Automobilový průmysl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Montážní linka automobilky Lotus

Automobilový průmysl je strojírenské průmyslové odvětví, které se zabývá vývojem, výrobou, marketingem a prodejem motorových vozidel. Jmenovitě do tohoto odvětví patří všechny automobilky, ale také jejich subdodavatelé. Největší světovou automobilkou je Toyota (podle tržeb i počtu prodaných vozů), která na pomyslném trůnu vystřídala General Motors v roce 2008 (po 27 letech).[1] Největším subdodavatelem je německý strojírenský gigant Bosch, který má obchodní vztahy v podstatě se všemi světovými automobilkami.[2] Automobilový průmysl úzce souvisí také se strojírenským, elektrotechnickým a chemickým průmyslem. Je na něm také z velké části závislý těžební a hutnický průmysl. V roce 2010 bylo ve světě vyrobeno téměř 78 milionů motorových vozidel, což je oproti předchozímu roku růsto o 25,8 %.[3] Celosvětově je v provozu přes 600 milionů automobilů.[4] Obrovský vzestup motorizace zažívá zejména Čína a Indie.

Zaměstnanost[editovat | editovat zdroj]

Jako na houpačce: americká automobilka Hummer z koncernu GM prožila na začátku nového tisíciletí obrovský vzestup, po kterém následoval ještě větší pád a Hummer se ocitl před zánikem.[5] Po bankrotu GM vzhledem k strmě klesajícím prodejům bylo rozhodnuto o zrušení automobilky Hummer. Poslední vůz Hummer H3 sjel z výrobní linky 24. května 2010.[6]

Celosvětově automobilový průmysl přímo zaměstnává minimálně 8,5 mil. lidí.[7] Na výrobu dopravních prostředků jsou ale navázána další odvětví průmyslu, která jsou na autoprůmyslu více či méně závislá.

Státy s největším počtem zaměstnanců v automobilovém průmyslu (absolutně):[7]

Pořadí Stát Zaměstnanců
1. Čínská lidová republikaČínská lidová republika Čínská lidová republika 1 605 000
2. USAUSA USA 954 210
3. NěmeckoNěmecko Německo 773 217
4. RuskoRusko Rusko 755 000
5. JaponskoJaponsko Japonsko 725 000

Trendy[editovat | editovat zdroj]

Replika vozu Benz, patentovaného v roce 1886

Výroba automobilů a jiných motorových vozidel prošla od roku 1885, kdy Karl Benz vyrobil svůj první automobil, bouřlivým vývojem. Od ruční výroby se přešlo díky Henry Fordovi k masové produkci. V mnoha průmyslově vyspělých zemích (v USA, Japonsku, Německu, Jižní Koreji) je automobilový průmysl nejdůležitějším odvětvím celého tamního průmyslu.

Automobily jsou s námi již přes 100 let a bezpochyby jsou i módními a elegantními doplňky každodenního života. Stejně tak jako domy či oblečení, tak i automobily za posledních 100 let respektovaly mnohé módní trendy. Ty se pak diametrálně odlišovaly dle kontinentů (patrné je to zejm. na vozech z Evropy vs. USA), vzniklo mnoho designérských studií, které byly zaměřeny jen na vzhled a přilákání pozornosti, jejich šance na sériovou výrobu však byla mizivá.

Počátky automobilového průmyslu[editovat | editovat zdroj]

Počátky automobilového průmyslu lze hledat již v roce 1769, kdy Nicolas Joseph Cugnot sestrojil první silniční parovůz. Počátek 19. století byl stále doménou parních strojů, které se postupně zlepšovaly a zrychlovaly. Roku 1836 německý konstruktér Brackenburg zkonstruoval první auto s výbušným motorem.[8] Motor spaloval vodík s čistým kyslíkem. Vůz však neměl žádné významné výhody. Byl nebezpečnější a jeho provoz výrazně náročnější, a tak se neprosadil. V roce 1862 francouz Alphonse Beau de Rochas vymyslel čtyřdobý spalovací motor. Nepostavil ho, ale nechal si jej patentovat. Až Nicolaus August Otto uvedl do pohybu první spalovací motor na světě. Roku 1886 postavili nezávisle na sobě Karl Benz a také Wilhelm Maybach s Wilhelmem Daimlerem první automobily poháněné benzínovým motorem.[9]

V roce 1892 získal německý inženýr Rudolf Diesel patent na vznětový motor, který roku 1897 také jako první na světě postavil.[10] Nejprve se tento motor užíval ve strojírenských podnicích jako stacionární motor pro pohon strojů, později po zlepšení (zejména odlehčení) se začal používat také k pohonu automobilů.[11][12]

Prvním automobilem zkonstruovaným na území dnešní České republiky byl v roce 1897 Präsident (na počest prezidenta rakouského autoklubu) postavený v Kopřivnické továrně pro výrobu a prodej kolejových vozidel (Nesselsdorfer wagenbaufabriksgesellschaft). V roce 1898 jej následoval také první nákladní automobil.

Podrobnější informace naleznete v článku automobil.

20. století[editovat | editovat zdroj]

Kompletace Fordu T - dosazení karoserie na podvozek s motorem
Pásová výrobní linka Fordu roku 1913

Dalším důležitým milníkem je bezpochyby zavedení sériové výroby, která zlevnila a standardizovala výrobu. Tento výrobní postup, kdy se pohybuje výrobek na výrobním pásu a každý pracovník dělá pouze jeden úkon, zavedl Henry Ford roku 1913. Touto metodou bylo možné masové rozšíření automobilů. Modelu Ford T se v letech 1908–1927 prodalo přes 16,5 milionu kusů. Tento princip se následně přenesl do Evropy. V Česku se začal záhy používat v Baťových závodech, v automobilovém průmyslu pak poprvé u Škody.

Podrobnější informace naleznete v článku Sériová výroba.

Meziválečné období[editovat | editovat zdroj]

Ve 20. letech se vývoj spalovacího motoru velmi zrychlil a automobily se i nadále rychle zdokonalovaly. Ještě v roce 1919 bylo 90% prodaných vozů otevřených, v roce 1929 již bylo 90% uzavřených.[13] Roku 1930 na automobilový průmysl dopadla Velká hospodářská krize, která celé automobilové odvětví sužovala až do konce druhé světové války. Během této doby však zaniklo mnoho automobilových výrobců, jiné automobilky se spojily.

Ve 30. letech byly již v podstatě vynalezeny téměř všechny dnešní mechanické technologie, i když některé byly později znovu objeveny ve prospěch někoho jiného.

Poválečné období[editovat | editovat zdroj]

Po válce se automobilový průmysl začíná vzpamatovávat ze škod způsobených druhou světovou válkou a přeorientovává se zpět na civilní sektor. Na konci 40. let je v podstatě ustaven dnešní design a koncepce vozidel.

Na začátku 50. let se v Evropě projevuje velký zájem o malé levné vozy. Typickými zástupci tehdejší doby je Lloyd 300 či BMW Isetta. Nejmenším sériově vyráběným automobilem je dodnes britský Peel P50, který se vyráběl od roku 1962 do roku 1965 na ostrově Man. Jeho prodejní cena byla 199 liber.[14]

Roku 1956 se u některých aut (např. Citroën či Triumph) začínají montovat kotoučové brzdy namísto bubnových. Poprvé však byla kotoučová brzda použita již roku 1906.[15]

60. a 70. léta[editovat | editovat zdroj]

Ford Mustang (1965)

Na počátku 60. let se v USA staly populárními tzv. muscle cars - výkonná auta s pohonem zadních kol a obvykle motorem V8, stvořená pro legální i pouliční závody.[16] Ford tak roku 1964 představil legendární Ford Mustang, Chevrolet vypustil do konkurenčního boje Chevrolet Camaro a následovaly je další auta jako například Dodge Charger. Všechno se změnilo v roce 1973 s příchodem ropné krize. Najednou auta, která polykala desítky litrů benzínu na 100 km se dostala do pozadí zájmu a éra masivního ničení pneumatik rychle skončila. A s ní také tato auta. Do středu zájmu se pak Ford Mustang vrátil až v roce 2005, kdy byla představena 5. generace v moderním retro stylu a opět jej následovala konkurence.

