zdiva zbourána roku 1910 a nahrazena novostavbou zděné administrativní budovy. Dnes přestavěna, doplněna novostavbou s lamelovým obkladem, nachází se zde občerstvení. čp. 233 – planetárium. Objekt ve stylu socialistického realismu či moderního klasicismu navržen týmem architekta Jaroslava Fragnera v ateliéru Státního ústavu pro rekonstrukci památkových měst a objektů (SÚRPMO) v roce 1953, postavený v letech 1958–1960. Centrální stavba ve formě kruhového chrámu (tholos). Ústřední válcovou hmotu lemuje kolonáda a trojice pravidelně rozmístěných rizalitů. K jižní části přiléhá nástupní mírně vyvýšený dlážděný předprostor. Forma částečně vychází z funkce kupolovitého promítacího sálu. V květnu 1991 u příležitosti Jubilejní výstavy byl po náročné komplexní rekonstrukci zahájen provoz nového moderního planetária Kosmorama. Od roku 2009 je Planetárium vybaveno unikátním digitálním systémem SkySkan Definiti, roku 2014 modernizovaného na verzi 8K. Do kulturní památky zahrnuto od 19. 12. 2020. brána do obory, parc. 1757 (v MonumNetu byla výslovně uvedena v rozpisu parcel, v Památkovém katalogu není zmíněna) socha Stojící hoch, parc. 1781 (v MonumNetu byla výslovně uvedena v rozpisu parcel, v Památkovém katalogu není zmíněna) rybník, parc. 1817 (v MonumNetu byl výslovně uveden v rozpisu parcel, v Památkovém katalogu není zmíněn) násep Buštěhradské dráhy část s navazující plochou památky na obou stranách, parc. 2164/16 strážní domek Buštěhradské dráhy je chráněn v rámci památky r. č. 101434 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) vodovodní domek přečerpávací stanice Rudolfovy štoly je chráněn také v rámci památky r. č. 44395/1-1556 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD). Přízemní domek s prostou fasádou, valbovou střechou a vikýřem. portál Rudolfovy štoly. Kamenný portál štoly za objektem na parc. 1797, nízká zídka ohraničuje přístup, na portálu římskými číslicemi MDLXXXXIII a iniciála R s korunkou. štola, parc. 1823, nízký zatravněný pahorek, v čele se zděným štítem a vstupem, uvnitř cihelné zaklenuté prostory. Holešovice, parc. 2416/1 po vyústění ulice Strojnické Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Výstaviště Praha (Q1389717)	ano   Kategorie „Výstaviště, Praha “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	40601/1-1567 Pam. katalog MIS	Bubeneč	Výstaviště, Praha 7 50°6′23,83″ s. š., 14°25′47,49″ v. d.	Areál starého výstaviště byl budován pro Jubilejní výstavu v roce 1891, později byl rozšířen pro Národopisnou výstavu 1895. Základem výstaviště byl situační plán vypracovaný B. Munzbergerem a A. Wiehlem, který byl však průběžně upravován. Pavilony představují neorenesanční architekturu a architekturu užívající moderních konstrukčních prvků. Centrální budovou areálu je Průmyslový palác. čp. 66: výstavní kancelář Jubilejní zemské výstavy 1891 (vrátnice 1), pp. 1839, jižně od pavilonu AVU, u západního konce vstupní brány čp. 67: pavilon pošty Jubilejní zemské výstavy 1891 (vrátnice 2), pp. 1856/2, MonumNet uváděl též pp. 1856/1, jižně od Lapidária, u východního konce vstupní brány, restaurace Na Střídačce čp. 158: letní kino, parc. 1819/3 (již neexistuje, adresa zrušena) čp. 188: bývalá moderní galerie, dnes pavilon AVU, parc. 1840/2, MonumNet uváděl též parc. 1840/1 a 1842 čp. 391: Pecoldova restaurace (Xaver), budova východně od planetária, parc. 1844 čp. 415: restaurace Pražan, budova severně od pavilonu AVU, parc. 1841 čp. 416: Průmyslový