Rudolfova štola

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Rudolfova štola je tunel v Praze vybudovaný v 16. století pro zásobování Královské obory vodou.

[editovat] Historie

Koncem roku 1583 rozhodl císař římský a král český Rudolf II. Habsburský zřídit pro svou kratochvíli v pražské Královské oboře rybník. Mimořádný nápad měl autor myšlenky prokopání štoly, která by využila rozdílu hladiny Vltavy u Starého Města a u Stromovky a získala potřebný spád pro přítok vody. Rudolfa II. projekt nadchl a požádal české stavy o financování stavby.

Od začátku bylo zřejmé, že jde o značně nákladný a technicky velmi obtížný projekt. Stavbou štoly pověřen vrchní hor mistr Lazar Ercker ze Srekenfelzu a vrchní důlní měřič Jiří Oeder z Ústí. Oba císařovi poddání se již na jaře roku 1584 vydali do Hor Kutných, kde objednali potřebnou techniku a najali nejzkušenější havíře. Na Letné bylo vyměřeno pět šachet a též obě ústí tunelu. Hloubení šachet bylo započato roku 1584 a postupovalo ve skále velmi pomalu, s pomoci primitivních nástrojů se pracovalo ve dne v noci. Šachtami havíři sestoupili do úrovně průkopu teprve po dvouleté práci, pravděpodobně na jaře roku 1586. Štola samotná pak byla ražena v letech 1589 až 1593. Při ražení štoly se pracovalo na obě strany, havíři postupovali vždy proti sobě, takže se havířské party setkaly celkem čtyřikrát. K poslední prorážce došlo až po deseti letech od zahájení prací 17. července roku 1593.

Dílo během stavby často poškozovaly přívaly vody z podzemních pramenů. V posledním úseku pod belvederským svahem bylo také potřeba bojoval s nesoudržnou horninou a štolu opatřit mohutnou výdřevou. Ale již o 16 metrů dále byla zase naopak skála tak tvrdá, že ji bylo nutno lámat ohněm. To vše postup prací velmi zpomalovalo, s čímž byl Rudolf II. velmi nespokojen a rozhodl se objednal u Isaaca Phendlera plán štoly, do kterého bude každý týden zakreslován postup prací.

Stavba nebyla provedena kvalitně, neboť výdřeva hnila a postupem času se štola dostala do dezolátního stavu, kanál byl zanášen bahnem a odpadky, ze stěn se uvolňovaly kameny. Ani v nejtěžších dobách však stavba nebyla odsouzena k zániku.

[editovat] Technické parametry štoly

• Rozdíl hladin Vltavy (spád) 110 cm
• Délka 1 098 metrů
• Vejčitý profil, výška od dvou do čtyř metrů, šířka od 90 do 150 centimetrů
• Ražená, konce obezděné cihlami, dno pokryté keramickými žlabovkami, ve Stromovce ukončená zděným portálem, zdobeným korunkou, letopočtem dokončení stavby (1593) a iniciálou R (Rudolf II.)
• Odběrné zařízení se nachází ve zdrži Helmovského jezu, ve žlutě omítnutém domku tak zvané „havírně„, kde je mechanismus stavidel, jimiž se reguloval přítok vody do štoly
• Trasa je vedena od levého břehu Vltavy – od zmíněné „havírny“ na nábřeží Edvarda Beneše mezi Čechovým a Švermovým mostem, pod Letenskými sady a ulici Nad štolou, dále pod Letenským náměstím. Čechovou ulicí a horní částí Královské obory až k domku poblíž bývalé Šlechtovy restaurace.
• Štola probíhá asi 45 metrů pod terénem a dnešní zástavbou Letné
• Zachovány jsou i čtyři téměř čtyřicetimetrové průduchy,které sloužily při výstavbě, jeden z nich je vidět v Čechově ulici a je zakryt věžičkou, další pak vyúsťuje do parku na Letné (u tenisové haly).

Pro vytvoření této stránky bylo využito informací z letáku, vydaného při příležitosti zpřístupnění Rudolfovy štoly v rámci výstavy Rudolf II a Praha – ten pro firmu United Distillers připravila společnost Shilland & Co ve spolupráci s Národním technickým muzeem v Praze.