V oblasti technologií pak nalezlo široké uplatnění nezávislé zavěšení kol a vstřikování paliva, později pak řízené elektronikou. Na přelomu 60. a 70. let se začínají masivně používat plastové materiály, které nahrazují dřevo, ocel a jiné materiály.[17] Tento trend přetrvává dodnes. Roku 1974 přichází Porsche s inovací svého modelu 911 a nově je jeho motor vybaven předkompresí.[18]

80. a 90. léta[editovat | editovat zdroj]

80. a 90. léta byla ve znamení zvyšování výkonu a zvětšování jednotlivých modelů (dobře vidět je to např. na Volkswagenu Golf, který během 6 generací významně povyrostl ve všech směrech) a zvláště v 90. letech začala důležitější roli hrát bezpečnost. Auta začala procházet nárazovými crash-testy a Euro NCAP zavedl metodiku hodnocení, kdy bezpečnost vozidla značí hvězdičky (přičemž 5 je nejlépe). Bariérové zkoušky se vyvíjely, ale podstata zůstává stále stejná – co nejlépe ochránit řidiče při případné nehodě. Výsledné poranění posádky, resp. figuríny odpovídá určitému bodovému ohodnocení a součet ze všech bariérových zkoušek pak určitému počtu hvězdiček. Body se strhávají i za sebemenší prohřešky jako např. při odskočení západky u dveří, kvůli které přišla Škoda Fabia 2. generace o pátou hvězdičku.[19] A právě bezpečnost dala vzniknout novým elektronickým systémům jako je ABS či ESP. Důvodem byly jednak snahy automobilek o inovativní řešení, za masovým rozšířením pak stál tlak odborné veřejnosti. Nejznámějším případem budiž nechvalné převrácení Mercedesu A při tzv. losím testu.[20] Ten se provádí právě za účelem ověření manévrovatelnosti vozidla a simuluje vyhnutí se losu, který náhle vběhne před vůz. Mercedes po tomto selhání upravil podvozek a začal systém ESP montovat sériově.[21] A právě příchod moderních systémů začal promlouvat i do hodnocení Euro NCAP – v roce 2009 byla změněna metodika a důležitou roli začala nově hrát ochrana chodců (testuje se již od r. 1998) a pomocné systémy.[22] Dosáhnout maximálního počtu pěti hvězdiček je nyní obtížnější a v budoucnu budou pravidla ještě tvrdší. (Euro NCAP stanovil přechodné období, kdy budou plynule zvyšovány nároky na vůz.)

Roku 1985 se v Evropě poprvé prodávají vozidla vybavená katalyzátorem.[23] Ten snižuje emise automobilů, avšak vyžaduje bezolovnatý benzín. V USA se tento systém používal již dříve. Téhož roku se na evropský trh dostávají také první automobily s palubním počítačem, který má přinést řidiči více informací o vozidle.[24]

21. století[editovat | editovat zdroj]

Dvě současně prodávané generace Opelu Astra
Opel Astra G (model 1998)
Opel Astra G (model 1998)
Opel Astra H (model 2004)
Opel Astra H (model 2004)
Protichůdnost automobilových novinek

Do nového tisíciletí vstoupily automobilky se snahou zaplnit i tu sebemenší skulinu na trhu – vznikly tak různé karosářské varianty modelů a automobilky začaly představovat další a další modelové řady (patrné je to např. u Peugeotu, kde došlo k velkému nárůstu modelových řad nebo u BMW, které opět vstoupilo do segmentu vozidel nižší střední třídy modelem řady 1 a zároveň představilo modely X3, X5, později X6). Zajímavá je také protichůdnost posledních novinek. Na jedné straně stále menší miniautomobily do městských aglomerací jako např. Tata Nano a na druhé straně pak crossovery - např. Audi Q7. Automobilky také začaly současně vyrábět dvě generace vozidel (nejznámější je asi příklad Octavie 2. generaceOctavie 1. generace, která se prodávala dál pod označením „Tour“ současně, dále např. Peugeot 206207, Opel Astra G a H, atd.).[25] Došlo ke smíšení několika kategorií, které daly vzniknout mnoha novým segmentům (jmenujme např. dnes populární Crossovery). A v mnoha případech daly vzniknout konceptovým abstraktním vozidlům jako je Citroën Cruise Crosser.[26] Jednotlivé segmenty se stále více prolínají a již nelze přesně stanovit hranici jako před 20 lety.

Automobily Smart ForTwo vypouští jen 88 CO2 g/km a kombinovaná spotřeba činí 3,3 l/100 km[27]
BMW Active E - koncept elektromobilu

Poslední roky jsou pak zejména ve znamení snižování spotřeby a emisí CO2. Úzce s tím také souvisí snížení hmotnosti vozidel a snižování objemů motorů. Motory jsou nově vybavovány systémy Stop-start, které mají za úkol snížit spotřebu,[28] jsou vybavovány filtry pevných částic, které zase mají snížit množství vypuštěných sazí,[29] je zvyšován vstřikovací tlak a optimalizováno spalování. K tomu všemu se na trh derou hybridní vozidla. Ta lze rozdělit do několika podskupin.[30] Skupina tzv. "full-hybridů", které pohání elektromotory a v případě potřeby je doplňují spalovací motory, které buďto pohání vůz nebo vyrábí elektřinu. Dále "mild-hybridy", které mají trvale spřažen elektrický motor se spalovacím - čistě elektrický pohon je tedy nemožný. Za další podskupinu hybridů lze považovat vozidla, která používají setrvačníky či akumulátory ke krátkodobému uchování energie. Poslední kategorii tvoří vozidla na čistě elektrický pohon, která se dobíjejí ze zásuvky. Ani jedna vozidla ovšem zatím nemají z ekonomického ani ekologického hlediska příliš velký význam. Důvody jsou zejména vysoká hmotnost (daná přítomností baterií a 2 motorů), značné výrobní náklady a celková složitost vozidla.[31] Nevýhodou je také nízký dojezd na baterie (malá kapacita akumulátorů) a problémy s jejich životností (životnost baterií je velmi omezená, obnova drahá a recyklace starých baterií zatěžuje životní prostředí). Zajímavá je také opačná situace, kdy jsou do trolejbusů zabudovávány dieselagregáty, jenž se mohou, v případě výpadku proudu či na kratší vzdálenosti, stát zdrojem elektřiny. V tomto směru jsou spíše otázkou blízké budoucnosti vozidla čistě na elektrický pohon, které zatím trpí příliš malou kapacitou akumulátorů.[32][33] V Česku probíhaly pokusy s elektromobily již v dobách socialismu, k sériové výrobě však nikdy nedošlo. Ke zdánlivě úspěšnému konci dotáhla v roce 1992 svůj projekt Ela01 na bázi Škody Favorit firma ČEZ.[34] Ovšem ani tento vůz se nedočkal rozšíření. Úspěch tedy mohl slavit až malý pickup Tatra Beta, který se vyráběl v Příboře v letech 1996–1999. Prvním sériově vyráběným českým nákladním vozidlem na elektrický pohon je počin letňanské Avie, která využívá technologie anglické firmy Smith.[35] V roce 2010 by prodeje elektromobilů měly tvořit 250 ks z celkem 450 vyrobených Avií.[36]