palác, parc. 1845 čp. 417: pavilon s Maroldovým panoramatem, parc. 1846, MonumNet uváděl též parc. 1847/1, 1847/2, (původně zapsáno samostatně pod číslem 1-1568) čp. 422: Lapidárium Národního muzea, parc. 1855 bez čp.: restaurace Stará rychta, parc. 1848 (původně zapsána samostatně pod číslem 1-2071) bez čp.: kulturní dům, parc. 1851 Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Viadukty v Královské oboře (Q12040558)	ano   Kategorie „Railway underpass to Císařský ostrov “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	47337/1-1554 Pam. katalog MIS		Bubeneč 50°6′33,75″ s. š., 14°25′6,76″ v. d.	Chráněno společně s Negrelliho viaduktem. Na území Bubenče v městské části Praha 7 leží: viadukt II: Bubeneč, parcela 2164/1 (průchod trati Stromovkou): proveden v betonu, průjezd rámován 2 pilíři viadukt III: Bubeneč, parcela 2164/16: v betonu s hlavním segmentově zaklenutým obloukem a dvěma bočními – půlkruhově zaklenutými Poznámka: V MonumNetu nebylo zcela zřejmé, který viadukt je viaduktem III: na téže parcele leží i přemostění Mlýnské ulice, které bylo v roce 2014 zcela přestavěno. Z MonumNetu poté číslo parcely 2164/16 zcela zmizelo a v zákresu památky do katastrální mapy z 10. 11. 2014 již viadukt III není zakreslen jako součást památky. Památkový katalog poté ovšem jako viadukt III začal označovat viadukt v západní části Stromovky, jemuž odpovídá i nynější popis. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Strážní domek nad Bubenečským tunelem (Q31466354)	ano   Kategorie „Watchman house at Bubeneč Tunnel “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	101434 Pam. katalog MIS	Bubeneč	Královská obora čp. 74, Praha 7 50°6′12,94″ s. š., 14°25′7,1″ v. d.	Strážní domek Buštěhradské dráhy. Pozdně klasicistní prvky tunelu a portálů představují spolu s domkem stavební a funkční celek, vzácně dochovaný příklad železničního stavitelství 3. čtvrtiny 19. století a jeho vysoké architektonické úrovně. Hrázděná dvoupodlažní stavba s kamennou podezdívkou a vyřezávaným štítem stojící nad kolejištěm železničního tunelu Buštěhradské dráhy. Domek s tunelem byl vybudován v letech 1852–1869 při rozšíření a přestavbách Buštěhradské dráhy. Domek byl původně s tunelem propojen (zazděné schodiště). Poznámka: Památkový katalog uvádí čo. 4, v RÚIAN budova nemá čo. přiděleno. Památkově chráněno od 15. března 2005.
Škola architektury AVU (Q31466428)	ano   Kategorie „Škola architektury AVU “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	44376/1-2160 Pam. katalog MIS	Bubeneč	U akademie 172/2 a 4, Ovenecká 172/48, Praha 7 50°6′10,06″ s. š., 14°25′32,59″ v. d.	Škola architektury AVU. hlavní budova pocházející z let 1898–1902 (Václav Roštlapil), volný objekt oddělený od ulice předzahrádkou a volným prostranstvím za ní budova Školy architektury postavená v letech 1919–1924 podle návrhu Jana Kotěry a Josefa Gočára; na utváření fasády budovy, v její rytmizaci robustnosti plastických prvků se odráží vliv art deco. Památkově chráněno od 26. září 1991.
Ovenecká 23 (Q37024068)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	12772/1-2197 Pam. katalog MIS	Bubeneč	Ovenecká 953/23, Praha 7 50°6′3,2″ s. š., 14°25′24,07″ v. d.	Funkcionalistický pětipatrový nájemní dům z let 1933–1935 navržený architektem Jaroslavem Gruberem. Průčelí domu je založeno na harmonické kompozici mělkých obdélných rizalitů a zaoblených balkonů. Obklopený dvěma shodně řešenými domy. Památkově chráněno od 11. ledna 1994.
