Kdyby tisíc klarinetů

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kdyby tisíc klarinetů
Země Československo
Jazyk český
Délka 130
Žánr hudební komedie / muzikál / sci-fi
Námět Jiří Suchý
Scénář Jiří Suchý
Ján Roháč
Režie Ján Roháč
Vladimír Svitáček
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role Jiří Menzel
Jana Brejchová
Waldemar Matuška
Hana Hegerová
Eva Pilarová
Karel Gott
Jiří Jelínek
Jana Malknechtová
Jiří Suchý
Jiří Šlitr
Bohumil Šmída
Vlastimil Brodský
Martin Růžek
Darek Vostřel
Václav Lohniský
Karel Krautgartner
Naďa Urbánková
Pavlína Filipovská
Produkce Miloš Bergl
Václav Rouha
Hudba Jiří Šlitr
Kamera Rudolf Stahl
Střih Miroslav Hájek
Vilma Binterová
Výroba a distribuce
Premiéra 29. ledna 1965
Distribuce Ústřední půjčovna filmů
Kdyby tisíc klarinetů na IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kdyby tisíc klarinetů je český film z roku 1964 natočený režiséry Jánem Roháčem a Vladimírem Svitáčkem. Ve filmu se všechny zbraně změní na hudební nástroje a vojáci si v přímém televizním přenosu uspořádají estrádu, na které vystupují známí zpěváci a zpěvačky 60. let, např. Karel Gott, Eva Pilarová, Hana Hegerová, Waldemar Matuška, Jiří Suchý, Jiří Šlitr, Pavlína Filipovská, Jana Malknechtová, Jiří Jelínek atd.

Ve filmu účinkuje také dívčí pěvecký sbor, ve kterém se objevila řada začínajících hereček a zpěvaček, pocházejících z experimentálních divadelních souborů nebo ze souborů divadel malých forem (jako bylo Divadlo Semafor, Divadlo Paravan či Laterna magika) – epizodní role zde ztvárnily např. Naďa Urbánková, Consuela Morávková, Jitka Zelenohorská, Lilka Ročáková, Milena Zahrynowská, Věra Nerušilová, Sylvie Daníčková, Evelyna Steimarová, Klára Jerneková, Zuzana Martínková.

V mužském tanečním souboru zde tančili například Pavel Šmok, Josef Kaftan a Jaroslav Čejka. Tančil zde baletní soubor Hudebního divadla v Karlíně a dále také taneční soubor z varieté Alhambra.

Dále si zde v zahrála hned celá plejáda známých herců, režisérů i hudebníků oné doby - např. Vlastimil Brodský, Jiří Menzel, Martin Růžek, Jana Brejchová, Vlastimil Bedrna, Darek Vostřel, Antonín Šůra, Jiří Šašek, Juraj Herz, Václav Lohniský, Karel Mareš, Dalibor Brázda, Karel Štědrý, Václav Hybš, Karel Krautgartner, Karel Vlach, Vladimír Hrabánek, Rudolf Cortés, Richard Kubernát, Jiří Lír, Jan Pohan, Lubomír Kostelka, Ferdinand Havlík, Rudolf Rokl, Jan Kolár, Pavel Sedláček, Karel Hála, Jan Vala, Jan Vostrčil, Jiří Bruder, Antonín Jedlička, Ladislav Štaidl, Luděk Hulan, Zdeněk Najman, Miroslav Moravec, Bohumil Šmída, Ota Žebrák, Jiří Šašek, Zdeněk Braunschläger, Václav Wasserman, Petr Brožek a další.

Během natáčení došlo k pokusu o oslabení popularity Karla Gotta, Evy Pilarové a Waldemara Matušky, o nichž byla na popud ÚV KSČ rozšířena fáma, že opilí močili na sovětskou delegaci z balkonu hotelu Slovan ve Františkových Lázních, kde byli ubytováni. Waldemar Matuška pak jeden rok nesměl vystupovat v televizi a rozhlasu.[1]

Scénář filmu vznikl přepracováním starší stejnojmenné hry, která měla premiéru 9. prosince 1958 v Divadle Na Zábradlí. Jednalo se o první premiéru nově založeného divadla.

Film byl natáčen ve Františkových Lázních a na zámku Kynžvart. V roce 1965 jej shlédly asi 4 miliony diváků.[2]

Ve filmu se objevily dva prototypy automobilu Škoda 998 z roku 1962, které se nikdy nedostaly do výroby. Jeden z těchto automobilů je dnes umístěn ve Vojenském technickém muzeu Lešany.[3]

Písně[editovat | editovat zdroj]

Celý film je prostoupen mnoha písněmi Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra, které se staly hity:

  • Babetta
  • Dotýkat se hvězd
  • Míč
  • Tak abyste to věděla
  • Spím
  • V opeře
  • Motýl
  • Tereza
  • Kapitáne, kam s tou lodí

Poslední dvě jmenované (pod názvem Tereza / Kapitán) vyšly v roce 1964 na singlu Supraphonu č. 013531 pod názvem Kdyby tisíc klarinetů. Většina písní byla v devadesátých letech vydána i na CD – např. na CD Starci a klarinety (zde společně s písněmi z filmu Starci na chmelu, který pochází z téže doby).

Zajímavost ke zvuku: v distribuci byly filmové kopie téměř výhradně ve verzi s optickým monofonním zvukovým záznamem, a jako takový byl film také (po úpravách a vyčištění) přepsán na DVD. Velmi málo se ale ví o tom, že existuje také nejméně jedna kopie s magnetickým stereofonním čtyřkanálovým záznamem zvuku, která se však v distribuci téměř neobjevovala.


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matuška z balkonu nemočil, tvrdí pamětníci z Chebska Zdroj: http://chebsky.denik.cz/zpravy_region/cheb_waldemar_matuska_moceni20090618.html. Chebský deník.cz [online]. 2009-06-18 [cit. 2015-05-07]. Dostupné online.  (česky) 
  2. KOZOHORSKÝ, Petr. Film Kdyby tisíc klarinetů slaví 50 let. Jeho kulisami bylo i Chebsko. iDNES.cz [online]. 2015-01-29 [cit. 2015-05-07]. Dostupné online.  (česky) 
  3. CONKOVÁ, Klára. Muzeum v Lešanech má unikátní Škodu 998 z filmu Kdyby tisíc klarinetů. iDNES.cz [online]. 2011-08-11 [cit. 2015-05-07]. Dostupné online.  (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ROHÁL, Robert; CHADIMA, Vítek. České zpívající filmy. [s.l.] : Petrklíč, 2010. 218 s. ISBN 978-80-7229-235-6. Kapitola Kdyby tisíc klarinetů, s. 27 až 42.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]