Cena ropy v letech 2003–2008

V letech 20082009 na automobilový průmysl těžce dopadla světová hospodářská krize. Všechny světové automobilky začaly propouštět (vyjma čínských výrobců). V Česku tomu není jinak a propouštějí takřka všichni významní zaměstnavatelé.[37] Americké automobilky tzv. „Detroitské trojky“Ford, GM a Chrysler – se ocitly na pokraji bankrotu a žádaly Kongres o půjčky.[38] Po dlouhých vyjednáváních nakonec Kongres poskytl automobilkám půjčku v hodnotě 15 miliard dolarů.[39][40] Automobilka General Motors však ale nebyla schopna splácet své závazky a byla tak donucena projít řízeným bankrotem. Vláda USA zaplatila dluhy GM a získala za to 60% podíl ve firmě.[41] V podobné situaci se ocitl i Chrysler. Tomu pomohl Fiat, který tak získal 20% Chrysleru.[42] K zisku se "trojlístek velkých amerických automobilek" opět vrátil v roce 2010.[43] Automobilky Detroitské trojky však nejsou v potížích osamělé – do ztrát se propadla většina světových automobilek.[44] Kritickou situaci se některé státy snažily zachránit stimulacemi typu šrotovného, které bylo zavedeno např. v Německu[45] či na Slovensku.[46] Zavedení šrotovného společně s neochotou firem utrácet zapříčinilo, že se na výsluní v posledních dvou letech dostaly malé levné automobily.[47] Ty podpořilo i zavedení omezení vjezdu do center evropských měst, které má za úkol zlepšit ovzduší v metropolích tím, že ze svých center „vyženou“ zastaralá neekologická auta.[48] Není proto divu, že se automobilky snaží dostat na trh nová malá auta (jmenujme např. koncepty VW[49] či BMW[50]).

Dnes je již kladen důraz nejen na ekologický provoz vozidel, ale také na ekologickou výrobu samotných vozů a na jejich recyklovatelnost. Továrny jsou přísně kontrolovány (množství vypouštěných zplodin do ovzduší, znečištění vodních toků a půdy či sledování produkce odpadu a jeho třídění) a také regulovány (emisní povolenky a další poplatky).

Trendem poslední doby jsou pak různé elektronické pomůcky jako je např. adaptivní tempomat, parkovací senzory, dešťové senzory, monitorování mrtvého úhlu, bezklíčkové startování, noční vidění, parkovací asistent a mnoho dalších. Bohužel tyto systémy mají mnohdy mnoho problémů se spolehlivostí, a tak ne vždy jsou vítanou součástí vozidla.[51]

Konkurenční boj žene automobilky stále kupředu. Modely jednotlivých automobilek se stále porovnávají a každý koncern se snaží být o krok napřed. Jejich výrobky testují redaktoři motoristických magazínů, jsou podrobovány odborné kritice, vedou se o nich vášnivé debaty na odborných fórech, ale i v hospodách, a v neposlední řadě jsou vnímány svými majiteli. Vznikají také mnohé ankety, které mají najít to nejlepší auto. Tou asi nejznámější a nejprestižnější je v Evropě „Auto roku“ (anglicky: Car of the Year).

Koncerny[editovat | editovat zdroj]

Automobilky v Česku nejznámějšího koncernu Volkswagen

Již od počátku automobilové produkce některé automobilky mezi sebou spolupracují nebo se dokonce spojují tak, aby dokázali lépe čelit konkurenci. A to jak společným vývojem lepších výrobků, tak rozložením vývojových (popř. i výrobních) nákladů a z toho plynoucího zvýšení zisku. Jako příklad z historie uveďme jednu z nejznámějších fúzí, kdy v roce 1932 vzniklo spojením firem Audi, DKW, Horch a Wanderer základ dnešního Audi.

Fúze a spolupráce jsou v automobilové branži na denním pořádku. Spolupráce nabývá nejrůznějších rozměrů. Spolupracuje se:

  • pouze na některých částech vozidel (příklad: motory 1.7 CDTi (59 a 74 kW) Opelu Astra pochází od Isuzu),[52]
  • na jednotlivých vozech (příklad: Volkswagen Touareg a Porsche Cayenne)[53]
  • nebo na celkové paletě nabízených vozidel (příklad: Škoda a Volkswagen - Škodovka sdílí motory, podvozkové platformy a další díly s VW u všech vozidel).

Naprosto běžná je i situace, kdy automobilka drží významný menšinový podíl v jiné automobilce. Mezi důležité vztahy patří:

  • Volkswagen Group má 49,9% podíl ve společnosti Porsche AG. Volkswagen je ale již v procesu získávání Porsche, které bude dokončeno v roce 2011.[54]
  • Ford Motor Company drží 13,4 % ve automobilce Mazda a 8,3 % ve firmě Aston Martin.
  • Fiat vlastní 20 % Chrysleru.
  • Dongfeng Motor Corporation je zapojen do společných podniků s několika firmami v Číně: Honda, Hyundai, Nissan, PSA Peugeot Citroen.
  • Renault vlastní 25 % podíl v ruském AvtoVAZu.

Největší koncerny[editovat | editovat zdroj]

Následující tabulka obsahuje přehled největších koncernů vyrábějící motorová vozidla a jejich značky. Koncerny jsou seřazeny podle počtu vyrobených kusů v roce 2009, značky v rámci koncernů pak podle abecedy. Složení koncernů odpovídá stavu platnému na konci roku 2009.[55] Růst zaznamenaly pouze čínské automobilky, které nebyly zasaženy světovou hospodářskou krizí. Výjimkou je pouze koncern Hyundai, který však růstu počtu prodaných vozů vděčí za sloučení s dříve samostatnou automobilkou Kia.

Značka Sídlo Trhy
1. Toyota Motor Corporation – 7 234 439 ks pokles
Daihatsu JPN Globální, kromě Severní Ameriky a Austrálie
Hino JPN Asie, Jižní Amerika
Lexus JPN Globální
Scion USA Severní Amerika
Toyota JPN Globální
2. General Motors Corporation USA – 6 459 053 ks pokles
Buick USA Severní Amerika, Čína
Cadillac USA Globální
Chevrolet USA Globální
Daewoo KOR Asie, Evropa, Jižní Amerika
GMC USA Severní Amerika, Blízký východ
Holden AUS Austrálie a Oceánie, Blízký východ
Opel Německo Evropa, Asie
Vauxhall UK Spojené království
3. Volkswagen Group Německo – 6 067 208 ks pokles
Audi Německo Globální
Bentley UK Globální
Bugatti FRA Globální
Lamborghini ITA Globální
Scania SWE Globální
SEAT ESP Evropa, Jižní Amerika
Škoda Česko Evropa, Asie, Austrálie
Volkswagen Německo Globální
Volkswagen CV Německo Globální
4. Ford Motor Company USA – 4 685 394 ks pokles
Ford USA Globální
Lincoln USA Severní Amerika, Blízký východ
Mercury USA Severní Amerika, Blízký východ
Troller BRA Jižní Amerika, Afrika
Volvo SWE Globální
5. Hyundai KOR – 4 645 776 ks růst
Hyundai KOR Globální
Kia KOR Globální
6. PSA Peugeot Citroën FRA – 3 042 311 ks pokles
Citroën FRA Globální
Peugeot FRA Globální
7. Honda JPN – 3 012 637 ks pokles
Acura JPN Severní Amerika, Asie
Honda JPN Globální
8. Nissan JPN – 2 744 562 ks pokles
Infiniti JPN Severní Amerika, Asie, Evropa
Nissan JPN Globální
9. Skupina FIAT ITA – 2 460 222 ks pokles
Abarth ITA Globální
Alfa Romeo ITA Globální
Ferrari ITA Globální
Fiat ITA Globální
Fiat Professional ITA Globální
Irisbus FRA Globální
Iveco ITA Globální
Lancia ITA Globální
Maserati ITA Globální
10. Suzuki JPN – 2 387 537 ks pokles
Maruti Suzuki IND Indie, Jižní Amerika
Suzuki JPN Globální
11. Renault FRA – 2 296 009 ks pokles
Dacia ROM Evropa, Jižní Amerika, Afrika
Renault FRA Globální
Renault Samsung KOR Asie, Jižní Amerika
12. Daimler AG Německo – 1 447 953 ks pokles
Freightliner USA Severní Amerika
Master PAK Pákistán
Maybach Německo Globální
Mercedes-Benz Německo Globální
Mitsubishi Fuso JPN Globální
Orion International Kanada Severní Amerika
Setra Německo Evropa
Smart Německo Evropa, Severní Amerika, Asie
Thomas Built Buses USA Severní Amerika
Western Star USA Severní Amerika
13. Chana Automobile Company, Ltd CHN – 1 425 777 ks růst
Chang'an Motors CHN Čína, Afrika
Hafei CHN Čína
14. BMW Německo – 1 258 417 ks pokles
BMW Německo Globální
Mini UK Globální
Rolls-Royce UK Globální
15. Mazda JPN – 984 520 ks pokles
Mazda JPN Globální
16. Chrysler USA – 959 070 ks pokles
Chrysler USA Globální
Dodge USA Globální
GEM USA Severní Amerika
Jeep USA Globální
Ram USA Severní Amerika
17. Mitsubishi JPN – 802 463 ks pokles
Mitsubishi JPN Globální
18. Beijing Automotive CHN – 684 534 ks růst
BAW CHN Čína
Foton CHN Čína
19. Tata Motors IND – 672 045 ks pokles
Hispano ESP Evropa
Jaguar UK Globální
Land Rover UK Globální
Tata IND Indie, Afrika
Tata Daewoo KOR Asie
20. Dongfeng Motor Corporation CHN – 663 262 ks růst
Dongfeng CHN Čína
21. FAW CHN – 650 275 ks růst
Besturn CHN Čína
Freewind CHN Čína
Haima CHN Čína
Hongqi CHN Čína
Jiaxing CHN Čína
Vita CHN Čína
Xiali CHN Čína
22. Chery Automobile Company, Ltd CHN – 508 567 ks růst
Chery CHN Čína
23. Fuji Heavy Industries JPN – 491 352 pokles
Subaru JPN Globální
24. BYD Auto CHN – 427 732 ks růst
BYD CHN Čína, Rusko