Čechova 29 (Q37023779)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	47347/1-2142 Pam. katalog MIS	Bubeneč	Čechova 587/29, Praha 7 50°6′9,01″ s. š., 14°25′12,46″ v. d.	Puristický nájemní dům architekta a stavitele Františka Strnada navrhl v roce 1923 Kamil Roškot, stavba byla realizována následujícího roku a v roce 1936 ji upravil Ladislav Machoň (např. nové dřevěné schodiště v přízemí). Na jeho výzdobě se podíleli Otto Gutfreund (plastika Zednika ve vestibulu), F. Kysela (výmalba sklepní vinárny ve dvorním křídle), Alois Bílek (vitráž v ateliéru v přízemí), Josef Gočár (postkubistické lampy na schodišti). Činžovní dům s ateliérem ve dvoře. Strnad nechal v roce 1929 plochu architektonicky řešené zahrady zastavět přístavbou, vznikl tak prostorný ateliér s vitrají Aloise Bílka a navazující zimní zahradou zastřešenou prosklenou konstrukcí. Zimní zahrada je v zadní části spojená úzkým schodištěm s prostorem někdejšího skleníku za garáží ve dvoře domu. Památkově chráněno od 18. ledna 1991.
Ateliéry AVU (Q31466204)	ano   Kategorie „Ateliéry AVU “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	41526/1-2161 Pam. katalog MIS	Bubeneč	Jana Zajíce 1110/27a ve dvoře domu Jana Zajíce 215/27, Praha 7 50°6′9,54″ s. š., 14°25′6,76″ v. d.	Budova ateliérů Akademie výtvarných umění, postavena v letech 1897 až 1903 podle projektu architekta Václava Roštlapila. Památkově chráněno od 23. září 1991.
Kolej Mikoláše Alše (Q31466276)	ano   Kategorie „Kolej Mikoláše Alše “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	40972/1-1800 Pam. katalog MIS	Bubeneč	Na výšinách 903/2, Korunovační 903/5, Praha 7 50°6′1,79″ s. š., 14°25′9,44″ v. d.	Hotel Belveder, nyní studentská kolej VŠUP. Nárožní třípatrový dům s půdní vestavbou postavený na konci 19. století v novobarokním stylu. Památkově chráněno od roku 1975.
Vodárenská věž (Q12033106)	ano   Kategorie „Letná water tower “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	41535/1-2168 Pam. katalog MIS	Bubeneč	Korunovační 1000/3, Praha 7 50°6′0,62″ s. š., 14°25′11,55″ v. d.	Vodárenský areál na Letné byl dostaven roku 1888 podle projektu arch. J. Fialky. Věž ukončila provoz roku 1913 a do jejích pater byly vestavěny byty zaměstnanců. Součástí komplexu byl kromě věže čtyřkomorový podzemní vodojem a přečerpávací stanice (zbořeny 1977–1978, mimo provoz od 1926). Šestipodlažní hranolová novorenesanční vodárenská věž s arkádovým ochozem v 5. podlaží, završená stanovou střechou s vikýřem a pavilonovým nástavcem s hodinami. Památkově chráněno od 26. února 1992.
Činžovní blok Molochov (Q2383704)	ano   Kategorie „Molochov “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	40592/1-1558 Pam. katalog MIS	Bubeneč	Milady Horákové 96–72, Praha 7 50°5′58,73″ s. š., 14°25′8,02″ v. d.	Činžovní dům – blok Molochov. Skupina nájemních domů koncipovaná podle celkového řešení Josefa Havlíčka se stavěla podle rozpracovaných projektů jednotlivých domů od O. a K. Kohna, dvojice A. Mühlstein a V. Fürth, A. Plíhala, L. Lauermanna, F. Votavy a J. Holečka v letech 1937–1938. Soubor je tvořen blokem třinácti šestipatrových domů, které z jedné strany částečně uzavírají Letenskou pláň. Domy vytvářejí jednolitý blok s jednotně řešenou fasádou s ustouplým posledním patrem. Průčelí do letenské pláně je rytmizované pravidelným střídáním hladkých ploch s pásovými okny a zapuštěnými lodžiemi, které mají okrový keramický obklad a který pokrývá rovněž celé přízemí. Milady Horákové 845/96, U Sparty 845/96 Milady Horákové 846/94 Milady Horákové 847/92 Milady Horákové 848/90 Milady Horákové 849/88 Milady Horákové 850/86 Milady Horákové 851/84 Milady Horákové 852/82 Milady Horákové 853/80 Milady Horákové 854/78 Milady Horákové 860/76 Milady Horákové 861/74 Milady Horákové 862/72, Korunovační 862/1 Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Související články

• Seznam kulturních památek v Praze

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu seznam kulturních památek v Bubenči na Wikimedia Commons

Portály: Architektura a stavebnictví | Historie | Praha