Automobilový průmysl v Česku[editovat | editovat zdroj]

Praga Grand

Automobilový průmysl patří mezi nejdůležitější průmyslová odvětví v České republice. Produkuje více než 20 % objemu výroby, přímo zaměstnává více než 120 tisíc lidí a při plném využití své kapacity vyprodukuje více než 1,2 milionu osobních automobilů za rok.[56] Celkem průmysl tvoří 35 % českého hospodářství.[57] Velmi významně se také podílí na českém exportu. V lednu 2010 tvořily stroje a dopravní prostředky podíl na vývozu 54,3 %.[58]

Vývoj průmyslové produkce v Česku oproti lednu předchozího roku[59][60]
2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
+ 6,4 % růst + 3,8 % růst + 7,2 % růst + 15,1 % růst + 9,8 % růst + 9,3 % růst − 23,3 % pokles + 5,3 % růst
Související informace naleznete také v článku Průmysl v České republice.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Jeden z nejslavnějších vozů historie Československa - Tatra T600 Tatraplan

Mezi nejstarší výrobce automobilů na světě patří Tatra, založená roku 1850. Tehdy nesla název "Nesseldorfer Wagenbaufabrik" a roku 1897 vyrobila 1. osobní vůz ve střední Evropě, o rok později pak vyrobila svůj 1. nákladní automobil poháněný 2 motory Benz.[61]

Mezi další historicky důležité výrobce v ČR patří Laurin & Klement (dnes Škoda), RAF (později LIAZ), Praga a Sodomka (později Karosa, dnes Iveco Czech Republic).

Několik důležitých mezníků:

  • 1897Tatra vyrobila první automobil na území Česka[61]
  • 1904 – založen Český klub automobilistů[62]
  • 1926 – v Praze připadá 1 automobil na 100 obyvatel[62]
  • 1930 – v ČSR je 3 000 benzinových čerpadel[62]
  • 1933 – zavedeny nové silniční značky, platící s malými změnami dodnes[62]
  • 1971 – otevřen první úsek dálnice D1 z Prahy do Mirošovic[62]

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Škoda Octavia II v Ženevě.
Nová Tatra 815-7 CAS-30 s nástavbou českého nástavbáře THT Polička pro hasiče.[63]

Dnes mezi nejvýznamnější výrobce osobních automobilů v České republice patří mladoboleslavská společnost Škoda Auto, vlastněná koncernem Volkswagen, kolínská společnost Toyota Peugeot Citroën Automobile Czech a nošovický Hyundai. Nákladní automobily vyrábí v kopřivnické Tatře a pražské společnosti AVIA. Společnosti Iveco Czech Republic (dříve Karosa), SOR Libchavy a Tedom se orientují na výrobu autobusů. České traktory jsou již více než půl století spjaty se jménem Zetor. Přívěsy za nákladní automobily vyrábí tradiční česká společnost PANAV - Senice na Hané a Schwarzmuller. V České republice je také několik malosériových výrobců. Dále je v Česku mnoho významných dodavatelů pro automobilový průmysl. Mezi ty nejvýznamnější dodavatele patří:[64]

Základní údaje o největších českých firmách, které vyrábí motorová a přípojná silniční vozidla jsou uvedeny v následující tabulce (seřazeno dle zákl. kapitálu k 2.8.2010 (dle portálu Justice; očištěno o tzv. montovny tj. TPCA, Hyundai Nošovice apod.):

Přehled českých firem
Firma Základní kapitál v mil. Kč Tržby (2009) v mil. Kč Tržby (2008) v mil. Kč Zisk (2009) v mil. Kč Zisk (2008) v mil. Kč Počet vyrobených vozů (2009) Počet vyrobených vozů (2008) Počet zaměstnanců k 31.12.2009 Poznámka Reference
ŠKODA Auto 16 708,850 187 858 200 182 3 462 10 818 684 200 674 530 26 153 Světově unikátní technologie Twindoor a VarioFlex [65][66]
TATRA 2 069,752 3 005 7 514 -712 -572 992 1 962 2 279 Světově unikátní technologie: páteřový rám s kyvnými polonápravami, vzduchem přímo chlazené vznětové motory s mechanickým vstřikováním splňující současné emisní normy [67][68]
KAROSA 1 065,559 12 219 1 154 1 377 2 526 3 020 2 237 Karosa je dnes součástí Iveco Irisbus;[69] [70]
ZETOR 939,863 -275 -32 3 755 6 500 [71][72]
AVIA 883,077 171,063 11,786 283 485 51 (průměr 2008) [73]
PANAV 122,311 935 0,527 350 (datum neurčeno) [74]
SOR Libchavy 80,000 2 057 1 593 252 211 427 368 456 (průměr 2008) [75][76]
TEDOM 10,000 1 960 2 426 88 60 47 600 Údaje za celou skupinu. [77][78]

Statistiky autoprůmyslu v Česku[editovat | editovat zdroj]

Za 1. pololetí 2010 bylo v Česku vyrobeno 559 093 ks vozidel (+18,04 %).[79] Osobních vozidel 556 706 ks, nákladních 579 ks, autobusů 1 228 ks, přípojných 351 ks a 229 ks motorek.

V Česku je dlouhodobě nejprodávanější značkou domácí Škoda Auto. Její podíl na trhu nových vozidel ovšem od revoluce stále klesá.[80] První 2 příčky ve statistice nejprodávanějších modelů dlouhodobě drží rovněž domácí Škoda s modely Fabia a Octavia. Od konce roku 2006 se na předních místech trvale umisťuje Roomster. Dále se pak dlouhodobě v první desítce nejprodávanějších drží malá levná auta (např. Peugeot 206/207, Ford Fusion, Renault Clio/Thalia, levné modely automobilek Dacia, Kia, Hyundai a další). A právě i modely Škodovky se prodávají zejména v nejlevnějším provedení s nejslabšími motory. Například Škody Fabie prodané v Česku mají v 65% případů nejslabší agregát 1.2 HTP. Na zahraničních trzích je tento agregát pouze v 30,5% Fábií.[81]

Nejprodávanější značky v Česku v kategorii osobních aut (M1) za poslední 4 roky[editovat | editovat zdroj]

Nejprodávanější značky v Česku v roce 2010[82]
Pořadí Značka Počet ks Podíl na trhu
1. Škoda 53 009 31,32 %
2. Ford 14 234 8,41 %
3. Volkswagen 13 069 7,72 %
4. Renault 11 937 7,05 %
5. Hyundai 10 088 5,96 %
6. Kia 7 993 4,72 %
7. Peugeot 7 053 4,17 %
8. Citroen 6 453 3,81 %
CELKEM: 169 236 100 %
Nejprodávanější značky v Česku v roce 2009[83]
Pořadí Značka Počet ks Podíl
na trhu
1. Škoda 47 620 29,46 %
2. Ford 16 054 9,93 %
3. Volkswagen 11 781 7,29 %
4. Renault 10 604 6,56 %
5. Hyundai 8 416 5,21 %
6. Kia 7 348 4,55 %
7. Citroen 7 209 4,46 %
8. Peugeot 6 684 4,13 %
CELKEM: 161 659 100 %
Nejprodávanější značky v Česku v roce 2008[84]
Pořadí Značka Počet ks Podíl
na trhu
1. Škoda 44 530 31,00 %
2. Ford 10 897 7,59 %
3. Renault 9 189 6,40 %
4. Volkswagen 8 956 6,23 %
5. Hyundai 7 377 5,14 %
6. Peugeot 7 111 4,95 %
7. Citroen 6 817 4,75 %
8. Toyota 5 528 3,85 %
CELKEM: 143 661 100 %
Nejprodávanější značky v Česku v roce 2007[85]
Pořadí Značka Počet ks Podíl
na trhu
1. Škoda 49 094 37,04 %
2. Ford 8 474 6,39 %
3. Renault 7 477 5,64 %
4. Volkswagen 7 044 5,31 %
5. Peugeot 6 532 4,93 %
6. Hyundai 6 528 4,93 %
7. Citroen 6 092 4,60 %
8. Toyota 4 997 3,77 %
CELKEM: 132 542 100 %

Statistiky autoprůmyslu Slovensku[editovat | editovat zdroj]

Na Slovensku je prodej značek podobný ČR. Pozice české Škodovky je v SR však významně oslabena. Obecně celého koncernu Volkswagen, resp. německých výrobců. Je to způsobeno jinými vazbami slovenské ekonomiky i samotným vnímáním lidí. Značný vliv zde hraje to, že Německo není sousedním státem Slovenska, což má na německé automobilky negativní vliv. Na rozdíl od Česka se tak ojeté vozy nedovážejí přes hranice (spokojený zákazník pak při výběru nového vozu mnohdy zůstane u stejné značky), není zde populační vazba na Německo (Češi (zejm. z příhraničních oblastí) se mnohdy znají s Němci, kteří často jezdí ve vozech domácí výroby a propagují tak své vozy).

Nejprodávanější značky na Slovensku v kategorii osobních aut (M1) za poslední 3 roky[editovat | editovat zdroj]

Nejprodávanější značky na Slovensku v roce 2010[86]
Pořadí Značka Počet ks Podíl
na trhu
1. Škoda 12 390 19,35 %
2. Volkswagen 4 451 6,95 %
3. Renault 4 282 6,69 %
4. Kia 4 267 6,66 %
5. Peugeot 3 962 6,19 %
6. Citroen 3 522 5,50 %
7. Hyundai 3 336 5,21 %
8. Toyota 2 923 4,56 %
CELKEM: 64 033 100 %
Nejprodávanější značky na Slovensku v roce 2009[87]
Pořadí Značka Počet ks Podíl
na trhu
1. Škoda 11 899 15,93 %
2. Renault 8 826 11,81 %
3. Kia 5 762 7,71 %
4. Peugeot 5 561 7,44 %
5. Citroen 4 820 6,45 %
6. Volkswagen 4 381 5,86 %
7. Toyota 4 288 5,73 %
8. Hyundai 3 654 4,89 %
CELKEM: 74 717 100 %
Nejprodávanější značky na Slovensku v roce 2008[87]
Pořadí Značka Počet ks Podíl
na trhu
1. Škoda 13 780 19,67 %
2. Suzuki 5 284 7,54 %
3. Volkswagen 5 027 7,18 %
4. Peugeot 4 530 6,47 %
5. Renault 4 362 6,23 %
6. Citroen 4 139 5,91 %
7. Ford 4 082 5,83 %
8. Kia 3 902 5,57 %
CELKEM: 70 040 100 %

Evropské statistiky[editovat | editovat zdroj]

Po zasažení Evropy celosvětovou hospodářskou krizí se trend otočil a prodej nových vozidel začal klesat.

Počet prodaných vozů v Evropě[88]
Typ vozidla 2009 2008 Změna
Osobní 14 123 312 14 331 790 -1,5% pokles
Lehká užitková 1 366 859 1 942 206 -29,6% pokles
Nákladní 232 220 416 667 -44,3% pokles
Autobusy 35 594 39 922 -10,8% pokles
Celkem 15 757 985 16 730 585 -5,8% pokles

V Česku bylo v roce 2007 v provozu 4 280 tisíc vozidel. Následující tabulka ukazuje 5 států s největším počtem registrovaných vozů.

Největší trhy v Evropě[88]
Stát Počet vozidel v provozu
NěmeckoNěmecko Německo 41 184
ItálieItálie Itálie 35 680
FrancieFrancie Francie 30 700
Velká BritánieGBR Velká Británie 30 178
ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko 21 760
V tisících ks (2007)[88]

Celosvětové statistiky[editovat | editovat zdroj]

Produkce automobilů podle zemí za rok 2009[editovat | editovat zdroj]

Následující tabulka ukazuje státy světa, ve kterých se vyrábějí motorová vozidla. Státy jsou řazeny podle množství vyrobených vozidel v roce 2010.[3] Vzhledem k nízké srovnávací základně z minulého roku zaznamenali významní producenti velké vzrůsty výroby.

Pořadí Stát Množství vyrobených
automobilů v roce 2010
Procentuální změna
oproti roku 2009
1 Čínská lidová republikaČínská lidová republika Čínská lidová republika 18 246 667 32,4% růst
- Evropská unieEvropská unie Evropská unie 16 904 436 11,7% růst
2 JaponskoJaponsko Japonsko 9 625 940 21,3% růst
3 USAUSA USA 7 761 440 35,4% růst
4 NěmeckoNěmecko Německo 5 905 985 13,4% růst
5 Jižní KoreaJižní Korea Jižní Korea 4 271 941 21,6% růst
6 BrazílieBrazílie Brazílie 3 648 358 14,6% růst
7 IndieIndie Indie 3 536 783 33,9% růst
8 ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko 2 387 900 10,0% růst
9 MexikoMexiko Mexiko 2 345 124 50,2% růst
10 FrancieFrancie Francie 2 227 374 8,8% růst
11 KanadaKanada Kanada 2 071 026 39,0% růst
12 ThajskoThajsko Thajsko 1 644 513 64,6% růst
13 ÍránÍrán Írán 1 599 454 14,7% růst
14 RuskoRusko Rusko 1 403 244 93,5% růst
15 Spojené královstvíSpojené království Spojené království 1 393 463 27,8% růst
16 TureckoTurecko Turecko 1 094 557 25,9% růst
17 Česká republikaČesko Česká republika 1 076 385 9,5% růst
18 PolskoPolsko Polsko 869 376 -1,1% pokles
19 ItálieItálie Itálie 857 359 1,7% růst
20 ArgentinaArgentina Argentina 716 540 39,7% růst
21 IndonésieIndonésie Indonésie 704 715 51,6% růst
22 MalajsieMalajsie Malajsie 567 715 16,0% růst
23 SlovenskoSlovensko Slovensko 556 941 20,7% růst
24 Jihoafrická republikaJihoafrická republika Jihoafrická republika 472 049 26,2% růst
25 RumunskoRumunsko Rumunsko 350 912 18,4% růst
26 BelgieBelgie Belgie 338 290 -37,0% pokles
27 Tchaj-wanTaiwan Tchaj-wan 303 456 34,1% růst
28 AustrálieAustrálie Austrálie 243 495 7,1% růst
29 ŠvédskoŠvédsko Švédsko 217 084 38,8% růst
30 SlovinskoSlovinsko Slovinsko 205 711 -3,3% pokles
31 MaďarskoMaďarsko Maďarsko 167 890 25,9% růst
32 PortugalskoPortugalsko Portugalsko 158 723 26,0% růst
33 UzbekistánUzbekistán Uzbekistán 156 880 33,1% růst
34 PákistánPákistán Pákistán 152 970 39,8% růst
35 RakouskoRakousko Rakousko 104 814 44,9% růst
36 NizozemskoNizozemsko Nizozemsko 94 106 22,6% růst
37 UkrajinaUkrajina Ukrajina 83 133 20,0% růst
38 EgyptEgypt Egypt 69 060 -25,5% pokles
39 FilipínyFilipíny Filipíny 63 530 26,0% růst
40 MarokoMaroko Maroko 50 000 7,1% růst
41 VietnamVietnam Vietnam 32 920 -0,1% pokles
42 KolumbieKolumbie Kolumbie 28 350 0,5% růst
43 BěloruskoBělorusko Bělorusko 16 650 44,5% růst
44 FinskoFinsko Finsko 6 500 -40,8% pokles
45 SrbskoSrbsko Srbsko 6 470 -35,8% pokles
46 EkvádorEkvádor Ekvádor 5 950 -61,1% pokles
47 ChileChile Chile 4 700 44,6% růst
- celosvětově 77 609 901 25,8% růst

Celosvětová produkce automobilů dle roků[editovat | editovat zdroj]

Státy s více než 10 miliony automobily
Nová auta v přístavu Rotterdam.
Několikapatrové garáže v Marina City v Chicagu

Celosvětová produkce automobilů dosáhla svého vrcholu v roce 2007, kdy prodej dosáhl 73,3 mil. ks vozidel. Celý automobilový trh následně zasáhla světová hospodářská krize a prodej nových vozidel začal rychle klesat. V roce 2009 už meziroční propad činil 13,5%.

Rok Produkce Změna Zdroj
1997 52.987.000 [89]
1998 57 987 000 9,44% růst [89]
1999 56 258 892 -2,98% pokles [90]
2000 58 374 162 3,76% růst [91]
2001 56 304 925 -3,54% pokles [92]
2002 58 994 318 4,78% růst [93]
2003 60 663 225 2,83% růst [94]
2004 64 496 220 6,32% růst [95]
2005 66 482 439 3,08% růst [96]
2006 69 222 975 4,12% růst [97]
2007 73 266 061 5,84% růst [98]
2008 70 520 493 -3,75% pokles [99]
2009 60 986 985 -13,52% pokles [100]
2010 77 609 901 25,8% růst [3]
(Celkem za osobní i nákladní automobily)

Tržby největších automobilek v roce 2010[editovat | editovat zdroj]

Tabulka ukazuje koncerny s největšími tržbami. V tabulce lze nalézt oproti největším koncernům (viz výše) významné rozdíly. Např. Daimleru zde patří 4. příčka, podle prodaných kusů je však až 12. Je to způsobeno produkcí dražších a luxusnějších vozů (Mercedes-Benz, Maybach).

Pozice Výrobce Země Příjmy v mld. $
1. Toyota JaponskoJaponsko Japonsko 241,6
2. Volkswagen NěmeckoNěmecko Německo 169,5
3. General Motors USAUSA USA 135,6
4. Daimler NěmeckoNěmecko Německo 130,6
5. Ford USAUSA USA 129,0
6. Honda JaponskoJaponsko Japonsko 108,0
7. Nissan JaponskoJaponsko Japonsko 105,5
8. Hyundai Jižní KoreaJižní Korea Jižní Korea 98,9
9. BMW NěmeckoNěmecko Německo 80,8
10. PSA Peugeot Citroën FrancieFrancie Francie 74,9

Počet automobilů na 1000 obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Počet osobních automobilů na 1000 obyvatel podle států

Následující tabulka ukazuje počet vozidel na 1000 obyvatel ve vybraných státech. Zde je zejména výrazný obrovský potenciál nejlidnatějšího státu světa - Číny.

Stát Počet aut na 1000 obyvatel[88]
USAUSA USA 776
ItálieItálie Itálie 597
NěmeckoNěmecko Německo 566
JaponskoJaponsko Japonsko 540
FrancieFrancie Francie 504
ČeskoČesko Česko 399
PolskoPolsko Polsko 351
RuskoRusko Rusko 245
ČínaCHN Čína 26

Nejúspěšnější modely[editovat | editovat zdroj]

Trojice nejúspěšnějších modelů
Toyota Corolla (model 2009)
Ford F-150 (model 2010)
Ford F-150 (model 2010)

Následující tabulka přináší přehled nejprodávanějších modelů historie automobilů.[101]

Pořadí Model Počet ks Roky výroby ø ks/rok Počet generací
1. Toyota Corolla 32 000 000+ 1966 - dosud 727 000 10
2. Ford F-Series 30 000 000+ 1948 - dosud 484 000 12
3. Volkswagen Golf 25 000 000+ 1974 - dosud 694 000 6
4. Volkswagen Brouk 22 300 000+ 19382003 343 000 1
5. Ford Escort 20 000 000+ 19682000 625 000 6
6. Honda Civic 17 700 000+ 1972 - dosud 466 000 8
7. Ford T 16 500 000+ 19081927 868 000 1
8. Honda Accord 15 800 000+ 1976 - dosud 359 000 8
9. Volkswagen Passat 14 100 000+ 1973 - dosud 300 000 6
10. Chevrolet Impala 14 000 000+ 1958 - dosud 269 000 9

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PAVLÍNEK, Petr: A successful transformation?: restructuring of the Czech automobile industry. Heidelberg : Physica-Verlag, 2008, 296 s., ISBN 978-3-7908-2039-3

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

CEOs of major automotive companies together with German chancellor Angela Merkel at the Electromobility Summit 2013 in Berlin. F.r.t.l.: Neumann (Opel), Varin (former PSA), Zetsche (Daimler), en:Wan Gang (China)
  1. SKÁLOVÁ, Veronika. Světovou jedničkou v prodeji aut je poprvé Toyota. aktualne.cz [online]. 2009-01-21 [cit. 2010-09-30]. Dostupné online.  
  2. HANDL, Erich. Bosch se chce vrátit do zisku. Profit.cz [online]. 2010-04-26 [cit. 2010-09-30]. Dostupné online.  
  3. a b c (anglicky)OICA 2010 - Production statistics
  4. Cars produced in the world [online]. Worldometers.info, [cit. 2010-09-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. HAVEL, Prokop. GM končí s výrobou Hummeru - prodej značky v Číně nevyšel. E15.cz [online]. 2010-02-25 [cit. 2010-08-02]. Dostupné online.  
  6. (anglicky)HO, Patricia. China Commerce Ministry denies reports it rejected Hummer deal [online]. MarketWatch, 24 February 2010, [cit. 2010-06-28]. Dostupné online.  
  7. a b (anglicky) OICA - Přehled zaměstnanosti v automobilovém průmyslu dle států
  8. Felix R. Paturi. Kronika techniky. Příprava vydání Bodo Harenberg; redakce Dušan Kubálek; překlad Daiela Řezníčková. první české. vyd. Praha : Fortuna Print, 1993. 652 s. (Kroniky) Kapitola Auto s výbušným motorem, s. 216.  
  9. Felix R. Paturi. Kronika techniky. Příprava vydání Bodo Harenberg; redakce Dušan Kubálek; překlad Daiela Řezníčková. první české. vyd. Praha : Fortuna Print, 1993. 652 s. (Kroniky) Kapitola První auta na benzin od Maybacha-Daimlera a Benze, s. 322-323.  
  10. Ralph Stein. The Automobile Book. [s.l.] : Paul Hamlyn Ltd, 1967. (english) 
  11. Felix R. Paturi. Kronika techniky. Příprava vydání Bodo Harenberg; redakce Dušan Kubálek; překlad Daiela Řezníčková. první české. vyd. Praha : Fortuna Print, 1993. 652 s. (Kroniky) Kapitola Spalovací motor bez svíček, s. 334.  
  12. Felix R. Paturi. Kronika techniky. Příprava vydání Bodo Harenberg; redakce Dušan Kubálek; překlad Daiela Řezníčková. první české. vyd. Praha : Fortuna Print, 1993. 652 s. (Kroniky) Kapitola První Dieselův motor, s. 344.  
  13. GEORGANO, G.N.. Cars: Early and Vintage, 1886-1930. London : Grange-Universal, 1985.  
  14. (anglicky) BBC Isle of Man - History - The small car with the big reputation [online]. Douglas, Isle of Man: BBC Isle of Man, 20 March 2008. Dostupné online.  
  15. Felix R. Paturi. Kronika techniky. Příprava vydání Bodo Harenberg; redakce Dušan Kubálek; překlad Daiela Řezníčková. první české. vyd. Praha : Fortuna Print, 1993. 652 s. (Kroniky) Kapitola Kotoučové brzdy u aut, s. 483.  
  16. "Muscle Car Definition" Muscle Car Club Muscle, undated, retrieved on 2008–06–16.
  17. Felix R. Paturi. Kronika techniky. Příprava vydání Bodo Harenberg; redakce Dušan Kubálek; překlad Daiela Řezníčková. první české. vyd. Praha : Fortuna Print, 1993. 652 s. (Kroniky) Kapitola Umělé hmoty při výrobě automobilů, s. 512.  
  18. Felix R. Paturi. Kronika techniky. Příprava vydání Bodo Harenberg; redakce Dušan Kubálek; překlad Daiela Řezníčková. první české. vyd. Praha : Fortuna Print, 1993. 652 s. (Kroniky) Kapitola Auto s předkompresí, s. 547.  
  19. DVOŘÁK, František. Škoda Fabia má za crashtest jen čtyři hvězdičky. iDnes.cz [online]. 2007-07-25 [cit. 2010-08-02]. Dostupné online.  
  20. Redakce Automagazínu. Hvězda v kotoulech: Problémy Mercedesu. AUTO magazín. Prosinec 1997, čís. 12, s. 14-17.  
  21. Auto.cz. Mercedes-Benz A 160 - Áčko - tentokrát s ESP!. Auto.cz [online]. 1998-06-11 [cit. 2010-08-02]. Dostupné online.  
  22. ŠPRINCL, David. Nové rány. Foto Euro NCAP. Svět Motorů. 2009, roč. 63, čís. 9, s. 6-10. ISSN 0039-7016.  
  23. Felix R. Paturi. Kronika techniky. Příprava vydání Bodo Harenberg; redakce Dušan Kubálek; překlad Daiela Řezníčková. první české. vyd. Praha : Fortuna Print, 1993. 652 s. (Kroniky) Kapitola Katalyzátory výfukových plynů, s. 578.  
  24. Felix R. Paturi. Kronika techniky. Příprava vydání Bodo Harenberg; redakce Dušan Kubálek; překlad Daiela Řezníčková. první české. vyd. Praha : Fortuna Print, 1993. 652 s. (Kroniky) Kapitola Více informací pro řidiče, s. 578.  
  25. Svět Motorů. Souboj generací. Svět Motorů. 2007, roč. 61, čís. 32, s. 4–15. ISSN 0039-7016.  
  26. (anglicky) Citroen Cruise Crosser (2007)
  27. VAVERKA, Lukáš. Smart fortwo: Standardně s micro hybrid drive a další novinky pro rok 2009. Auto.cz [online]. 2008-07-14 [cit. 2010-08-02]. Dostupné online.  
  28. Stop/Start systémem šetří palivo
  29. SLOVÁČEK, Petr; ŘEZÁČ, Zdeněk. Pozor, napadeno kutilem!. Svět Motorů. 2010, roč. 64, čís. 19, s. 8–10. [www.i-svetmotoru.cz Dostupné online]. ISSN 0039-7016.  
  30. MARKOVIČ, Jan. Čtyři hybridní auta a každé z nich pracuje na trochu jiném principu. iHNed.cz [online]. 2010-09-16, rev. 2010-09-16 [cit. 2010-09-25]. Dostupné online.  
  31. Jsou hybridy ekologické?. OSEL.cz [online].  [cit. 2010-08-02]. Dostupné online.  
  32. POHANKA, Tomáš. BMW představuje další auto na elektřinu. Týden.cz [online].  [cit. 2010-08-02]. Dostupné online.  
  33. BMW Active E - Video
  34. Moto-press. Elektromobilem vstříc ekologii. Auto Katalog - modelový rok 1993. 1992, s. 254-255.  
  35. AVIA - elektromobily
  36. ŠITNER, Roman. Avii táhnou elektromobily, tvoří už přes polovinu jejích prodejů. Hospodářské Noviny. 11 2010, čís. 2, s. 18.  
  37. iHned.cz. Automobilky letos propustí tisíce lidí, Škoda Auto nebude výjimkou. iHned.cz [online]. 2010-02-12 [cit. 2010-08-02]. Dostupné online.  
  38. (anglicky) GM, Ford, Chrysler Want Emergency Aid
  39. autoweb.cz. Vláda USA pomůže automobilkám. Autoweb.cz [online]. 2008-12-08 [cit. 2010-08-02]. Dostupné online.  
  40. Red Eko; Reuters. Americké automobilky dostanou úvěr 15 miliard dolarů. Aktualne.cz [online]. 2008-12-11 [cit. 2010-08-02]. Dostupné online.  
  41. NĚMCOVÁ, Veronika. Automobilka GM vyhlásila bankrot, USA postihl největší průmyslový krach. iDnes.cz [online]. 2009-06-01 [cit. 2010-08-02]. Dostupné online.  
  42. ČTK. Fiat může koupit Chrysler. Spojením tak bude konkurovat Volkswagenu. iHNed.cz [online]. 2009-07-24 [cit. 2010-08-14]. Dostupné online.  
  43. HRDLIČKOVÁ, Lucie. Motorové srdce Detroitu po Obamově resuscitaci znovu bije. Automobilky vydělávají. iHNed.cz [online]. 2010-08-10, rev. 2010-08-10 [cit. 2010-08-10]. Dostupné online.  
  44. FinWeb.cz. Největší automobilka světa Toyota oznámila obří ztrátu. A bude hůř, přiznává. iHned.cz [online]. 2009-05-08 [cit. 2010-08-02]. Dostupné online.  
  45. ČTK. Fabie jdou na dračku, šrotovné v Německu svědčí prodejům aut. iDnes.cz [online]. 2009-02-12 [cit. 2010-08-02]. Dostupné online.  
  46. VILČEK, Ivan. Šrotovné zavádí také Slovensko. Novinky.cz [online]. 2009-02-27 [cit. 2010-08-02]. Dostupné online.  
  47. ČTK. Šrotovné v Európe zvýšilo záujem o malé autá a znížilo podiel dieselov. automix.sk [online]. 2009-12-16 [cit. 2010-08-02]. Dostupné online.  (slovensky) 
  48. Přehled ekologických zón v Německu
  49. Koncept Volkswagen UP!
  50. VOKÁČ, Luděk. Chystá se kapesní BMW, bude to elektromobil z unikátního plastu. iDnes.cz [online]. 2010-07-14 [cit. 2010-08-02]. Dostupné online.  
  51. Svět Motorů. Když si auto dělá, co chce. Foto Profimedia.cz a archiv SM. Svět Motorů. 2010, roč. 64, čís. 37, s. 6-9. ISSN 0039-7016.  
  52. (anglicky) Engine 4EE2 Isuzu
  53. FOKT, Michal. Dvojče Porsche Cayenne odtajněno [online]. Auto.cz, 2.5.2002, [cit. 2010-08-02]. Dostupné online.  
  54. ŠPAČKOVÁ, Iva. Volkswagen schválil podrobnosti fúze s Porsche. iDnes.cz [online]. 2009-11-20 [cit. 2010-08-02]. Dostupné online.  
  55. World Motor Vehicle Production [online]. oica.net, 23.7.2010, rev. 23.7.2010, [cit. 2010-08-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  56. CzechInvest - Automobilový průmysl [online]. http://www.czechinvest.org/, [2010?], [cit. 2010-07-22]. Dostupné online.  
  57. Czech Republic [online]. CIA World Factbook, rev. 2010-03-04, [cit. 2010-03-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  58. Zahraniční obchod se zbožím [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2010-03-08, [cit. 2010-08-02]. Dostupné online.  
  59. Průmysl - Rychlé informace [online]. Český statistický úřad, rev. 2010-03-10, [cit. 2010-03-31]. Dostupné online.  
  60. Průmysl, stavebnictví - Rychlé informace [online]. Český statistický úřad, rev. 2009-03-20, [cit. 2010-03-31]. Dostupné online.  
  61. a b Tatra a. s. - Historické milníky [online]. Tatra a. s., [cit. 2010-08-02]. Dostupné online.  
  62. a b c d e Trochu z historie [online]. Sdružení automobilového Průmyslu, [cit. 2010-08-02]. Dostupné online.  
  63. TATRA CAS – 30 – S3R CISTERNOVÁ STŘÍKAČKA [online]. TATRA a. s., [cit. 2010-08-02]. Dostupné online.  
  64. Český autoprůmysl propustí kvůli krizi až 10 tisíc lidí. iDNES.cz [online].  [cit. 2008-10-31]. Dostupné online.  
  65. ŠKODA Auto. Výroční zpráva ŠKODA Auto [online]. Mladá Boleslav: Škoda Auto, 2008-12-31, [cit. 2010-08-17]. Dostupné online.  
  66. AKRMAN, Libor; KALÁB, Vladimír. Zisk Škody Auto propadl o 68 procent, díky Německu a Číně nebyl ještě horší. iHNed.cz [online]. 2010-03-22 [cit. 2010-08-06]. Dostupné online.  
  67. TATRA a. s.. Výroční zpráva TATRA a. s. 2009 [online]. Kopřivnice: TATRA a. s., 2010-06-11, [cit. 2010-08-17]. Dostupné online.  
  68. TATRA a. s.. Výroční zpráva TATRA a. s. 2008 [online]. Kopřivnice: TATRA a. s., 2009-05-13, [cit. 2010-08-17]. Dostupné online.  
  69. Údaje za rok 2009 - Údaje za jednotlivé výrobce [online]. [cit. 2010-09-30]. Dostupné online.  
  70. Výroční zpráva Iveco Czech Republic za rok 2009 [online]. Iveco Czech Republic, 2010-04-14, [cit. 2010-09-29]. Dostupné online.  
  71. Zetor Tractors a. s.. Výroční zpráva Zetor 2009 [online]. Zetor Tractors a. s., 2010-07-20, [cit. 2010-11-18]. Dostupné online.  
  72. ČTK a lidovky.cz. Zetor se vzchopil. Dvouleté ztráty vystřídal v pololetí zisk. lidovky.cz [online]. 2010-07-21 [cit. 2010-09-29]. Dostupné online.  
  73. Konsolidovaná výroční zpráva 2008 [online]. AVIA, duben 2009, [cit. 2010-09-30]. Dostupné online.  
  74. Autofox.cz. Výrobci přívěsů a návěsů Panav loni kvůli krizi klesly výnosy o 3,5 %. Autofox.cz [online]. 2009-05-15 [cit. 2010-09-29]. Dostupné online.  
  75. SOR Libchavy a. s.. Výroční zpráva SOR Libchavy 2009 [online]. SOR Libchavy, 2010-08-17, [cit. 2010-11-18]. Dostupné online.  
  76. SOR Libchavy a. s.. Výroční zpráva SOR Libchavy 2008 [online]. SOR Libchavy, 2009-05-28, [cit. 2010-08-17]. Dostupné online.  
  77. TEDOM. TEDOM - holding [online]. TEDOM, [cit. 2010-09-24]. Dostupné online.  
  78. TEDOM. Výroční zpráva TEDOM 2008 [online]. TEDOM, 2009-06-19, [cit. 2010-08-10]. Dostupné online.  
  79. Komentář k údajům za 1. pol. 2010 [online]. Sdružení automobilového průmyslu, 2010, rev. 2010, [cit. 2010-08-02]. Dostupné online.  
  80. Sdružení automobilového průmyslu - Podíly tuzemských výrobců vozidel na českém trhu
  81. POLÁČEK, Roman; ŠPRINCL, David. Slabší, nebo silnější motor na příkladě Škody Fabia Combi 1.2 HTP vs. Combi 1.4 16V. Foto Josef Žáček. Svět Motorů. 2009, roč. 63, čís. 4, s. 6-10. ISSN 0039-7016.  
  82. Registrace nových OA v ČR za rok: 1-12/2010 - SDA [online]. [cit. 2011-01-07]. Dostupné online.  
  83. Registrace nových OA v ČR za rok: 1-12/2009 - SDA [online]. [cit. 2010-08-02]. Dostupné online.  
  84. Registrace nových OA v ČR za rok: 1-12/2008 - SDA [online]. [cit. 2010-08-02]. Dostupné online.  
  85. Registrace nových OA v ČR za rok: 1-12/2007 - SDA [online]. [cit. 2010-08-02]. Dostupné online.  
  86. PREHĽAD REGISTRÁCIÍ NOVÝCH OSOBNÝCH A MALÝCH ÚŢITKOVÝCH AUTOMOBILOV V SR [online]. [cit. 2011-01-11]. Dostupné online.  
  87. a b PREHĽAD REGISTRÁCIÍ NOVÝCH OSOBNÝCH A MALÝCH ÚŢITKOVÝCH AUTOMOBILOV V SR [online]. [cit. 2010-08-02]. Dostupné online.  
  88. a b c d EU Economic Report [online]. [cit. 2010-08-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  89. a b (anglicky) Statistiky 1997/1998
  90. (anglicky) Statistiky 1999
  91. (anglicky) Statistiky 2000
  92. (anglicky) Statistiky 2001
  93. (anglicky) Statistiky 2002
  94. (anglicky) Statistiky 2003
  95. (anglicky) Statistiky 2004
  96. (anglicky) Statistiky 2005
  97. (anglicky) Statistiky 2006
  98. (anglicky) Statistiky 2007
  99. (anglicky) Statistiky 2008
  100. (anglicky) Statistiky 2009
  101. iHNed.cz. Deset nejprodávanějších aut všech dob. Corolla, Golf, Escort.... iHNed.cz [online]. 2010-08-05 [cit. 2010-08-16]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]